Fyzici z brněnského CEITEC VUT vyvinuli novou metodu, která dokáže měřit vlastnosti krátkých spinových vln. Ty si můžeme představit jako vlnění v magnetických materiálech, které umí přenášet informaci. Krátké spinové vlny mají potenciál najít uplatnění v nové generaci výpočetních zařízení, například u čipů do počítačů a telefonů. Nově vyvinutá metoda překovává dosud nepřekonatelnou bariéru v bádání. Výsledky jejich několikaletého výzkumu nyní zveřejnil prestižní časopis Science Advances.Jakub Krčma z Fakulty strojního inženýrství VUT a Ondřej Wojewoda z CEITEC VUT se zabývají magnonikou – fyzikální disciplínou, která se zabývá spinovými vlnami. „Spinové vlny bychom si mohli představit jako kolektivní pohyb mnoha navzájem se ovlivňujících střelek kompasu v magnetické látce. Jinak řečeno jde o vlnění, které se šíří vnitřkem takové látky, a zároveň při tom přenáší zakódovanou informaci,“ uvádí hned na začátek Ondřej Wojewoda, který nyní působí na Ústavu materiálových věd a inženýrství (DMSE) na americkém MIT.Ke studiu spinových vln se používá optická technika takzvaná mikroskopie Brillouinova rozptylu světla (µBLS). Tu si můžeme představit jako laserovou lupu: objektiv zaostří laser na velmi malé místo na vzorku a informace o materiálu se vyčítají ze změn světla po interakci s ním. Má to ale háček: tato „lupa“ má své limity. Funguje totiž dobře jen pro pozorování vln s vlnovou délkou více než 300 nanometrů, kratší spinové vlny se takto změřit nedají.300 nanometrů, limit metody µBLS, nezní jako velké číslo – vždyť nanometr je jen miliontina milimetru, takže se pohybujeme zhruba na úrovni velikosti některých virů. Je však potřeba si uvědomit, že v kontextu dnešní elektroniky je 300 nanometrů násobně víc než velikost tranzistoru v moderním čipu. Pokud tedy uvažujeme o uplatnění spinových vln v moderní elektronice, narážíme na limity této metody. Krátké spinové vlny, které jsou klíčové pro budoucí miniaturizaci čipů, zkrátka nejde nijak měřit.Jedinou možností, jak změřit kratší spinové vlny, doposud byly obří a drahé urychlovače částic zvané synchrotrony, ale ani ty nedokázaly zachytit krátké vlny. Výzkum tak narážel na neprolomitelnou zeď.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_CEITEC_scientists_developed_a_method_that_opens_the_door_to_new_smaller_and_more_efficient_chips_2_42f1eae069.jpeg" alt="CEITEC/Petra Králová: Vědci z CEITEC vyvinuli metodu, která otevírá dveře k novým, menším a efektivnějším čipům: Jakub Krčma, CEITEC VUT" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_CEITEC_scientists_developed_a_method_that_opens_the_door_to_new_smaller_and_more_efficient_chips_2_42f1eae069.jpeg 214w," sizes="100vw" width="1600" height="1171"><h4>Mie BLS: metoda, která přinutila světlo „změnit pravidla hry“</h4>V nové <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.science.org/doi/epdf/10.1126/sciadv.ady8833">studii</a> publikované v prestižním časopise Science Advances vědci popsali novou metodu, kterou nazvali Mie BLS, která tuto doposud nepřekonatelnou bariéru odstraňuje. Metoda spočívá v tom, že na povrch vzorku umístili velmi tenké křemíkové proužky (nanorezonátory), které zafungovaly jako „zesilovače“ a „naváděcí čočky“ pro světlo.„Pomocí Mieho rezonance dokážeme světlo zaostřit a zesílit tak, že už není svázané vlastní vlnovou délkou. Nanorezonátory fungují jako prostředník, který umožní světlu komunikovat i s těmi kratšími spinovými vlnami, které byly dosud neviditelné,“ vysvětluje Jakub Krčma.„Tento náš postup je převratný v tom, že navazuje na již existující optickou metodu a vylepšuje ji tak, že nyní můžeme pohodlně měřit tyto krátké spinové vlny, a to dokonce se standardním laboratorním vybavením,“ říká dále Ondřej Wojewoda. Vědcům se tak podařilo prolomit bariéru, která se dlouho zdála nepřekonatelná.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_CEITEC_scientists_developed_a_method_that_opens_the_door_to_new_smaller_and_more_efficient_chips_1_138cedc5c6.jpeg" alt="CEITEC/Marcela Frýbortová: Vědci z CEITEC vyvinuli metodu, která otevírá dveře k novým, menším a efektivnějším čipům: Ondřej Wojewoda, CEITEC VUT" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_CEITEC_scientists_developed_a_method_that_opens_the_door_to_new_smaller_and_more_efficient_chips_1_138cedc5c6.jpeg 208w," sizes="100vw" width="1600" height="1200">Se schopností pozorovat a měřit krátké spinové vlny se otevírají dveře k návrhu a výrobě takzvaných magnonických čipů, kde je přenos informace založený na krátkých spinových vlnách. Ty by mohly zásadně změnit možnosti výpočetní techniky, protože se nepřehřívají. Spinové vlny totiž nepřenášejí elektrický náboj, takže neprodukují teplo narozdíl od elektrického proudu. Navíc spotřebují až dvacetkrát méně energie než dnešní elektronika, což je v době neustálých diskuzí o energetické náročnosti moderních technologií, zcela zásadní.Metoda najde využití i mimo výpočetní techniku – v materiálových vědách, biologii či diagnostice mikrotrhlin v kritických součástkách, například v leteckém průmyslu.

Vědci z CEITEC vyvinuli metodu, která otevírá dveře k novým, menším a efektivnějším čipům 

Ruční Ramanův spektrometr Agilent Resolve je moderní analytický přístroj navržený pro použití mimo tradiční laboratorní prostředí. Kombinace vysoce kvalitního optického systému, vhodné laserové vlnové délky, přenosnosti a intuitivního ovládání z něj dělá spolehlivý nástroj pro rychlou a reprodukovatelnou chemickou analýzu v rozmanitých podmínkách.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Agilent_Resolve_1c84d26770.jpg" alt="Altium International: Agilent Resolve Ramanův spektrometr" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_Agilent_Resolve_1c84d26770.jpg 245w," sizes="100vw" width="940" height="475">Přístroj využívá proprietární technologii SORS (Spatially Offset Raman Spectroscopy), která umožňuje získávat vysoce kvalitní Ramanova spektra vzorků i přes uzavřené v utěsněné nekovové obaly, bariéry a obalové materiály, jako jsou plasty, papír, karton, textilie nebo tmavé sklo.Podle konkrétních potřeb lze vytvářet vlastní knihovny spekter a využívat vestavěné algoritmy pro identifikaci látek, nebo exportovat Ramanova data do pokročilých spektroskopických a chemometrických programů.<h4>Flexibilita pracovních postupů</h4>Režim Academic Mode rozšiřuje možnosti práce s přístrojem Resolve v pokročilých aplikacích a umožňuje detailní kontrolu nad měřením a zpracováním dat.<h4>Rozšířená flexibilita pro pokročilou Ramanovu analýzu zahrnuje:</h4><ul><li>Odstranění zbytečných kroků měření, které nejsou pro danou aplikaci potřeba, což dále zkracuje dobu skenu.</li><li>Možnost vynechat porovnávání s knihovnami, pokud uživatel nepracuje s vlastními knihovnami spekter.</li><li>Vynechání kontrol okolních podmínek, pokud nejsou pro dané měření kritické.</li><li>Možnost ručního přepsání a úpravy automatizovaných protokolů měření.</li></ul><h4>Nastavení akvizice</h4>Pro optimalizaci kvality spekter a doby měření lze detailně nastavovat parametry akvizice:<ul><li>Prostorový offset (posun měřeného bodu vůči laserovému svazku).</li><li>Integrační časy pro dosažení optimálního poměru signál/šum.</li><li>Počet akumulací pro zlepšení kvality výsledného spektra.</li><li>Prahové hodnoty shody při porovnávání se spektrálními knihovnami.</li></ul><h4>Další podpora pro pokročilé aplikace</h4>Pro uživatele, kteří chtějí integrovat Resolve do vlastních softwarových nástrojů nebo pracovních postupů, je k dispozici balíček pro živé streamování dat. Ten poskytuje informace potřebné k tomu, aby bylo možné po každém měření automaticky stahovat naměřená data a dále je zpracovávat v externích analytických nástrojích.<h4>Agilent Resolve nabízí:</h4><ul><li>Dvojnásobné zrychlení měření, včetně skenování přes bariéry s dobou pod jednu minutu.</li><li>Nové interní autokontroly pro zajištění maximální kvality naměřených dat.</li><li>Rychlejší aktualizace knihoven a export měřených dat pro další zpracování.</li><li>Vylepšená baterie, která podporuje delší provoz v terénu a spolehlivý chod přístroje.</li><li>Zvýšená celková efektivita a spolehlivost systému při každodenním používání.</li><li>Vyšší flexibilita pro pokročilé a specializované aplikační scénáře v akademické i průmyslové sféře.</li></ul><h4>Nejnovější aplikace, které využívají Agilent Resolve Raman, naleznete v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/library?from=2025&amp;mainauthorItems=10&amp;publicationTypeItems=1&amp;search=agilent+resolve&amp;to=2025">knihovně LabRulezICPMS</a>:</h4><ul><li>Agilent Resolve Raman Spectrometer (Brožury a specifikace, 2025)<ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/br_resolve_raman_handheld_spectrometer_5994_8577en_agilent_f9a7b9a59f.pdf">PDF ke stažení</a></li></ul></li><li>Precursor Detection Using an Agilent Resolve Tactical Handheld Raman Analyzer (Aplikace, 2025)<ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ab_precursor_detection_raman_5994_8582en_agilent_898ffaec34.pdf">PDF ke stažení</a></li></ul></li><li>Cocaine Detection with Agilent Resolve—a Handheld SORS System (Aplikace, 2025)<ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_cocaine_resolve_sors_5994_8139en_agilent_c2249d6f48.pdf">PDF ke stažení</a></li></ul></li></ul><blockquote><h5>Pro další informace kontaktujte:&nbsp;</h5><ul><li>Martina Háková</li><li>Produktový specialista (FTIR, UV-Vis-NIR, fluorescence, Raman)</li><li>730 572 998</li><li>martina.hakova@altium.net</li></ul></blockquote>

NOVÝ Agilent Resolve Raman ruční spektrometr pro nedestruktivní chemickou analýzu v terénu

<div>Z Mezinárodní chemické olympiády si <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=v%C3%A1clav+verner">Václav Verner</a>&nbsp;od­vezl tři zlaté medaile a letos i 2. místo v absolutním pořadí. Je spoluautorem článku v Journal of Medicinal Chemistry, působí ve výzkumné skupině na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a na Vysoké škole chemicko-technolo­gické v Praze nastoupil rovnou do druhého ročníku díky předstudiu. Rozhovor s Václavem Vernerem ukazuje, že když chemie začne dávat smysl, stává se silně návykovou disciplínou.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_2_724fe524ef.jpg" alt="VŠCHT Praha / Tomáš Balický: Ze střední rovnou do druháku na VŠCHT a k výzkumu nových léčiv" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_2_724fe524ef.jpg 126w," sizes="100vw" width="1600" height="1986"><h4>K chemickým výpočtům jste se dostal přes matematiku už v raném věku. Co vás na chemii zaujalo jako první?</h4>Začalo to úplně nevinně na chemické olym­piádě. Na osmiletém gymnáziu na PORGu Libeň (První obnovené reálné gymnázium) jsme měli jednu paní chemikářku pro nižší i vyšší stupeň, strašně angažovanou. V sekundě jsme měli za sebou pár měsíců chemie, neuměl jsem tehdy z chemie skoro nic, ale paní profesorka si mě vyhmátla a na­vrhla, ať si zkusím domácí kolo.Pamatuju si, jak jsem se jí ptal, jestli můžu mít tahák na anorganické názvosloví, až tak špatně jsem na tom byl! Vyřešil jsem ale do­mácí kolo, postoupil dál, na okresním kole jsem snad úplnou náhodou remizoval tře­tí, v kraji jsem pak byl skoro poslední. Ale u chemie už jsem zůstal. Částečně jsem do toho byl hozen, ale dneska za to chemické olympiádě vděčím.<h4>Studium na VŠCHT Praha jste začal ještě před maturitou. Jak se vám dařilo sklou­bit střední školu, předměty na VŠCHT a další aktivity?</h4>Klíčový byl rozvrh a vstřícnost obou škol. Na PORGu jsme měli tři dlouhé dny a dva krat­ší. V těch kratších mi na gymplu umožnili uvolnění z několika hodin týdně, takže jsem získal čas jak na VŠCHT, tak i na výzkum na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/62">ÚOCHB</a>.Neodpustili mi nároky, jen docházku u čtyř až pěti hodin, hlavně u předmětů, se kterými jsem neměl problém. Psal jsem ale všechny testy a látku si doplňoval. Ve výsledku jsem měl dva dny, kdy jsem mohl být ve vysoko­školských učebnách nebo v laboratoři. Byla to úleva v logistice, ne v nárocích. Na VŠCHT jsem poté chodil do všemožných paralelek a neměl zafixovaný rozvrh s jedním kruhem. To mi umožňovalo docházet na přednášky a cvičení po večerech nebo jsem předměty plnil úplně individuálně.<h4>Jak vás vnímali spolužáci a učitelé na střední škole?</h4>Měli jsme hodně soutěživou, ale přírodo­vědně naladěnou třídu. Spousta spolužáků mířila na medicínu nebo technické obory. Vznikla komunita, kde jsme se navzájem po­souvali, ne shazovali.Brali mě jako součást kolektivu, ne jako exo­ta. Učitelé nás podporovali: nechávali nás na některých hodinách dokonce i připravo­vat se na soutěže. Otevírali dveře, ale neule­vovali z nároků.<h4>V laboratoři ÚOCHB jste se podílel na vý­zkumu látky proti kryptokokóze. Jak jste se k tomu dostal a čeho se podařilo dosáh­nout?</h4>Po mé první Mezinárodní chemické olympiádě (IChO) mě v srpnu 2022 oslovil prof. Jan Konvalinka s nabídkou přijít do laboratoře na ÚOCHB. Tehdy jsem odjížděl na rok do USA, takže jsme se domluvili, že nástup po­suneme o rok. Nakonec jsem nastoupil v létě 2023 právě do skupiny úzce spjaté se skupi­nou Jana Konvalinky – do Knihovny slouče­nin ÚOCHB pod Pavla Šáchu.Zabýval jsem se tam poslední dva roky pa­togenem Cryptococcus neoformans. Jde o patogen, který ohrožuje zejména lidi s těž­ce oslabenou imunitou. Ví se, že má klíčový enzym, jehož zablokování může zastavit dal­ší šíření. Ve skupině jsme nasyntetizovali 624 molekul, testovali je proti tomuto enzymu, a podařilo se nám tak získat několik velmi silných inhibitorů, z nichž ten hlavní má 180 pikomolární Ki (inhibiční konstantu) a je orálně biodostupný. Já sám jsem se nejvíce angažoval v postupu syntézy, kdy celý finál­ní postup paralelní syntézy byl můj nápad.Výsledkem je článek v Journal of Medicinal Chemistry a kandidát jako potenciální léči­vo pro další preklinický výzkum. Pro mě je to důkaz, že i z „olympijského“ nadšení se dá dostat k projektu, který může mít jednou reálný dopad.<h4>Jaký z vašich úspěchů pro vás osobně nej­víc znamená?</h4>Vědecky určitě ten projekt na ÚOCHB – vidět celý proces od návrhu přes syntézu až po testy a publikaci je neskutečně uspokojující.Ze soutěží je to Mezinárodní chemická olympiáda. Byl jsem tam třikrát (2022, 2024, 2025), třikrát se ziskem zlaté medaile – zla­tou medaili získává nejlepších deset procent účastníků – a letos s 2. místem v absolutním pořadí z 354 účastníků z 90 zemí. A moc si vážím i loňského vítězství v Evropské olym­piádě experimentálních věd, kde to bylo ví­tězství týmové – spolu soutěží tým chemik­-fyzik-biolog.<h4>Na Mezinárodní chemické olympiádě jste byl opakovaně velmi úspěšný. Jak vypa­dala vaše příprava?</h4>Intenzivní. Každý rok se zveřejňují příprav­né úlohy – okolo třiceti teoretických a oko­lo deseti praktických. Ty naznačují témata, která se mohou objevit, obtížnost se pohy­buje mezi střední školou a magisterským studiem na vysoké škole.Typicky jsem se připravoval od února, kdy bývá národní kolo, v červnu pak, při vrcholu přípravy, klidně čtyři hodiny denně. Hlavně projížděním minulých ročníků, je to tako­vý praktický trénink. Mimo jiné připravuje i česká chemická olympiáda – každý rok pro výběr reprezentantů pořádá týdenní teo­retické a týdenní praktické soustředění. Po samotné soutěži v červenci ale zase přichází fáze, kdy chemii nějaký čas nechci ani vidět – člověk je prostě vyčerpaný.IChO je založená na tom, že se úlohy dají vymyslet, pokud má člověk zvládnutý zá­klad. Neptají se nikdy na faktické informa­ce – třeba na barvu komplexu nebo teplotu tání – ale nutí vás počítat, kreslit struktury, přemýšlet a vyvozovat.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_cover_66d62bd44c.jpg" alt="VŠCHT Praha / Tomáš Balický: Ze střední rovnou do druháku na VŠCHT a k výzkumu nových léčiv" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_cover_66d62bd44c.jpg 241w," sizes="100vw" width="1459" height="946"><h4>Dala vám víc zabrat teorie, nebo praxe?</h4>Spousta lidí by vám na mě prozradila, že nejsem ten nejšikovnější praktik – že občas něco vyliju nebo mi ujede TLC (tenkovrstvá chromatografie).Letos mě ale právě praxe zachránila. Z prak­tické části jsem měl 38 ze 40 bodů, nejlepší výsledek. Vyšly mi kvalitativní rozbory i tit­race, jen pár bodů jsem ztratil na detailech. V teorii jsem byl taky vysoko, ale kombinace obojího mě posunula na celkové 2. místo. U špičky rozhodují desetiny bodu – a v abso­lutním pořadí vždy roli hraje i štěstí.</div><div><h4>Jak vnímáte rozdíl mezi pohledem „stu­dent“ a „výzkumník“ v chemii?</h4>Na střední škole spousta lidí vidí chemii jako seznam věcí k nabiflování. Když ale člověk překročí určitou bariéru, začne zjišťovat, že to má strukturu a logiku.Ve výzkumu se ukáže, že papír snese všech­no, ale v laborce půlka věcí nefunguje. Záro­veň když jako nezkušený student do výzkum­né laboratoře zavítáte poprvé, jste obklopen lidmi, kteří mají obrovskou zkušenost – dok­torandy, postdoky, vedoucími skupin. To vás nutí přemýšlet víc do hloubky.Pro studenty je podle mě klíčové co nejdřív propojit teorii s praxí. Jakmile si u rovnic a vzorců umíte představit, že za tím byl kon­krétní experiment, přestane to být tak ab­straktní.<h4>Druhý ročník na střední škole jste strávil v USA. Co byste z tamního systému přenesl k nám?</h4>Strašně se mi líbilo propojení středních škol s univerzitami. Například v USA mají systém AP – ten umožňuje, aby středoškoláci studo­vali předměty na úrovni vysoké školy a sklá­dali centralizované zkoušky, které některé univerzity uznávají jako ekvivalent někte­rých svých kurzů.Mají kvalitní materiály pro učitele i studenty, jasnou strukturu. Otevírá to víc cestu lidem, kteří by se jinak možná k vlastně vysokoškol­skému studiu neodhodlali.Na druhou stranu mi přišlo v USA nešťast­né, že předměty jako chemie, fyzika nebo biologie jsou často povinné jen rok. Mnoho studentů tím jen projde, aniž by si něco od­nesli, tak to „přežijí“. V tom je český systém se soustavnější výukou podle mě lepší.Kromě roku na střední škole v USA jsem měl možnost navštívit vysokou školu v Anglii v rámci programu Experience Cambridge, kdy nás na čtyři dny pozvali současní stu­denti na tamní kampus, abychom nasáli at­mosféru vysokoškolského života. Dozvěděl jsem se tam, že ačkoli je výuka na vysoké úrovni, první roky studenti vůbec nevstupují do výzkumných laboratoří a nemohou se za­pojit do výzkumu. Po zvážení všech okolnos­tí jsem se proto rozhodl pro co nejlepší zku­šenost zůstat v Čechách, na ÚOCHB a VŠCHT.<h4>Na VŠCHT Praha jste díky předstudiu na­stoupil rovnou do druhého ročníku. Jak k tomu došlo a jak se tu cítíte?</h4>Inspiroval mě kamarád z FJFI ČVUT (Katedra jaderné chemie ČVUT V Praze), který si před­studovával předměty v rámci celoživotního vzdělávání již od druháku na střední. Napsal jsem na děkanát FCHI dlouhý e-mail, jestli by bylo něco podobného možné.</div>K mému velmi milému překvapení mě po­zvali na osobní schůzku, a tam se již neřešilo „jestli“, ale „jak“ to udělat. Domluvili jsme se na předmětech a cíli – během tří semestrů zvládnout celý prvák. To se povedlo. Labora­toře jsem musel kvůli věku různě přesouvat, ale všichni mi vyšli vstříc.Z mé zkušenosti jsou zatím opravdu všichni pedagogové i studijní oddělení velmi vstříc­ní, čehož si nesmírně vážím, za to jim ode mě patří velké díky.<h4>„Chemie se dá vymyslet, není tolik o me­morování.“ Co si pod tím představit?</h4>Samozřejmě existuje spousta informací na začátku, které se člověk musí naučit – struk­tura atomu, trendy v periodické tabulce, zá­kladní reakce, teorie VSEPR a podobně. Bez toho to nejde.Ale jakmile tenhle základ máte, většina dal­ších věcí se dá odvodit. Nemusíte znát nazpaměť každou reakci. Spíš chápete princi­py, umíte si pomoct logikou a výpočty, pár vzorečky a konstantami. To z chemie dělá obor, který se za mě „dá vymyslet“.Možná i proto mám třeba menší vztah k čis­té biologii, kde je podle mě memorování víc. Třeba biochemie mě ale baví, protože je to zase chemie – má systém.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_18d38ff77b.jpg" alt="VŠCHT Praha / Tomáš Balický: Ze střední rovnou do druháku na VŠCHT a k výzkumu nových léčiv" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Tomas_Balicky_Ze_stredni_rovnou_do_druhaku_na_VSCHT_a_k_vyzkumu_novych_leciv_18d38ff77b.jpg 147w," sizes="100vw" width="1600" height="1696"><h4>Jak byste popsal „chemickou intuici“?</h4>Je to schopnost podívat se na problém a po­znat v něm něco, co už jste viděli. Když máte naběhané mechanismy, typy úloh, reakční schémata, dokážete u nového příkladu říct: „Tohle je kombinace těchto tří věcí, které vlastně už všechny znám.“Na olympiádách je to zásadní – typů úloh je omezené množství. Jakmile jste si je pro­šli, nic vás zásadně nepřekvapí. V organické chemii, které se teď věnuji, je to podobné: nová reakce často vypadá jen jako variace na známé téma. Jsou to takové puzzle.<h4>Máte vztah k robotice, angažujete se v Chemiklání. Jak tyto aktivity souvisejí s chemií?</h4>Robotika pro mě byla zpočátku spíš kontrast –mechanika, programování, něco jiného než chemie. Teď se k ní vracím jako mentor stře­doškolského robotického týmu R.U.R. na PORGu Libeň a technická část se mi hodí i na ÚOCHB, kde řešíme automatizované syntézy peptidů.Doučování jsem postupně nahradil rolí hlav­ního českého editora Chemiklání. Vymýšlím, sbírám a upravuju úlohy a společně ještě s pár dalšími lidmi pomáhám chystat další ročník. Beru to jako způsob, jak vracet to, co mi soutěže daly.<h4>A co vaše „nevědecké“ zájmy?</h4>Dlouho jsem závodně plaval, teď už spíš re­kreačně. Hrál jsem na klavír, flétnu a trubku, nejvíc se ale vracím ke klavíru. Ale chemie tomu všemu dost konkuruje, času není ne­konečně.<h4>Jaký vzkaz byste poslal středoškolákům, kteří přemýšlí o předstudiu nebo o tom, že „zkusí vysokou“ dřív?</h4>Pokud seriózně chcete jít cestou chemie, má to smysl i v případě, že nechcete hned odstu­dovat celý ročník. Už jen chodit na přednáš­ky a cvičení, moci si vyzkoušet „jít na zkouš­ku“, mluvit s vyučujícími a nasát atmosféru vysoké školy, je obrovská výhoda a zážitek.Předstudiem se člověk může přesvědčit, jestli je pro něj chemie a konkrétní škola ta správná cesta. Zjistí rozdíl mezi režimem střední školy a té vysoké, kde vás nikdo ne­ustále nehlídá. A pokud vás chemie opravdu baví, je škoda čekat, když můžete začít dřív.

Ze střední rovnou do druháku na VŠCHT a k výzkumu nových léčiv

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Video

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Honeywell TraceSELECT™ chemikálie pro stopovou analýzu (AAS, ICP-MS)

Extrémně čisté chemikálie pro stopovou analýzu s nízkou koncentrací kovů a jiných nečistot na úrovni ppb až ppt, především pro atomovou absorpční spektrometrii (AAS) a hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS).

Extrémně čisté chemikálie pro stopovou analýzu s&nbsp;nízkou koncentrací kovů a&nbsp;jiných nečistot na úrovni ppb až ppt, především pro atomovou absorpční spektrometrii (AAS) a&nbsp;hmotnostní spektrometrii s&nbsp;indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS).Vyrábí se podvarovou destilací – tedy klasicky vypařováním tekutiny infračerveným ohřevem na povrchu těsně pod bodem varu, což zabraňuje tvorbě kapiček a&nbsp;transferu nečistot, které zůstávají ve zbytkové kapalině (nízkovroucí látky, zejména soli).Chemikálie Honeywell TraceSELECTTM&nbsp;jsou dodávány v&nbsp;nádobách z&nbsp;vysokohustotního polyethylenu, řada TraceSELECT™ Ultra je pro zachování čistoty dodávána v&nbsp;nádobách z&nbsp;teflonu a&nbsp;fluoropolymeru, voda a&nbsp;kyselina orto-fosforečná ve speciálních předem vyluhovaných nádobách z&nbsp;vysokohustotního polyethylenu a&nbsp;všechny jsou plněny v&nbsp;podmínkách čistých prostor.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Honeywell_Honeywell_Trace_SELECT_stopova_analyza_2_689cfcb2e5.jpg" alt="Altium: Honeywell TraceSELECT™ stopová analýza." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Honeywell_Honeywell_Trace_SELECT_stopova_analyza_2_689cfcb2e5.jpg 245w," sizes="100vw" width="1169" height="655"><h4>Protfolio TraceSELECT a&nbsp;TraceSELECTTM&nbsp;Ultra</h4><h5>Činidla pro přípravu vzorků TraceSELECTTM&nbsp;Ultra</h5><ul><li>Acetic acid,&nbsp;≥ 99.0%,&nbsp;250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č. 07692)</li><li>Hydrochloric acid, 32-35%, 250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č.96208)</li><li>Nitric acid,&nbsp;67-69%, 250 mL, 500 mL, 1 L, 2 L (kat. č.02650)</li><li>Perchloric acid,&nbsp;67-72%, 250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č. 12415)</li><li>Phosphoric acid, ≥ 85%, 1 L (kat. č. 64957)</li><li>Sulfuric acid,&nbsp;≥ 95%, 250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č. 77239)</li><li>Tetramethylammonium hydroxide solution, 25% ve vodě, 250 mL (kat. č. 14213)</li></ul><h5>Činidla pro přípravu vzorků TraceSELECTTM</h5><ul><li>Acetic acid,&nbsp;≥ 99.0% (T),&nbsp;100 mL, 500 mL ,1 L, 2.5 L (kat. č. 45727)</li><li>Ammonium hydroxide solution,&nbsp;≥ 25% ve vodě (T),&nbsp;100 mL, 500 mL (kat. č. 09857)</li><li>Formic acid,&nbsp;≥ 88.0% (T),&nbsp;250 mL (kat. č. 06454)</li><li>Hydrochloric acid,&nbsp;≥ 30% (T),&nbsp;100 mL, 500 mL, 1 L, 2.5L (kat. č. 08256)</li><li>Hydrochloric acid,&nbsp;≥ 37% fuming (T),&nbsp;100 mL, 500 mL (kat. č. 84415)</li><li>Hydrochloric acid,&nbsp;47-51% (AT),&nbsp;100 mL, 500 mL (kat. č. 47559)</li><li>Nitric acid,&nbsp;&gt; 69.0% (T),&nbsp;250 mL, 500 mL, 1 L, 2.5L (kat. č. 84385)</li><li>Perchloric acid,&nbsp;67-72% (T),&nbsp;250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č. 77227)</li><li>Phosphoric acid,&nbsp;~ 85% (T),&nbsp;100 mL, 500 mL (kat. č. 79614)</li><li>Potassium hydroxide solution,&nbsp;≥ 30% ve vodě (T),&nbsp;250 mL (kat. č. 30955)</li><li>Sodium hydroxide solution,&nbsp;≥ 30% ve vodě (T),&nbsp;250 mL (kat. č. 13171)</li><li>Sulfuric acid,&nbsp;≥ 95% (T),&nbsp;500 mL, 1 L, 2.5 L (kat. č. 84716)</li><li>Tetramethylammonium hydroxide solution,&nbsp;25% ve vodě,&nbsp;250 mL (kat. č. 68556)</li><li>Water, 250 mL, 500 mL, 1 L, 2.5 L, 10 L (kat. č. 95305)</li></ul><h5>Soli TraceSELECTTM</h5><ul><li>Ammonium acetate ≥ 99.9995% 100 g (kat. č. 73432)</li><li>Ammonium chloride ≥ 99.9995% 25 g, 100 g (kat. č. 09725)</li><li>Ammonium phosphate monobasic ≥ 99.9999% 25 g, 100 g (kat. č. 09726)&nbsp;</li><li>Ammonium sulfate ≥ 99.9999% 100 g (kat. č. 09979)&nbsp;</li><li>Cesium chloride ≥ 99.9995% 25 g, 100 g (kat. č. 90033)</li><li>Cesium iodide ≥ 99.9995% 25 g (kat. č. 16722)</li><li>Lithium carbonate ≥ 99.998% 25 g, 100 g (kat. č. 62462)</li><li>Potassium bisulfate ≥ 99.995% 25 g (kat. č. 60348)</li><li>Potassium carbonate sesquihydrate ≥ 99.995% 50g (kat. č. 60111)</li><li>Potassium chloride ≥ 99.9995% 25 g, 100 g (kat. č. 05257)</li><li>Potassium phosphate monobasic ≥ 99.995% 25 g, 100 g (kat. č. 60216)</li><li>Potassium hydroxide hydrate ≥ 99.995% 25 g (kat. č. 60371)</li><li>Potassium iodide ≥ 99.999% 100 g (kat. č. 30533)</li><li>Potassium phosphate dibasic ≥ 99.999% 100 g (kat. č. 60347)</li><li>Potassium nitrate ≥ 99.995% 25 g, 100 g (kat. č. 60429)</li><li>Sodium acetate ≥ 99.999% 25 g, 100 g (kat. č. 59929)</li><li>Sodium carbonate ≥ 99.9999% 25 g, 100 g (kat. č. 71347)</li><li>Sodium chloride ≥ 99.999% 25 g, 100 g (kat. č. 38979)</li><li>Sodium hydroxide monohydrate ≥ 99.9995% 25 g, 100 g (kat. č. 01968)</li><li>Sodium nitrate ≥ 99.999% 25 g, 100 g (kat. č. 71752)</li><li>Sodium phosphate dibasic ≥ 99.999% 100 g (kat. č. 71629)</li><li>Sodium phosphate monobasic ≥ 99.999% 25 g, 100 g (kat. č. 71492)</li></ul><h5>Modifikátory matrice TraceSELECTTM</h5><ul><li>Cesium chloride/Lanthanum chloride matrix modifier solution CsCl and LaCl3 250 mL, 500 mL, 1 L (kat. č. 95164)</li><li>Calcium matrix modifier solution 2% Ca²+ in 1% HNO3 100 mL (kat. č. 428868)</li><li>Lanthanum matrix modifier solution 5% La³ + in 1% HCl 100 mL (kat. č. 428884)</li><li>Magnesium matrix modifier solution 2% Mg² + in &lt;5% HNO3 100 mL (kat. č. 428892)</li></ul><h5>Pufry</h5><ul><li>Aluminum nitrate-Cesium chloride buffer Buffer solution according to Schuhknecht and Schinkel 500 mL (kat. č. 20980)</li><li>Cesium chloride-Lanthanum chloride buffer Buffer solution according to Schinkel 500 mL (kat. č. 20982)</li><li>Cesium chloride-Lanthanum chloride buffer CsCl 100 g/L, LaCl3100 g/L (in water) 250 mL (kat. č. 95164)</li></ul><h5>Redukční činidla pro AAS</h5><ul><li>Sodium borohydride ≥ 99% 25 g, 100 g (kat. č. 71321)</li><li>Potassium iodide ≥ 99.999% 100 g (kat. č. 30533)</li></ul><h5>Voda</h5>

Produkty z kategorie Chemie, standardy, kity zaměřené na AAS - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

NOVÝ Agilent Resolve Raman ruční spektrometr pro nedestruktivní chemickou analýzu v terénu

Ze střední rovnou do druháku na VŠCHT a k výzkumu nových léčiv

Vědci z CEITEC vyvinuli metodu, která otevírá dveře k novým, menším a efektivnějším čipům