Univerzita buduje biobanku pro studium vlivů prostředí na člověka

Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků začalo budovat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty MU. Zařízení, které vyroste v bohunickém kampusu, umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění.

Vybudování biobanky včetně jejího vybavení bude stát asi 200 milionů korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání. Zařízení bude hotové v roce 2020, jeho hlavní část vyroste v podzemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu v severní části kampusu.

Stavba zařízení navazuje na dlouhodobou studii těhotenství a dětství Celspac, ve které vědci sledovali tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. V této populační studii jsou data o zdraví sledovaných dětí, ale i socioekonomická data o situaci rodin a řada dalších údajů. Přírodovědci by je rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí jako diabetes, obezita či autoimunitní choroby.

„V následujících letech bychom chtěli pozvat účastníky původní studie na nová vyšetření a odběr biologických vzorků. Před několika lety jsme také začali budovat zcela novou skupinu dětí a rodin z Brna, které chceme dlouhodobě sledovat a opakovaně vyšetřovat, jak se na nich projevuje vystavení různým látkám v životním prostředí. Právě pro uchovávání vzorků a jejich další výzkum potřebujeme vybudovat moderní a kapacitní biobanku,“ uvedla ředitelka Recetoxu Jana Klánová.

Pro vzorky, které budou anonymizované, je třeba zajistit vysokou kvalitu skladování, bezchybné značení a robotické ovládání nezatížené možnou chybou lidského faktoru. Nové laboratoře pak budou sloužit například ke studiu mikrobiomu, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Biobanka bude pod zemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu.

Součástí projektu jsou také moderní vyšetřovny, kde budou odborníci dobrovolné účastníky studií sledovat a odebírat od nich různé vzorky například slin či krve. Data z velkých populačních studií však nebudou určeny jen pro výzkumníky z Recetoxu, ale i pro zájemce z celé Masarykovy univerzity a dalších výzkumných institucí.

„Ze vzorků a dat můžeme o životě sledovaných dobrovolníků zjistit dopady chemických látek na jejich zdraví, další odborníci pak mohou sledovat vliv psychického stresu nebo životního stylu. Biobanka a studie na velkých skupinách lidí jsou tak cenné právě i kvůli širokým možnostem spolupráce různých vědeckých disciplín,“ zdůraznila Klánová.

Recetox je navíc součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemí a využívat je při tvorbě politik na ochranu lidského zdraví.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Biobanka bude pod zemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí letos slaví 35 let své existence. Výzkumné pracoviště pokrývá široké spektrum základního a aplikovaného výzkumu v oblasti toxických látek v prostředí a jejich působení na člověka. Recetox nabízí informace o expozici živých organismů včetně člověka komplexním směsím chemických látek přítomných ve vnějším a vnitřním prostředí, vodě, potravinách a výrobcích a o jejím dopadu na lidské zdraví a ekosystémy. Vyvíjí nové přístupy k integraci dat a zpřístupňuje tato data pro inovativní a kvalifikované rozhodování na všech úrovních.