Otomar Sláma: Když se spojíme, doženeme v transferu západní státy

Je v Česku dnes vhodné prostředí pro technologický transfer? Diskutovali jsme s ředitelem Otomarem Slámou.

Jaká je role CUIP v univerzitním ekosystému?

Je trošičku jiná, než jsme si mysleli, že bude, když jsme začínali. Původně jsme to měli nastavené tak, že první část procesu technologického transferu bude významně zajištována skrze Centrum pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT). Poté, ve fázi, kdy se začne vyjednávat s komerčním partnerem, vše přejde do CUIP, které dotáhne poslední fázi procesu. Ale postupem času se ukázalo, že třeba vyhledávání komerčních partnerů ze strany CPPT není úplně dobrý nápad. CPPT totiž kontaktovalo komerční partnery, ale jednalo s nimi až CUIP. To bylo zbytečně komplikované a pro vnějšího aktéra nečitelné. Vznikl společný obchodně-analytický tým, který zajištoval kooperaci a vlastně také předávání případů z jednoho oddělení do druhého. Postupně CUIP přebíralo a přebírá víc agendy CPPT. Začínáme tedy dříve s procesem technologického transferu, než jsme původně plánovali. Stavěli jsme pouze na teorii obecného fungování, ale praxe ukazuje, že to má být trošičku jinak. Já to vidím jako velmi pozitivní posun kupředu.

Změnilo se tedy podle Vás díky vzniku CUIP trochu i fungování CPPT?

Centrum má větší prostor věnovat se dalším agendám. Jejich těžiště se přesouvá do Kampusu Hybernská, tedy více k humanitnímu a sociálně vědnímu transferu, podpoře aplikovaného výzkumu a popularizaci technologického transferu dovnitř univerzity. To jim velmi sedí a je to přirozený vývoj. A naopak CUIP získává více prostoru pro samotný technologický transfer.

Jak zpětně hodnotíte to, že se Univerzita Karlova rozhodla po vzoru Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR založit dceřinou společnost na transfer?

Zrovna nedávno proběhl podobný dotaz na kolegiu rektora. Vyjadřoval se k tomu pan rektor Tomáš Zima i Jan Konvalinka, prorektor pro vědu, řada dalších prorektorů a třeba i kvestor a kancléř. Všichni se v zásadě shodli na tomtéž. Byl to podle nich skvělý nápad, který byl výborně provedený. Pan prorektor Konvalinka, který také působí na ÚOCHB, při hodnocení činnosti Kolegia rektora, které bude dokončovat svůj osmiletý mandát se stávajícím panem rektorem, zařadil vznik CUIP a jeho provoz do Top 5. Už to je dobré, ale pak se opravil, že možná do Top 3 věcí, které se na univerzitě za posledních osm let podařily. Myslím si, že to hovoří samo za sebe.

Vědavýzkum.cz: Otomar Sláma: Když se spojíme, doženeme v transferu západní státy

Je něco, co byste udělal jinak?

Kdybychom tehdy věděli, jak dobře nám to půjde a jak je v Česku dobře nastavená atmosféra, mohli jsme být ještě odvážnější a vše rozjet rychleji. Ale po bitvě je každý generál. Jsem rád, že to je tak, jak to je a že máme dobře našlápnuto.

Jak vidíte situaci na ostatních vysokých školách v Česku? Myslíte si, že bude mít někdo další odvahu IOCB TECH a CUIP následovat?

O tom jsem přesvědčený. Upřímně si ani neumím představit, že by tento model nikdo nenásledoval. Je totiž zjevně funkční, a dokonce vím o několika dalších vysokých školách v republice, které mají podobné záměry. Vím to, protože jsem byl požádán o konzultace a o sdílení dobré praxe, které jak já, tak moji kolegové ze CUIP velmi rádi poskytujeme. Myslíme si, že správná cesta je ve sdílení. Věnujeme komukoli čas a předáváme poznatky, nejen o tom, co nám funguje, ale často také o tom, co nám nefungovalo a nefunguje. Nevidíme důvod k nesdílení praxe. Když jsme narazili a museli jsme něco změnit a dělat jinak, ostatní nemusejí jít tak složitou cestou pokusu a omylu. Myslím si, že Česká republika je dostatečně malým a homogenním státem na to, abychom si mezi ostatními transferovými centry konkurovali nebo zatajovali informace. Naopak bychom si všichni měli pomoci, abychom mohli vůči světu transfer v České republice posouvat a dohánět naše západní sousedy.

Je v České republice podpora univerzitních a akademických spin-off a start-up projektů na dostatečné úrovni? Co si myslíte, že ještě chybí?

Je tu řada velmi nadšených lidí a institucí, kteří se snaží toto prostředí podpořit. Vstřícné aktivity vznikají jak od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, CzechInvestu, Technologické agentury ČR, tak i z univerzit a dalších výzkumných institucí. Je tu i řada dalších dotačních a finančních programů. Existuje i řada investorů na trhu. Myslím si, že podmínky máme ideální. Teď to záleží na nás, je potřeba si takříkajíc vyhrnout rukávy a makat. Občas přijde někdo, kdo se tech transfer pokusí zpochybnit. Myslím ale, že příklady dobré praxe, kterých neustále přibývá, mají enormní pozitivní sílu. Všechny pochybnosti se během nejbližších roků už úplně vymýtí a bude prostor pro maximální rozmach tohoto odvětví.

Jak vlastně vzniká univerzitní spin-off? Už na to máte nějakou kuchařku?

K dnešnímu dni máme založeny čtyři spin-off společnosti. V současné chvíli, připravujeme vznik páté. Všechny jsou založeny unikátním způsobem. V každé jsou jinak rozloženy majetkové podíly, strategie komercializace, exitové podmínky, a také financování a byznys plán jsou odlišné. Takže tvorba univerzální jednoduché kuchařky je velmi složitá. Možná budeme potřebovat ještě pár let, několik desítek dalších spin-offů anebo se to podaří dalším vysokým školám. Prozatím máme každý postavený na klíč. A i když se dají hledat jednoduchá pojítka, tak bych rozhodně neříkal, že už se z toho dá dělat kuchařka.

Jak ovlivnila covidová situace postavení CUIP? A nezabrzdila transfer?

Já bych řekl, že úplně obráceně. Minimálně u nás transfer covidová situace úplně odšpuntovala a nakopla směrem kupředu. Ukazuje se, že technologický transfer je klíčovou složkou fungování společnosti. Například v momentě, kdy jsme řešili pandemii covid-19, tak se najednou zraky všech začaly ubírat nejdřív k testování, potom k vývoji respirátorů a vývoji nových očkovacích látek. To je jednoznačně o přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe, což je definice technologického transferu. Akademické instituce hrály majoritní roli v řešení pandemické situace. Takže naopak, pandemie a obecně krizové situace vysloveně „nakopnuly“ transfer a ukázaly na jeho klíčovou roli pro společnost.

Na jakou success story jste nejvíce hrdý?

Těžko by se vybírala jen jedna. Každý úspěšný příběh pro mě znamená řadu lidí, kteří za ním stojí a stovky hodin jejich práce. Asi nejviditelnější a ekonomicky nejúspěšnější projekt, který má aktuálně statisticky nejvýznamnější dopad na společnost je GeneSpector.

Můžete tento projekt více přiblížit?

S GeneSpectorem jsme pomohli vyřešit přetížení laboratorních zařízení při druhé pandemické vlně. Laboratoře kolabovaly pod náporem testování, které musely provádět. V té době potřebovali lékaři v nemocnicích informace o tom, v jakém stavu je jejich pacient, respektive, zda má nebo nemá covid-19. Museli rychle rozhodovat, jak s ním mají zacházet, zda má nebo nemá jít do covidária. A tady přišel s významnou pomocí GeneSpector. Podařilo se nám až pětinásobně navýšit kapacity laboratoří. Srazily se tím i ceny testování. Šetřily se tak peníze státu a lidí. Právě toto je významný společenský přínos, který by z technologického transferu měl vycházet. Teď na jaře GeneSpector pomáhal znovu, když se řešila strategie otevírání škol. Publikovali jsme studii, která zpochybňovala řadu kroků vlády nebo minimálně otevřela řadu otázek, zda je otevírání škol správně nastavené. Hovořili jsme s hlavní hygieničkou, pozval si nás i pan premiér. V této chvíli jsme jednali už se třemi ze čtyř ministrů zdravotnictví, kteří řídili resort během pandemie. Nabídli jsme jim expertízu, která byla částečně využita.

Mimochodem GeneSpector vygeneroval dostatek financí, takže jsme věnovali milion korun z vydělaných peněz Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy. Peníze jsou alokované na otevřenou výzvu pro studentské nápady na řešení pandemické situace. Finance se tak vracejí zpět nejenom do výzkumu a na univerzitu, ale i na dobročinné účely.

A jaké jsou vaše plány na další tři roky?

Máme velmi ambiciózní plány na rozvoj a růst CUIP. Je to nezbytné. A to z toho důvodu, že nápadů a technologií na UK jsou spousty. Aktuálně monitorujeme jenom nápady s velkým komerčním potenciálem. Jeden po druhém je analyzujeme, ale máme jich přes dvě stě. Řadíme je podle toho, kdy jsou připraveny pro tržní uplatnění, a s takovými obvykle pracujeme nejdřív. Náš tým zvládá pracovat s ohledem na personální kapacity naráz třeba s osmi projekty, takže máme obrovský převis nápadů. Proto potřebujeme růst, abychom mohli saturovat poptávku.

Otomar Sláma

Ředitel Charles University Innovations Prague s.r.o. 100% vlastněné dceřiné společnosti Univerzity Karlovy zajišťující komercializaci výsledků vědy a výzkumu. Vystudoval veřejnou politiku ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále mezinárodní vztahy a evropská studia a je držitelem titulu MBA a do toho je doktorandem. Je jedním z 600 lidí na světě s prestižní certifikaci RTTP. O začátcích podnikání, tvoření business plánů a zakládání spin-off společností řadu let přednáší v akademickém i komerčním sektoru. Založil a vedl několik obchodních společností, z nichž v některých stále působí jako konzultant či předseda dozorčí rady.