Aktuální dění v programu Horizon Europe

Kvůli týdnům politických konfliktů a debatám, které probíhaly na poslední chvíli, začíná ambiciózní program o více než pět měsíců později.

Program nabral zpoždění také kvůli sporům o rozpočet a účast třetích zemí na kvantových a vesmírných projektech. Nyní je vše připraveno a Evropská komise tak může během příštích dvou let udělit granty v hodnotě 14,7 miliardy eur, z nichž více než třetina bude zaměřena na vybudování zelené Evropy. Další 4 miliardy eur budou financovány z rozvoje digitálních technologií. První výzvy se otevřely 22. června 2021.

V programu jsou vymezené prostředky jak na kvantové výpočty, tak i novou zásadní technologii, která by mohla vylepšit světové výpočetní systémy, ovšem ve špatných rukou by ohrozila bezpečnost. Dalšími podporovanými oblastmi jsou například umělá inteligence, lepší hospodaření s půdou, technologie pozorování Země, zelený vodík představující revoluci v továrních a nákladních palivech... Nový, sedmiletý výzkumný program bude mít opravdu co nabídnout.

Komise jako jeden z největších investorů vědy v Evropě

Jednou z nových funkcí programu Horizon Europe ve srovnání s jeho předchůdcem, Horizon 2020, jsou tzv. mise k řešení velkých globálních výzev. Má se jednat o pět misí: v oblasti klimatu, rakoviny, oceánů, inteligentních měst a zdraví půdy. Mise mají specifické cíle navržené řadou odborných poradních panelů. Tyto mise vycházejí z amerického letu Apolla 11 na Měsíc: je vybrán hlavní cíl a s pomocí velkého počtu lidí, kteří se na něm budou podílet, se do něj napumpují peníze. Nicméně vzhledem k nevyhnutelným rozpočtovým kompromisům mezi členy EU získají mise v nejlepším případě 6 % celkového rozpočtu Horizonu.

Stejně jako v minulých rámcových programech je srdcem Horizon Europe soubor konkrétních pracovních programů, které stanovují výzkumné cíle Komise v oblasti zdraví, energetiky a dalších. Velká část tohoto financování půjde do konsorcií, které si navzájem konkurují o peníze v reakci na „výzvy k předkládání návrhů“ pravidelně zveřejňované Komisí. Vítězové (šanci na úspěch v Horizon 2020 měl přibližně jeden návrh z devíti) podepsali grantové smlouvy, které v úplných detailech stanovily platební podmínky, náhradu, duševní vlastnictví, odpovědnost a další podmínky.

S pracovními programy se bude částečně překrývat série 49 takzvaných partnerství. Jedná se o veřejno-soukromá nebo veřejná konsorcia provádějící společný výzkum a vývoj v konkrétních odvětvích. Tato partnerství mají mnoho kritiků, podle některých například zasahují do soukromého výzkumu a vývoje. Ovšem už léta jsou ústředním prvkem rámcových programů a přímým vyjádřením průmyslové politiky, díky níž má být Evropa globálně konkurenceschopnější. V programu Horizon Europe Komise uvedla, že se pokusila zjednodušit pravidla a typy partnerství, podle společností je však toto „zjednodušení“ spíše v prospěch Komise.

Další (relativně) novou funkcí programu je Evropská rada pro inovace (EIC), finanční agentura zaměřená na začínající podniky, rychle rostoucí společnosti a jejich plány na uvedení nových technologií na trh. Pilotní verze EIC byla zahájena v rámci programu Horizon 2020. Jedna část EIC, akcelerátor, je určena na podporu inovací v malých a středních podnicích (MSP) prostřednictvím kombinace grantů, kapitálových investic a případně i půjček. Klíčovou novou funkcí je schopnost nakupovat akcie slibných technologických společností. Díky ní se Komise stane jedním z největších technologických investorů v Evropě s portfoliem hluboko do stovek milionů eur.

Zlepší se postaveních chudších zemí EU

Další důležitou vlastností je rozšířená podpora pro východoevropské výzkumné pracovníky a podnikatele v oblasti technologií. Po léta si politici v těchto zemích stěžovali, že jejich vědci získávají méně grantů EU než ti v západní Evropě. A když už vyhrají grant, dostanou menší platy. Západní politici tvrdili, že příčinou je menší úroveň východních vysokých škol a nižší platová hladina v těchto zemích. Tento argument na čas ohrozil vyjednávání mezi bohatým severozápadem EU a chudším jihovýchodem.

Nakonec vyjednavači souhlasili s tím, že 3,3 % rozpočtu programu Horizon Europe by mělo usnadnit získávání grantů pro chudší země - například financováním partnerství mezi východními a západními univerzitami nebo umožněním východním výzkumníkům „naskočit“ na stávající Horizon projekty vedené západem.

Tři pilíře programu

Schválená struktura dělí program na tři „pilíře“, z nichž má každý svou důležitou roli. První má propagovat excelentní vědu a neupřednostňovat některé vědecké oblasti. Do jeho agendy patří granty ERC, Marie Skłodowska-Curie Actions a financování výzkumných infrastruktur. Do druhého pilíře patří hlavní účel programu, který Komise zveřejnila v březnu 2021 ve strategickém plánu. Tato část si proto nese i největší podíl financí. Třetí pilíř s názvem Inovativní Evropa bude financovat akce, které jsou určeny k produkci nových technologických podniků a obchodních modelů, jakož i inovativnějších způsobů. Do třetího pilíře patří také Mezi Evropská rada pro inovace (EIC) nebo Evropský inovační a technologický institut (EIT). Čtvrtá složka Horizon Europe je postavena mimo hlavní pilíře a pokouší se zlepšit výkonnost výzkumných středisek v nejchudších regionech Evropy a evropské výzkumné komunity obecně.