DOBA PLASTOVÁ: Patří rozložitelná plastová taška do žlutého kontejneru?

Rozložitelná igelitka má ze své podstaty omezenou dobu životnosti. Vyhozením takového druhu plastu do tříděného odpadu můžeme výrazně ohrozit kvalitu surovin v celém žlutém kontejneru, jehož obsah slouží jako surovina pro recyklaci. Na otázku z titulku odpověděla RNDr. Ivana Šeděnková Ph.D. z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.

Plastové výrobky s omezenou dobou životnosti se dnes vyrábějí dvěma způsoby. První jsou biodegradovatelné polymery, které se připravují buď z obnovitelných zdrojů, jejich základem může být škrob, kyselina mléčná a jiné přírodní látky nebo, stejně jako u konvenčních polymerů, ropa. Výrobky z biodegradovatelných polymerů se rozkládají působením bakterií na produkty běžně nacházené v přírodě, jako oxid uhličitý, dusík, voda, biomasa, případně anorganické soli.

Druhým typem rozložitelných plastů jsou materiály z běžných polymerů, jako polyetylén nebo polypropylén, do nichž jsou přimíseny přídavné látky, které urychlují jejich rozklad působením vnějších podmínek, ať už se jedná o oxidaci, fotodegradaci nebo působením bakterií. Jejich rozložením sice částice polymeru nezmizí, ale plastový pytlík od rohlíků nebude ještě rok vlát na větvi nejbližšího stromu. Vzniklá rezidua však mají charakter mikroplastů a z tohoto důvodu je využití těchto materiálů legislativně omezeno, stále však zůstávají v prodeji.

Oba typy materiálů začínají částečně nahrazovat plastové výrobky pro jednorázové použití, které tvoří velkou část plastového odpadu nejen českých domácností. Velká část tohoto odpadu pak končí ve směsném odpadu a následně na skládkách. Tam se dříve či později biodegradovatelné polymery rozloží na látky přírodě vlastní, plasty obohacené o složky urychlující stárnutí se rozpadnou na, lidským okem nepozorovatelné, částečky konvenčních polymerů.

Důležité je rozlišovat mezi kompostovatelným a rozložitelným plastem

Vyhazováním rozložitelných plastových tašek do žlutých kontejnerů ohrožujeme kvalitu výrobků z recyklovaného plastu. Aditiva, která umožňují urychlující rozklad polymeru, jsou sice do složení rozložitelných tašek přidávána v malém množství, mohou však nastartovat řetězovou reakci a výrazně znehodnotit větší část plastového odpadu, který slouží k výrobě recyklátu. Výrobky z recyklovaného plastu nás přitom obklopují na každém kroku. Recyklovaný plast slouží k výrobě oblečení, přes věci denní potřeby až po lavičky nebo materiály pro povrchy hřišť.

Způsob, jak zacházet s rozložitelnými plasty, závisí na jejich typu, který je obvykle vyznačený v dolní části výrobku, nejčastěji poblíž čárového kódu. Výrobky z biodegradovatelných polymerů patří do bioodpadu, případně na vlastní kompost. Většina biodegradovatelných materiálů je však uzpůsobena rozkladu v kompostárně, kde kompostování probíhá při teplotách mezi 50 °C a 60 °C. Počítejte tedy s tím, že v domácím kompostu je ještě nějakou dobu budete přehazovat. Plasty z polyetylenu nebo polypropylénu obohacené o látky urychlující jejich rozklad by pak měly putovat do směsného odpadu. V každém případě rozložitelné plastové tašky do běžného plastového odpadu rozhodně nepatří.