Ohlédnutí za Nobelovými cenami 2022

Každý rok se před začátkem října vědecký svět dohaduje, kdo by mohl získat Nobelovu cenu. Královská švédská akademie věd v prvním říjnovém týdnu rozhoduje o tom, kdo získá pravděpodobně nejprestižnější (nejen) vědecké ocenění na světě.

Nobelova cena za chemii

Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal a K. Barry Sharpless tvoří trojici vědců, kteří obdrželi letošní Nobelovu cenu za chemii.

Cena byla udělena za vývoj „click-chemie“ a bio-ortogonální chemie. Jejich vědecký přínos je v objevení mechanismu, jak „zakliknout“ molekuly dohromady. Vytvořili elegantní chemické reakce na vytváření složitějších molekul. Jejich práce se dnes využívá k bližšímu zkoumání buněk a mapování biologických procesů. Aplikuje se i pro sekvenování DNA nebo ji lze využít v léčivech pro léčbu rakoviny.

„Naše skupiny pozměnily některé představy v chemii. Díky nim můžeme dělat věci, které předtím nebyly možné,“ vysvětlil Meldal.

Američan K. Barry Sharpless a Dán Morten Meldal objevili klíčovou reakci spojující molekuly nezávisle na sobě. Bertozzi použila reakci ke zkoumání polymerů na povrchu buňky, aniž by narušila buněčné funkce.

Američanka Bertozzi je také podporovatelkou žen ve vědě. „Pro výzkumnice v oboru chemie je vzor. I když byla vždy velmi vytížená, našla si čas na setkávání se všemi členy své skupiny a pomáhala nám s psaním článků. V naší laboratoři bylo vždy hodně žen, někdy i více než polovina. Ve srovnání s jinými chemickými skupinami to bylo v té době hodně,“ říká Pamela Changová, biochemička, která ve skupině Bertozziové obhájila doktorát v roce 2010.

Zajímavostí je, že Sharpless je držitelem už druhé Nobelovy ceny. V roce 2001 byl oceněn jeho přínos pro chemii v oblasti vývoje katalyzátorů založených na chirálních molekulách.

Nobelova cena za fyziku

Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger se letos dělí o Nobelovu cenu za fyziku i o cenu ve výši 10 milionů švédských korun, která je součástí prestižního ocenění. Tato trojice vědců se věnuje zkoumání fenoménu kvantového provázání. Jejich experimenty prokázaly, že spojení mezi kvantovými částicemi nefunguje na základě skrytých proměnných, které neviditelně spojují částice. Namísto toho jsou kvantové částice propojené tak, že jedna ovlivňuje na dálku druhou. To ve zkratce znamená, že vlastnosti jedné částice se dají odvodit pozorováním jiné částice.

Tímto jevem se zabýval už Albert Einstein, který jej nazval „strašidelné působení na dálku“. Výzkum položil základ pro nepřeberné množství kvantových technologií, včetně oblasti kvantových počítačů nebo přenosu informací.

Americký fyzik John Clauser se inspiroval fenoménem známým jako Bellova nerovnost. Prokázal, že částice, v jeho případě fotony, neobsahují skryté informace. Začátky jeho práce ale nebyly jednoduché: „Můj školitel si myslel, že jenom mrhám časem,“ vzpomíná Clauser. Francouz Alain Aspect pak přišel s následnými experimenty, které rovněž vyvracely teorii skrytých proměnných.

Rakušan Anton Zeilinger použil fenomén kvantového provázání, aby demonstroval kvantovou teleportaci. Tedy, že kvantový stav se přenáší z jednoho místa na druhé. Teleportace umožňuje velmi bezpečně přenést informaci, protože jakékoliv odposlouchávání by způsobilo to, že částice ztratí svůj kvantový stav.

„Když se trojice do výzkumu pustila, byla to jen teorie bez dalšího budoucího využití. Nyní to je ukázka spojení základního výzkumu s aplikací,“ říká Serge Haroche, experimentální fyzik a Aspectův kolega. Dodává, že byl u toho, když Aspect ráno zvedal telefon. Všichni kolegové prý věděli, že to je nobelovská komise.

Nobelova cena za fyziologii a medicínu

Svante Pääbo získal cenu za popsání genomu a evoluce vyhynulých pravěkých lidí. Pääbo je švédský genetik, který působí na Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v německém Lipsku. Během tiskové konference se Pääbo svěřil, že když mu z komise zavolali o obdržení Nobelovy ceny, myslel si, že je to nějaký vtip od kolegů z jeho skupiny.

Pääbo zkoumal DNA neandrtálců. V rámci svého výzkumu přitom objevil novou nepopsanou skupinu předků, kterým se začalo říkat denisované a prokázal, že se tyto druhy křížily i s našimi předky Homo sapiens.

Zkoumáním toho, jak se geny předávaly mezi populacemi pralidí, se podařilo nejenom vysledovat, jak se tyto skupiny pohybovaly, ale také jaké geny kdo podědil. Nyní se odhaduje, že 1–4 % genomu moderního Evropana nebo Asiata pochází od neandrtálců. Například moderní Tibeťané mohou přežívat ve vysokých nadmořských výškách díky genu získaném od denisovanů a neandertálský člověk nám předal geny, které zlepšují činnost imunitního systému.

„Než se objevil Pääbův výzkum, ani jsme si nebyli jistí, že bychom mohli někdy pracovat s DNA pralidí. Trápily nás obavy z kontaminace moderní lidskou DNA. To už dnes není žádný problém,“ říká Pontus Skoglund, paleogenetik z londýnského Institutu Francise Cricka. „Pääbo je kmotr našeho oboru, paleogenetiky,“ uzavírá Skoglund.

Nobelovy ceny za literaturu, mír a ekonomii

Nobelovu cenu za literaturu získala novelistka Annie Ernaux. Švédská akademie vyzdvihla, s jakou odvahou odkrývá ve svém díle kořeny, odcizenost a kolektivní popření osobní paměti. Stává se tak sedmnáctou ženskou spisovatelkou oceněnou touto cenou.

Nobelovu cenu za mír získali běloruský ochránce lidských práv Ales Bjaljacki a dvě lidsko-právní organizace: Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Nobelův výbor svoji volbu odůvodnil působením oceněných ve svých domovských zemích a ocenil jejich odvahu kritizovat vládní moc a chránit základní práva občanů. Ales Bjaljacki byl na Nobelu cenu již nominován v minulosti, byl první osobností, která obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva. Organizace Memorial se věnuje odhalování zločinů komunismu a stalinismu v bývalém Sovětském svazu. Ukrajinské Centrum pro občanské svobody, které vzniklo již v roce 2007, v současnosti pomáhá s odhalováním válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Poslední ocenění v řadě náleží ekonomii, která byla poprvé začleněna až v roce 1969. Letošní cenu získali za výzkum bank a finančních krizí americký ekonom a bývalý předseda rady guvernérů Federálního rezervního systému Spojených států amerických Ben Bernank, profesor financí Douglas W. Diamond z University of Chicago Booth School of Business a profesor financí a bankovnictví Philip H. Dybvig z Olin Business School při Washington University in St. Louis. Dle komise trojice ekonomů „významně zlepšila pochopení úlohy bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů".