15 témat o vědě na MUNI, která byste si měli přečíst

Od výzkumu vztahů Česka a Ruska, přes historickou klimatologii až po řešení rezistence bakterií vůči antibiotikům. O objevech vědců z Masarykovy univerzity jsme v minulém roce napsali desítky článků, níže najdete malý výběr - odkazy na celé texty jsou vždy v podnadpisu.

Zdraví

Kmenové buňky jsou o krok blíž nasazení v léčbě

Odborníci z Lékařské fakulty MU a dalších institucí začali pracovat na přípravě linií lidských embryonálních kmenových buněk v kvalitě, která umožní jejich aplikaci na člověka. Lidské embryonální kmenové buňky mají svůj původ v časném lidském zárodku. V něm ze zdrojových buněk vznikne jejich vývojem celý organismus s nespočtem různých buněk složených v orgány s rozdílnou funkcí. Tuto vývojovou schopnost si ponechávají i lidské embryonální kmenové buňky rostoucí v „Petriho misce“, jsou tak svým způsobem zázračné a medicína do nich proto vkládá velké naděje – mohly by totiž být využitelné pro léčbu celé řady nemocí či vážných poranění.

Virtuální realita pomůže lidem s neurologickými problémy

Trénink dovedností, vytváření modelů aut či domů, ale především počítačové hry. Tam všude se využívá technologie virtuální reality. Odborníci z Lékařské fakulty MU a z Fakultní nemocnice u sv. Anny teď zkouší, zda by ji nešlo použít také k léčbě pacientů, kteří mají neurologické problémy. Moderní technologie by šla využít k tomu, aby se zbavili některých projevů nemoci. Díky simulaci ve virtuální realitě se učí ovládat svou reakci na stres.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Využití VR v psychiatrii není novinka, ale větší možnosti pro aplikace se ale objevují až v posledních letech, kdy se technologie staly dostupnější.

Pronikání virů do buněk? Jinak než se čekalo

Desetiletí panující představy o tom, jak probíhá infikování buněk enteroviry, vyvrátil David Buchta spolu s kolegy z výzkumných skupin Pavla Plevky a Roberta Váchy z institutu CEITEC MU. Enteroviry způsobují řadu onemocnění, od běžného nachlazení až po encefalitidu či dětskou obrnu. Aby se mohly množit a onemocnění vyvolat, potřebují buňky, do nichž propašují svou genetickou informaci, která slouží jako návod pro produkci nových virových částic. Vědci odhalili mechanismus tohoto infikování, který může v budoucnu pomoci v návrhu nových antivirových léčiv.

S antibiotickou rezistencí pomůžou bakteriofágy

Stále větší počet bakterií odolává léčbě antibiotiky, a tak se vytvářejí nové a nové generace těchto léčiv. Výsledkem však je, že už existují bakterie, na které žádné léky nezabírají. V boji s nimi mohou lidem pomoci fágy, což jsou bakteriální viry, které je dokáží zlikvidovat. A právě vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu fága P68, který ničí bakterie zlatého stafylokoka, jenž může způsobovat i život ohrožující infekce.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Umělecké zobrazení struktur bakteriofága P68 v různých fázích jeho životního cyklu.

Seniorům by ke zdraví mohly pomoct technologie. Neumí je ale používat

Na pozitivní zahraniční zkušenosti s využitím elektronických pomůcek a mobilních aplikací pro zvýšení pohybové aktivity seniorů se rozhodli navázat psychologové z Fakulty sociálních studií MU. Tým pod vedením Steriani Elavsky mapoval, jak jsou na tom čeští senioři s pohybovou aktivitou a jak jsou ochotni využívat elektronické pomůcky k jejímu navýšení. Přišli ale na to, že možnost jejich použití je v Česku zatím omezená. Tuzemští senioři mají z technologií respekt a využívají je jen málo.

Příroda

Změnu klimatu vyčtete i ze starých kronik

Většina klimatologů pracuje s daty naměřenými moderními přístroji. Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty MU na to jde jinak. Hydrometeorologické údaje hledá třeba v dopisech nebo ekonomických pramenech za posledních tisíc let a pomáhá skládat mozaiku změn klimatu v českých zemích. "Pro odhady budoucího vývoje klimatu musíme dobře poznat minulost, takže data z těchto období jsou naprosto klíčová," říká Brázdil v rozhovoru pro Magazín M.

Biochemici vyvíjejí přístroj odhalující nemoci včel

Hnilobu a mor včelího plodu bude rychleji a přímo v terénu detekovat nové zařízení vyvinuté odborníky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v čele se Zdeňkem Farkou. Když se obě nemoci ve včelstvu objeví, musí jej včelař podle českých zákonů nechat zlikvidovat, tedy spálit. Jenže bakterie, které nemoci vyvolávají, přežívají dlouho a včely je navíc mohou šířit mezi úly. Čím dříve se tedy podaří poznat, že jsou včely nakažené, tím menší škody vzniknou.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Zdeněk Farka.

Botanici zmapovali druhové bohatství evropských lesů

Rozpoznat ubývání druhů nebo vlivy, které to způsobují, nejde bez znalostí toho, jaká je druhová rozmanitost v současné krajině. Botanici z Masarykovy univerzity se proto zaměřili na popis rostlinné biodiverzity v evropských lesích. Tým více než tří desítek odborníků z 16 zemí vedený z MUNI, porovnal data ze 73 tisíc lesních lokalit s geografickými informacemi, informacemi o využití krajiny a historickými proměnnými. Vědci zjistili, že na rostlinnou diverzitu mají vliv především přírodní podmínky, jako je nadmořská výška a členitost terénu, srážky, plocha lesů v okolí nebo třeba geologické podloží.

Rostliny měníme už tisíce let. Dnes jen přesněji

Podle Karla Říhy z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nastala zlatá éra biologie. Evropští vědci, kteří se věnují genetice rostlin, mají ale podle Říhy trochu smůlu, protože instituce Evropské unie hledí přísněji na editování genů než řada zemí mimo unii. Je potřeba obnovit racionální debatu, aby evropské vědě neujel vlak, říká v rozhovoru v pro Magazín M.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Karel Říha

Vědci zmapovali genom křenu a potočnice

Vysoký obsah vitamínů, významné léčebné účinky a také známá pochutina. Takové jsou vlastnosti dvou rostlin - křenu selského, který je u nás oblíbenou přílohou, a potočnice lékařské, která se ve Velké Británii, Francii a dalších západoevropských zemích hojně využívá nejen do salátů. Na první pohled odlišné brukvovité rostliny jsou ve skutečnosti blízce příbuzné, a protože jde o hospodářsky významné plodiny, podívali se biologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity na jejich genom.

Společnost

Jaké jsou dnešní české mámy? Nejisté v tom, co je správně

Tým z Fakulty sociálních studií MU dokončil nejobsáhlejší porevoluční výzkum rodičovství v Česku. Za pomoci dotazníků rozesílaných od třetího trimestru těhotenství do tří let věku dítěte se rodičů ptal na nejrůznější aspekty mateřství a rodičovství. V první vlně odpovědí získali vědci téměř 1200 respondentů a k tomu udělali řadu osobních rozhovorů a vyšetření. Přečtěte si, na co přišli.

Český vztah k Rusku je barometr kondice Západu

Přítel, nebo nepřítel? V takových kategoriích se tři roky dívali odborníci z celé Masarykovy univerzity na Rusko jako zahraniční mocnost, která výrazně ovlivňuje tuzemské dění. Vzešla z toho kniha s názvem České bezpečnostní dilema: Rusko jako přítel, nebo nepřítel? Otazník je v názvu knihy záměrně. Komplikovanost vztahu totiž nespočívá ani tak v tom, co východní gigant dělá, ale jaká situace zrovna panuje v České republice.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Východ-Západ-Nevím

Lidi nejvíc manipuluje strach. Dotýká se to i vnímání EU

Výzkum zaměřený na sledování manipulativních technik v mediálních sděleních, jejich účinku a úrovně informační gramotnosti před několik dny ukončili politologové z Masarykovy univerzity. V laboratorním šetření ověřovali, jaké formy mediální manipulace, na jejichž existenci upozornili už v předchozím výzkumu, mají na účastníky největší vliv. Zjistili, že nejvíc fungují ty útočící na emoce. V Česku se to odráží na pokřiveném vnímání Evropské unie.

Život v Sudetech ovlivňuje vyhnání Němců i po 70 letech

Jak moc se odrážejí historické události v současném životě? Prozkoumat se to rozhodli výzkumníci z Ekonomicko-správní fakulty MU. Zjišťovali, jak se projevila výměna obyvatelstva v bývalých Sudetech na životě v tamních obcích. Svou prací chtěli prověřit teorie o tom, jak spolu souvisí investice do sociálního kapitálu, tedy vztahů s ostatními lidmi, a migrace. Výsledkem jejich bádání je doklad toho, že i sedmdesát let staré události mají stále vliv na současnou míru stěhování nebo na společenský život obyvatel.

Masarykova univerzita, Ivan Svárovský, Magazín M, CC-BY

Zakazovat mobily ve školách nemá cenu. Je také dobré brzy** pustit děti k technologiím.

Povolení či zakazování mobilů o přestávkách ve škole nesouvisí podle výzkumu psychologů z Fakulty sociálních studií MU s problematickým chováním dětí. "Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“uvedl David Šmahel. Povolení nebo zákaz mobilů o přestávce nezvyšuje ani nesnižuje čas, který dospívající na internetu celkově za týden stráví.

Pixabay/Thomas Quinn: Děti a technologie

Podobně zase odborníci z Filozofické fakulty MU svým výzkumem dat z 21 evropských zemí ukázali pozitiva využívání technologií v raném věku. Čím dříve s používáním IT začnou, tím lépe v 15 letech hodnotí svoji schopnost ovládat počítače a také technologie více zapojují do svého života. „Často se setkáváme s míněním, že děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, ale to je krátkozraký odsudek. Právě volnost v experimentování nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Jiří Zounek.