Brána vědy otevřená. Specializované oddělení pomáhá v Akademii s Open Science

Namísto letitých výzkumů se k údajům dostaneme za pár minut na internetu. Vědecká data i z druhého konce světa má kdokoli k dispozici během několika kliknutí. Nedávná utopická představa se tak pomalu stává realitou. Na Open Science, otevřenou vědu, se zaměřuje stále více institucí. Roli totiž hraje i při přerozdělování grantů a publikování. Pozadu nezůstává ani Akademie věd ČR. I proto vzniklo v Knihovně Akademie věd ČR oddělení Open Science.

Akademie věd ČR: Specializované oddělení pomáhá v Akademii s Open Science

Digitalizace usnadňuje život společnosti v mnoha ohledech, vědu nevyjímaje. Zpřístupňování vědeckých dat a výsledků, i pomocí Open Access, se tak stává běžnou součástí badatelské práce. Otevřená věda totiž přispívá k spolehlivějšímu uchovávání dat, umožňuje jejich další využití, a urychluje tak nové výzkumy. „Podporuje tím rozvoj vědy a přispívá ke kreativnějším badatelským objevům i inovacím. Kromě toho zvyšuje i důvěryhodnost vědeckých institucí, protože umožňuje nasbíraná data kdykoli ověřit," říká Jiří Homola z Akademické rady AV ČR.

Výzkumy, které mají podporu veřejných prostředků, se na oplátku společnosti otevírají. Instituce tak dopomáhají i k výraznějšímu zapojení společnosti prostřednictvím takzvané občanské vědy. Jak zdůrazňuje Marek Cebecauer, který se Open Science zabývá v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kvalitní a dostupná data potřebujeme také k trénování strojů a umělé inteligence: „Bez nich by neexistovaly ani nástroje jako Chat GPT.“

Jednotný kurz – otevřená cesta

Vědce vedou ke zpřístupňování dat kromě zmíněných pozitiv i praktické důvody. „Někteří vydavatelé, například Science, požadují dostupnost podkladových dat potřebných k ověření výsledků, které prezentují publikované články,“ říká Jindřich Fejfar z oddělení Open Science Knihovny Akademie věd ČR a upozorňuje: „Poskytovatelé financí, jako jsou granty Evropské rady pro výzkum – European Research Council –, přístupnost dat požadují už delší dobu. Letos se připojila i Technologická agentura České republiky.“ Požadavky na otevřenou vědu se navíc postupně dostávají i do národní legislativy.

Pracovištím Akademie věd ČR pomáhá s přenášením principů otevřené vědy do praxe oddělení Open Science. Vzniklo v roce 2022 z iniciativy Knihovny Akademie věd ČR. Několik let už například spravuje fulltextový i datový repozitář a provozuje redakční systém pro Open Access časopisy.

„Oddělení vzniklo, aby poskytovalo služby v Open Science pracovištím Akademie věd a aby implementace otevřené vědy a naplňování nových podmínek poskytovatelů byly co nejjednodušší. Chceme propojit dílčí témata, která v Knihovně už řešíme, aby šlo komunikovat uceleně,“ podotýká ředitelka Knihovny Magdaléna Vecková.

Bez podpory to nejde

Založením oddělení drží Akademie věd ČR krok s dalšími českými institucemi, které se otevřené vědě už delší dobu věnují systematicky – například Masarykovou univerzitou nebo Univerzitou Karlovou. Podle Jindřicha Fejfara je institucionální podpora zásadní: „Pokud nemají vědci a vědkyně na nové požadavky související s otevřeností dat zůstat sami, není zastupitelná.“

Ústavy Akademie věd ČR se na oddělení obracejí z různých důvodů. Řeší s ním požadavky českých poskytovatelů účelových podpor na přístupnost dat nebo využívají asistenci s přípravou strategických dokumentů. Agenda oddělení přitom narůstá. Pracovištím poskytuje i konzultace a školení a zprostředkovává jim nejnovější informace. „Aktivně se také zapojujeme při zavádění European Open Science Cloud do českého prostředí. Projekt národní repozitářové platformy chce rozvinout infrastrukturu nezbytnou pro otevřenou vědu a správu výzkumných dat,“ doplňuje Jindřich Fejfar.

Projekt je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský prostřednictvím několika výzev určených pro implementaci European Science Open Cloud v České republice. Aktuální výzva Open Science I s uzávěrkou v lednu příštího roku podpoří částkou 1,3 miliardy korun vznik českého prostředí pro správu výzkumných dat, jejich ukládání, sdílení a práci s nimi.

„Projekt pro výzvu Open Science I se koncipuje jako společné dílo různých datově orientovaných akademických institucí v Česku. Koordinuje jej e-INFRA – CESNET. Z Akademie věd se přímo zapojí pět pracovišť, další dvě v interní meziústavní spolupráci,“ upřesňuje Magdaléna Vecková. Program pojmenovaný po největším pedagogovi, který při požáru ztratil „data“ svého životního díla, tak nyní symbolicky financuje systém pro jejich bezpečné uchovávání.

Obor od oboru

Postoj vědců v Akademii věd ČR k Open Science se ovšem stále různí. „V některých oborech je sdílení dat běžné, v jiných je úplně na začátku. Jde koneckonců o složité téma a je třeba pečlivě zvážit, jak k ukládání dat přistoupit,“ říká Jindřich Fejfar.

Skutečnost, že se míra přijetí Open Science mezi vědci stále liší, potvrzuje i Jiří Homola: „V oborech, jako jsou matematika, informatika a teoretická fyzika, je otevřené sdílení publikací, zdrojového kódu a dat již poměrně běžnou praxí. Postupně se ale prosazuje i v dalších disciplínách.“

Mezi ústavy, která Open Science prosazují, je i pracoviště Marka Cebecauera: „Od ledna 2023 se totiž od vědců a vědkyň vyžaduje, aby k podávaným projektům přikládali i jednoduchý plán toho, jak pracují s daty.“ Takzvaný Data management plán obsahuje rozvrhy na správu dat. Mnozí poskytovatelé podpory jej udávají jako povinnou součást žádostí o finance. „Nová pravidla odhalila, jak jsou zaměstnanci o Open Science informováni. Navíc mapují potřeby vědecké komunity pro kvalitní správu dat.“

Tak otevřeně, jak jen možno, tak uzavřeně, jak je nutno

Podle Marka Cebecauera by vztah badatelů ke sdílení dat vylepšilo vytvoření vhodného prostředí. „Existuje jen v několika oborech, tudíž k němu většina vědců přístup nemá.“ Dalším krokem, jak by Akademie věd mohla podpořit otevřenou vědu, by tak bylo, podle jeho názoru, zřízení datového centra.

Případné obavy z otevírání dat podle Jindřicha Fejfara nejsou na místě. Open Science totiž nevyžaduje zpřístupnění údajů bez jakýchkoli omezení. „Kvalitní správu vědeckých dat postihují FAIR principy a zásada: „Tak otevřeně, jak je jen možno, jen tak uzavřeně, jak je nutno.“