O otevřeném vydávání vědeckých publikací s Martinem Svobodou
Vědavýzkum.cz: Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny.
Jak výnosný byznys je vydávání vědeckých žurnálů? A podaří se skutečně přejít na otevřený systém publikování článků? Nejen o tom hovořil Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz.
Pokud nepočítáme zbrojní nebo medicínský průmysl, je byznys s vědeckými časopisy jedním z nejvýdělečnějších na světě. Říká to alespoň ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda v rozhovoru pro Youradio Talk. Do vědeckých časopisů totiž veřejné prostředky z obou stran a velké nakladatelské domy na nich vydělávají.
V prvé řadě jdou tyto peníze do výzkumu, zaplatí se prostřednictvím grantů vědci, kteří musí publikovat články. Ty se otisknou v drahém časopise, za což samotný výzkumník nedostane ani korunu. Naopak musí ještě podepsat, že veškerá autorská práva náleží časopisu, kde publikuje. Následně si tyto časopisy veřejné výzkumné instituce musí nakoupit zpět, aby mohly dále bádat.
„Je to úžasný uzavřený koloběh. Zlatý důl,“ říká Svoboda. Jeden ze tří nakladatelských domů, Elsevier, je už téměř posledních třicet let na newyorské burze v černých číslech. To ukazuje, o jak stabilní výnosný byznys se jedná. „Zpráva z roku 2015 říká, že odhad nákladů na časopisy v medicínských, technických a přírodovědných oborech se pohybuje kolem 25 miliard dolarů ročně,“ dává za příklad Svoboda.
Přichází změna?
Knihovníci, vědci i angažovaní politici se tuto situaci ovšem už dlouhá léta snaží změnit, i protože náklady na předplatné časopisu každoročně rostou daleko za hranici mezinárodní inflace. Open acces, neboli otevřený přístup k výsledkům vědecké práce, je stále diskutovanějším tématem. Česká republika ale v tomto směru podle Svobody trochu zaspala. Sice už od roku 2017 máme národní strategii, která se otázkou otevřeného přístupu zabývá, akční plán – tedy seznam úkolů a odpovědností – máme teprve od dubna roku 2019.
Čeští vědci přitom změnu otevřeného přístupu, kterou přináší například Plán S, příliš nevítají. Často se bojí, že jejich práci zkopírují výzkumníci z Číny, nebo bude využita průmyslovým sektorem. Tak to ale vůbec není, upozorňuje Svoboda. Jde především o efektivní využívání veřejných prostředků.
I proto se letošní ročník konference KRECON zaměří právě na téma otevřeného publikování.
