Matouš Kostlivý: V oblasti umělé inteligence má Česko obrovský potenciál
- Foto: Vědavýzkum.cz: Matouš Kostlivý: V oblasti umělé inteligence má Česko obrovský potenciál
Umělá inteligence je jednou z oblastí, ve které nabízí agentura CzechInvest inkubaci inovativním startupům. Jak si stojí v oblasti AI Česko? Co si představit pod inovacemi v AI? Kdo se může ucházet o podporu v AI HUBu projektu Technologická inkubace? Zeptali jsme se Matouše Kostlivého, který byl u zrodu AI HUBu a více než rok jej řídil.
AI je skoro všechno – co CzechInvest přesně zahrnuje do umělé inteligence v AI HUBu?
Máte pravdu, že AI je technologií, která svými možnostmi a aplikačním potenciálem prostupuje všemi průmyslovými oblastmi, má potenciál významně změnit všechny obory a jejich podoblasti od výroby a logistiky přes vzdělávání až po administrativu a bude mít přímý dopad na všechny vědní obory. Od biotechnologií přes chemický průmysl, autonomní vozidla a energetiku až po dostupnost služeb státu nebo každodenní fungování jednotlivce. Přístup k informacím, práce s daty, ale i kreativita může být díky AI posunuta na další úroveň.
Má Česko ambici stát se silným světovým hráčem v oblasti AI?
Pokud chceme být konkurenceschopnou ekonomikou, která je založená na inovacích a technologiích, nemělo by Česko mít jen ambice, ale mělo by k tomu také dělat potřebné kroky. Pokrok v oblasti umělé inteligence v posledních letech nabíral na otáčkách a rok 2023 byl v mnoha ohledech průlomový. Česko má před sebou ještě dlouhou cestu. Podpora startupů, např. z Technologické inkubace, je jen jedním ze střípků skládačky. Finanční prostředky investované do rozvoje AI (věda, výzkum, ekosystém, startupy, korporace, legislativa, regulace) jsou často jen zlomkem toho, co se investuje do této strategicky důležité technologie v zahraničí.
Co je v současnosti nejzajímavější či nejvíce rozvíjenou oblastí v souvislosti s využitím AI?
Celý svět si v loňském roce podmanily novinky na poli generativní AI. To přineslo disrupci v mnoha oblastech a logicky tak bylo nejdiskutovanějším tématem zpracování přirozeného jazyka. U nás tomu nebylo jinak. Právě v této oblasti máme přitom světu co nabídnout a patříme ke špičce. A díky osobnostem, jako je Tomáš Mikolov, máme výraznou světově uznávanou stopu v této oblasti. Ale nekončí to jen u něj, Stanislav Fort patřil poslední roky k výrazným osobnostem světové scény na poli generativní AI, a je třeba zmínit i profesora Černockého z VUT v Brně. Ten dělá nejen špičkový výzkum, ale má i dobré vztahy s výzkumnými týmy zajímavých firem, což ukázal například v rámci loňských Dnů AI, kam na jím pořádaný seminář z New Yorku dorazila se svou prezentací vedoucí NLP výzkumu z Google. Na AI AWARDS pak se svým NLP projektem sbíral ocenění za svůj projekt DOAZARC tým z katedry kybernetiky FAV ZČU v Plzni.
Máte informace o podpoře rozvoje AI i v jiných evropských zemích?
V říjnu loňského roku jsem se spolu s AI výzkumníky účastnil několika schůzek s relevantními institucemi ve Francii, kde podporu umělé inteligence „tlačí“ prezident Macron a nutno říci, že nekončí to jen slovy. Zahrnuje to například balíček ve výši 500 milionů eur na vytvoření pěti až deseti klastrů umělé inteligence, 40 milionů eur na přilákání investic do generativní umělé inteligence a dvě státní dotace ve výši 50 milionů a 500 milionů eur na zvýšení kapacity superpočítačů, které jsou pro AI výpočty důležité.
To, že dokáží ve Francii na AI podporu takto rychle a účelně cílit, ukazuje, že i stát může prioritizovat technologické oblasti a že může inovace v AI v zemi správnou podporou nastartovat.
A jak si stojí ve zmíněné podpoře na východ od nás?
I na východ od nás vidíme velice ambiciózní projekty a investice do AI a tak se nabízí otázka, proč se u nás nedaří v určitých strategických oblastech podporu lépe zaměřit? O významu umělé inteligence, věřím, dnes již nikdo nepochybuje.
Je to u nás opravdu tak špatné?
Abych nevyzněl jen negativně, potenciál v ČR je obrovský a děje se toho dost. Na MPO v roce 2023 otevřeli veřejnou diskuzi k aktualizaci Národní AI strategie (NAIS). Směr i diskuze k její aktualizaci dávají tušit, že zde bude funkční strategický dokument s akčním plánem, o který se budeme moci opřít.
Na konci loňského roku byly spuštěny EDIHy, které pomohou firmám a institucím se zaváděním digitálních technologií a AI. Dny AI, úspěšná akce z loňského roku, bude i v roce 2024 pomáhat rozvoji AI ekosystému a v regionech se rozvíjí zajímavé AI iniciativy i startupy.
V Česku se můžeme opřít o některé osobnosti, které svým výzkumem, prací a dosahem razí českou stopu, která láká pozornost v zahraničí a snese ta nejpřísnější měřítka. Máme tu některé špičkové firmy, vědce, startupy, regionální AI ekosystémové hráče a je tak na čem stavět.
A ještě jedna z věcí nejdůležitějších, kterou všichni napjatě očekávají - implementace AI ACTu. O co jde?
Jde o regulaci, která definuje, co má být v EU pod drobnohledem a do jaké míry, a která bude mít dopady na rozvoj AI v ČR. Nabízí se zde proaktivní přístup, vytváření AI Sandboxů a podobných nástrojů, které stát může iniciovat, a které mohou pomoci v zavádění AI v ČR.
Jedním z cílů AI HUBu je zatraktivnit Česko pro zahraniční investory. Daří se to? Pomohla by Česku nějaká legislativní úprava na úrovni vlády?
Prezentace Česka v zahraničí je jednou z nepostradatelných úloh CzechInvestu. Lákání přímých zahraničních investic byla jednou z jeho výsadních rolí a jsem rád, že na našem území řada zahraničních firem AI rozvíjí, spolupracuje v této oblasti s univerzitami a aktivně podporuje místní inovační ekosystém.
V AI přitom jde o investice s vysokou přidanou hodnotou, které mají potenciál přinést do ekonomiky kromě financí i cenné znalosti, data a inovace. AI je technologií, která dopadá na všechny oblasti ekonomiky, zajímavý AI výzkum tady mají například firmy z automotive (Toyota, Valeo), telekomunikací (AT&T, O2) nebo kybernetické bezpečnosti (GEN).
Investiční pobídky stále ještě více sedí výrobním podnikům, pro které byly původně „stavěné“. Nově však novela zákona o investičních pobídkách rozšíří možnost podpory dalších investičních projektů, které mají významný přínos pro hospodářský a sociální rozvoj Česka. Celý proces bude zároveň jednodušší a rychlejší.
Kde u nás máme pomyslná centra AI?
V ČR se 80 % věcí kolem AI odehrává v Brně a v Praze, kde se nachází většina českého AI ekosystému, včetně firem a startupů. Ale pokud máme hrát na světové mapě významnější roli, je důležité, aby i v Praze AI našla adekvátní podporu, protože ta tu zatím moc nefunguje.
Kde tedy pražské firmy mají hledat podporu?
Jsem rád, že díky Technologické inkubaci může takové firmy podpořit CzechInvest, dále také např. Technologická agentura ČR, která je výborným nástrojem pro navazování výzkumné spolupráce v AI a firmy motivuje k projektům, na kterých spolupracují s univerzitami.
O Praze a Brně už byla řeč. Jak si stojí Ostrava?
Ostrava má potenciál, protože pro firmy v AI jsou podstatné i další věci, kromě talentu, a to je třeba výpočetní výkon. A právě to může být velkou příležitostí pro Ostravu a její superpočítač IT4Innovations. Obdobné superpočítače ve Francii v posledních letech zaznamenaly zvýšenou poptávku po výpočetním výkonu pro AI. Tady se nebavíme jen o velkých firmách, většina AI výpočtů je zadávána AI startupy. Ani nadnárodní korporace nemají výpočetního výkonu dostatek, jde o velké investice, které často „matky svým dceřinkám“ v ČR nedovolí.
Tady se otevírá příležitost pro navazování spolupráce s univerzitami, výzkumníky a studenty, kteří k výpočetnímu výkonu často mají snadnější přístup. Sem by Ostrava i celá ČR měla směrovat podporu.
Kdo se může ucházet o inkubaci v AI HUBu projektu Technologická inkubace?
Všechny firmy, které ve svém produktu aktivně rozvíjí technologická AI řešení. V ideálním případě se pak mohou technologické AI startupy v rámci podpory Technologické inkubace posunout a udělat krok ke globálně úspěšnému produktu. Startupy, které se k nám hlásí, se liší v míře technologické náročnosti, propracovanosti obchodního modelu, závislosti na externích dodavatelích a službách. Mezi žadateli jsou to jak zkušení AI výzkumníci a začínající nadějní podnikatelé, tak i ti, kteří vidí, že pokud ve svém stávajícím produktu nebudou AI aktivně rozvíjet, nebudou konkurenceschopní.
Kolik startupů již prošlo inkubací v AI HUBu? Jak úspěšná byla první a druhá výzva inkubace?
V první i druhé výzvě Technologické inkubace byly AI startupy nejzastoupenější skupinou. V první výzvě jsme vybrali 11 AI startupů, ve druhé pak 19. V roce 2024 tak inkubujeme 30 AI startupů, což už je velice pěkné číslo, za které jsme rádi. Za zmínku stojí i to, že díky tomu, že Technologická inkubace systematicky pracuje už se startupy před podáním přihlášky a třeba i založením firmy, máme v preinkubaci přes 1 000 startupových nápadů nebo rozbíhajících se projektů. S tím jsme mohli pracovat například u Dnů AI, v rámci kterých jsme organizovali AI Startup Pitch Contest a startupům z preinkubace jsme tam dali šanci představit svůj projekt v rámci soutěže před porotou složenou ze zástupců AI HUBu CzechInvestu a několika VC fondů.
Můžete uvést 2–3 příklady úspěšné inkubace?
Zatím všechny startupy z 1. i 2. výzvy inkubační podporu Technologické inkubace stále využívají. Startupy, jako je Filuta.ai, kromě podpory z HUBu přilákaly na rozvoj svého produktu významnou pre-seedovou investici. Startup MAMA.ai si jméno udělal mimo jiné tím, že pomohl doplnit moderátorku Expres FM Barboru Haczi jejím generovaným hlasovým dvojčetem. Těší nás i to, když MAMA.ai prezentuje inkubované řešení na AI4Business v rámci Dnů AI, nebo když se startupy Technologické inkubace umístí na zmíněných AI Startup Pitch Contestech v konkurenci kvalitních AI projektů. U CCFLOW, Qeedia, Tolgee nebo Technologies for Freeride bylo přitom vidět znatelné zlepšení prezentace jejich „pitche“ před porotou.
Kolik peněz již bylo do inkubace nadějných startupů investováno?
V první výzvě podporu ve výši 29 milionů korun obdrželo 11 startupů, druhá výzva byla větší a podporu 53 milionů korun na rozjezd podnikání mohlo čerpat 19 startupů. Celkem je tedy v Technologické inkubaci 30 AI projektů, které byly podpořeny částkou 82 297 550 korun.
Snažíte se nějak zpopularizovat či zpřístupnit AI i široké veřejnosti?
V rámci osvěty CzechInvest spolu s prg.ai, Brno. AI, MSICem (Ostrava) a BICem (Plzeň) zorganizovali DNY AI, kde měla laická veřejnost šanci nahlédnout pod pokličku AI. V roce 2024 je v plánu pokračování. V posledním roce se rozšířila řada školení a návodů o práci s generativní AI, pokud však chcete jako laik lépe umělé inteligenci porozumět, doporučuji kurz Elements of AI, který je zdarma a pro ČR ho pomáhá rozšířit spolek prg.ai.