Metodický list 17 - Mluvíte a my chápeme - jak ven z věže babylonské
Pixabay/Frits de Jong/Nový Babylon: Metodický list 17 - Mluvíte a my chápeme - jak ven z věže babylonské
Problém
Žijeme ve „světové vesnici’’, ale jsme různí a komunikujeme různými jazyky.
I když lidé mluví stejným jazykem, stejná slova se mohou používat v různých významech. Vezměte například různá použití anglického slova „standard’’ – jako normativní dokument, roztok o známé koncentraci a i druh vlajky.
I uvnitř jednotlivých oborů vnikají nedorozumění, která mohou ústit v mrhání penězi a časem a dokonce i v horší následky.
Když hovoříme o zkouškách v laboratořích, nedostatek plného pochopení klíčových termínů a jejich nesprávné překlady mohou vytvářet prostor pro různou interpretaci stanovených požadavků. Například existuje několik historicky vzniklých různých, ale podobných užití termínu ‚detekční mez’. To může vést k neodpovídajícímu splnění požadavků a tedy být překážkou v produkci analytických dat, vhodných pro daný účel. Společné sdílení pojmů vztahujících se ke kvalitě měření mezi laboratořemi a akreditačními orgány je rozhodující pro správný a harmonizovaný přístup v posuzování laboratoří v celosvětovém měřítku.
Společný jazyk
Potřebujeme společný jazyk, jasný a jednoznačný. Potřebujeme společný slovník poskytující konzistentní definice pojmů a souvisejících termínů.
Pro tento účel se několik organizací zapojilo do společného úsilí k vytvoření a udržování mezinárodního metrologického slovníku (VIM) (1), který má za cíl dosáhnout jednoznačného chápání pojmů souvisejících s měřením napříč všemi odvětvími.
VIM je normativním odkazem v normách ISO/IEC 17025, ISO 15189 a ISO/IEC 17043 a tedy je klíčovým dokumentem pro všechny organizace, které se ucházejí o akreditaci.
Postačuje to?
Pro pracovníky laboratoří však stále některé problémy přetrvávají a je třeba se jim věnovat:
- Pro mnohé pracovníky jsou některé pojmy a termíny nejasné.
- Formální definice VIM jsou těžko k pochopení – jsou krátkými formulacemi určenými k použití při měření v mnoha odlišných odvětvích.
- Překlady do místních jazyků mohou přispívat k nejasnostem, např. pokud se pro stejný pojem používají v různých odvětvích odlišné termíny a překladatel to pomine.
- Ve snaze začlenit i chemická a biologická měření se udělaly podstatné změny v terminologii. Některé „staré’’ pojmy stále platí, ale mají nové názvy, např. „vnitrolaboratorní reprodukovatelnost’’ vs. „mezilehlá preciznost’’ („within laboratory reproducibility” vs. „intermediate precision”).
K těmto otázkám Eurachem vydal příručku (2), která ve snadno dostupném formátu poskytuje jednoduchá a v kontextu použitá vysvětlení pro nejpoužívanější termíny v analytice s přidanými příklady spojujícími tyto pojmy s chemickými a biologickými měřeními.
Rozumíte těmto termínům?
Zajímá vás kvantita nebo kvalita? V závislosti na odpovědi, budete potřebovat měřicí postup nebo vyšetření? Je verifikace metody to samé jako validace metody nebo je méně náročná? Potřebujete kalibraci či ověření výkonnosti? Máte v laboratoři nějaký měřicí standard? Je metrologická návaznost něco, z čeho máte obavu? To jsou příklady termínů, o které se opírá každý výsledek měření a je třeba jim dobře rozumět.
Příklad – Přesnost, pravdivost, preciznost: jedná se o synonyma?
- Těsnost mezi výsledky měření - odpovídá pojetí preciznosti (precision)
- Těsnost průměru výsledku měření a referenční hodnoty - odpovídá pojetí pravdivosti (trueness)
- Těsnost jednotlivého výsledku měření k pravé hodnotě - odpovídá pojetí přesnosti (accuracy)
Různé situace, znázorněné na obrázku, znázorňují vliv:
a) špatné preciznosti, dobré pravdivosti
b) dobré preciznosti a pravdivosti
c) špatné preciznosti a špatné pravdivosti
d) dobré preciznosti, špatné pravdivosti
Eurachem-ČR: Přesnost, pravdivost, preciznost
Zlepšování jak preciznosti, tak pravdivosti vede k zlepšení přesnosti.
Týká se vás to?
Pracujete v laboratoři, jako manažer/ka kvality nebo vedoucí? Jste zapojený/á do dalších činností ve vztahu k analytice, jako jsou poskytování zkoušení způsobilosti, výroba referenčních materiálů nebo akreditace těchto činností? Přednášíte nebo studujete předmět související s měřením? Používáte výsledky měření nebo určujete jak je používat? Jestliže vaše odpověď na kteroukoliv z těchto otázek je ano, následující citované prameny jsou určeny též pro vás!
(1) International vocabulary of metrology – Basic and general concepts and associated terms (VIM) 3rd edition. JCGM 200:2012. Html format with informative annotations available from.
Český překlad TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM). ČNI, Praha 2009. Dostupné též volně ve Sborníku technické harmonizace ÚNMZ, Praha (2010)
(2) V. J. Barwick and E. Prichard (Eds.) Eurachem Guide: Terminology in Analytical Measurement Introduction to VIM3 (2011). ISBN 978-0-948926-29-7.
V češtině vyšlo jako součást KVALIMETRIE 18 Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku. Eds. M. Suchánek a D. Milde, EURACHEM-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8, dostupnost Eurachem-ČR.