Odbor kriminalistické techniky a expertíz (OKTE) PČR

Odbor kriminalistické techniky a expertíz (dále jen OKTE) patří mezi útvary Policie ČR zapsané na seznamu znaleckých pracovišť vedeném na Ministerstvu spravedlnost ČR. V praxi se jedná o expertizní pracoviště, zpracovávající tisíce znaleckých posudků ročně. Jako takové pracuje jako samostatná forensní laboratoř a je součástí sítě podobně specializovaných pracovišť v rámci Policie ČR.

Toto pracoviště zabezpečuje znaleckou činnost pro orgány činné v trestním řízení na území jednotlivých krajů. Hlavní pracovní náplní tohoto pracoviště je zabezpečování materiálních důkazů pro potřebu objasňování závažné trestné činnosti. Předmětem činnosti OKTE jsou expertizy v oboru kriminalistika, v odvětvích trasologická, metalografická, defektoskopická, balistická, daktyloskopická a mechanoskopická expertíza, grafická expertíza, kriminalistická biologie a chemie, kriminalistická počítačová expertíza a kriminalistická fotografická expertíza.

Pro jednotlivá odvětví jsou zřízena specializovaná pracoviště vybavená potřebnými přístroji. Na každém pracovišti působí experti pro dané odvětví oboru kriminalistika. Činnost policejních expertů však není soustředěná pouze do laboratoří, nýbrž vyjíždějí i na místa činu nebo např. nálezu mrtvol, aby tam poskytli odborné konzultace ostatním kriminalistům, nebo zajistili stopy. V souvislosti s kriminalisticko-technickou činností za zmínku jistě stojí i práce kriminalistických techniků na územních odborech služby kriminální policie a vyšetřování. Mezi jejich úkoly patří kromě zjišťování a zajišťování stop také provádění fotografické nebo videodokumentace.

Kriminalistický ústav (KÚP)

Uvádí se, že základy Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR byly položeny v roce 1945 založením Kriminální ústředny Ministerstva vnitra. Faktické kořeny kriminalistickotechnické a znalecké (expertizní) činnosti policie však sahají do dob Rakouska - Uherska. Již tehdy se při objasňování zločinů začaly úspěšně uplatňovat poznatky přírodních a technických věd. Postupně vznikal nový obor, který získal pojmenování kriminalistika, její prudký rozvoj nastal na začátku 20. století.

Koncem roku 1947 vzniká v rámci Kriminální ústředny oddělení „T“ (technické), které zahrnovalo mechanoskopickou a balistickou expertizu, fotografickou dokumentaci, diagnostické pracoviště a malou chemickou laboratoř a oddělení „I“ (identifikační) zahrnující daktyloskopickou registraci, monodaktyloskopickou expertizu a malou biologickou laboratoř.

Dnes, 12. prosince 2018, to bylo přesně 60 let od chvíle, kdy byl založen Kriminalistický ústav. Jako samostatný útvar vznikl z vědeckotechnického odboru Veřejné bezpečnosti na základě rozkazu ministra vnitra č. 166 ze dne 12. prosince 1958. Od samého počátku byl ústav konstituován jako vrcholové kriminalistickotechnické, znalecké a později i jako vědeckotechnické a metodické pracoviště.

Kriminalistický ústav provádí znaleckou činnost v oborech kriminalistika, chemie, písmoznalectví, strojírenství a elektrotechnika, pro kterou získal v roce 2007 osvědčení o akreditaci podle normy ISO 17025:2005. Je zapsán ve II. oddílu Seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Ústav je rovněž institucí, která se řadu let věnuje aplikovanému výzkumu v oboru kriminalistika, podílí se na vzdělávání kriminalistických techniků a kriminalistických znalců, metodicky řídí výkon kriminalistickotechnické a znalecké služby Policie ČR. Od roku 1998 je členem Evropské sítě forenzních institucí. Znalci ústavu aktivně působí v několika pracovních skupinách této mezinárodní organizace, kde patří k uznávaným a respektovaným odborníkům. Velkým úspěchem je cena Robina Keeleyho, kterou získal v roce 2011 plk. Ing. Lubor Fojtášek za výzkum v oblasti zkoumání povýstřelových zplodin.

Být znalcem je mnohdy celoživotní poslání

V Kriminalistickém ústavu pracovaly za dobu jeho existence stovky expertů, kteří zpracovali statisíce znaleckých výstupů zejména pro orgány činné v trestním řízení. „Základními stavebními kameny činnosti našeho útvaru jsou znalosti, dovednosti a cenné zkušenosti našich pracovníků – jedinečných odborníků v mnoha odvětvích kriminalistiky. Mnozí z nich své práci zasvětili celý svůj profesní život. Zmínit mohu např. antropoložku doktorku Hanu Eliášovou, genetika doktora Jaroslava Broučka, který byl naším prvním znalcem v odvětví genetiky vyškoleným v laboratořích FBI, balistika plk. Ing. Bohumila Planku, jenž stál u zrodu forenzní balistiky, nebo inženýra Jana Málka, který se více než 35 let věnoval fonoskopii,“ vzpomněl ředitel Ľuboš Kothaj a dodal, že velký dík za podíl na rozvoji ústavu patří všem současným i bývalým pracovníkům.

Kriminalistický ústav (KÚP): chemie