<p><strong>Aristoteles, Da Vinci či Liebniz bývají v různých debatách označováni za poslední muže, kteří ovládli veškeré vědění své doby. Obsáhnout všechno vědění však dnes není v&nbsp;moci člověka a s&nbsp;rozvojem společnosti přirozeně ztrácíme komplexní expertizu v&nbsp;jednotlivých disciplínách.</strong></p><p>Informací je zkrátka tolik, že již není možné, aby všichni věděli vše. Stejně tak jsme se přirozeně ocitli v&nbsp;situaci, kdy&nbsp;<strong>není možné, aby všichni vědci do hloubky znali a&nbsp;detailně ovládali veškeré vědecké přístupy a&nbsp;metody</strong>&nbsp;v&nbsp;daném oboru používané. A právě z&nbsp;toho pramení některé chyby ve vědecké literatuře.</p><h4><strong>Rentgenová fotoelektronová spektroskopie může sloužit jako příklad</strong></h4><p>Pro ilustraci tohoto jevu se zaměříme na v&nbsp;materiálových vědách běžně používanou metodu: <strong>rentgenovou fotoelektronovou spektroskopii (XPS, z&nbsp;anglického X-ray photoelectron spectroscopy)</strong>. XPS je metoda, která poskytuje informace o&nbsp;chemickém složení vzorků včetně toho, v&nbsp;jakém chemickém stavu se jednotlivé atomy nacházejí. Zjednodušeně řečeno, dává nám informaci, které prvky jsou ve&nbsp;vzorku přítomné a&nbsp;jak jsou vzájemně vázané.</p><p>Metoda je založená na vnitřním fotoelektrickém jevu, kdy jsou elektrony vyzařovány (emitovány) z&nbsp;atomů následkem absorpce fotonů rentgenového záření. Z&nbsp;měřené kinetické energie emitovaných elektronů a&nbsp;známé energie fotonů určíme, jaká byla&nbsp;<strong>vazebná energie elektronů v&nbsp;atomech</strong>. Ta je pro každý prvek charakteristická a&nbsp;jemně se posouvá podle toho, jak je příslušný atom vázán ke svému okolí. V&nbsp;naměřeném spektru každému chemickému stavu odpovídá „pík“ s&nbsp;příslušnou energií. Pokud například metodou XPS zkoumáme polymerní řetězce PET, nezjistíme jenom to, že se ve vzorku nachází uhlík a&nbsp;kyslík, ale také to, že tam jsou tak dva druhy atomů kyslíku v&nbsp;poměru 1:1 a&nbsp;3 druhy atomů uhlíku v&nbsp;poměru 1:1:3. Podle známých informací o&nbsp;energiích jednotlivých vazeb pak jednotlivé „píky“ přiřadíme vazbám, které se v&nbsp;PET nacházejí.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Jakub_Rozboud_Vice_dat_mene_pochopeni_pripadova_studie_XPS_2_37d42e7fa2.jpeg" alt="CEITEC/Jan Čechal: Více dat, méně pochopení: případová studie XPS: Rentgenová fotoelektronová spektroskopie (XPS) na CEITEC VUT." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Jakub_Rozboud_Vice_dat_mene_pochopeni_pripadova_studie_XPS_2_37d42e7fa2.jpeg 208w," sizes="100vw" width="1600" height="1200"></p><h4><strong>Většina spekter je interpretována chybně</strong></h4><p>XPS je hojně využívaná metoda, která zejména v&nbsp;kombinaci s&nbsp;jinými metodami povrchové analýzy přináší velmi&nbsp;<strong>cenná data o&nbsp;složení vzorků</strong>. XPS spektrometry jsou dnes standardní součástí vybavení všude tam, kde se zabývají materiálovým výzkumem. Po krátkém zaškolení je většina uživatelů schopná spektrometry ovládat a&nbsp;měřit si svá spektra. Tak v&nbsp;čem je problém?</p><p>V roce 2020 vyšla<strong>&nbsp;</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pubs.aip.org/avs/jva/article/38/6/061204/1023649/Assessment-of-the-frequency-and-nature-of"><strong>studie</strong></a>, která ukázala, že je v&nbsp;odborných časopisech&nbsp;<strong>chybně, nebo přinejmenším pochybně, interpretováno přibližně 60 % XPS spekter</strong>. Závěry této studie vycházely ze zkoumání a&nbsp;hodnocení XPS analýz publikovaných během 6 měsíců v&nbsp;roce 2019 ve třech různých časopisech. První z&nbsp;nich měl úzkou oborovou specifikaci (IF 25), druhý byl zaměřen na analýzu povrchů materiálů a&nbsp;třetí byl obecně vědecký, obsahoval ovšem velké množství publikací právě z&nbsp;oblasti materiálových věd. Výsledky jsou alarmující. Průměrně 60 % spekter bylo nesprávně interpretováno.</p><h4><strong>Modelování spekter neboli fitování chybovost zvýšilo</strong></h4><p>Pokud byla publikována jen měřená spektra a&nbsp;z&nbsp;nich vyvozeny závěry, situace nebyla tak tragická. To se však změnilo ve chvíli, kdy bylo použito modelování spekter (tzv. fitování). Pomocí „fitování” se snažíme získat detailnější informace v&nbsp;případě, že spektrální „píky” mají komplexní tvar. To je způsobeno přítomností několika chemických stavů pro každý prvek. Zde&nbsp;<strong>chybovost dosahovala 80 %</strong>. Zhruba 40 % byly velmi závažné chyby, které v&nbsp;podstatě vyvracejí závěry publikovaných XPS analýz. A to mluvíme o&nbsp;rozumných vědeckých časopisech. 60 % chybně interpretovaných XPS měření není zanedbatelný problém.</p><p>V reakci na tuto studii jsme s&nbsp;kolegy připravili<strong>&nbsp;</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pubs.aip.org/avs/jva/article/41/3/038501/2888098/Perspective-on-improving-the-quality-of-surface"><strong>publikaci</strong></a>&nbsp;zabývající se tím, jakou má věda ve světle těchto výsledků perspektivu, čím je tento stav způsoben a&nbsp;jak můžeme vzniklou situaci napravit.</p><p>Při hlubším zkoumání chybně interpretovaných spekter se poměrně jasně ukazuje, že&nbsp;<strong>většině chyb se dalo snadno vyhnout</strong>. V&nbsp;podstatě chyběly pouze znalosti základních principů metody XPS. Modelování spekter, jež jsou odrazem procesu fotoemise, musí sledovat jeho fyzikální principy. Mnohé interpretace spekter jsou v&nbsp;rozporu s&nbsp;kvantovou mechanikou (a někteří autoři to i&nbsp;sami ve svém textu uvádějí), jiné jsou pouze nekonzistentní. Nezřídka se jedná o&nbsp;malování křivek podobných těm, co jsou vidět v&nbsp;literatuře, spíše než o&nbsp;fundovanou interpretaci naměřených dat.</p><h4><strong>Vymýšlení vlastních chyb</strong></h4><p>Spočívá tedy problém v&nbsp;tom, že se chyby šíří z&nbsp;publikace na publikaci?&nbsp;Zpočátku jsme si to mysleli. Následná&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pubs.aip.org/avs/jva/article-abstract/42/6/063213/3322271/Following-the-propagation-of-erroneous-x-ray?redirectedFrom=fulltext"><strong>studie</strong></a><strong>&nbsp;</strong>však ukázala, že je tomu jinak. V&nbsp;chybně interpretovaných analýzách, které citovaly jeden významný příklad,&nbsp;<strong>většinou nešlo o&nbsp;kopírování konkrétních omylů, ale o&nbsp;vymýšlení vlastních chyb</strong>. Šlo v&nbsp;podstatě jenom o&nbsp;to k&nbsp;tvrzením v&nbsp;článku dodat nějaké číslo z&nbsp;časopisu s&nbsp;vysokým IF, které by je potvrzovalo. Autoři tedy nekopírovali konkrétní chyby, ale citovali to, co je podobné – bez znalosti kontextu.</p><p>Je toto projevem často zmiňované krize vědy?&nbsp;Nikoliv. Zatím jsme v&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pubs.aip.org/avs/jva/article/41/3/038501/2888098/Perspective-on-improving-the-quality-of-surface"><strong>předkrizovém stadiu</strong></a>. O&nbsp;krizi bychom mluvili ve chvíli, kdy by se veškerá vědecká literatura stala bezcennou, neboť bychom nebyli schopni určit, co je pravda, a&nbsp;co ne. Tam ještě nejsme. Výsledky zmíněných studií ovšem naznačují, že tam směřujeme.</p><p>Vše začíná u&nbsp;vědců samotných. Abychom se krizi vyhnuli, je nutné&nbsp;<strong>vyvinout úsilí na mnoha frontách</strong>. Dříve byla XPS analýza doménou odborníků, dnes ji však používají vědci a&nbsp;studenti s&nbsp;nejrůznějšími zaměřeními, kteří jsou mnohdy vyškoleni pouze na práci se spektrometrem, nikoli ve správné interpretaci měřených dat. Je to pro ně jedna z&nbsp;mnoha metod, které poskládají mozaiku jejich nové publikace. Mají ale dostatek času pochopit každou z&nbsp;použitých metod do hloubky, když po nich chceme, aby publikovali, a&nbsp;hlavně publikovali rychle?</p><h4><strong>Jsem si jist, že píšu pravdivé informace?</strong></h4><p>Pozornost musíme věnovat vzdělávání: musíme vědce&nbsp;<strong>učit, jak s&nbsp;XPS daty pracovat.</strong>&nbsp;V&nbsp;tomto ohledu jsme sepsali&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S266652392300168X?via%3Dihub"><strong>shrnutí</strong></a><strong>&nbsp;</strong>hlavních chyb a&nbsp;jak se jim vyhnout. Ale články nestačí. Loni jsem proto na CEITEC VUT začal nabízet dvoudenní kurz, ve kterém především učím fyziku a&nbsp;chemii, které leží v&nbsp;pozadí, a&nbsp;až následně matematické modelování, a&nbsp;poukazuji na nejčastější místa, kde vznikají chyby. Jelikož žijeme v&nbsp;rychlé době, připravil jsem také krátký&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://arxiv.org/abs/2512.24756"><strong>text</strong></a><strong>&nbsp;</strong>shrnující základy XPS ve 20 minutách. Protože i&nbsp;těch 20 minut může zabránit většině základních chyb, které se při interpretaci spekter objevují.</p><p>Bohužel toto není jen příběh XPS.&nbsp;<strong>Podobná situace může panovat i&nbsp;u&nbsp;jiných analytických metod</strong>&nbsp;a&nbsp;v jiných vědních disciplínách. A co s&nbsp;tím? Myslím, že nejzásadnější je změna způsobu uvažování. Každý (spolu)autor by si před zasláním publikace měl položit otázku, a&nbsp;měl by si ji položit upřímně: <i>„Jsem si jistý, že to, co píšeme, je pravda?“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Jakub_Rozboud_Vice_dat_mene_pochopeni_pripadova_studie_XPS_ecd45c1452.jpg" alt="CEITEC/Jakub Rozboud: Více dat, méně pochopení: případová studie XPS: Jan Čechal, CEITEC Vysoké učení technické v Brně." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Jakub_Rozboud_Vice_dat_mene_pochopeni_pripadova_studie_XPS_ecd45c1452.jpg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p>

Více dat, méně pochopení: případová studie XPS 

<p><strong>Práce vědce není jen o bílém plášti, ale i o mezinárodních stážích, nekonečném čtení článků a hledání odpovědí na otázky, které nikdo před vámi nepoložil. Veronika Leová původně netušila, co práce ve výzkumu obnáší. Dnes jako doktorandka na libereckém ústavu CXI TUL zachycuje neviditelné radikály a hledá řešení, jak zbavit vodu škodlivin.</strong> <strong>Jak se dá skloubit doktorské studium s hraním v orchestru a proč by si měl práci ve výzkumu vyzkoušet každý student, kterému nechybí zvídavost?</strong></p><h5><strong>Jak byste představila sebe a svou práci někomu, kdo o CXI TUL nikdy neslyšel?</strong></h5><p>Jsem doktorandka na Fakultě mechatroniky a zároveň působím na oddělení environmentální chemie ústavu CXI TUL, kde se zabýváme hlavně čištěním a monitorováním vod a odstraňováním znečištění z prostředí. Náš ústav unikátně kombinuje strojírenství, softwarové inženýrství, nanomateriály a chemii.</p><h5><strong>Potýkáte se tedy například i s čištěním vody od zbytkových léků?</strong></h5><p>Ano, to je jedno z témat projektu, který mám aktuálně na starost. Farmaka ve vodách jsou velkým tématem dnešní vědy.</p><h5><strong>Kdybyste měla laikovi vysvětlit náplň vaší práce, jak by vypadala?</strong></h5><p>Lidé si nás představují pořád v laborce, ale hodně času zabere práce na počítači. Musíme mít načteno, co už se ve světě vybádalo. Naměřené výsledky pak musíme interpretovat a psát o nich odborné články. Dále k náplni práce patří i administrativa, objednávání chemikálií nebo komunikace s dalšími vědci. Také jsem pomáhala organizovat nějaké akce a dokonce jsem i přednášela. Práce pracovníka výzkumu je tedy velmi pestrá.</p><h5><strong>Pamatujete si moment, kdy jste si poprvé řekla, že chcete jít směrem výzkumu?</strong></h5><p>Už na gymplu mě bavily především přírodní vědy. Když se mě někdo zeptal, čím budu, ze srandy jsem říkala, že „bláznivý vědátor“, i když jsem netušila, co práce ve vědě obnáší. Během bakaláře jsem to měla jako na houpačce a začala jsem objevovat, co práce ve vědě obnáší, ale na magistru už jsem byla podvědomě rozhodnutá, že u výzkumu zůstanu.</p><h5><strong>Byla pro vás jasná volba jít na CXI TUL, nebo jste vybírala?</strong></h5><p>Studovala jsem na pražské VŠCHT a hodně jsem váhala, zda tam zůstat. Ale s manželem jsme se přestěhovali do Liberce a dojíždění by bylo velmi náročné. Chtěla jsem zůstat v akademické sféře, tak jsem koukala na možnosti na Technické univerzitě a nejvíce mě zaujala skupina docenta Waclawka. CXI TUL tak byla logická volba.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg" alt="CXI TUL: Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CXI_TUL_Rozhovor_s_Veronikou_Leovou_Od_blazniveho_vedatora_k_odbornemu_vyzkumu_2_cdcb8d388a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1024" height="683"></p><h5><strong>Co bylo na začátku práce ve výzkumu v Liberci nejtěžší?</strong></h5><p>Přechod na nové téma. Člověk se musí znovu vše naučit a dlouho nevidí hmatatelné výsledky. Připadala jsem si neproduktivní, když jsem „jen“ četla články a učila se. Bylo těžké přijmout, že je to normální fáze a trvá, než se do výzkumu naplno dostanete.</p><h5><strong>Byla nějaká chvíle, kdy jste si nebyla jistá, zda ve vědě pokračovat? Co vás motivovalo?</strong></h5><p>V těch krušných začátcích ano. Když se nic nedaří, pochybujete. Motivuje mě mluvit o tom s kolegy nebo s mým vedoucím Standou Waclawkem. Doma mě podpořil manžel, který experimentální chemii dělal déle a vysvětlil mi, že je běžné, když experimenty spíše nevychází. Pomáhá i sdílení zážitků s kamarádkou, která dělá doktorát v Norsku.</p><h5><strong>Co je na vašem výzkumu nejzajímavější nebo nejvíc „wow“ moment?</strong></h5><p>Ve vědě, stejně jako v životě, by se člověk měl radovat z maličkostí. Momentálně například zkoumáme reakce, při nichž vznikají extrémně reaktivní částice – radikály. Jsou tak rychlé, že je lidské oko nepostřehne. Máme ale nový přístroj, díky kterému je můžeme sledovat. Zatím s ním nemám moc zkušeností, takže je dost náročné nastavit správně všechny parametry. Ten moment, kdy se na displeji objeví signál, který jsme už ani nečekali, to je ten „wow“ moment.</p><h5><strong>Vzpomenete si na situaci, která vás nejvíc posunula, nebo moment, kdy se naopak něco nepovedlo?</strong></h5><p>Nepovedených věcí je většina, ale naučila jsem se, že je to normální. Právě neúspěch je podnět ke zkoumání, proč se to nedaří. Člověk tak získává další otázky, na které hledá odpovědi, a to ho posouvá dál.</p><h5><strong>Existuje ve vědě něco jako tvůrčí blok? Co děláte, když se zaseknete?</strong></h5><p>Ze začátku jsem tvůrčí blok občas měla, hlavně když experimenty nefungovaly. Výhoda je, že práce je pestrá. Když se zaseknu u tvůrčí činnosti, dělám rutinní práci v laboratoři nebo administrativu. Také si zapisuji inspiraci od kolegů a z literatury – když se dostanu do slepé uličky, vytáhnu tenhle seznam a zkusím jiný směr.</p><h5><strong>Dá se věda skloubit s normálním životem, nebo musí člověk obětovat koníčky?</strong></h5><p>Určitě dá. Po práci běhám nebo hraju v orchestru. U těchto aktivit si odpočinu a druhý den jsem v práci svěží. Člověk může vědě dávat veškerý čas, ale otázka je, za jakou cenu. Aktivní odpočinek je většinou nutnost.</p><h5><strong>Dostane se člověk díky výzkumu na CXI TUL také do světa?</strong></h5><p>Možností je spousta a v rámci doktorského studia mám dokonce povinnou zahraniční stáž. V rámci stáže jsem byla už čtrnáct dní v německém Essenu a na podzim se nejspíš chystám do Vídně.</p><h5><strong>A máte vtipný zážitek ze zahraničí?</strong></h5><p>Komickou zkušeností ze zahraničí byl náš česko-polský projekt. Na prvním meetingu se sešlo více polských partnerů a demokraticky tedy bylo rozhodnuto, že se bude mluvit polsky. Musela jsem být hodně v pozoru, abych odbornou debatu pochopila.</p><h5><strong>Co byste poradila studentům, kteří o kariéře ve výzkumu přemýšlí?</strong></h5><p>Poradila bych jim, aby se zamysleli, jestli je baví práce, kterou dělají v rámci bakalářského nebo magisterského studia. Náplní vědecké činnosti je totiž také kombinace laborky, analýzy dat, psaní a dělání rešerše. Pokud váhají, doporučuji vyzkoušet například stáž ve firmě, aby měli srovnání.</p><h5><strong>Proč by podle vás měli studenti dát vědě šanci?</strong></h5><p>V porovnání s firmou máte ve vědě velkou svobodu. Jste páni svého času. Vyžaduje to zodpovědnost, ale ta variabilita je skvělá. Jeden den se mi nechce psát, tak jdu do laborky. Druhý den naopak. Je to ideální mix manuální a tvůrčí práce.</p><h5><strong>Kdybych chtěl jako student na CXI TUL začít – jaké jsou konkrétní možnosti?</strong></h5><p>Nejlepší je začít u nás psát bakalářku nebo diplomku. Většinou máme volné kapacity a rádi studenty zapojíme do aktuálních projektů. Stačí se nebát a napsat vedoucímu, jehož téma vás zaujme.</p>

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu

<div><div><p><strong>Do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR přijeli na společnou přednášku Tomáš Cihlář, viceprezident společnosti Gilead Sciences pro výzkum v oblasti virologie, a Jeffrey Birnbaum, americký pediatr, který se dlouhodobě věnuje péči o mladé Američany ohrožené nákazou HIV nebo žijící s touto infekcí.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_f5ca13985a.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV: Dr. Tomáš Cihlář, Gilead Sciences" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_f5ca13985a.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1333"></p></div></div><div><p>Moderní způsob léčby HIV se dnes posouvá od každodenního užívání léků k dlouhodobě působící prevenci. Právě ta byla ústředním tématem společné přednášky nazvané<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs/kalendar-akci/372/prednaska-tomas-cihlar-jeffrey-birnbaum"><strong>HIV treatment – From bench to clinical practice</strong></a>. <i>„HIV zdaleka není jen lékařský, ale také sociální, ekonomický, psychologický a právní problém,”</i> uvedl v úvodu ředitel ústavu <strong>Jan Konvalinka</strong>.</p><p>V roce 2022 bylo na americký trh uvedeno<strong> léčivo lenacapavir</strong> společnosti Gilead Sciences. Tu s ÚOCHB pojí dlouholetá spolupráce, například na tenofoviru – látce, která se stala základem moderních léčiv proti HIV.</p><p><i>„Při vývoji lenacapaviru jsme porušili všechna pravidla, kterými bychom se měli při hledání nových léčiv řídit,“</i> popsal v přednášce <strong>Tomáš Cihlář</strong> vznik přípravku působícího na bílkovinný obal viru. Dnes slouží nejen k léčbě, ale i jako prevence nákazy. Jeho vývoj trval několik desetiletí. <i>„Okolo roku 2010 jsme to chtěli dokonce vzdát, ale pak se objevila nová kandidátní molekula,“ </i>uzavřel Tomáš Cihlář příběh vzniku léčiva.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_2_4e1804920e.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV: Jeffrey Birnbaum, M.D., MPH, SUNY Downstate Health Sciences University, NY, USA" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_2_4e1804920e.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1333"></p><p><strong>Preventivní použití lenacapaviru</strong> schválila americká FDA i Evropská komise v roce <strong>2025</strong>, výzkum ovšem pokračuje dál. Právě probíhající mezinárodní klinická studie <strong>PURPOSE 365</strong> ověřuje, zda je možné přípravek podávat pouze jednou ročně místo nyní schválených dvou injekcí.</p><p><strong>Lékař Jeffrey Birnbaum</strong> se podělil o zkušenosti z každodenní nemocniční praxe v SUNY Downstate Health Sciences University v Brooklynu. Ve své ordinaci se setkává zejména s mladými lidmi z transgender komunity, pro které je dlouhodobě působící preventivní injekce zvláště atraktivní volbou. <i>„Pacienti se nemusí bát, že někdo objeví jejich léky. Nehrozí ani, že na ně zapomenou, a vyhnou se tzv. pill fatigue, tedy dlouhodobému psychickému vyčerpání spojenému s nutností pravidelně užívat léky.”</i></p><p>I když lenacapavir nabízí významný medicínský pokrok, důležitá je také cesta, jak látku k lidem dostat. Riziku nákazy virem HIV dnes čelí přibližně<strong> 400 milionů lidí</strong>, zejména v subsaharské Africe. I když má Gilead Sciences na africkém kontinentu 6 výrobních partnerů, současné škrty americké vlády v oblasti prevence HIV dramaticky ovlivňují jeho dostupnost.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_3_e7f4f6a043.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Od_kazdodennich_pilulek_k_jedne_injekci_rocne_UOCHB_navstivili_prukopnici_prevence_HIV_3_e7f4f6a043.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p></div>

Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV

Zdraví

Věda a výzkum

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

Mohlo by Vás zajímat

Od každodenních pilulek k jedné injekci ročně. ÚOCHB navštívili průkopníci prevence HIV

Rozhovor s Veronikou Leovou: Od „bláznivého vědátora“ k odbornému výzkumu

Více dat, méně pochopení: případová studie XPS