Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

<h3>Plně v souladu s normami ASTM: Viskozita, hustota a bod tuhnutí</h3><h4>Sedm kritických testů tryskového paliva v jedné automatizované jednotce</h4>Přístroj Anton Paar SVM 3001 Cold Properties je nyní standardizován dle normy ASTM pro bod tuhnutí (D8630), což umožňuje shodné měření viskozity, hustoty a bodu tuhnutí pomocí jednoho přístroje.Viskozita se měří podle normy ASTM D7042, hustota podle normy ASTM D4052 a bod tuhnutí podle normy ASTM D8630. Systém také podporuje požadavky na viskozitu -20 °C a -40 °C podle norem ASTM D1655, D7566 a DefStan 91-091.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Anton_Paar_SVM_3001_Cold_Properties_d1259ab21f.jpg" alt="Anton Paar: SVM 3001 Cold Properties" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Anton_Paar_SVM_3001_Cold_Properties_d1259ab21f.jpg 234w," sizes="100vw" width="2400" height="1600">Kromě těchto základních parametrů určuje SVM 3001 Cold Properties další kritické vlastnosti paliva – jako je teplota při 12 mm²/s (nebo jakákoli specifikovaná kinematická nebo dynamická viskozita) a viskozita 3 °C nad bodem tuhnutí – z jediného vzorku.Skenování teploty poskytuje skutečnou charakterizaci čerpatelnosti v celém relevantním rozsahu nízkých teplot, zatímco integrovaná Peltierova regulace teploty eliminuje potřebu kapalných lázní. Celkem lze v jednom plně automatizovaném měření získat sedm klíčových vlastností leteckého paliva. Ve srovnání s tradičními metodami SVM snižuje čas, objem vzorku a úsilí – poskytuje automatizovanou a sledovatelnou certifikaci konvenčního leteckého paliva a SAF v jednom pracovním postupu.<blockquote><h5>Kontaktujte nás a domluvite si osobní schůzku</h5>CZ: Ing. Veronika Mrňová: veronika.mrnova@anton-paar.comSK: Ing. Pavol Frič: pavol.fric@anton-paar.com</blockquote>

Jeden přístroj: Sedm kritických vlastností tryskového paliva

Soutěž o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie byla i letos nedílnou součástí lednového zasedání Hlavního výboru <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/7">Spektroskopické společnosti</a>. Letošní ročník hostila tradičně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> a do soutěže bylo přihlášeno dvacet soutěžících, z toho sedm v kategorii A a třináct v kategorii B. Počet přihlášených prací tak znovu potvrdil, že tato soutěž zůstává pro mladé autory atraktivní a stabilně vyhledávanou příležitostí k odborné prezentaci.&nbsp;Nad průběhem soutěže dohlížela čestná předsedkyně doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. Samotný program pak dobře ukázal šíři současného spektroskopického výzkumu, přičemž jednotlivé směry a metody byly zastoupeny poměrně vyrovnaně. Soutěžní blok navíc nepředstavoval pouze přehled jednotlivých výsledků, ale poskytl i přehled o rozmanitosti metodických přístupů a aplikací současné spektroskopie.V kategorii A, zaměřené na diplomové práce, porota udělila první místo Ing. Janě Knytlové z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/11">Vysoké školy chemicko-technologické v Praze</a> za práci na téma „Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru“. Druhé místo získal Filip Jozefov z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a> za práci „Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS“ a třetí místo pak Mgr. Lucie Březinová z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Začlenění stříbrných nanostruktur do kapilárního prostředí pro detekci povrchem zesílenou Ramanovu spektrometrii“.V kategorii B publikovaných prací obsadil první místo Dr. rer. nat. Marius Constantin Chirita Mihaila z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci „Light-based Aberration Correction in Electron Optics for Advanced Spectroscopic Applications“. Na druhém místě se umístila Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. z Ústavu chemie <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> za práci „Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma“ a třetí místo obsadil Mgr. et Mgr. Vít Pavelka, Ph.D. z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie snadno a spolehlivě“.Soutěž opět potvrdila svou roli důležité platformy pro prezentaci kvalitních prací mladých autorů a pro odbornou diskusi napříč spektroskopickými obory. Poděkování patří všem soutěžícím za předložené práce, hodnotitelům za pečlivé posouzení příspěvků a oceněným autorům náleží blahopřání k dosaženým výsledkům.<h3>Kategorie B - 2. místo</h3><h4>Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma</h4><ul><li>Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. (Ústav analytické chemie MU, Brno, Česká Republika; UMA LASERLAB, Málaga, Španělsko)</li><li>E-mail: <a href="mailto:makibo@seznam.cz">makibo@seznam.cz</a></li></ul><h5>Seznam soutěžních prací:&nbsp;</h5><ol><li>BOSÁKOVÁ, Markéta, Pablo PUROHIT, Cesar ALVAREZ-LLAMAS, Javier MOROS, Karel NOVOTNÝ and Javier LASERNA. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003267022007954">A systematic evaluation on the impact of sample-related and environmental factors in the analytical performance of acoustic emission from laser-induced plasmas</a>. Analytica Chimica Acta. Elsevier, 2022, roč. 1225, September, s. 1-9. ISSN 0003-2670.</li><li>BOSÁKOVÁ, Markéta, Javier MOROS, Pablo PUROHIT, Cesar ALVAREZLLAMAS and Javier LASERNA. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.analchem.4c05214">Chemical and Acoustical Mixed-Mapping of Geological Materials from Laser-Induced Plasmas: A Comprehensive Approach to Differentiate Mineral Phases</a>. Anal Chem 96 (2024) 17444–17452.</li><li>BOSÁKOVÁ, Markéta; NOVOTNÝ, Karel; MOROS, Javier and LASERNA, Javier. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0584854725000254">Acoustic signal in overcoming the matrix effect in LIBS: Toward reliable applicability</a>. Spectrochimica Acta Part B: Atomic Spectroscopy. 2025, 226. ISSN 05848547.</li><li>BOSÁKOVÁ, Markéta; MOROS, Javier; Vadillo, José Miguel; NOVOTNÝ, Karel; and LASERNA, Javier. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0584854725002058">Surveying the acoustics from laser-induced plasmas under non-standard atmospheric conditions: Implications for extraterrestrial missions</a>. Spectrochimica Acta Part B: Atomic Spectroscopy. 2025, vol. 234, s. 107320. ISSN 0584-8547.</li></ol>Soubor článků představuje novou strategii ve využití akustického signálu u spektroskopie laserem buzeného plazmatu. Během posledních let se klade čím dál větší důraz na kombinaci různých metod s ohledem na zlepšení kvalitativních i kvantitativních analýz s ohledem na rychlost analýzy i spotřebu vzorku, případně jeho úpravu. Jedna z možných kombinací je právě využití akustického signálu vznikajícího při interakci mezi vzorkem laserovým pulsem, kterou aktivně využívá rover Perseverance na Marsu v rámci mise Mars 2020. Výše zmíněné a na sebe navazující články objasňují několik akusticko-spektroskopických jevů, které pokládají nové, a hlavně systematické vědecké základy pro finální komplementaritu těchto metod.&nbsp;První článek vysvětluje vliv fyzikálně-chemických vlastností vzorků na akustický a emisní signál a mimo jiné zohledňuje i vliv pozice akustického přijímače, v našem případě komerčně dostupného kondenzátorového mikrofonu.&nbsp;Druhý článek se zabývá využitím těchto znalostí do praxe, se zaměřením zejména na oblast geologie, s důrazem na chemické akusticko-emisní mapování. Bylo dokázáno, že akustický signál poskytuje velmi kvalitní a přesné distribuční mapy s ohledem na složení vzorku, komplementární právě s chemickými mapami získanými z emisních spekter.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Marketa_Bosakova_Ukazka_akusticko_emisniho_mapovani_galenitu_fotka_vzorku_po_analyze_LIP_Ac_mapa_akusticka_mapa_LIBS_mapa_mapa_totalni_emise_c2b1c309e3.jpg" alt="Markéta Bosáková: Ukázka akusticko-emisního mapování galenitu (fotka vzorku po analýze; LIPAc mapa=akustická mapa; LIBS mapa = mapa totální emise)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Marketa_Bosakova_Ukazka_akusticko_emisniho_mapovani_galenitu_fotka_vzorku_po_analyze_LIP_Ac_mapa_akusticka_mapa_LIBS_mapa_mapa_totalni_emise_c2b1c309e3.jpg 245w," sizes="100vw" width="855" height="402">Třetí článek je zaměřen na studium vlivu instrumentace na akusticko-emisní analýzu, ve které byl zkoumán vliv vlnové délky excitačního zdroje a různé typy mikrofonů s důrazem na MEMS mikrofony (mikro-elektro-mechanické systémy) vyznačující se dobrou kompaktností, odolností, malou velikostí a širokým výběrem dle požadovaných akusticko-mechanických vlastností. Článek je rozšířen i o akusticko-emisní analýzu nano a mikro vrstev, v níž akustický signál poskytoval téměř stejné výsledky, jako emisní signál.&nbsp;Poslední, čtvrtý článek této systematické studie je zaměřen na studium vlivu změny atmosférických podmínek, s hlavním zájmem napodobit atmosférické podmínky panující na Marsu, přibližující se reálným podmínkám, v nichž analyzuje právě rover Perseverance. Jedná se zejména o sledování změn způsobených kolísáním teploty (-40 až 20°C), změny v tlaku okolního plynu (v našem případě 1 – 30 mbar CO2) a změnou složení okolní atmosféry.&nbsp;Všechny čtyři články představují první systematickou akusticko-emisní studii svého druhu a poskytují cenné poznatky pro budoucí využití LIBS-LIPAc (Laser-Induced Plasma Acoustic) metody v reálných výzkumech a nehostinných podmínkách.

Výsledky soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie 2025 - 2. místo v Kategorii B

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Produkt

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Anton Paar vyvíjí, vyrábí a distribuuje vysoce přesné laboratorní přístroje a procesní měřicí systémy a nabízí uživatelsky specifická řešení automatizace a robotizace.

Anton Paar

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Interpretace vibračních spekter 2026

Kontrola kvality mléka a mléčných produktů (Otevřené setkání v Anton Paar)

Charakterizace mouky pomocí farinografu – teorie a praxe (Otevřené setkání v Anton Paar)

Měření vibračních spekter 2025

Interpretace vibračních spekter 2025

XRD v oblasti charakterizace materiálů (workshop Anton Paar)

Kurz ALS Oil & Lubricants: Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby a prodloužení životnosti olejů a strojůefektivitě výroby a prodloužení životnosti olejů a strojů

Nejbližší události z oblasti ICPMS

SEMINÁŘ PRO LABORATOŘE AKREDITOVANÉ DLE NORMY ČSN EN ISO/IEC 17025:2018

SeBiChem 2025