<p><strong>Mezinárodní tým vedený výzkumníky z CEITEC Masarykovy univerzity jako vůbec první zjistil, že virus klíšťové encefalitidy není tak dokonale uspořádaný, jak se dosud myslelo. Na jeho povrchu se nacházejí místa, kde chybí část proteinového obalu a kde je virová membrána odkrytá. Právě tato neúplnost částic ukázala, že přeuspořádání povrchových proteinů nezačíná najednou na celém viru, ale v jednom místě, odkud se postupně šíří po jeho povrchu. Objev zároveň naznačuje, že stejné principy platí i pro celou skupinu flavivirů, kam patří také viry dengue, Zika nebo žluté zimnice.</strong></p><p>Pomocí <strong>kryoelektronové mikroskopie a elektronové tomografie</strong> vědci pozorovali tisíce virových částic klíšťové encefalitidy, která patří mezi <strong>flaviviry</strong>, a zjistili, že mnoho z nich se od ideálního modelu výrazně odchyluje. <i>„V učebnicích bývají flaviviry zobrazovány jako dokonale symetrické částice. Naše data ale ukazují, že řada nezralých i zralých virových částic obsahuje <strong>odhalená místa</strong>, kde chybí část proteinového obalu. Právě tyto nedokonalosti nám pomohly lépe pochopit, jak se viry sestavují a zrají,“</i> říká <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/ing-tibor-fuezik-ph-d/u89386?page=publication"><strong>Tibor Füzik</strong></a><strong> z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI), hlavní řešitel studie</strong>. Uspořádání povrchových proteinů na okrajích těchto odkrytých míst ukazuje, že se virový obal nezralé částice skládá krok za krokem z&nbsp;jednotlivých proteinů. Nová data také naznačují, že i přeuspořádání ve zralou strukturu se děje postupně kolem náhodně vzniklého centra a rozrůstá se přidáváním jednotlivých stavebních jednotek k&nbsp;jeho okrajům.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Virus_klistove_encefalitidy_vedce_prekvapil_objevili_lysiny_v_jeho_obalu_2_4bdbba825f.jpg" alt="CEITEC/Plevka Lab: Virus klíšťové encefalitidy vědce překvapil: objevili „lysiny“ v jeho obalu: Nezralé (vlevo) a zralé (vpravo) obaly částic viru klíšťové encefalitidy obsahují neuspořádané oblasti odhalující virovou membránu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Virus_klistove_encefalitidy_vedce_prekvapil_objevili_lysiny_v_jeho_obalu_2_4bdbba825f.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="834"></p><p>Některé části povrchových proteinů viru jsou za běžných okolností ukryté, protože k&nbsp;sobě těsně přiléhají, a pro protilátky jsou tudíž obtížně dostupné. Pokud však část viru není zcela pokryta proteiny, jsou obvykle skryté části proteinů odhalené. Následně se na taková místa mohou navázat protilátky, tedy molekuly, které imunitní systém využívá k rozpoznání a zneškodnění virů. Nový objev tak pomáhá vysvětlit, proč mohou některé protilátky virus účinně neutralizovat, přestože jejich cílová místa byla dosud považována za nepřístupná.</p><p>Podle autorů studie by se navíc tento princip nemusel týkat pouze viru klíšťové encefalitidy.&nbsp;<i>„Domníváme se, že podobná pravidla skládání a zrání mohou platit i pro další flaviviry, jako jsou viry dengue, Zika nebo žlutá zimnice, které každoročně způsobují miliony infekcí po celém světě,“</i> dodává <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/doc-mgr-pavel-plevka-ph-d/u26854"><strong>Pavel Plevka</strong></a><strong>, vedoucí výzkumné skupiny na CEITEC MUNI</strong>.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Virus_klistove_encefalitidy_vedce_prekvapil_objevili_lysiny_v_jeho_obalu_06e750b1c0.jpg" alt="CEITEC/Plevka Lab: Virus klíšťové encefalitidy vědce překvapil: objevili „lysiny“ v jeho obalu: Tomografická analýza částic viru klíšťové encefalitidy odhaluje nepravidelný tvar virových částic." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Virus_klistove_encefalitidy_vedce_prekvapil_objevili_lysiny_v_jeho_obalu_06e750b1c0.jpg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><p>Díky novým poznatkům – <strong>jak se flaviviry skládají a jak dozrávají v&nbsp;infekční podobu </strong>– mohou vědci lépe pochopit, jak imunitní systém rozpoznává virové částice, a přispět k budoucímu vývoji antivirotik nebo vakcín.</p><p>Na výzkumu se podílely vědecké týmy z <strong>University of Helsinky</strong> a <strong>Přírodovědecké fakulty MUNI</strong>.</p><p>Studie byla publikována v časopise <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aee4765"><strong>Science Advances</strong></a>.</p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aee4765"><strong>Struktury asymetrických částic viru klíšťové encefalitidy přinášejí nové poznatky o sestavování a maturaci flavivirů</strong></a></h4><p>Tibor Füzik, Maria Anastasina, Peter Pajtinka, Ausra Domanska, Lauri L. A. Pulkkinen, Lenka Smerdová, Lucie Nepovímová, Petra Formanová-Pokorná, Petra Straková, Jiří Nováček, Daniel Růžek, Robert Vácha, Sarah J. Butcher, Pavel Plevka</p><p><i><strong>Sci. Adv., 2026, 12, eaee4765</strong></i></p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1126/sciadv.aee4765"><span>https://doi.org/10.1126/sciadv.aee4765</span></a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote>

Virus klíšťové encefalitidy vědce překvapil: objevili „lysiny“ v jeho obalu 

<div><p><strong>Nedávno jmenovaný profesor analytické chemie&nbsp;Bohumil Dolenský&nbsp;vnímá profesuru spíš jako závazek než jako završení kariéry. V&nbsp;rozhovoru mluví o&nbsp;své cestě k&nbsp;chemii, výzkumu nových funkčních látek i&nbsp;o tom, proč budoucnost vědy a&nbsp;vysokoškolské výuky závisí nejen na&nbsp;poctivé práci a&nbsp;financích, ale také na&nbsp;promyšleném zapojení umělé inteligence.</strong></p></div><div><h5><strong>Co pro vás osobně znamená jmenování profesorem analytické chemie?</strong></h5><p>Téměř nic. Jmenování považuji za&nbsp;vedlejší produkt mé dosavadní činnosti a&nbsp;bianko šek, neboť mé vnitřní představy o&nbsp;parametrech profesora zatím nesplňuji. Čeká mne tedy ještě dost práce. Pro můj profesní život je jmenování profesorem důležitým milníkem, který ale sám o&nbsp;sobě není poukázkou na&nbsp;cokoli. Pro to je důležité poctivě pracovat a&nbsp;mít štěstí. Snad mi jmenování alespoň trochu zvyšuje možnost nadále bádat s&nbsp;kolegy a&nbsp;studenty. Pro můj civilní osobní život je benefitem zvýšení tarifního platu na 68,7&nbsp;% průměrného platu v&nbsp;Praze. Pokud je znalostní ekonomika a&nbsp;podpora vzdělanosti a&nbsp;vědy strategií ČR, pak mi do&nbsp;toho zcela nezapadá, že ani profesor jmenovaný prezidentem republiky neufinancuje z&nbsp;tarifního platu chod rodiny v&nbsp;Praze.</p><h5><strong>Když se&nbsp;ohlédnete zpět, který moment byl pro vás na&nbsp;cestě k&nbsp;profesuře opravdu rozhodující?</strong></h5><p>Narození. Příroda rozhodla, že se&nbsp;narodím jako myslící bytost s&nbsp;touhou odhalovat strukturu molekul a&nbsp;jejich vzájemné interakce, a&nbsp;to do&nbsp;prostředí, které to umožňuje. Následně jsem měl to štěstí, že jsem potkal spoustu lidí, kteří můj vývoj dále směrovali. Rodiče, chemikářku Danu Alexovou na&nbsp;základní škole, inženýra Přemysla Pouvu na&nbsp;střední škole, a&nbsp;dnes již profesory Jaroslava Kvíčalu, Oldřicha Paletu a&nbsp;Vladimíra Krále na&nbsp;VŠCHT, a&nbsp;řadu dalších skvělých lidí v&nbsp;profesním i&nbsp;v osobním životě.</p><h5><strong>Co vás tenkrát přitáhlo právě k&nbsp;analytické chemii?</strong></h5><p>Nukleární magnetická rezonance. Na&nbsp;základní škole mne fascinovaly důkazy prvků zkouškou v&nbsp;plameni. Na&nbsp;střední škole jsme měli vcelku silnou výchovu v&nbsp;analytické chemii – knihu Analytická chemie kvalitativní od&nbsp;prof. Arnošta Okáče jsem si ručně přepsal neb kopírek tehdá nebylo. Velmi stručná však byla výuka organické chemie, a&nbsp;ty záhadně kostrbaté obrázky molekul mne kdoví proč přitahovaly. A&nbsp;tak jsem zamířil na&nbsp;Ústav organické chemie, kde jsem se&nbsp;poprvé setkal s&nbsp;NMR spektroskopem Brucker WP 80 SY, jehož spektra dávala kostrbatým obrázkům smysl a&nbsp;rozkrývala neznámou strukturu molekul nových látek. Pak už to šlo tak nějak samospádem.</p><h5><strong>Čím se&nbsp;zabývá vaše skupina?</strong></h5><p>Navrhujeme, připravujeme a&nbsp;studujeme látky, u&nbsp;kterých lze na&nbsp;základě soudobého poznání očekávat chování, které by bylo možné využít k&nbsp;nějakému praktickému či akademickému úkolu. Cílíme zejména na&nbsp;separační metody pro chirální látky, na&nbsp;barevné látky umožňující vizualizaci buněčných struktur či přítomnost chemických specií, na&nbsp;vývoj senzorů, a&nbsp;na&nbsp;látky vykazující protirakovinnou a&nbsp;antimikrobiální aktivitu.</p><h5><strong>Na jaký typ látek či problémů se&nbsp;váš tým soustředí nejvíc?</strong></h5><p>Největší zkušenosti a&nbsp;naděje máme v&nbsp;oblasti analogů Trögerovy báze, porphyrinů, kalixfyrinů, ftalocyaninů a&nbsp;polymethinů, které jsou na&nbsp;základě zjištěných vlastností odrazovým můstkem k&nbsp;dalším chemickým modifikacím i&nbsp;k novým molekulovým strukturám.</p><h5><strong>Co je na&nbsp;práci v&nbsp;analytické chemii největší výzva: přesnost měření, interpretace dat, nebo něco úplně jiného?</strong></h5><p>Pokud jde o&nbsp;standardní úkoly, pak záleží na&nbsp;metodě, na&nbsp;povaze vzorku, na&nbsp;cílech analýzy atd. Pokud jde o&nbsp;vědeckou činnost, pak je největší výzvou současnosti získání prostředků na&nbsp;výzkum – financování výzkumu v&nbsp;ČR i&nbsp;EU se&nbsp;v&nbsp;souhrnu neubírá nejracionálnějším směrem. Samotná vědecká činnost je plná nečekaných výzev, což platí nejen v&nbsp;oblasti analytické chemie.</p><h5><strong>Kde může mít váš výzkum největší praktický dopad?</strong></h5><p>Budeme-li mít štěstí, objevíme selektor využitelný pro chirální separace látek, které se&nbsp;doposud dělí obtížně, zkonstruujeme chemický senzor, kterým bude možné identifikovat i&nbsp;kvantifikovat tisíce látek, připravíme látku, která dokáže identifikovat i&nbsp;vyléčit specifický typ rakoviny nebo připravíme látku, která dokáže identifikovat i&nbsp;eliminovat rezistentní bakterie, viry, plísně či cizopasníky. Vše patentujeme, zachráníme miliony nejen lidských životů, a&nbsp;se&nbsp;získanými finanční prostředky se&nbsp;pokusíme naložit podobně šlechetně jako manželé Dvořákovi, zakladatelé Nadace Experientia.</p><h5><strong>Jak se&nbsp;analytická chemie proměnila za&nbsp;dobu, kdy jste na&nbsp;VŠCHT, a&nbsp;kam se&nbsp;posouvá dnes — jako studijní obor i&nbsp;jako výzkumná oblast?</strong></h5><p>Vše kolem nás se&nbsp;proměňuje a&nbsp;posouvá naprosto zásadně a&nbsp;dynamičtěji než kdy dřív. Lidstvo vyvinulo nástroje, o&nbsp;kterých se&nbsp;předchozím generacím ani nesnilo. Jak jinak. Zkusím to s&nbsp;trochou nadsázky a&nbsp;zjednodušení shrnout.</p><p>S&nbsp;nástupem počítačů a&nbsp;internetu došlo postupně k&nbsp;digitalizaci téměř všech přístrojů a&nbsp;vědění lidstva, a&nbsp;k instantnímu sdílení informací mezi všemi místy na&nbsp;světě. Toto dramaticky snížilo potřebu encyklopedických znalostí, které jsou nyní dostupné kdykoli, kdekoli a&nbsp;komukoli ve&nbsp;zlomku vteřiny. Výzkumné a&nbsp;profesní oblasti tento vývoj okamžitě přijímaly neb byly součástí tohoto vývoje. Pokud však jde o&nbsp;studijní obory a&nbsp;pedagogiku obecně, pak nemohu smlčeti obavu, že adekvátní reakce na&nbsp;tento vývoj je doposud pouze částečná a&nbsp;bez plánu dalšího směřování.</p><p>A&nbsp;nyní s&nbsp;naprosto nevídanou razancí přichází AI modely – první přesvědčivý AI model ChatGPT byl spuštěn teprve 30.&nbsp;listopadu 2022. Z&nbsp;ničeho nic tu dnes máme nástroj, který nejenže má přístup k&nbsp;veškerému vědění lidstva, ale dokáže tyto informace ve&nbsp;zlomku vteřiny zpracovat a&nbsp;dokonce i&nbsp;použít k&nbsp;řešení úloh, které ještě včera zvládali pouze lidé. Lidé již tedy nepotřebují ani encyklopedické znalosti ani schopnost řešit úkoly. Výzkumné a&nbsp;profesní oblasti tento vývoj opět velmi dychtivě přijímají a&nbsp;zvyšují tím svou efektivitu. Studijní obory a&nbsp;pedagogika na&nbsp;příchod AI zatím reagují bezradně, rozpačitě, od&nbsp;zákazů po&nbsp;rezignaci.</p><h5><strong>Jak by podle vás měla vypadat taková implementace umělé inteligence do&nbsp;studijních oborů a&nbsp;pedagogiky?</strong></h5><p>Pokud by existovala skutečná umělá inteligence, pak by nám odpověděla sama a&nbsp;skvěle. Pokud jde o&nbsp;soudobé AI modely tak se&nbsp;domnívám, že by bylo vhodné k&nbsp;tomuto tématu na&nbsp;úrovni ministerstva vytvořit pracovní skupinu z&nbsp;odborníků na&nbsp;AI a&nbsp;pedagogů napříč generacemi, která by navrhla vhodné postupy a&nbsp;flexibilně reagovala na&nbsp;další vývoj. Za&nbsp;vhodné předběžné opatření považuji okamžité zavedení předmětu Umělá inteligence.</p><h5><strong>Jak významnou roli hraje umělá inteligence konkrétně v&nbsp;analytické chemii?</strong></h5><p>Rostoucí, stejně jako ve všech oborech. Jsem toho přesvědčení, že se přímo teď před našimi zraky rodí nikoli nový nástroj, ale skutečný partner s absolutním přehledem a nedostižitelnou rychlostí vyhodnocení libovolného množství dat a úvah. V brzké době se budou AI modely nejen spolupodílet na řízení a vyhodnocování všech stádií výzkumu i praxe, ale budou je i samostatně řídit a navrhovat. Ve spojení s roboty brzy převezmou i fyzické provádění experimentů i výrobu čehokoli. Snad na nás zbyde alespoň zadávání vizí a potřeb. Pokud jde o pedagogiku pak nemohu než konstatovat, že bez absolutní změny obsahu a způsobu výuky zakrníme. Věřím, že spojení AI modelů s rozšířenou a virtuální realitou umožní lidem využít i těch 90 % mozku, které dle odhadů leží v našich hlavách ladem. Věřím, že tyto nástroje umožní zcela individualizovat výuku a využít tak přirozené vlohy jedinců na maximum. Zároveň se však velmi obávám zneužití těchto nástrojů, které mohou velmi snadno sloužit i k ovládnutí vůle jedinců a tím k jejich zotročení. A co teprve až vyvineme mozkové AI implantáty.</p><h5><strong>Co vás baví nejvíc: výzkum, výuka, nebo vedení ústavu?</strong></h5><p>Výzkum je fantastická krajina plná zvláštních překvapení, a&nbsp;práce s&nbsp;kolegy a&nbsp;studenty, kteří mají zájem poznávat a&nbsp;objevovat, je mi potěšením, za&nbsp;které jsem osudu vděčný. Vedení ústavu je zejména zodpovědná služba a&nbsp;příležitost i&nbsp;povinnost pootáčet kormidlem tak, abychom co nejbezpečněji pluli směrem k&nbsp;lepší budoucnosti.</p><h5>V<strong>aše cesta vede od&nbsp;chemické průmyslovky v&nbsp;Lovosicích přes studium na&nbsp;VŠCHT až k&nbsp;profesuře — co byste z&nbsp;té celé cesty vyzdvihnul a&nbsp;co byste poradil studentům?</strong></h5><p>Dělejte, co vás baví, co dává smysl pro vás i&nbsp;pro lidstvo, nemrhejte časem příliš často.</p><h5><strong>Jaké jsou hlavní výhody a&nbsp;nevýhody studia analytické chemie? Jaký typ studentů má nejvyšší šanci na&nbsp;úspěch?</strong></h5><p>Domnívám se, že studium analytické chemie nemá žádné objektivní výhody či nevýhody. Pokud se&nbsp;úspěchem rozumí absolvování vysokoškolského studia, pak zcela jistě ti, kteří své nadání doplní o&nbsp;nezbytný kus poctivé práce.</p></div>

Profesor Bohumil Dolenský: Věda potřebuje poctivou práci, finance i chytré zapojení AI do výuky

<p><strong>V týdnu od 17. srpna na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong></p></blockquote><h5><span><strong>1. Unchained Labs: Make Your LNP Formulation Workflow Shine with Sunscreen</strong></span></h5><ul><li>Út, 18.8.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6444">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak systém Sunscreen urychluje přípravu lipidových nanočástic (LNP) na 3–4 minuty při objemu pouhých 400 µL. Webinář představí bezobslužnou automatizaci a opakovaně použitelné mikro-směšovače.</p><h5><span><strong>2. Agilent Technologies: Elemental Evaluation of MXene Degradation and Application in Ion Separation</strong></span></h5><ul><li>Út, 18.8.2026 21:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6402">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak systém Agilent 5900 ICP-OES umožňuje sledovat degradaci materiálů MXene, uvolňování kovů a jejich využití v pokročilých aplikacích separace iontů.</p><h5><span><strong>3. SPECTRO Analytical Instruments: Introducing the SPECTROSCOUT kt: Accurate Precious Metals Assays — Anywhere</strong></span></h5><ul><li>Čt, 20.8.2026 10:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6446">Registrace</a></li></ul><p>Objevte přenosný SPECTROSCOUT kt pro rychlou a přesnou ED-XRF analýzu zlata, stříbra a dalších slitin při ověřování čistoty, puncovní kontrole, recyklaci i průmyslovém QC.</p>

Webináře LabRulezICPMS týden 34/2026

Webináře

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Metrohm

Thermo Fisher Scientific

<p><strong>Learn more about handheld Raman technologies and their effectiveness for raw material control in pharmaceutical manufacturing settings.</strong></p>
<p>The use of the NanoRam-1064 is highlighted as it can be used to overcome fluorescence and is able to identify many complex and colored materials often used in biopharmaceutical manufacturing.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Katherine A. Bakeev, Ph.D. (B&amp;W Tek)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Adam J. Hopkins, Ph.D. (Metrohm USA)</p>
</blockquote>


Raw Material Control Strategies

Learn more about handheld Raman technologies and their effectiveness for raw material control in pharmaceutical manufacturing settings.

Raw Material Control Strategies with handheld Raman

<p><strong>In this webinar, learn how accurate, reliable and portable screening tools can help detect substandard and counterfeit medicines.</strong></p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Dr. Mustapha Hajjou (PQM, U.S. Pharmacopeial Convention)</p>
</blockquote>


Metrohm: Screening in post-marketing surveillance

Screening in post-marketing surveillance

In this webinar, learn how accurate, reliable and portable screening tools can help detect substandard and counterfeit medicines.

Medicines Quality Screening in post-marketing surveillance

<p><strong>Characterization of geological materials, including elemental composition, chemical speciation, and phase determination, is of primary importance for assessing their natural resources as well as their exploration, beneficiation, and extraction processes for industrial needs.</strong></p>
<p>X-ray techniques, including X-ray fluorescence (XRF) and X-ray diffraction (XRD), have long been essential tools in geological research. Due to the relatively quick and simple sample preparation, XRF has become the technique of choice for the analysis of rocks and minerals. New generations of XRF analyzers also permit analysis of small spots down to 0.5 mm as well as mapping of a selected area of a sample. These new possibilities open up the XRF technique to heterogeneous samples where segregations, defects, or inclusions can now be determined. Coupling these capabilities with standard-less analysis allows quantification of up to 79 elements of the periodic table on selected points or areas of the sample. On the other hand, XRD measurements of crystalline materials in combination with Rietveld refinement is widely recognized as the most powerful method for quantitative crystalline-phase analysis.</p>
<p>Deriving chemical and structural information from the fundamental vibrations of molecular bonds, Fourier transform infrared spectroscopy (FTIR) and Raman spectroscopy also find many applications in geosciences research, including identification of minerals and their polymorphic forms, differentiation from other organic and inorganic materials, qualitative and quantitative determination of structural incorporated molecules and defects, characterization of thermal maturity, etc.</p>
<p>In this presentation, several real-world geological applications using X-ray and vibrational spectroscopic techniques will be presented. The complementarity of different analytical techniques will also be discussed.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Christopher Shaffer (Business Development Manager, Thermo Fisher Scientific)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Chris is the Business Development Manager for the Thermo Fisher Scientific Bulk Element Analysis (BEA) Division (x-ray diffraction, x-ray fluorescence and optical emission spectroscopy). He has been with the BEA business since 2007. After graduating from college, Chris started his career at the Ferro Corporation managing an analytical laboratory, where he first learned the techniques of x-ray diffraction (XRD) and x-ray fluorescence (XRF). Chris left Ferro to join Thermo Fisher Scientific as an XRF applications specialist for North America. In 2011, he moved to Switzerland to become the product manager for the newly launched Thermo Scientific™ ARL™ Perform’X XRF. In 2013, Chris moved back to North America as Latin American business manager for the BEA group and in 2017, he moved to his current position.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Rui Chen (Applications Manager, Spectroscopy, Thermo Fisher Scientific)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Dr. Rui Chen obtained his Ph.D. in analytical chemistry from the University of Alberta, Canada, followed by an Alberta Ingenuity Postdoctoral fellowship. Rui has extensive experience in a wide range of analytical techniques including chromatography, mass spectrometry, and vibrational spectroscopy. Currently, he is the senior manager of the applications team at Thermo Fisher Scientific supporting vibrational spectroscopy, optical emission spectroscopy, x-ray fluorescence, x-ray diffraction, extrusion, and rheology product lines.</p>
</blockquote>


Thermo Scientific: Geological Applications Using XRF, XRD and Vibrational Spectroscopy

Geological Applications Using XRF, XRD and Vibrational Spectroscopy

Several real-world geological applications using X-ray and vibrational spectroscopic techniques.

Geological Applications Using XRF, XRD

<p><strong>The development of next-generation advanced materials requires analytical tools that cover multiple hyphenated techniques to save material usage while gaining additional analytical insight from the sample.</strong></p>
<p>In this talk, we will explore various applications across R&amp;D.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Ron Rubinovitz (Senior Application Scientist, Thermo Fisher Scientific)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Dr. Ron Rubinovitz earned his Ph.D. in Physical Chemistry at the University of Pennsylvania. Currently, he is a senior applications scientist at Thermo Fisher Scientific, focusing on FTIR, IR microscopy, FT-Raman, Near-IR, and chemometrics. Ron has extensive experience in the field of vibrational spectroscopy. He has worked with a wide range of sampling techniques covering applications in pharmaceutical, industrial, and food industries.</p>
</blockquote>


ICPMS webináře se zaměřením na RAMAN - strana 12

Pushing the Boundaries in Material Research