<p><strong>Od začátku letošního roku běží ve CEITEC VUT projekt vývoje elektronového mikroskopu na bázi světla LightEM. Hlavní řešitelkou je Andrea Konečná z CEITEC VUT a&nbsp;Fakulty strojního inženýrství VUT, které se podařilo získat pro tento projekt podporu v rámci prestižního programu ERC CZ. Během pěti let by chtěl výzkumný tým pod vedením Konečné vyvinout a otestovat elektronový mikroskop na bázi světla. Ten by vědcům umožnil adaptivně modulovat elektronový svazek během experimentu nebo zobrazovat děje v čase. Tedy úkony, které pomocí běžného elektronového mikroskopu nejsou možné.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Skupina Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><p>Vylepšit stávající elektronové mikroskopy se bude v následujících pěti letech pokoušet výzkumný tým okolo<strong> Andrey Konečné</strong>. Její&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/projekty/detail/37085"><strong>projekt Light-Based Electron Microscope</strong></a>&nbsp;(zkráceně LightEM, tedy elektronový mikroskop na bázi světla) se bude zabývat interakcí elektronů a světla a mohl by do budoucna vyřešit některé z problémů a omezení klasické elektronové mikroskopie. <i>“Snažíme se vylepšit elektronový svazek. To, co chceme udělat, je do mikroskopu v uvozovkách střelit intenzivním laserovým paprskem a elektrony ovlivnit pomocí světla. Když to řeknu úplně zjednodušeně, tak se pomocí světla budeme snažit dělat takové laditelné brýle pro elektronový mikroskop a měnit způsob, jakým se standardně dělá optika v elektronovém mikroskopu,”</i> přibližila Konečná.</p><p>To by podle ní mělo přinést <strong>lepší rozlišení, nové zobrazovací techniky i možnost zkoumat dynamické procesy</strong>. <i>“Díky světlu by rozlišení mělo být ještě lepší. Navíc bychom mohli zobrazovat i nějaké citlivé vzorky, u kterých je to běžně problematické. A taky bychom mohli zobrazovat děje v čase. Pomocí světla stimulovat vzorek, například ho zahřát, a následně se dynamicky dívat, co se tam děje,”</i> vyjmenovala Andrea Konečná.</p><h3><strong>Mikroskop nabídne lepší rozlišení i nové zobrazovací techniky</strong></h3><p>Konečná upozorňuje na to, že standardní elektronové mikroskopy využívají pro zobrazování a fokusování elektronů na vzorek magnetické čočky, které mají vady omezující rozlišení mikroskopu. Nejlepší elektronové mikroskopy na světě kvůli tomu mají mnoho čoček, podobně jako v profesionálních fotografických objektivech, aby vady kompenzovaly a mohly tak dosáhnout atomárního rozlišení. To by elektronový mikroskop na bázi světla mohl pomoci změnit. <i>“Rádi bychom ukázali, že takové sestavy čoček, jejichž výroba, seřizování i provoz jsou velmi drahé a náročné, by se daly nahradit speciálně modulovaným laserovým svazkem. Oproti běžným čočkám lze navíc laserový svazek použít nejen pro zmenšování, zvětšování nebo kompenzaci vad, ale nabízí nám velkou svobodu a možnost vytváření nových “exotických” typů elektronových svazků. Elektrony nemusíme fokusovat jenom do bodu. Můžeme vytvořit svazek třeba ve tvaru “donutu”. Kromě toho by mělo být možné svazky rychle a adaptivně modulovat,”</i> řekla Konečná. Podle ní by se takto modifikovaný mikroskop dal využít v řadě oblastí. <i>“Díky možnosti světelné modulace elektronového svazku během experimentu bychom mohli zvládnout efektivněji zobrazovat citlivé vzorky, což je klíčové třeba pro biology. Nebo bychom mohli rychleji detekovat defekty v materiálech a polovodičových součástkách,”</i> dodala.</p><p>Jedná se o značně unikátní výzkum, který svým rozsahem zatím nemá u nás, ani v zahraničí obdoby. Podle Andrey Konečné bylo zatím publikováno pouze pár prací, které se tematiky týkají. <i>“V době, kdy jsem psala grant, tak bylo publikováno pár teoretických i experimentálních prací, které prokazují samotný koncept, že lze elektrony pomocí laserového svazku fokusovat nebo jinak modulovat. Ale nedotáhly to tak daleko, jako bychom chtěli my. Tedy vytvořit prototyp mikroskopu, kde část standardní elektronové optiky nahradíme laserovým paprskem,”</i> řekla.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><h3><strong>Jedinečný výzkum podpořilo i ministerstvo</strong></h3><p>Že se jedná o projekt s velkým potenciálem, potvrzuje i fakt, že Andrea Konečná získala grant&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.tc.cz/cs/napsali-o-nas/152/erc-cz-%E2%80%93-prelomovy-program-slavi..."><strong>ERC CZ</strong></a>&nbsp;<strong>od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR</strong>. Cílem tohoto programu je podpořit vědce, kteří žádali o&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://erc.europa.eu/apply-grant/starting-grant"><strong>evropský ERC grant</strong></a>&nbsp;a uspěli, ale nezbyl na ně dostatek finančních prostředků. <i>“V rámci evropského ERC grantu je obrovská konkurence. Já jsem tento projekt podávala dokonce dvakrát a dvakrát jsem postoupila do druhého kola, kde jsem ho prezentovala a mluvila s komisí. Pokaždé jsem získala hodnocení A, ale bohužel to zůstalo bez financí. Ministerstvo školství se dívá na tato evropská hodnocení a můj projekt nakonec podpořilo. Když to řeknu upřímně, tak jde především o prestiž, protože jinak jsou podmínky stejné. Projekt je stále na pět let. A ministerstvo ho podpořilo v plné výši, takže dostaneme stejnou finanční částku, jakou bychom dostali od Evropské unie,”</i> podotkla Konečná.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><h3><strong>Dva prestižní granty a mateřská k tomu</strong></h3><p>Před několika lety získala Andrea Konečná také<strong>&nbsp;</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.zvut.cz/edit/lide/lide-f38102/vut-ma-svoji-junior-star-mlada-vedkyne-zacina-budovat-vlastni-tym-d233576"><strong>prestižní grant JUNIOR STAR</strong></a>&nbsp;od <strong>Grantové agentury ČR</strong> na podporu výjimečných mladých výzkumníků. Momentálně je tak hlavní řešitelkou ve dvou významných projektech, což navíc musí od loňského roku kloubit s mateřskou rolí. <i>“Možná je ještě brzo, abych to hodnotila, protože dcera je zatím malá a byla jsem s ní nějakou dobu na mateřské dovolené. Ale upřímně to náročné je. Zároveň tím, že nemáme pevnou pracovní dobu, tak to je určitě jednodušší než v jiných povoláních. Navíc JUNIOR STAR běží už čtvrtým rokem a za tu dobu se zapracovalo několik výborných doktorandů a magisterských studentů, takže řada menších projektů zvládla běžet během mateřské i beze mě. A mám radost, že několik z těchto kolegů se teď zapojí i do ERC CZ grantu,”</i> uzavřela Andrea Konečná.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Andrea Konečná" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><h3><strong>Velký úspěch pro CEITEC Vysokého učení technického v Brně</strong></h3><p><i>„Velmi si vážím úspěchu Andrey Konečné, které se podařilo prosadit v náročné konkurenční soutěži. Jde o výsledek dlouhodobé kvalitní vědecké práce i velkého osobního nasazení. Zároveň mne těší, že na VUT systematicky vytváříme podmínky pro podporu excelentního výzkumu. Jedním z klíčových nástrojů je<strong>&nbsp;</strong></i><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/excelence"><i><strong>Fond na podporu excelence výzkumu</strong></i></a><i>, jehož prostřednictvím<strong> motivujeme a podporujeme výzkumníky při přípravě žádostí o prestižní granty</strong>, jako jsou <strong>ERC, EXPRO, JUNIOR STAR nebo MSCA</strong>. Právě takové projekty posouvají hranice poznání a posilují mezinárodní postavení naší univerzity,“</i> uvedl&nbsp;<strong>Martin Weiter</strong>, prorektor VUT pro výzkum a transfer znalostí.</p>

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant 

<p><strong>Dnešním hostem podcastu CHEmic je jeho dosavadní autorka Veronika Sedláčková – novinářka, moderátorka a odcházející tisková mluvčí ÚOCHB.&nbsp;</strong></p><p>Jak se jí po téměř třiceti letech v médiích přecházelo do světa vědecké komunikace? A co by vzkázala lidem, kteří chtějí o vědě mluvit a psát? Odpovědi na to zazní v epizodě, která <strong>uzavírá dosavadní sérii podcastu CHEmic</strong>.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_76_Je_dulezite_nebat_se_ptat_rika_Veronika_Sedlackova_492ca19eb1.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_76_Je_dulezite_nebat_se_ptat_rika_Veronika_Sedlackova_492ca19eb1.jpg 208w," sizes="100vw" width="1500" height="1125"></p><blockquote><p><strong>Podcast CHEmic</strong> představuje vědce a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jejich život v labech i mimo ně.</p></blockquote><blockquote><p>CHEmic najdete v podcastových aplikacích:</p></blockquote><blockquote><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://open.spotify.com/show/0ELIQTRkC3TFrVYnZgztsy?si=b4407e1f54824315&amp;nd=1"><strong>Spotify</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.apple.com/cz/podcast/podcast-chemic-1-riskovat-se-vyplat%C3%AD-ne%C3%BAsp%C4%9Bchu-se-nesm%C3%ADme/id1683797089?i=1000611870620"><strong>Apple Podcasts</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy9kZmFhNjA4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw"><strong>Podcasty Google</strong></a></li></ul></blockquote><blockquote><p>a na našem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLFJNDHHAxyMszoY-Hm4BGJ6nN7zNLZXO-"><strong>YouTube kanálu</strong></a>.</p></blockquote>

Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková

<p><strong>&nbsp;„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/309"><strong>BIOCEVu</strong></a><strong>. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.</strong></p><p>Když se Jiří Zahradník v roce 2018 vydal na prestižní Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu, zaměřoval se na výzkum proteinových interakcí – tedy na to, jak spolu jednotlivé bílkoviny v buňkách „mluví“ a jak jejich vzájemné vazby ovlivňují životní procesy. V době, kdy rozvíjel metody in vitro evoluce a proteinového inženýrství, však svět zasáhla pandemie covidu-19. „<i><strong>Ze dne na den jsem musel odložit svůj původní výzkum a přejít na covidový</strong></i>,“ vzpomíná Zahradník. „<i><strong>Naštěstí se ukázalo, že nástroje, které jsem vyvíjel pro studium evoluce proteinů, se dají výborně použít i při zkoumání evoluce virů.</strong></i>“</p><p>Tím se jeho práce přirozeně posunula směrem, který určil i jeho současné zaměření. Dnes vede laboratoř v BIOCEVu, společném výzkumném centru Univerzity Karlovy a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/10"><strong>Akademie věd ČR</strong></a>, kde se jeho tým patřící k 1. lékařské fakultě UK věnuje vývoji a využití moderních evolučních metod a metod proteinového inženýrství ke studiu biologických jevů, které klasické postupy strukturní biologie nedokážou dobře zachytit. Výzkum je založen na vytváření alternativ k přirozeným proteinům – takových, které se lépe chovají v laboratorních podmínkách a umožňují detailněji zkoumat jejich vlastnosti i vzájemné interakce.</p><h4><strong>Kultura spolupráce</strong></h4><p>Zkušenosti z Izraele, kde podle něj panuje mimořádně otevřená a kooperativní vědecká kultura, si přivezl i do Česka. „<i><strong>Stačilo zvednout telefon a během pár hodin jsem měl potřebné vzorky. Všichni vědci tam přesně vědí, kdo na čem pracuje, a spolupráce je naprostou samozřejmostí</strong></i>,“ říká. Právě tento přístup se snaží přenést i do českého prostředí – do týmu, který propojuje biochemii, virologii a evoluční biologii a který dnes patří k nejzajímavějším pracovištím v oblasti molekulární virologie v Česku.</p><p>Izrael je pro vědce v mnoha ohledech zemí zaslíbenou – špičkové zázemí, otevřená spolupráce, rychlost, s jakou se projekty rozbíhají. Ale i ráj má své limity. Na otázku, proč se po několika letech rozhodl vrátit do Česka, odpovídá bez váhání: „<i><strong>Moje partnerka tehdy řekla jasně, že v Izraeli žít nechce. A zpětně musím uznat, že měla pravdu. Naše životní podmínky jsou tady nesrovnatelně lepší.</strong></i>“</p><p>Podle něj máme v Česku tendenci své prostředí podceňovat. „<i>Máme pocit, že nic nefunguje a všechno je špatně, ale z mé zkušenosti to nemůže být dál od pravdy. Už jenom taková zdánlivá drobnost, jako je teplotní komfort v budovách, je u nás úplně jinde než třeba ve Španělsku, Británii, Americe, Izraeli nebo Japonsku, kde jsem nějakou dobu pobýval. A to nemluvím o zdravotní péči v Izraeli – měl jsem luxusní, velmi drahé pojištění, ale dostat se ke kvalitnímu ošetření byl obrovský problém. Často jsem musel doplácet částky, o kterých se nám tady ani nezdá.</i>“</p><p>Po návratu do Česka navázal na výzkum, který rozvíjel už na Weizmannově institutu. Na 1. LF UK bylo tehdy otevřené výběrové řízení, kam se přihlásil a uspěl. Nová pozice spadala pod Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), takže přirozeně pokračoval ve studiu viru SARS-CoV-2 a dalších respiračních patogenů. Součástí grantu, který získal, bylo i otevření nové laboratoře – moderního pracoviště s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti, tzv. BSL-3, kterou vybudovali s lékařkou a vědkyní Zorou Mělkovou a také ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a docentkou Ruth Tachezy, koordinátorkou NIVB na Univerzitě Karlově.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p><h4><strong>Za dveřmi laboratoře, odkud nic nesmí ven</strong></h4><p><strong>Virologická laboratoř kategorie BSL-3</strong> patří mezi ta nejbezpečnější zařízení pro práci s infekčními viry. Před každým, kdo chce dovnitř, stojí několik vrstev ochrany – <strong>od speciálního obleku a dýchací masky až po dvojí rukavice a systém přechodových místností</strong> s postupně se snižujícím tlakem. Veškeré pokusy se odehrávají v uzavřených laminárních boxech, odkud se žádný vzorek nesmí dostat mimo kontrolované prostředí. Použité materiály putují do průtahového autoklávu, kde projdou dekontaminací při vysokém tlaku a teplotě. Vzduch i voda se filtrují přes vícestupňové systémy, takže laboratoř zůstává uzavřeným ekosystémem.</p><p>„<i><strong>Běžně pracujeme se SARS-CoV-2 nebo HIV. Máme ale i rukavicový box pro práci s ještě nebezpečnějšími původci onemocnění</strong></i>,“ říká Jiří Zahradník. Přístup sem mají jen vyškolení pracovníci. Každý nováček musí projít odborným školením, testem a zpočátku může pracovat jen pod dohledem zkušenějšího kolegy. V laboratoři může být maximálně šest lidí, obvykle ve dvojicích – kvůli bezpečnosti i přehledu. Mimo pracovní dobu a přítomnost personálu svítí na stropě germicidní lampy, které sterilizují prostor ultrafialovým světlem. Když je potřeba důkladnější čištění, laboratoř se uzavře a zaplní parami peroxidu vodíku. „<i><strong>Používáme osmiprocentní roztok, a to by vám klidně vybělilo tričko,</strong></i>“ směje se Jiří Zahradník.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="548"></p><h4><strong>Kreativita potřebuje prostor</strong></h4><p>Úspěch jeho výzkumu stojí nejen na moderním vybavení a schopném týmu, ale i na mezinárodních kontaktech, které si přivezl ze zahraničí. „<i>Byly to právě vazby z mého dřívějšího působení na Weizmannově institutu a z koronavirového výzkumu. Díky nim jsme se mohli rychle zapojit do mezinárodních projektů a splnit pro začínající laboratoř nelehké cíle, které grant vyžadoval. Navazovali jsme na výzkum, který už běžel, věděli jsme, jaké otázky jsou aktuální a co můžeme ostatním týmům nabídnout,</i>“ popisuje.</p><p>Jedním z problémů, s nimiž se laboratoř potýká, je ale samotné umístění BIOCEVu ve Vestci-Jesenici u Prahy. „<strong>Studenti sem moc nechtějí. Říkají, že je to daleko, i když je to pořád v rámci Prahy, mnozí to berou jako komplikaci,</strong>“ přiznává. I pro něj osobně je to velký kontrast oproti Weizmannovu institutu. „<strong>To je úplně jiný svět, tamní kampus působí jako botanická zahrada – zelený, otevřený prostor, kde se věda dělá v prostředí, které samo podporuje kreativitu,</strong>“ přibližuje atmosféru místa, kde se vědci běžně setkávají venku, sedí na trávě, diskutují a vyměňují si nápady.</p><p>„<strong>Izraelci si moc dobře uvědomují, že věda není továrna. </strong>Není to přímý, rutinní proces. Spousta důležitých myšlenek vzniká právě z neformálních rozhovorů mezi lidmi, kteří si šli jen na chvíli odpočinout od práce,“ podotýká s tím, že podobnou kulturu se snaží vytvářet i v BIOCEVu. „<i>Díky univerzitě a menším grantům na udržitelnost se nám podařilo založit komunitní zahrádku. Výrazně nás v tom podpořil náš přednosta docent Jakoubek. Má správný drive a možná i trochu rebelský přístup. Takže jsme si v tomhle dobře rozuměli,</i>“ směje se Zahradník.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p><h4><strong>Úspěchy i překážku výzkumu</strong></h4><p>Jinak byl ovšem jeho návrat na UK obrovskou logistickou a organizační výzvou. Díky <strong>grantu NIVB</strong>, pak <strong>Primus</strong> a nyní také <strong>Junior Star</strong> se ale všechny plány podařilo splnit. Teď stojí před další velkou výzvou. Připravuje <strong>žádost o ERC Consolidator Grant</strong>, v jejichž získávání se Univerzitě Karlově v poslední době daří. Jeden z nich nedávno směřoval i do BIOCEVu. „<i><strong>Respektive pro kolegyni, doktorku Galisovou, která ovšem na univerzitě nezůstane. Zčásti z osobních důvodů, ale také kvůli nedostatečné institucionální podpoře se rozhodla převést svůj ERC grant na univerzitu ve Freiburgu,</strong></i>“ upřesňuje Zahradník, který považuje tento případ za symptom širšího problému.</p><p>„<i>Když jsem se na to díval, téměř třetina všech ERC grantů z UK nakonec odchází jinam. To je, upřímně řečeno, poměrně alarmující a měla by to být pro univerzitní vedení jasná zpětná vazba, že by to chtělo nějakou systémovou změnu. Část úspěšných projektů dokonce nekončí ani v zahraničí, ale přechází na AV ČR. Jednoduše tam, kde mají lepší podmínky pro výzkum. Takže to není o odchodu ze země, ale o hledání funkčního prostředí</i>,“ argumentuje vědec.</p><p>Sám se potýká s podobným problémem. „<i><strong>Letos mi končí jeden z grantů a tím mi vypadnou z rozpočtu zhruba čtyři miliony korun. I když mám momentálně dva velké projekty – operační program Jan Amos Komenský pro mezisektorový výzkum a Junior Star – vznikne mi výrazný finanční propad. A zatím nevím, jak ho pokrýt,</strong></i>“ přiznává otevřeně. Na univerzitě podle něj totiž neexistuje možnost střádat si prostředky nebo pravidla pro situace, kdy vypadne grantové financování.</p><h4><strong>Predikovat další pandemii</strong></h4><p>Když se řeč vrátí k samotnému výzkumu, viditelně se nadchne. „V rámci grantu Junior Star pokračujeme dál – a je to opravdu fascinující. O SARS-CoV-2 dnes víme víc než o jakémkoli jiném viru. Je to nejstudovanější patogen v historii. A my jsme se rozhodli jít o krok dál. <i><strong>Snažíme zjistit, jestli bychom pomocí našich metod dokázali předpovědět mutace, které by mohly umožnit přenos nového koronaviru ze zvířat na člověka,</strong></i>“ popisuje. Zjednodušeně řečeno, jejich cílem je zmapovat, jak by mohl vzniknout další pandemický virus, a to ještě dřív, než k tomu vůbec dojde. Mají v plánu vytvořit mapu rizikových mutací – tedy takových, které by mohly představovat hrozbu pro člověka.</p><p>Na rozdíl od výzkumníků, kteří sbírají vzorky v terénu, má Zahradníkův tým výhodu v laboratorním modelování. „<i>Jsme schopni analyzovat desítky až stovky tisíc různých mutací, včetně těch, které zatím v přírodě nikdo nepozoroval. Můžeme tak modelovat scénáře, které teprve mohou nastat,</i>“ pokračuje Zahradník. Právě díky tomu se k nim sekvence varianty Omikron dostala už druhý den po jejím objevení. Okamžitě ji začali zkoumat a byli mezi prvními, kdo popsal její základní vlastnosti.</p><p>„<i><strong>Umíme predikovat mutace, které mají tzv. high fitness – tedy takové, které viru přinášejí výhodu,</strong></i>“ vysvětluje. „<i>Pokud bychom dokázali tyto mutace zohlednit při vývoji vakcín, mohli bychom viru vlastně zabránit, aby si je vůbec ‚vybral‘. Místo abychom jen reagovali na nové varianty, mohli bychom aktivně ovlivňovat evoluční směr viru. To by mohlo zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o vakcínách i prevenci budoucích pandemií,</i>“ shrnuje biochemik.</p><blockquote><h5><strong>RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D.</strong></h5><p>Působí na 1. lékařské fakultě UK a pracovišti BIOCEV, kde vede laboratoř umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry. Pro svůj výzkum virových hrozeb získal grant Junior Star. Předtím působil na Weizmannově institutu věd v Izraeli, kde byl oceněn cenou za vynikající vědecké výsledky. Výzkumně se věnuje evoluci a adaptaci koronavirů, zejména jejich receptorových domén (RBD) a mechanismů, jimiž se přizpůsobují lidským buňkám. Cílem jeho výzkumu je porozumět tomu, jak a proč některé viry překračují bariéry, a přispět tak k prevenci budoucích pandemií. Sleduje i mutace, které mohou zvýšit infekčnost či přenos mezi druhy.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p></blockquote>

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Mettler-Toledo

Anton Paar

Agilent Technologies

Milestone

LECO

<header><h4><strong>Discover Six Different DSC Methods for Determining this Important Material Property</strong></h4></header><main><div><div><h5><strong>Program</strong></h5><ul><li>Definition of specific heat capacity</li><li>Importance of specific heat capacity</li><li>Presentation of the six DSC measurement methods in the STARe software</li><li>Measurement tips and hints</li><li>Interactive Q&amp;A session</li></ul></div></div><div><div><div><p>Specific heat capacity (cp) is the energy needed to increase the temperature of one unit of mass of material by exactly 1 °C. It is typically determined using differential scanning calorimetry (DSC) due to ease of use, short measurement times and accuracy.</p><p>Specific heat capacity is a characteristic, temperature-dependent, material property that is often specified in data sheets. It is a key property for improving technical processes such as injection molding, spray drying, and crystallization. It is critical in the safety analysis of chemical processes and design of chemical reactors.</p><h4><strong>Measurement Methods Discussed in the Webinar</strong></h4><p>Join our upcoming webinar where we present six different methods of calculating specific heat capacity. We first present the so-called <strong>Direct</strong> and <strong>Sapphire</strong> methods using a conventional DSC instrument and a linear temperature program. We then demonstrate four temperature-modulated DSC techniques: <strong>IsoStep DSC, Steady State ADSC, ADSC, and TOPEM</strong>.</p><p>Don’t miss this opportunity to gain in-depth knowledge about determining this critical material property. Register now and be sure to prepare your questions for our experts!</p><h4><strong>Heat Capacity vs Specific Heat Capacity</strong></h4><ul><li><strong>Heat capacity</strong> is the amount of energy needed to increase the temperature of an object by exactly 1 °C. Hence it is related to the size of the sample and does not characterize the material itself. The unit of heat capacity, Cp, is Joules per Kelvin (J/K).</li><li><strong>Specific heat capacity</strong> is the energy needed to increase the temperature of one unit of mass of an object by exactly 1 °C. This is calculated by dividing the heat capacity by the sample mass, which provides a more useful characterization of the material. The unit of specific heat capacity, cp, is typically expressed as Joules per gram per Kelvin (J/g/K).</li></ul></div><div><div data-advanced-option="false" data-has-preview-image="false" data-video-id="" data-component-id="2110920040"><div style="max-width:1px;width:100%;" id="mediaContainerWrapper_2110920040"><div style="height:1px;width:1px;" data-external-url="" id="mediaContainer_2110920040" data-advanced-option="false" data-width="1" data-height="1" data-video-id="">&nbsp;</div></div></div></div></div></div></main><div><div><div data-advanced-option="false" data-has-preview-image="false" data-video-id="" data-component-id="2110920040"><blockquote><div><strong>Presenter: </strong>Angela Hammer (Dr. sc. nat. ETH)</div><p>Dr. Angela Hammer received a Ph.D. in Analytical Chemistry (development of immobilized components for the use in ion-selective electrodes based on polyurethane membranes) from the Institute of Organic Chemistry at the Swiss Federal Institute of Technology in Zürich, Switzerland. She then joined Sika Technology AG in Zurich, Switzerland, as an analytical chemist. In 2007, she joined METTLER TOLEDO and has worked there since as an application specialist for Thermal Analysis. In her present position, she uses, teaches, and supports DSC, TGA, TMA, and DMA instruments for the METTLER TOLEDO’s Materials Characterization Group located at the head office in Switzerland.</p></blockquote></div></div></div>

Mettler Toledo: How to Determine Specific Heat Capacity by DSC

How to Determine Specific Heat Capacity by DSC

Explore six DSC techniques for measuring specific heat capacity and understand its importance in material performance, processing, and safety.

<div><div id="inner_content_body_text" data-content-id="394785"><p><strong>Humidity plays a crucial role in determining the behavior and performance of polymeric and soft materials. This webinar explores how varying levels of humidity influence material responses such as rheology, tackiness, and tribological behavior.</strong></p><p>Through controlled humidity experiments, the session demonstrates how water absorption and desorption alter material properties like modulus, viscosity, curing, and flowability of different materials. Case studies will include practical examples across diverse applications, such as polymer films, adhesives, food products, powders, and coatings. Humidity is shown to have both reversible and irreversible effects on the softening of gelatin and tackiness of chewing gum to the curing of silicone sealants, and flowability of powders.</p><p>Participants will gain insights into how humidity affects product performance, shelf life, and processing—leading to better design, formulation, and quality control in research and industrial applications</p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Mohammed Naimul Hoque, PhD</p><p>Mohammed Naimul Hoque is an Advanced Application Engineer – Rheology at Anton Paar USA, specializing in the rheological characterization of complex fluids and colloids. His work involves customer sample testing, collaborating with academic and industrial clients, and providing training on rheological instruments and techniques.</p><p>Prior to joining Anton Paar, Naimul earned his PhD in Mechanical Engineering from Texas Tech University, where his research focused on modeling the flow behavior of colloidal dispersions and predicting their extrusion behavior using extensional rheological techniques, such as dripping-onto-substrate (DoS) rheometry.</p></blockquote></div></div>

Anton Paar: Polymer Rheology: Impact of Humidity on Material Behavior

Polymer Rheology: Impact of Humidity on Material Behavior

Explore the effects of humidity on polymers and soft materials, including rheology, tackiness, curing, and flowability, with practical case studies.

Impact of Humidity on Material Behavior

<h4><strong>Food &amp; Feed Sample Preparation Webinar Series</strong></h4><p><strong>Ensuring food and feed quality requires reliable determination of both contaminants and nutrients, yet sample preparation remains one of the most challenging and time-consuming steps in the analytical workflow. This webinar series introduces modern approaches to digestion and extraction that improve data quality, reduce reprocessing, and increase laboratory productivity. Through four dedicated events, covering heavy metals, organic contaminants, macro/trace minerals, and nutritional parameters such as fats, FAMEs, and amino acids, participants will discover optimized, practical workflows tailored to real-world food and feed testing.</strong></p><h4><strong>Session: Heavy Metals in Food: Digestion Strategies and Complete Sample Prep Workflow</strong></h4><p>Heavy metals such as Pb, Cd, As, and Hg are strictly regulated in food and feed, requiring robust digestion and a well-controlled sample preparation workflow. This webinar covers best practices for microwave digestion of diverse food matrices using systems such as ETHOS and ultraWAVE 2 eco. A case study on baby food will illustrate common challenges such as matrix complexity, contamination control, and blank management. Participants will learn how to build a reliable sample-to-analysis workflow that ensures accuracy, reduces re-runs, and supports regulatory compliance.</p><blockquote><p><strong>Speaker:</strong> Giulio Colnaghi (Marketing Manager, Milestone Srl)</p></blockquote>

Milestone: Food & Feed Sample Preparation Webinar Series

Heavy Metals in Food: Digestion Strategies and Complete Sample Prep Workflow

This webinar covers best practices for microwave digestion of diverse food matrices using systems such as ETHOS and ultraWAVE 2 eco. 

Digestion Strategies and Complete Sample Prep Workflow

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>This webinar will focus on the importance of carbon and nitrogen determination in adhesives, laminates, and cement fiber board used in construction and engineered wood products. Attendees will learn how elemental analysis supports resin formulation, quality control, and performance optimization, particularly for urea-formaldehyde–based systems where elemental ratios directly impact strength, durability, and emissions.</strong></p><p>The session will cover combustion-based analytical techniques for measuring carbon and nitrogen across a wide range of sample types, including liquids, viscous resins, and heterogeneous composites. Instrument operation, calibration strategies, and practical sample preparation approaches will be discussed to help laboratories achieve accurate, precise, and repeatable results.</p><p>In addition, the webinar will address carbon determination in cement fiber board and explain how carbon content reflects cellulose and wood pulp additions that influence flexibility, weight, and consistency. Real-world examples will demonstrate how elemental analysis data can be used to support manufacturing consistency and regulatory compliance.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Fred Schultz (Former Application Chemist, LECO)</p></blockquote></div></div></div>

LECO: Carbon and Nitrogen Determination in Adhesives, Laminates, and Cement Fiber Board

Carbon and Nitrogen Determination in Adhesives, Laminates, and Cement Fiber Board

Webinar on carbon and nitrogen elemental analysis for adhesives and cement fiber board quality control and performance optimization.

Carbon and Nitrogen Determination in Adhesives, Laminates

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>This webinar presents an integrated characterization approach for lithium‑ion battery materials, covering elemental chemistry with electrode microstructure from anode to cathode.</strong></p><p>Attendees will learn about multiple different analyses that can be applied to graphite, lithium iron phosphate (LiFePo4), and lithium nickel manganese cobalt oxide (NMC) materials, including thermogravimetric analysis, combustion-based Carbon and Sulfur analysis, and inert gas fusion for Oxygen and Nitrogen analysis.</p><p>The session also covers metallographic analysis of electrodes on thin Copper and Aluminum foils to support process control and performance optimization.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Aaron Walczewski (Director of Product, LECO Corporation)</p><p><strong>Presenter: </strong>Ariyona Palmer (Application Scientist, LECO Corporation)</p><p><strong>Presenter: </strong>Lauren Heirty (Application Scientist, LECO Corporation)</p></blockquote></div></div></div>

LECO: From Anode to Cathode: Integrated Characterization Solutions for Advanced Battery Materials

From Anode to Cathode: Integrated Characterization Solutions for Advanced Battery Materials

This webinar presents an integrated characterization approach for lithium‑ion battery materials

Solutions for Advanced Battery Materials

<p><strong>The analysis of high matrix samples like soils and sediments by ICP-MS can be challenging and time-consuming, especially for laboratories with a high sample load. The multi-element measurement capability of ICP-MS means that analysts can quantify many elements in a sample. However, determining a large suite of elements typically requires the analyst to prepare multiple suitable calibration standards for those elements. Also, given the complexity and high total solids content of some environmental samples, a lot of analyst time is needed to prepare the samples for analysis. Once prepared, analysts may need to further dilute the samples to ensure that all elements are measured within the calibration range, which takes more time and resources disrupting the analytical workflow. This presentation will discuss the advantages and enhancements of MH 5.4 and the Agilent ADS2/AVS system for routine analysis.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> L. Craig Jones (ICP-MS Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)</p><p>Craig has been with Agilent for over 15 years as an ICP-MS applications scientist. He has been involved with multiple type of applications for ICP-MS, including environmental, pharmaceutical, semiconductor, geologic, and clinical analyses, to name a few. Previous to Agilent he worked in an environmental lab performing analysis and supervising both the inorganic and organic sections of the laboratory. In his spare time, Craig enjoys volunteering at the local marine science center, mountain biking, hiking, and relaxing at the beach. Craig obtained a Bachelor of Science degree in chemistry from Fort Lewis College in Durango, CO.</p></blockquote>

Agilent Technologies: Atomic Spectroscopic webinars

Improve your ICP-MS productivity and workflow with the ADS2/AVS

Webinar on optimizing ICP-MS analysis of high-matrix samples using MassHunter 5.4 and ADS2/AVS, focusing on calibration efficiency and streamlined workflows.

ICP-MS productivity and workflow with ADS2/AVS

<p><strong>FTIR spectroscopy is a powerful analytical technique that connects molecular vibrations to practical chemical measurements. In this webinar, we review the fundamentals of FTIR spectroscopy, including how infrared absorption arises from molecular structure, why IR spectra provide unique chemical fingerprints, and how quantitative information can be extracted using Beer–Lambert–based calibration with carefully selected spectral bands. These core concepts form the foundation for applying FTIR reliably to complex chemical systems, including aqueous samples, using the Agilent Cary 630 FTIR spectrometer.&nbsp;</strong></p><p>The webinar then transitions to the practical challenge of measuring oil and grease in water—an important requirement for wastewater, process water, and environmental monitoring. ClearShot™ Extraction Technology, developed by OSS Maine, provides a cost-effective, safe, and accurate approach for quantifying total oil and grease without the use of hazardous solvents. When paired with FTIR analysis, this workflow enables rapid measurements across a wide concentration range, supporting efficient, reliable water analysis.</p><blockquote><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong> Yanqia Wang, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)</p><p>Dr. Yanqia Wang started working for Agilent Technologies Inc. as a FTIR application Engineer in 2013, providing pre-&amp;post-sale application support. The products he covers from Bench-top FTIR microscopes to various Mobile FTIR spectrometers. Dr. Wang received his PhD of analytical chemistry from Duke University in 2004, doing dynamic IR spectroscopy research. Then he joined Fitzpatrick Center for Photonics at Duke University, doing Tissue Raman spectrometer instrumentation. Since 2007, Dr. Wang worked for Avery Dennison Corp. as a spectroscopist, providing molecular analytical support to the research &amp; development.</p></blockquote>

Agilent Technologies: Molecular spectroscopy webinars

FTIR in Action: From Spectroscopy Fundamentals to Oil and Grease Analysis in Water

Webinar on FTIR fundamentals and oil & grease analysis in water using ClearShot™ extraction and Agilent Cary 630 for rapid, reliable environmental testing.

FTIR Fundamentals & Oil and Grease Analysis in Water

<p><strong>This workshop will review the different substrates used for microplastics analysis and will focus on best practices for sample measurement and sotware functions in Clarity software for the analysis of microplastics.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong> Louis Tisinger, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)</p><p>Louis (Lou) Tisinger has a Ph.D. in Analytical Chemistry from Miami University in Oxford Ohio, where his graduate research involved the study of ATR imaging and microscope performance in vibrational spectroscopy. Most of his career has been related to pre- and post-sales support of FTIR spectrometers, microscopes, imaging systems, and thermal analytical instruments, focusing on analyzing customer samples, demonstrations, post-sales training, troubleshooting, and R&amp;D.</p></blockquote>

A Workshop on Substrates and Software tools for Microplastics Analysis using the LDIR

This workshop will review the different substrates used for microplastics analysis and will focus on best practices for sample measurement and sotware functions

Software tools for Microplastics Analysis using LDIR

<p><strong>Direct Lithium Extraction (DLE) selectively recovers lithium from underground brines, producing high-purity lithium salts for batteries. Accurate analysis of major and trace elements is essential for quality control, but high dissolved solids and wide analyte ranges make lithium brines challenging to analyze. In this seminar, an Agilent 5900 ICP-OES with the Advanced Dilution System 2 (ADS 2) quantified key elements in different brine samples from DLE (raw, tail and lithium concentrate). The method demonstrated excellent matrix tolerance, long-term stability, and reliable elemental profiling, supporting robust quality control throughout the DLE workflow.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Ana García González (Atomic Spectroscopy Application Scientist, Agilent Technologies)</p><p>Ana Garcia is the Atomic Spectroscopy Application Scientist at Agilent Technologies. Ana has a broad background in atomic spectroscopy technologies, including international experience developing and validating analytical spectroscopy methods for the geochemical industry. She has also published in the fields of molecular spectroscopy and chemometrics. Ana holds a MSc in plant Biotechnology at CINVESTAV, México, and a Bachelor of Science in Biotechnology Engineering.</p></blockquote>

High-Throughput ICP-OES Analysis of Elements in Brines from Direct Lithium Extraction

Learn how ICP-OES and advanced dilution improve elemental analysis of lithium brines in Direct Lithium Extraction for reliable quality control.

ICP-OES Analysis of Elements in Brines

<p><strong>To match the demand of the increase of food testing in various laboratories, a reliable automatic calibration and dilution sample introduction system is employed in the elemental analysis of food products by ICP-MS. The new sample introduction system combines calibration preparation, pre-dilution and reactive re-dilution of samples into one simple step during method setup. This simplifies the operation and analysis, which minimizes contamination and human error, ensures accuracy and traceability, in addition to enhancing lab personnel training. In addition, to ensure accuracy of the results, half mass correction is employed to combat the common doubly charge interference by rare earth metals. This presentation will discuss the mechanics of this sample introduction system, as well as results obtained by ICP-MS.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Yan Cheung, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)</p><p>Yan received her Ph.D. in Analytical Chemistry from Indiana University Bloomington. She joined Agilent Technologies as an Application Scientist in the Life Science and Chemical Analysis team in April 2020. Yan has extensive experience in operating and method development in ICP-MS. Yan also has years of experience working in the oil and gas industry.</p></blockquote>

What have you been smoking? Elemental Analysis in Cannabis and Cannabis Products with ICP-MS

Discover how automated calibration and dilution improve ICP-MS food testing accuracy, efficiency, and interference control for reliable elemental analysis.

Mohlo by Vás zajímat

Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant