<div><p><strong>Odpadní vody obsahují velké množství antibiotik. Badatelé z&nbsp;</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.jh-inst.cas.cz/cs"><strong>Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského</strong></a><strong> Akademie věd ČR s&nbsp;Jiřím Rathouským v čele nyní přicházejí s novým nápadem, jak je účinněji odstranit. Využívají k tomu sílu světla – fotokatalýzu. O svá zjištění se s&nbsp;námi podělili v&nbsp;akademickém čtvrtletníku&nbsp;</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pdf.avcr.cz/A/2025-04/#page=38"><i><strong>A / Magazín</strong></i></a><strong>.</strong></p></div><div><p>Začalo to jako šťastná náhoda. Psal se rok 1928 a&nbsp;skotský lékař a&nbsp;bakteriolog Alexander Fleming se zrovna vrátil z&nbsp;dovolené do své laboratoře v&nbsp;nemocnici Saint Mary. Při obhlídce objevil zapomenutou Petriho misku s&nbsp;agarem plnou plísně, která k&nbsp;jeho překvapení hubila všechny bakterie okolo. Tou plísní bylo <i>Penicillium notatum</i> a&nbsp;objev superléku byl na světě.</p><p>Započala tak éra antibiotik, a&nbsp;ačkoli trvalo ještě další dekádu, než se masově rozšířila, pokrok v&nbsp;oblasti bakteriologie a&nbsp;léčby četných chorob byl obrovský. V&nbsp;průběhu 20. století se k&nbsp;penicilinu postupně přidala i&nbsp;další antibiotika a&nbsp;společně zachránila miliony životů.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_1_a6a2862815.jpg" alt="AVČR: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?: Západní medicína se v&nbsp;současnosti bez antibiotických preparátů neobejde." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_1_a6a2862815.jpg 234w," sizes="100vw" width="460" height="307"></p><p>Objev Alexandra Fleminga můžeme s&nbsp;čistým svědomím označit jako jeden z&nbsp;největších v&nbsp;historii medicíny. V&nbsp;současné době se však ukazuje, že přistoupí-li se k&nbsp;němu bez rozmyslu, může mít i&nbsp;stinné stránky. Lékaři a&nbsp;jejich pacienti si natolik zvykli na existenci účinné látky proti původcům bakteriálních onemocnění, že se dnes antibiotika nadužívají a&nbsp;předepisují se i&nbsp;v&nbsp;případech, kdy to není bezpodmínečně nutné. Přichází nová éra – antibiotické rezistence.</p><h4><strong>Penicilin a&nbsp;H<sub>2</sub>O</strong></h4><p>Čistá voda je, jak víme, pro zdraví lidí, zvířat i&nbsp;rostlin klíčová, zároveň však čím dál vzácnější. Její znečištění proto představuje jeden ze zásadních ekologických problémů současnosti. Jak to ale souvisí s&nbsp;Flemingovým penicilinem? V&nbsp;odpadních vodách se nachází široké spektrum zdraví škodlivých polutantů, které z&nbsp;nich nelze odstranit, a&nbsp;vracejí se tak do přírody. Velmi nebezpečnými znečišťujícími látkami jsou právě zbytková léčiva, zejména <strong>antibiotika</strong>.</p><p><strong>Jak se do kanalizačního systému dostávají? </strong>Je to prosté: čím více pacientů (lidských, ale i&nbsp;zvířecích) je užívá, tím více jejich zbytků končí prostřednictvím moči a&nbsp;fekálií v&nbsp;kanalizaci. Hromadí se tam a&nbsp;klasické čističky odpadních vod jsou na ně krátké.</p><blockquote><h5><strong>Antibiotická rezistence v&nbsp;číslech</strong></h5><p>V Evropě zemře více než <strong>35 tisíc lidí ročně </strong>na následky antibiotické rezistence. V České republice jde přibližně o <strong>500 případů</strong>. Počty ovšem nemusejí být konečné, protože ne vždy je možné příčinu potvrdit laboratorně. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že bude-li negativní trend pokračovat, podlehne v roce 2050 bakteriím odolným na antibiotika zhruba <strong>10 milionů pacientů</strong>, což je více než úmrtí následkem rakoviny.</p></blockquote><p>Největší riziko spočívá v&nbsp;tom, že farmaceutika působí i&nbsp;ve velmi nízkých koncentracích a&nbsp;postupně mohou podporovat vznik odolnějších bakterií, a&nbsp;tím pádem i&nbsp;antibiotické rezistence. Současné čističky si poradí s&nbsp;většinou běžných organických či dusíkatých látek a&nbsp;sloučenin fosforu, neplatí to ale pro rozklad farmaceutických molekul. Ty jsou navíc často navržené tak, aby byly velmi stabilní, což jejich odstranění výrazně komplikuje, takže se rozšiřují až do vodních toků.</p><h4><strong>V&nbsp;hledáčku vědců se ocitá světlo</strong></h4><p>Jak tedy škodlivé látky z&nbsp;odpadních vod vyloučit, aby dál nekolovaly v&nbsp;přírodě, nekontaminovaly životní prostředí a&nbsp;nepronikaly do živých organismů? Na stále naléhavější výzvu zareagoval vědecký tým vedený <strong>Jiřím Rathouským z&nbsp;Centra pro inovace v&nbsp;oboru nanomateriálů a&nbsp;nanotechnologií</strong>, jež je součástí<strong> Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR</strong>.</p><p>Výzkumníci pátrali, jak na antibiotika vyzrát a&nbsp;dostat je pryč z&nbsp;odpadních vod. Na rozdíl od věhlasného skotského bakteriologa však jejich objev nebyl náhodný. Na pomoc si přizvali zdatnou pomocnici – fotokatalýzu.<i> „Její výhodou je univerzálnost a&nbsp;také vysoká účinnost při odstraňování organických látek, které se ve vodě nacházejí v&nbsp;malých koncentracích,“ </i>objasňuje chemik.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_6_18a8a60fb3.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?: Jiří Rathouský z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_6_18a8a60fb3.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p><strong>A&nbsp;jak postup vynalezený českým týmem funguje? </strong>Pro fotokatalýzu jsou stěžejní dvě „přísady“ –<strong> světlo a&nbsp;fotokatalyzátor</strong>. Obvykle se využívá ultrafialové nebo viditelné záření. Díky pohlcenému světlu umožňuje fotokatalyzátor rozklad organických škodlivin, aniž by se sám spotřebovával. Sice se může opotřebovat mechanicky, dá se však jednoduše vyčistit a&nbsp;znovu použít.</p><p>Je důležité nanést ho na vhodné nosiče, jako jsou sklo, nerezová ocel, skelná tkanina či porézní keramika, aby se s&nbsp;ním snadněji manipulovalo. I&nbsp;na tom vědci pracují. <i>„Když se fotokatalyzátor vystaví fotonům s&nbsp;dostatečnou energií, vzniknou v&nbsp;jeho struktuře kladné a&nbsp;záporné náboje, které nastartují tvorbu velmi reaktivních kyslíkatých částic. Ty pak rozkládají organické molekuly na oxid uhličitý, vodu a&nbsp;minerální kyseliny, což odborně označujeme jako mineralizace kontaminantů,“</i> vysvětluje Jiří Rathouský <strong>podstatu heterogenní fotokatalýzy</strong>.</p><p>Při čištění vody od antibiotik se nejčastěji využívá <strong>oxid titaničitý</strong>. Je levný, netoxický a&nbsp;velmi dobře účinkuje při ultrafialovém záření. Velmi perspektivní jsou také <strong>uhlíkaté nitridy</strong>, což jsou polymerní fotokatalyzátory ze skupiny organických látek, které dokážou efektivně využít viditelné světlo a&nbsp;jsou rovněž stabilní a&nbsp;netoxické.</p><blockquote><h5><strong>Inovativní materiály lze využít v medicíně i ochraně přírody&nbsp;</strong></h5><p>Výzkum čištění odpadních vod pomocí fotokatalýzy se realizuje v projektu <strong>AMULET </strong>(Advanced multiscale materials for key enabling technologies). Cílem je vyvinout nové multiškálové materiály, které najdou uplatnění například v elektrotechnice, medicíně či environmentálních technologiích. Projekt je financován z <strong>Operačního programu Jan Amos Komenský MŠMT</strong> a spolufinancován z fondů Evropské unie. Experimentální část výzkumu využívá infrastrukturu<strong> NanoEnviCZ,</strong> díky níž se propojuje několik českých vědeckých institucí v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií.</p></blockquote><h4><strong>Další záškodníci</strong></h4><p>Metoda skýtá několik <strong>výhod</strong>. Je<strong> šetrná k&nbsp;životnímu prostředí</strong>, především proto, že pro její fungování není třeba přidávat další chemikálie. Výsledná<strong> reakce vede k&nbsp;úplnému rozkladu znečišťujících látek</strong>, nejen k&nbsp;jejich přesunu například do kalu nebo do dalšího odpadu, jako je tomu u&nbsp;jiných metod. Navíc některým fotokatalyzátorům<strong> stačí k&nbsp;aktivaci pouhé sluneční záření</strong>. Sníží se tím provozní náklady a&nbsp;celý proces je pak ještě ekologičtější.</p><p>Jak už bylo řečeno, nejsou to jen antibiotika, která odpadní vody znečišťují. Nachází se zde rozmanitý koktejl látek, takzvaných <strong>mikropolutantů</strong>, které se dají jen obtížně odstranit. Nebezpečné jsou třeba <strong>endokrinní disruptory</strong>. Ve vodě se vyskytují ve <strong>velmi nízkých koncentracích</strong>, přesto jsou stále biologicky aktivní a&nbsp;negativně působí na živé organismy. Postupně se v&nbsp;nich ukládají a&nbsp;mohou způsobovat<strong> rakovinu nebo různé genetické mutace</strong>.</p><p><i>„Objevují se tu také <strong>látky z&nbsp;oblasti osobní péče</strong> – zbytky kosmetiky, konzervantů nebo UV filtrů, které se do vody dostávají při jejich každodenním používání. Narušují reprodukční schopnosti vodních organismů a&nbsp;zároveň se kumulují v&nbsp;potravním řetězci,“</i> doplňuje Jiří Rathouský. Dále tu najdeme <strong>drogy </strong>jako kokain či pervitin, zbytky dalších<strong> léčiv a&nbsp;hormony</strong>, hlavně estrogeny. Že jde o&nbsp;vážnou hrozbu pro životní prostředí, dokládá fyzikální chemik na příkladu: <i>„Hormony mohou mít naprosto fatální dopady na ryby a&nbsp;jiné organismy. Jak již víme, dokážou dokonce měnit pohlaví ryb.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_5_48372d6775.jpg" alt="AVČR: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_5_48372d6775.jpg 245w," sizes="100vw" width="902" height="408"></p><p>Dobrou zprávou je, že <strong>i&nbsp;tyto nebezpečné látky se pomocí fotokatalýzy dají z&nbsp;odpadních vod odstranit</strong>. Molekuly se působením fotokatalyzátoru postupně rozpadnou až na neškodné sloučeniny, které už pro životní prostředí nepředstavují žádné riziko.</p><h4><strong>Africká zkouška</strong></h4><p>Metoda se zatím testuje v&nbsp;<strong>menších pilotních projektech</strong>, badatelé průběžně hledají firmy, se kterými by navázali spolupráci. Fotokatalyzátory pro praxi musejí být nejen účinné, ale i&nbsp;ekonomicky dostupné a&nbsp;škálovatelné – znamená to, že se musí snadno přizpůsobit podmínkám, ve kterých se budou využívat, i&nbsp;když se změní charakter a&nbsp;koncentrace polutantů nebo množství čištěné vody.</p><p><i>„Sice se zkoumají také katalyzátory s&nbsp;vylepšenými funkcemi, ale pokud se vyrábějí jen v&nbsp;malých množstvích v&nbsp;laboratoři, nemají praktické uplatnění. Pro využití v&nbsp;reálných podmínkách je třeba vyvinout metody, které budou levné i&nbsp;ve větším měřítku a&nbsp;půjdou snadno zavést do běžných procesů čištění odpadních vod,“ </i>vysvětluje Jiří Rathouský.</p><p>Vývoj nových technologií by mohly podpořit i&nbsp;legislativní změny upravující obsah mikropolutantů v&nbsp;odpadních vodách. Zároveň by šlo také o&nbsp;ekonomickou motivaci pro čistírny vod při plánování investic do kvarterního, tedy čtvrtého stupně čištění vod, které se zaměřuje právě na odstraňování znečišťujících látek, jako jsou zbytky léčiv a&nbsp;dalších chemikálií.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_4_ddf3759791.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?: Vzorky nanostrukturních materiálů určené pro stanovené porozity pomocí fyzikální adsorpce. (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_4_ddf3759791.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p>Vydejme se na chvíli na západ Afriky. Jedna z&nbsp;členek českého výzkumného týmu, <strong>Bukola Lois Ojobe</strong>, totiž pochází z<strong>&nbsp;nigerijského Lagosu</strong> a&nbsp;rozhodla se otestovat metodu i&nbsp;ve své rodné zemi. Lagos je rychle rostoucí město, v&nbsp;současnosti v&nbsp;něm žije asi 21 milionů obyvatel. Aby bylo možné zajistit pro tolik lidí funkční infrastrukturu, plánuje se vybudování satelitních měst, která s&nbsp;centrem propojí rychlovlaky.</p><p><i>„Bude důležité zajistit dostatečné množství kvalitní pitné vody a&nbsp;také s&nbsp;ní efektivně hospodařit. Jako klíčové se pak jeví zpracování odpadních vod, hlavně recyklace užitkové vody. A&nbsp;tady může být fotokatalytická technologie velmi užitečná,“ </i>upozorňuje Jiří Rathouský. Jeho zahraniční kolegyně ji zamýšlí využít právě za účelem odstraňování nežádoucích látek z&nbsp;recyklované užitkové vody. Při navrhování takové čisticí jednotky bude hrát významnou roli možnost využití slunečního záření pro aktivaci fotokatalyzátoru. A&nbsp;toho je v&nbsp;Africe více než dost.</p><h4><strong>Ze špinavé na čistou</strong></h4><p>Vraťme se ale opět do českých končin. Čištění odpadních vod je u&nbsp;nás na vysoké úrovni, srovnatelné se zbytkem Evropy. <i>„Máme velmi dobře zvládnuté odstraňování běžných znečišťujících látek. V&nbsp;tomto ohledu patří tuzemské čistírny mezi evropský standard a&nbsp;kvalita vody ve vodních tocích se díky tomu v&nbsp;posledních desetiletích znatelně zlepšila. Pokud jde o&nbsp;zbytky farmaceutik a&nbsp;dalších mikropolutantů, jsme na tom také podobně jako většina evropských zemí,“</i> poznamenává chemik. Tyto látky totiž současné technologie nezachytí a&nbsp;plošné nasazení pokročilých metod se zatím řeší jen v&nbsp;několika státech.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_3_ced04006fd.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?: Tým fotokatalytiků z&nbsp;Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Zleva: Lenka Belháčová, Jiří Rathouský, Olha Zin a Tereza Maříková. (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_3_ced04006fd.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p>Čističky hrají v&nbsp;ochraně životního prostředí a&nbsp;vody v&nbsp;přírodě stěžejní roli. Existuje několik typů rozdělených například podle velikosti či druhu používaných technologií. V&nbsp;České republice nejčastěji narazíme na<strong> mechanicko-biologické provozy</strong>. Voda se tu čistí <strong>několikastupňově</strong>.</p><p>Nejprve se odstraní <strong>hrubé nečistoty</strong>, dále většina <strong>organických látek a&nbsp;živin</strong>, jako jsou třeba dusíkaté látky a&nbsp;sloučeniny fosforu. Následně přicházejí na řadu<strong> biologické procesy</strong>, které probíhají v&nbsp;takzvaných<strong> aktivovaných kalech</strong>, kde se nacházejí různé mikroorganismy schopné částečně odstranit<strong> jednoduché molekuly</strong> některých farmaceutik. <i>„Se složitými molekulami si ovšem neporadí. Proto je potřeba vodu <strong>dočišťovat </strong>vhodnými metodami, které dokážou odstranit i&nbsp;tyto látky přítomné ve velmi malých koncentracích. A&nbsp;to je právě fotokatalýza,“ </i>dodává Jiří Rathouský.</p><p>Lidské zdraví – neporušené životní prostředí – čistá voda. Chovají se jako spojité nádoby, jedno ovlivňuje druhé. Jako zástupci druhu, který má na přírodu nedozírný vliv, můžeme doufat, že podobné novinky z&nbsp;vědeckých laboratoří budou stejně úspěšné, jako byl v&nbsp;úvodu zmiňovaný objev penicilinu. Raději však bez oněch vedlejších negativních dopadů.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_2_93b79aa800.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek? (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Souboj_svetla_a_antibiotik_Dokazeme_vycistit_vodu_od_skodlivych_latek_2_93b79aa800.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p><strong>Ing. Jiří Rathouský, CSc.&nbsp;</strong><br><strong>Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR</strong></p><p>Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v&nbsp;Praze, následně působil například na Univerzitě v&nbsp;Brémách či Leibnizově univerzitě v&nbsp;Hannoveru. Je vedoucím Centra pro inovace v&nbsp;oboru nanomateriálů a&nbsp;nanotechnologií, které se zabývá výzkumem, vývojem a&nbsp;možnostmi technologického využití nanomateriálů. Jednou z&nbsp;úspěšných aplikací jeho týmu je fotokatalytický nátěr na fasády domů, který velmi účinně a&nbsp;dlouhodobě čistí ovzduší od jedovatých látek. V&nbsp;současné době se v&nbsp;projektu AMULET věnuje problematice čištění odpadních vod pomocí fotokatalýzy.</p></blockquote><blockquote><p><strong>Článek vyšel pod názvem Souboj světla a antibiotik v </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pdf.avcr.cz/A/2025-04/#page=38"><i><strong>A / Magazínu</strong></i><strong>&nbsp;4/2025</strong></a><strong>:</strong></p><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pdf.avcr.cz/A/2025-04/#page=1">4/2025 (verze k listování)</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/Acko/2025/A-Magazin-4_2025-web.pdf">4/2025 (verze ke stažení)</a></li></ul></blockquote></div>

Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?

<h4><strong>ViscoQC: Dosažení spolehlivých výsledků viskozity v každodenní laboratorní práci</strong></h4><ul><li>📆 <strong>24. března 2026</strong></li><li>🕓 <strong>11:00 (SEČ)</strong></li><li><strong>Jazyk: Angličtina</strong></li></ul><p><strong>Spolehlivá měření viskozity nejsou samozřejmostí. I malé chyby v nastavení, nevhodná geometrie nebo nekonzistentní příprava vzorku mohou výrazně ovlivnit výsledky.</strong></p><p>Na našem webináři se dozvíte, jak správně nastavit rotační viskozimetr, vybrat vhodné parametry měření a vyhnout se nejčastějším chybám při rutinních analýzách.</p><p>Na praktických příkladech si ukážeme, jak výběr vřetena, smykové podmínky, regulace teploty a manipulace se vzorkem ovlivňují výsledná data – a jak zajistit lepší opakovatelnost, reprodukovatelnost a nezávislost operátora.</p><blockquote><p class="cke-user_style-important"><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.anton-paar.com/us-en/services-support/webinars/detail/event/achieving-reliable-viscosity-results-in-daily-lab-work/"><strong>Registrujte se pomocí tohoto odkazu</strong></a></p></blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Anton_Paar_Visco_QC_b8b98769a8.jpg" alt="Anton Paar: Visco QC" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Anton_Paar_Visco_QC_b8b98769a8.jpg 234w," sizes="100vw" width="2400" height="1600"></p><blockquote><p>Přednášející: <strong>Dr. Viktor Christopoulos</strong></p><p>Viktor Christopoulos získal doktorát z chemie na Technické univerzitě v Grazu se zaměřením na anorganickou chemii. Do společnosti Anton Paar nastoupil v červnu 2021 a v současné době pracuje jako globální produktový manažer pro viskozimetry.</p></blockquote>

Pozvánka na Anton Paar webinář ViscoQC: Dosažení spolehlivých výsledků viskozity v každodenní laboratorní práci

<h4><strong>Příprava vzorků mezi manuální prací a plnou automatizací</strong></h4><p><strong>Příprava vzorků představuje v analytické chemii, farmaceutickém výzkumu i forenzní toxikologii klíčový krok, který zásadně ovlivňuje kvalitu výsledných dat. Rostoucí nároky na přesnost, reprodukovatelnost a propustnost laboratoří stále častěji narážejí na limity manuálního pipetování, zejména při opakovaných úkonech a práci s viskózními nebo těkavými kapalinami.</strong></p><p>Řada rutinních laboratorních činností, jako je příprava kalibračních standardů, ředění sérií vzorků nebo dávkování činidel, je zatížena závislostí na obsluze a kumulací drobných chyb, zatímco plně automatizované robotické systémy nejsou pro tyto úlohy vždy účelné. V této „šedé zóně“ mezi manuální prací a plnou automatizací se uplatňují semi-automatické dávkovací a ředicí systémy <strong>Hamilton Microlab řady 600 a 700</strong>, které umožňují standardizovat kapalinové operace a zvýšit jejich reprodukovatelnost při zachování kontroly nad procesem.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_International_Obr_1_System_Hamilton_Micro_Lab_rady_600_7b51dbe16c.jpg" alt="Altium International: Obr.1. Systém Hamilton MicroLab řady 600." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_International_Obr_1_System_Hamilton_Micro_Lab_rady_600_7b51dbe16c.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="954"></p><h4><strong>Pozitivní výtlak jako fyzikální základ přesnosti</strong></h4><p>Klíčem k pochopení přínosu systémů <strong>Microlab </strong>je rozdíl mezi pozitivním výtlakem a běžným pipetováním se vzduchovým polštářem. V klasických pipetách je mezi pístem a kapalinou stlačitelný objem vzduchu, který reaguje na změny tlaku, teploty i vlastností kapaliny.</p><p>V praxi to znamená, že viskózní kapaliny kladou odpor, vzduchový polštář se deformuje a do špičky se nasaje menší objem, než je zamýšleno. U těkavých rozpouštědel může naopak docházet k jejich odpařování do vzduchového polštáře a následnému samovolnému vytlačování kapaliny ze špičky ještě před dávkováním.</p><p>Systémy Hamilton Microlab pracují na principu <strong>pozitivního výtlaku</strong>. Píst stříkačky je v přímém kontaktu s kapalinou a objem je definován přesným mechanickým pohybem. Díky tomu je <strong>dávkování stabilní napříč širokým spektrem kapalin</strong>, včetně viskózních olejů nebo agresivních kyselin. Kapalina navíc přichází do styku pouze s inertními materiály, což zvyšuje chemickou kompatibilitu a životnost systému.</p><h4><strong>Hardware a modularita: Microlab 600 a 700</strong></h4><p>Řada <strong>Microlab 600</strong> (Obr.1.) představuje osvědčený <strong>standard pro rutinní laboratorní aplikace</strong>. Systém se skládá z řídicí jednotky, pohonu stříkaček a fluidního modulu a umožňuje konfiguraci podle konkrétní úlohy.</p><p>Nejčastější konfigurací je dvoustříkačkový dilutor, který se využívá zejména pro přípravu standardů a ředění vzorků. Současné dávkování vzorku a ředidla umožňuje připravit požadovaný poměr v jednom kroku. Automatický proplach ředidlem mezi jednotlivými vzorky účinně snižuje přenos a umožňuje dosahovat vysokých ředicích poměrů bez řetězení manuálních kroků.</p><p>Vedle ředění lze Microlab 600 konfigurovat i jako dispenzer. Kontinuální režim, kdy jedna stříkačka dávkuje a druhá se současně plní, minimalizuje prostoje a je vhodný pro dávkování většího počtu vzorků nebo kinetické experimenty.</p><p>Novější řada <strong>Microlab 700</strong> (Obr.2.) rozšiřuje tyto možnosti o moderní uživatelské rozhraní a výrazně lepší konektivitu. Díky síťovým rozhraním a pokročilému softwaru je možné systém integrovat do laboratorní infrastruktury a pracovat s ním jako s plnohodnotnou součástí digitální laboratoře.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_International_Obr_2_System_Hamilton_Micro_Lab_rady_700_c750932876.jpg" alt="Altium International: Obr.2 Systém Hamilton MicroLab řady 700." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_International_Obr_2_System_Hamilton_Micro_Lab_rady_700_c750932876.jpg 124w," sizes="100vw" width="1600" height="2015"></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_International_Obr_3_Detail_obrazovky_pro_system_Hamilton_Micro_Lab_700_Vysvetleni_rezimu_pouziti_najdete_v_katalogu_viz_QR_kod_3c18d9f1af.jpg" alt="Altium International: Obr.3. Detail obrazovky pro systém Hamilton MicroLab 700. Vysvětlení režimů použití najdete v katalogu (viz QR kód)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_International_Obr_3_Detail_obrazovky_pro_system_Hamilton_Micro_Lab_700_Vysvetleni_rezimu_pouziti_najdete_v_katalogu_viz_QR_kod_3c18d9f1af.jpg 245w," sizes="100vw" width="1393" height="549"></p><h4><strong>Technologické detaily, které rozhodují v praxi</strong></h4><p>Z hlediska každodenní práce v laboratoři mají zásadní význam i konstrukční detaily. Jedním z nich jsou <strong>stříkačky typu Bubble Free Prime</strong>, které minimalizují přítomnost vzduchových bublin ve fluidní cestě. Vzduch v hydraulice je častým, ale podceňovaným zdrojem chyb při dávkování malých objemů. Speciální tvar pístu tyto bubliny mechanicky vytlačuje a stabilizuje celý proces.</p><p>Dalším prvkem je <strong>koncepce univerzálních ventilů</strong>. Změna konfigurace přístroje z dilutoru na dispenzer je otázkou přepojení hadiček, nikoli výměny drahých hardwarových modulů. Tato modularita umožňuje laboratoři reagovat na měnící se požadavky bez nutnosti dalších investic.</p><blockquote><h5><strong>Tip z praxe</strong></h5><p>Při návrhu konfigurace je vhodné věnovat pozornost volbě velikosti stříkačky. Nejlepších výsledků se dosahuje při práci v optimálním rozsahu stříkačky, nikoli na jejích mezních objemech.</p></blockquote><h4><strong>Software, dohledatelnost a regulované prostředí</strong></h4><p>V regulovaných oblastech, jako je farmacie nebo forenzní analytika, hraje software stejnou roli jako hardware. Vyšší stupně výbavy systémů Microlab umožňují správu uživatelských rolí, ukládání metod, auditní stopu a elektronické podpisy.</p><p><strong>Microlab 700</strong> v pokročilých konfiguracích nabízí rozhraní pro integraci s laboratorními informačními systémy a automatizovaný přenos dat. To zjednodušuje dokumentaci, zvyšuje transparentnost práce a usnadňuje splnění požadavků na integritu dat.</p><blockquote><h5><strong>Tip z praxe</strong></h5><p>V regulovaném provozu se osvědčuje oddělit tvorbu metod od jejich rutinního používání. Snižuje se tím riziko neúmyslných změn a zjednodušuje průběh interních i externích auditů.</p></blockquote><h4><strong>Aplikační scénáře v laboratorní praxi</strong></h4><p>V praxi se systémy Microlab uplatňují v širokém spektru aplikací. V <strong>elementární analýze (např. ICP-MS</strong>) umožňují automatizovanou přípravu kalibračních řad přímo ve vialkách autosampleru, což snižuje spotřebu drahých standardů i expozici personálu kyselinám.</p><p>Při <strong>analýze kanabinoidů metodami HPLC </strong>se pozitivní výtlak osvědčuje při práci s viskózními oleji, které se u běžných pipet chovají nestabilně. Ve <strong>forenzní toxikologii </strong>je přesné dávkování vnitřního standardu klíčové pro právní průkaznost výsledků. V <strong>genomice a NGS aplikacích </strong>se uplatňují konfigurace s jednorázovými špičkami, které minimalizují riziko křížové kontaminace DNA.</p><p>Systémy Hamilton Microlab nelze vnímat pouze jako „<strong>pokročilé pipety</strong>“. Představují most mezi manuální laboratoří a digitálně řízeným provozem, kde je příprava vzorků standardizovaná, reprodukovatelná a plně pod kontrolou.</p><p>Společnosti Altium Vám nabízí komplexní podporu v zavedení Hamilton Microlab do Vaší laboratoře – od návrhu vhodné konfigurace přes aplikační podporu až po validace a servis. Investice do semi-automatického dávkování se tak nevrací pouze v úspoře času, ale především v jistotě, že kvalita analytických výsledků není limitována chybou v přípravě vzorku.</p><blockquote><h5><strong>Pro další informace kontaktujte:&nbsp;</strong></h5><p><strong>Lukáš Slavata</strong></p><ul><li>Produktový specialista pro instrumentace NON Agilent</li><li>606 587 498</li><li>lukas.slavata@altium.net&nbsp;</li></ul></blockquote>

Pokročilé technologie semi-automatického dávkování a ředění

Webináře

Životní prostředí

Vody

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Video

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Anton Paar vyvíjí, vyrábí a distribuuje vysoce přesné laboratorní přístroje a procesní měřicí systémy a nabízí uživatelsky specifická řešení automatizace a robotizace.

Anton Paar

Mettler-Toledo

SPECTRO Analytical Instruments

Milestone

Bruker

LECO

<header><h4><strong>How to Use Thermal Analysis to Improve Safety in the Chemical Industry</strong></h4></header><main><div><div><h5><strong>Program</strong></h5><ul><li>Basic concepts of safety analysis: time to maximum rate, criticality of a reaction</li><li>Thermal analysis and reaction calorimetry applications</li><li>Industry applications: differential scanning calorimetry (DSC)</li><li>Industry applications: thermogravimetry (TGA)</li><li>Interactive Q&amp;A session</li></ul></div></div><div><div><div><p>Accident prevention in chemical production plants is a critical topic, and avoiding incidents that could cause casualties or environmental harm is paramount. Thermal runaway reactions are often at the root of such incidents and must be effectively managed. By using thermal analysis and reaction calorimetry, you can easily assess the thermal safety of chemicals and processes. This means that thermal hazards can be identified at an early stage of process development, saving time, costs, and lives.</p><p>Join this live webinar to learn how thermal analysis techniques—DSC and TGA—are used to investigate hazardous compounds and conduct safety studies in the chemical industry. We will present real-life examples of safety investigations using these techniques.</p><p>Don’t miss the live <strong>Q&amp;A session</strong> where you can ask our experts your own questions. Secure your spot today.</p><h4><strong>How to Use Thermal Analysis for Safety Assessment</strong></h4><ul><li><strong>DSC</strong> is typically used to investigate the thermal safety aspects of individual chemicals. Reaction calorimetry is used to provide safety information about processes, for example, to determine the heat flow during the dosing of reactants or during stirring.</li><li><strong>TGA </strong>is useful for determining evaporation, desorption, and vaporization behavior, as well as thermal stability and the decomposition kinetics.</li><li><strong>Evolved gas analysis</strong> techniques are used to gain information about the products evolved during a decomposition reaction. The TGA module is combined with a technique, such as FTIR, MS, or GC-MS.</li><li><strong>TGA/DSC</strong> combines two different thermal analysis techniques to provide complementary information about a sample's thermal behavior.</li></ul><p>Don’t miss this opportunity to gain in-depth knowledge on safety evaluations for the chemical industry.&nbsp;</p></div><div><div data-advanced-option="false" data-has-preview-image="false" data-video-id="" data-component-id="2110920040"><div style="max-width:1px;width:100%;" id="mediaContainerWrapper_2110920040"><div style="height:1px;width:1px;" data-external-url="" id="mediaContainer_2110920040" data-advanced-option="false" data-width="1" data-height="1" data-video-id="">&nbsp;</div></div></div></div></div></div></main><div><div><div data-advanced-option="false" data-has-preview-image="false" data-video-id="" data-component-id="2110920040"><blockquote><div><strong>Presenter: </strong>Dr. Teresa Dennenwaldt</div><p>Dr. Teresa Dennenwaldt obtained her PhD in chemistry in 2013 and completed a postdoc at the Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, Switzerland in the field of electron microscopy and spectroscopy. In 2018, she joined METTLER TOLEDO as an application specialist for Thermal Analysis. In her current position, she expertly uses, teaches, and supports DSC, TGA, TMA, and DMA instruments at the METTLER TOLEDO head office in Switzerland.</p></blockquote></div></div></div>

Mettler Toledo: Thermal Analysis for Safety Evaluation of Chemical Processes

Thermal Analysis for Safety Evaluation of Chemical Processes

Join this webinar to explore how thermal analysis helps identify thermal hazards, improve process safety, and prevent runaway reactions in chemical production.

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><h4><strong>Evaluating Quality and Composition through Glow Discharge Optical Emission Spectrometry, Metallography and Hydrogen Analysis</strong></h4><p><strong>Explore how modern characterization tools, Glow Discharge Optical Emission Spectrometry, metallography, and Hydrogen analysis, work together to solve common aluminum alloy challenges. Attendees will learn how combining compositional analysis, microstructural evaluation, and hydrogen measurement provides a picture of alloy quality, defect formation, and processing consistency. Discover how an integrated, multimethod approach strengthens grade verification, improves root cause investigations, and supports high performance aluminum manufacturing.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Aaron Walczewski (Director of Product, LECO Corporation)</p><p><strong>Presenter: </strong>Ariyona Palmer (Application Scientist, LECO Corporation)</p><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Lauren Heirty (Application Scientist, LECO Corporation)</p></blockquote></div></div></div>

LECO: Solving Aluminum Challenges with Modern Characterization Tools

Solving Aluminum Challenges with Modern Characterization Tools

Webinar on aluminum alloy quality using GD-OES, metallography, and hydrogen analysis for defect detection, grade verification, and process optimization.

Aluminum Challenges with Modern Characterization Tools

<div><p><strong>Join us for an exclusive webinar featuring two global pioneers in spatial chemical analysis: Jonathan Sweedler from the University of Illinois Urbana-Champaign and Carsten Hopf from the Center for Mass Spectrometry and Optical Spectroscopy (CeMOS) at Mannheim University.</strong></p><h4><strong>What you will learn:</strong></h4><ul><li>How advanced multimodal imaging workflows enable highly specific ROI-focused molecular imaging in complex tissues.</li><li>How combining QCL-based IR microscopy, fluorescence microscopy and MALDI Imaging allows rapid feature detection, and deeper molecular analysis.</li></ul><h4><strong>Who should join:</strong></h4><ul><li>Experienced MALDI Imaging users aiming to improve spatial specificity, molecular identification confidence, and sample throughput.</li><li>Scientists and researchers interested in multimodal imaging workflows that integrate IR and fluorescence microscopy to guide targeted MALDI Imaging.</li></ul><h4><strong>Topics covered:</strong></h4><ul><li>New MALDI Imaging strategies for ROI-specific molecular analysis.</li><li>Multimodal integration for rapid tissue screening and biological feature labeling.</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Carsten Hopf, Ph.D.</p><p>Carsten Hopf is a Professor of Bioanalytics and Drug Discovery at Mannheim University of Applied Sciences and the Director of the Center for Mass Spectrometry and Optical Spectroscopy (CeMOS). A leader in MALDI Imaging, his work focuses on advancing various imaging modalities to map the spatial distribution of drugs, lipids, and proteins in tissues and cells for complex diseases, such as cancer and Alzheimer's.&nbsp;</p><p>Jonathan Sweedler, Ph.D.</p><p>Jonathan Sweedler holds the Chair in Chemistry at the University of Illinois Urbana-Champaign and is the Editor-in-Chief of Analytical Chemistry. He's a pioneer in analytical neurochemistry, focusing his research on developing ultrasensitive mass spectrometry and imaging tools to uncover the chemical secrets of individual cells and complex tissues.&nbsp;</p></blockquote></div>

Bruker: MALDI Imaging Becomes IR-resistible: Going Multimodal for Advanced Biomedical Insights

MALDI Imaging Becomes IR-resistible: Going Multimodal for Advanced Biomedical Insights

Webinar on multimodal imaging combining MALDI, IR, and fluorescence microscopy for precise ROI-based molecular analysis in tissues.

MALDI Imaging Becomes IR-resistible

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>Join this webinar to learn how moisture and loss on ignition (LOI) measurements are used to assess the quality and handling of cement, fly ash, gypsum, and lime. Presenters will explain why controlling moisture, carbonation, and thermal decomposition is essential for maintaining material performance and meeting industry specifications.</strong></p><p>The session will introduce thermogravimetric analysis (TGA) as an automated approach for measuring mass changes over controlled temperature programs and atmospheres. Attendees will gain insight into TGA method development, sample preparation, and instrument operation, with reference to ASTM methods for combustion residues, flue gas desulfurization solids, hydrated lime, and hydraulic cement.</p><p>Through application examples and reference material data, the webinar will demonstrate how TGA supports repeatable, standards-based moisture and LOI determination. Participants will leave with a clearer understanding of how these measurements can be used to monitor raw materials, detect storage or handling issues, and ensure consistent cement and construction material quality.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Jeffrey Gast (Lead Application Chemist, LECO)</p></blockquote></div></div></div>

LECO: Moisture and LOI Determination in Cement, Fly Ash, Gypsum, and Lime

Moisture and LOI Determination in Cement, Fly Ash, Gypsum, and Lime

Webinar on TGA for moisture and LOI testing in cement and construction materials, aligned with ASTM standards.

Moisture and LOI Determination in Cement, Fly Ash

<div><h3><strong>Diamond probes enhance AFM precision, throughput, and lifetime</strong></h3><p><strong>Diamond‑based AFM probes are redefining what is possible in nanoscale characterization, enabling researchers and engineers to push the limits of resolution, durability, and multifunctional measurement. This webinar brings together three experienced AFM specialists to showcase the value of modern diamond probe technologies.</strong></p><p><strong>Join us for this webinar to learn about:</strong></p><ul><li>Unique material advantages of diamond probes</li><li>Probe types engineered for high-resolution topography and persistent sharpness</li><li>Electrical imaging and analysis with conductive diamond probes</li><li>Cutting-edge application-driven use cases for diamond probes</li></ul><p>Diamond‑based AFM probes add immense value for advanced scientific and industrial workflows. This webinar features three experienced AFM specialists—Ian Armstrong, Peter De Wolf, and Hector Cavazos—who will cover:</p><ul><li><strong>Unique material advantages of diamond probes</strong>, including exceptional hardness, chemical inertness, conductivity options, and long‑term wear resistance. These properties make diamond‑tipped probes uniquely suited for demanding applications in which conventional silicon or metal-coated silicon probes rapidly degrade or lose fidelity.</li><li><strong>Probe types engineered for high-resolution topography and persistent sharpness</strong>, emphasizing how diamond tips maintain imaging quality over rough or abrasive surfaces. Data examples will highlight the consistent performance of diamond probes in roughness quantification, long‑duration wear studies, and high‑speed scanning scenarios.</li><li><strong>Electrical imaging and analysis with conductive diamond probes</strong>. Diamond’s conductivity and robustness support stable, repeatable electrical characterization—even under high contact forces. Examples demonstrate how conductive diamond probes excel in techniques such as scanning spreading resistance microscopy (SSRM), TUNA-style current mapping, and nanoscale conductivity measurements on challenging materials.</li><li><strong>Cutting-edge application‑driven case studies</strong>, including the use of diamond probes in photomask repair, semiconductor defect analysis, and harsh‑environment metrology. Examples will illustrate how the mechanical resilience and multifunctionality of diamond probes enable workflows not feasible with traditional probe materials.</li></ul><p>Attendees will leave with practical guidance for selecting and deploying diamond probes to enhance AFM precision, throughput, and lifetime across a broad range of advanced applications.</p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Hector Cavazos, General Manager, Adama Innovations</p><p>An entrepreneur from Santa Barbara, California where his AFM career began at Digital Instruments. He has a degree in Applied Mathematics from UC Santa Barbara. He has been a principal and founder of prior start-up companies in the same field with a focus on micro-machining, business, and technology development</p><p><strong>Presenter:</strong> Ian Armstrong, Ph.D., Senior Manager AFM Probes, Bruker</p><p>Ian Armstrong has worked at Bruker for over 16 years in various roles from applications to product management. He is currently senior manager of Bruker's AFM probes business unit.</p><p><strong>Presenter:</strong> Peter De Wolf, Ph.D., Director of Technology &amp; Application Development</p><p>Peter De Wolf is director for AFM technology &amp; application development at Bruker Nano Surfaces, covering all applications related to Scanning Probe Microscopy (SPM). He obtained his PhD from IMEC, Belgium on the development of new SPM methods for 2D carrier profiling in semiconductors and has more than 25 years of experience on SPM. He is the author and co-author of over 30 publications related to electrical characterization using SPM. He also owns several SPM patents, and developed several new SPM modes for electrical characterization.</p></blockquote></div>

Bruker: Cutting Edge Imaging: Harnessing Diamond Probes for Advanced AFM Performance

Cutting Edge Imaging: Harnessing Diamond Probes for Advanced AFM Performance

Webinar on diamond AFM probes—improve resolution, wear resistance, and electrical imaging for demanding nanoscale applications.

Harnessing Diamond Probes for AFM Performance

<p><strong>Platinum Group Metals, especially Iridium, Ruthenium, and Rhodium, are among the most chemically resistant materials encountered in analytical laboratories. Their metallic and oxide forms require extreme conditions that exceed the capabilities of conventional microwave systems.</strong></p><p>This webinar showcases how <strong>Milestone’s ultraWAVE 3 with SRC technology</strong> achieves complete dissolution (&gt;99%), enables the digestion of significantly larger sample masses, and dramatically reduces digestion time compared to traditional methods. Drawing on results from our application study, we will present optimized workflows, chloride-based chemistries, and oxide-reduction strategies that deliver higher accuracy, stronger representativity, and improved productivity for PGM refining, recycling, and catalyst applications.</p><h5><strong>Key learnings:</strong></h5><ul><li>How ultraWAVE 3 enables complete digestion of refractory PGMs, including oxide forms.</li><li>Best practices for reagent selection and oxide-reduction workflows.</li><li>How SRC technology improves accuracy through larger sample intake and lower blanks.</li><li>Essential guidelines for safely operating under extreme acid and temperature conditions.</li></ul><p>🎤 <strong>Live Q&amp;A included</strong> – get your questions answered directly by our expert.</p><blockquote><p><strong>Speaker: </strong>Gianpaolo Rota (Product Manager at Milestone)</p></blockquote>

Milestone: Reliable Digestion of Platinum Group Metals: A New Benchmark with ultraWAVE 3

Reliable Digestion of Platinum Group Metals: A New Benchmark with ultraWAVE 3

Webinar on complete digestion of platinum group metals using Milestone ultraWAVE 3 with SRC technology for PGM refining, recycling, and catalyst analysis.

Digestion of Platinum Group Metals with ultraWAVE 3

<div><p><strong>During this webinar, Jimmy Fong, Director of Products and Technology at Bruker, will give an engaging presentation about the background of Bruker in two-photon imaging and the Ultima 2Pplus multiphoton microscope. He will also elaborate on the advantages of different modules, including developments in 3D holographic optogenetics enabled by the NeuraLight 3D Ultra spatial light modulator, voltage imaging collaborations for new data with the OptoVolt Module, and mesoscale imaging using the xView Module.</strong></p><h5><strong>Abstract</strong></h5><p>Two-photon (2P) microscopy has advanced our understanding of computation and connectivity in neuroscience. Through in-vivo calcium imaging at cell-resolution, scientists study brain activity from scales of dendritic spines to neuronal networks. Combined with optogenetics and voltage imaging, 2P microscopy offers new insights into dynamic interactions in neural circuits.</p><p>Learn about the history of 2P imaging, Bruker’s Ultima multiphoton systems, and a suite of modules that enhance research possibilities in neuroscience. These modules enable 3D holographic optogenetics with NeuraLight 3D Ultra, voltage imaging with OptoVolt, fast volumetric imaging with NeuraLeap, mesoscale imaging with xView, and more. Attendees will also be introduced to the Inverter Module, which provides new imaging capabilities of different biological samples.</p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Jimmy Fong (Director, Products and Technology)</p><p>Jimmy Fong is the director of products and technology at Bruker with expertise in multiphoton imaging systems. He has a keen interest in bringing new microscopy technologies to the greater scientific community and has worked tirelessly with his colleagues to achieve this goal. He holds both a bachelor's and a master’s degree in biomedical engineering with a minor in computer sciences from the University of Wisconsin-Madison.</p></blockquote></div>

Bruker: Illuminating Brain Function through Two-Photon Microscopy: Calcium and Voltage Dynamics with Optogenetics

Illuminating Brain Function through Two-Photon Microscopy: Calcium and Voltage Dynamics with Optogenetics

Webinar on Bruker Ultima 2Pplus multiphoton microscopy and new modules for optogenetics, voltage imaging, and advanced neuroscience imaging.

Illuminating Brain Function through Two-Photon Microscopy

<div><h4><strong>Learn how to best use atomic force microscopy</strong></h4><p><strong>During this webinar, Bruker experts will give a general overview of best practices for sample preparation with atomic force microscopy (AFM), along with useful tips and tricks for achieving optimal results. They will also highlight a range of modes, accessories, and add-ons that significantly enhance the functionality of AFM beyond conventional imaging, without major upgrades.</strong></p><p>Extend your research capabilities with unique features:</p><ul><li>Environmental control options for temperature, humidity, pH, and CO<sub>2</sub></li><li>CellWizard Stage for automated, multi-chamber measurements</li><li>New modes, e.g., SmartMapping for increased ease, speed, and accuracy</li><li>AI and machine learning capabilities for autonomous measurements</li></ul><p>Atomic force microscopy (AFM) is a powerful tool, and a suite of advanced accessories makes it a highly versatile platform. Tailored configurations can address a diverse range of scientific applications and complex biological questions, from dynamic molecular mechanisms to protein folding events and cellular interactions.</p></div>

Bruker: Unlocking BioAFM Performance: From Sample Preparation to Advanced Accessories

Unlocking BioAFM Performance: From Sample Preparation to Advanced Accessories

Webinar on atomic force microscopy best practices, sample preparation, advanced modes, and AI-enabled AFM features for biological and materials research.

Unlocking BioAFM Performance

<div><div id="inner_content_body_text" data-content-id="394785"><p><strong>Join this free Anton Paar webinar to find out how to choose the right setup, avoid common measurement mistakes, and improve reproducibility in your lab viscosity measurements.</strong></p><ul><li>Achieving reliable viscosity results in routine measurements is often more challenging than expected.</li><li>Small setup errors, inappropriate geometry selection, or inconsistent sample handling can lead to major deviations in results - even when using the same instrument.</li><li>This webinar focuses on best practice in rotational viscometry, with an emphasis on daily QC and application measurements.</li><li>It will explain how to select the right measurement setup, define meaningful test parameters, and avoid the most common errors.</li><li>Using real-world examples, the webinar will demonstrate how factors such as spindle choice, shear conditions, temperature control, and sample preparation influence viscosity data.</li><li>Participants will learn how to improve repeatability, reproducibility, and operator independence in routine measurements.</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Viktor Christopoulos</p><p>Viktor Christopoulos obtained his PhD in Chemistry from the Technical University of Graz, with a focus in the field of inorganic chemistry. He joined Anton Paar in June 2021 and currently works as product manager in the viscometry department.</p></blockquote></div></div>

Anton Paar: Achieving Reliable Viscosity Results in Daily Lab Work

Achieving Reliable Viscosity Results in Daily Lab Work

Find out how to choose the right setup, avoid common measurement mistakes, and improve reproducibility in your lab viscosity measurements.

<p><strong>Quality driven organizations recognize that preventing material mix-ups begins with reliable verification. Modern manufacturing environments depend on processes that can distinguish unknown alloys from known specifications with confidence – relying solely on labeling is insufficient. Consequently, Positive Material Identification (PMI) is essential for preventing mix-ups and safeguarding product quality.</strong></p><p>In this live webinar, you’ll learn exactly when to use Grade Identification / Grade Search for unknown materials, and when to rely on Grade Control / Grade Verification to confirm an expected grade quickly and confidently.</p><p>If you know what the grade should be, verification gives you the fastest, clearest answer: OK or No Match. If you don’t, identification helps you narrow down possible candidates from your grade libraries. Quality minded organizations recognize that they retain ultimate responsibility for ensuring accurate metal verification.</p><h4><strong>We’ll outline a practical approach for inspecting incoming and outgoing components:</strong></h4><ul><li>Identify unknown metals with grade search</li><li>Verify known grades with a clear match/no match result</li><li>Choose the right tool for each task</li></ul><p>We’ll demonstrate real world workflows using mobile OES for rapid alloy checks, handheld XRF for quick specification screening, and show how adding grade information enhances results even on stationary OES analyzers.</p><p>This is rounded out by a brief overview of the <strong>SPECTRO metal database</strong> – how it works and how it effectively complements the work with the spectrometer.</p><h4><strong>Why attend:</strong></h4><ul><li>Strengthen quality assurance by aligning verification steps with the right analytical method</li><li>Reduce risk by integrating fast and reliable grade verification into inspection workflows</li><li>Improve decision‑making with structured grade data and proven metal analysis tools</li></ul><h4><strong>Join us live:</strong></h4><ul><li>9:30 AM CET (Berlin); 4:30 PM SGT (Singapore) — Time Slot 1</li><li>11:00 AM EDT (New York); 4:00 PM CET (Berlin) — Time Slot 2</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Lars Jenster (Product Support Specialist for the Arc/Spark product line and the handheld XRF SPECTRO xSORT)</p><p>Lars Jenster offers SPECTRO customers and service engineers worldwide support regarding questions about these instruments. Lars joined SPECTRO as a trainee in 1995 and has remained with the company ever since, during which time he also spent two and a half years working at the SPECTRO subsidiary in the United States.</p><p><strong>Presenter:</strong> Julius Kemper (Product Support Specialist for the Arc/Spark product line)</p><p>Julius Kemper supports SPECTRO customers and service technicians worldwide and assists with questions about the devices. Julius joined SPECTRO as a trainee in 2021 and has been part of the Arc/Spark Product Support Team since 2023.</p></blockquote>

SPECTRO / AMETEK: Grade Search or Grade Control: Choosing the Right Method for Reliable Metal Verification

Grade Search or Grade Control: Choosing the Right Method for Reliable Metal Verification

Join this webinar to learn practical PMI workflows, alloy grade verification strategies, and how OES and XRF improve quality assurance and metal identification.

Mohlo by Vás zajímat

Pokročilé technologie semi-automatického dávkování a ředění

Pozvánka na Anton Paar webinář ViscoQC: Dosažení spolehlivých výsledků viskozity v každodenní laboratorní práci

Souboj světla a antibiotik. Dokážeme vyčistit vodu od škodlivých látek?