Laboratoře, které jsou závislé na dodávkách helia, čelí vážné krizi… pokud ovšem nedisponují přístroji společnosti LECO. V důsledku vojenského konfliktu na Blízkém východě byl zastaven provoz v průmyslové oblasti Ras Laffan v Kataru, která představuje největší světové centrum produkce helia a zajišťuje přibližně třetinu globální nabídky tohoto plynu.Situaci dále zhoršilo uzavření Hormuzského průlivu – klíčové námořní trasy pro export helia – což znamená, že ani již naplněné kontejnery se k zákazníkům nedostanou. Cena helia proto dramaticky vzrostla a aktuální tržní ceny se v mnoha případech zdvojnásobily. Hrozí kritický nedostatek, protože globální trh nyní přichází přibližně o 5,2 milionu m³ helia měsíčně.<h3>Proč jsou náklady a dostupnost helia pro laboratoře klíčové</h3>Ačkoli je helium často vnímáno jako plyn pro plnění balónků, jeho význam v pokročilých technologiích je zásadní. Díky své extrémně nízké teplotě varu, inertnosti a vysoké tepelné vodivosti je nepostradatelné v řadě náročných aplikací.Například v analytických laboratořích se helium běžně používá jako nosný plyn při elementární analýze nebo v metodách GC/MS, kde slouží k separaci a identifikaci chemických sloučenin.Výzkumné laboratoře jsou však často financovány z veřejných zdrojů a pracují s omezenými rozpočty. Prudké zdražení helia tak může vést k omezení nebo pozastavení výzkumu na měsíce či déle. Dokonce i dobře financované laboratoře mohou narazit na problém nedostatečné dostupnosti, protože zdravotnictví má při distribuci helia prioritu. To může mít zásadní dopad na přesnost měření i dodržování regulovaných metod.<h3>Důsledky sahají mnohem dál</h3>Nedostatek nebo extrémní cena helia má okamžité a rozsáhlé dopady:<ul><li>Zpoždění lékařské diagnostiky: MRI systémy využívající kapalné helium pro chlazení supravodivých magnetů mohou být odstaveny z provozu.</li><li>Problémy v polovodičovém průmyslu: Nedostatek čipů se může dále prohloubit, což ovlivní elektroniku, elektromobilitu i AI infrastrukturu.</li><li>Průmyslové omezení: Svařování, letectví i výroba optických vláken čelí vyšším nákladům a riziku omezení výroby.</li></ul><h3>Řešení společnosti LECO: přístroje bez závislosti na heliu</h3>V této situaci nabízí společnost LECO praktické a perspektivní řešení. Jedná se již o pátou významnou krizi v dodávkách helia od roku 2006 a lze očekávat, že podobné situace se budou opakovat. Produkce helia je koncentrována do několika regionů, takže jakékoli narušení má globální dopad.Proto jsou analytické přístroje LECO navrženy tak, aby umožňovaly využití alternativních nosných plynů.V závislosti na konkrétním systému lze místo helia použít dusík, argon nebo vodík. Tyto plyny jsou dostupnější, ekonomičtější a méně závislé na geopolitických faktorech.Řešení LECO bez nutnosti použití helia pomáhají zajistit kontinuitu provozu, efektivitu a dlouhodobou udržitelnost laboratorních pracovních postupů. Tato flexibilita dnes již není výhodou, ale nutností.Pokud vaše laboratoř čelí problémům s dostupností helia, nyní je ideální čas zvážit alternativy. Nejde o první krizi – a rozhodně ani o poslední. Je vaše laboratoř připravena?<h3>Přístroje LECO podporující alternativní nosné plyny (bez nutnosti použití helia)</h3><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/36">Pegasus BT</a> (stolní GC–TOFMS, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/37">vč. BT 4D</a>)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo vodík</li><li>Poznámky k použití / omezení: Podporuje H₂ jako nosný plyn v GC při použití bezpečnostní retrofitové sady. Výkon při použití vodíku je srovnatelný s heliem – řada Pegasus BT dosahuje plné citlivosti s oběma plyny.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.labrulez.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PEGBT_TEA_TREE_ESSENTIAL_OIL_HYDROGEN_CARRIER_GAS_203_821_651_95c7a05807/PEGBT_TEA_TREE_ESSENTIAL_OIL_HYDROGEN_CARRIER_GAS_203-821-651.pdf">„Rychlá, robustní a citlivá analýza kvality esenciálního oleje z čajovníku pomocí GC-TOFMS s vodíkem jako nosným plynem“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Pegasus_BT_2_bc8a8d0505.jpg" alt="LECO: Pegasus BT" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_Pegasus_BT_2_bc8a8d0505.jpg 238w," sizes="100vw" width="932" height="612"><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/1097">Pegasus BTX</a> (nová generace BT, vč. BTX 4D)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo vodík</li><li>Poznámky k použití / omezení: Navrženo pro bezproblémový přechod z helia na vodík. Řada Pegasus BTX si zachovává citlivost na stopové úrovni při použití helia i vodíku jako nosného plynu, což je v oblasti GC–MS spíše výjimečné. Nejsou vyžadovány žádné hardwarové úpravy nad rámec standardní konfigurace.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.labrulez.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PEGBTX_GINGER_OIL_HYDROGEN_CARRIER_GAS_203_821_694_1685d36546.pdf">„Analýza zázvorového oleje a rozlišení jakostí pomocí Pegasus BTX s vodíkem jako nosným plynem“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_LECO_PEGASUS_BTX_GC_TOFMS_cover_image_34704e689d.jpg" alt="LECO: LECO PEGASUS BTX GC-TOFMS" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_LECO_PEGASUS_BTX_GC_TOFMS_cover_image_34704e689d.jpg 235w," sizes="100vw" width="416" height="276"><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/38">Pegasus HRT</a> (GC–TOFMS s vysokým rozlišením,<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/39"> vč. 4D</a>)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo vodík</li><li>Poznámky k použití / omezení: Systémy GC–TOFMS s vysokým rozlišením podporují použití H₂ i He jako nosného plynu.</li><li>Poznámka: Vzhledem k hořlavosti vodíku je nutné dodržovat přísné bezpečnostní protokoly. Použití vodíku se nedoporučuje v konfiguracích, kde by mohlo docházet k jeho akumulaci (např. dlouhé vertikální TOF trubice). Přístroje LECO HRT však využívají technologii Folded Flight Path, která toto riziko eliminuje.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/GC_MS_Analysis_Hydrogen_Carrier_Gas_MMS_Ion_Source_HRT_G_Cx_GC_TOFMS_SA_ASMS_23_LPSS_310_6247a1baaf/GC-MS_Analysis_Hydrogen_Carrier_Gas_MMS_Ion_Source_HRT-GCxGC-TOFMS_SA_ASMS23_LPSS-310.pdf">„GC–MS analýza s vodíkem jako nosným plynem na GC×GC-HRTOFMS (iontový zdroj MMS)“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Pegasus_GC_HRT_831fcb6d1e.jpg" alt="LECO: Pegasus GC-HRT+" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_Pegasus_GC_HRT_831fcb6d1e.jpg 226w," sizes="100vw" width="3600" height="2487"><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1884">Řada LECO 828</a> (stanovení dusíku/bílkovin/uhlíku/vodíku)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo argon</li><li>Poznámky k použití / omezení: Řada LECO 828 podporuje argon jako alternativní nosný plyn k heliu. Helium poskytuje vyšší citlivost detektoru TCD (zejména u vzorků s nízkým obsahem dusíku), zatímco použití argonu vede ke zvýšení detekčního limitu dusíku a mírnému zhoršení přesnosti v nízkých koncentracích. Přepnutí plynu vyžaduje pouze úpravu metody a průtoků (bez nutnosti hardwarových změn).</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.leco.com/documents/203-821-665/?_gl=1*1d6stb6*_up*MQ..*_ga*MTMwMjg4MTUxNC4xNzc2MTAzOTU0*_ga_K8NYKVEKHY*czE3NzYxMDM5NTQkbzEkZzAkdDE3NzYxMDM5NTQkajYwJGwwJGg0NTY2NjUwNjk.*_ga_KRDSR1XM7X*czE3NzYxMDM5NTQkbzEkZzAkdDE3NzYxMDM5NTQkajYwJGwwJGgw">„Stanovení uhlíku, vodíku a dusíku v biomase pomocí CHN828“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_rada_828_Makroanalyza_spalovanim_pro_analyzator_uhliku_vodiku_dusiku_a_bilkovin_e86acd897e.jpg" alt="LECO řada 828 Makroanalýza spalováním pro analyzátor uhlíku, vodíku, dusíku a bílkovin" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_rada_828_Makroanalyza_spalovanim_pro_analyzator_uhliku_vodiku_dusiku_a_bilkovin_e86acd897e.jpg 137w," sizes="100vw" width="454" height="516"><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1885">Řada LECO 928 </a>(stanovení dusíku/bílkovin/uhlíku/síry)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo argon</li><li>Poznámky k použití / omezení: Řada LECO 928 rovněž umožňuje použití argonu jako alternativy k heliu. Helium poskytuje nejvyšší citlivost a nejnižší detekční limity pro dusík, zatímco použití argonu mírně prodlužuje dobu analýzy a zvyšuje detekční limit dusíku (v důsledku menšího rozdílu v tepelné vodivosti). Přístroje mají předdefinovaná nastavení pro oba plyny; při přepnutí se upravuje průtok a volí příslušný typ plynu v systému. Pro zlepšení přesnosti lze využít větší objem dávkovací smyčky v metodě.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CN_928_CN_CARBON_BLACK_GRAPHITE_203_821_684_c2224fa8be.pdf">„Stanovení uhlíku a dusíku v sazích a grafitu“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_rada_928_Stanoveni_makrohodnot_pomoci_spalovani_3_74de99f8e5.jpg" alt="LECO řada 928 Stanovení makrohodnot pomocí spalování" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_rada_928_Stanoveni_makrohodnot_pomoci_spalovani_3_74de99f8e5.jpg 216w," sizes="100vw" width="711" height="513"><h4>Řada <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1880">736</a>/<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1882">836</a> (analyzátory O/N/H metodou tavení v inertním plynu)</h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Helium nebo argon</li><li>Poznámky k použití / omezení: Analyzátory LECO pro stanovení kyslíku a dusíku v anorganických materiálech (např. ON736, ON836) standardně využívají helium jako nosný plyn pro TCD detekci N₂. Alternativně lze použít argon, pokud je instalován duální TCD pro He/Ar. Přepnutí plynu je jednorázová změna nastavení; oba plyny jsou podporovány v softwaru („Gas Type“). Při použití argonu dochází k vyšší teplotě pece a větší tvorbě sazí, což zvyšuje nároky na údržbu. Přesnost při stanovení nízkých koncentrací dusíku je s argonem mírně nižší.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ONH_836_O_N_H_IRON_STEEL_NICKEL_COBALT_ALLOYS_COMPARISON_203_821_601_3c9836f4b4.pdf">„Stanovení kyslíku, dusíku a vodíku ve slitinách železa, oceli, niklu a kobaltu: porovnání analytického výkonu při použití argonu a helia jako nosného plynu“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_rada_736_Analyza_kysliku_a_dusiku_roztavenim_vzorku_v_inertnim_plynu_3_0ec033bbbb.jpg" alt="LECO řada 736 Analýza kyslíku a dusíku roztavením vzorku v inertním plynu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_rada_736_Analyza_kysliku_a_dusiku_roztavenim_vzorku_v_inertnim_plynu_3_0ec033bbbb.jpg 151w," sizes="100vw" width="825" height="852"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_rada_836_Analyza_prvku_pro_detekci_kysliku_dusiku_a_vodiku_5_8011397ce6.jpg" alt="LECO řada 836 Analýza prvků pro detekci kyslíku, dusíku a vodíku" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_rada_836_Analyza_prvku_pro_detekci_kysliku_dusiku_a_vodiku_5_8011397ce6.jpg 134w," sizes="100vw" width="657" height="764"><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1850">DH603 analyzátor vodíku</a></h4><ul><li>Podporované nosné plyny: Dusík (nosný plyn), helium (kalibrační plyn)</li><li>Poznámky k použití / omezení: Přístroj DH603 stanovuje difuzní a zbytkový vodík v kovech metodou horké extrakce. Během analýzy nepoužívá helium jako nosný plyn – místo toho využívá dusík jako proplachovací i nosný plyn v systému TCD. Helium je používáno pouze v malém množství pro kalibraci a kontrolu systému (zavedení známého množství H₂ ve směsi He–H₂). V rutinním provozu je pec proplachována dusíkem a uvolněný vodík je veden do TCD detektoru vůči dusíkovému pozadí. Konstrukce systému zcela eliminuje přítomnost hořlavého plynu během analýzy.</li><li>Aplikační poznámka: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/DH_603_H_STEEL_SAMPLES_203_821_376_68e63cfea2.pdf">„Stanovení vodíku ve vzorcích oceli pomocí DH603“</a></li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_DH_603_Stanoveni_zbytkoveho_a_difuzniho_vodiku_horkou_extrakci_d968c7c42b.jpg" alt="LECO DH603 Stanovení zbytkového a difuzního vodíku horkou extrakcí" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_LECO_DH_603_Stanoveni_zbytkoveho_a_difuzniho_vodiku_horkou_extrakci_d968c7c42b.jpg 237w," sizes="100vw" width="1325" height="875">

S rostoucími cenami helia a klesající dostupností mají zákazníci LECO k dispozici spolehlivé alternativy

<div>Pozorovat atomy a nepoškodit při tom zkoumaný materiál – nejen to umožní nová mikroskopická laboratoř <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.isibrno.cz/cs">Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR</a>. Brněnské pracoviště ji 25. března 2026 otevřelo za účasti nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Laboratoř využijí vědci z&nbsp;Akademie věd i odborníci z komerční sféry.</div><div>„Otevření laboratoře je pro nás velkým milníkem. Umožníme vědcům z&nbsp;celé Evropy pracovat s technologií, která odhaluje strukturu materiálů i biologických objektů s&nbsp;velmi vysokým rozlišením, a navíc šetrným způsobem,“ říká ředitel Ústavu přístrojové techniky AV ČR Josef Lazar.Laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem, který umožňuje detailně studovat extrémně tenké vzorky materiálů i biologických struktur pomocí nejpokročilejších zobrazovacích metod. Přístroj využívá korektory aberací elektronové optiky – tedy technologii, jež odstraňuje optické vady elektronového svazku a umožňuje dosáhnout atomárního rozlišení.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_1_600b969ca3.jpeg" alt="AVČR/Ústav přístrojové techniky AV ČR: Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni: UltraSTEM mikroskop v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV ČR využijí vědci z Akademie věd i i odborníci z komerční sféry." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_1_600b969ca3.jpeg 104w," sizes="100vw" width="1280" height="1920">Brněnský výzkumný tým se zaměří především na precizní práci v oblasti nižších energií elektronového svazku. Právě v ní totiž interakce elektronů se vzorkem poskytuje informace, které by při vyšších energiích mohly zaniknout nebo by vzorek mohl být poškozen.„Chceme posouvat hranice toho, co lze zobrazit, aniž bychom studovaný objekt zničili, což je klíčové pro materiálové vědy i pro biologii,“ vysvětluje Vladislav Krzyžánek, vedoucí skupiny mikroskopie pro biomedicínu Ústavu přístrojové techniky AV ČR a předseda Evropské mikroskopické společnosti.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_1_5ed579681a.jpg" alt="AVČR/Ústav přístrojové techniky AV ČR: Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni: Snímek krystalu křemíku, na kterém jsou vidět atomy vzdálené od sebe 0,078 nm." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_1_5ed579681a.jpg 142w," sizes="100vw" width="309" height="340"><h4>Mezinárodní workshop a světové kapacity</h4>Nový mikroskop bude součástí otevřených výzkumných infrastruktur, dostupný vědcům z akademické i komerční sféry. Laboratoř UltraSTEM tak ještě více posílí pozici Brna a České republiky mezi světovými centry pokročilé mikroskopie, materiálového výzkumu, nanotechnologií a biotechnologií.Představením mikroskopu vyvrcholil mezinárodní workshop, který Ústav přístrojové techniky AV ČR pořádá ve spolupráci s&nbsp;Československou mikroskopickou společností. Každoročně se zaměřuje na nejnovější trendy v elektronové mikroskopii a do Brna přivádí špičkové odborníky z oblasti fyziky, kryogeniky a biologie.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_2_cb08dd4bdc.jpeg" alt="AVČR/Ústav přístrojové techniky AV ČR: Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Mikroskopicka_laborator_Akademie_ved_setrne_priblizi_svet_na_atomarni_urovni_2_cb08dd4bdc.jpeg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1365">Mezi hlavní hosty letos patřil i Richard Henderson, nositel Nobelovy ceny za chemii z&nbsp;roku 2017 za rozvoj kryo-elektronové mikroskopie. Otevření laboratoře podpořil svou účastí Ondřej Křivánek. Jedna z nejvýznamnějších osobností moderní elektronové mikroskopie je spoluzakladatelem společnosti Nion a spoluautorem technologie korektorů vad elektronové optiky, která zásadně rozšířila možnosti elektronové mikroskopie a otevřela cestu k atomárnímu rozlišení.</div>

Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni

Sabina Cerulová původně plánovala veterinu, ale náhoda, pandemie covid-19 a bakalářský projekt ji přivedly k výzkumu na RECETOXu. Dnes jako PhD studentka studuje vzácnou genetickou mutaci, která stojí za závažnými projevy u konkrétní pacientky, a pracuje s animálními modely, mikrobiomem i pokročilými zobrazovacími metodami. Ve vědě ji motivuje pestrost práce, možnost neustále se učit a naděje, že její práce jednou pomůže reálným lidem.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_2_1ad2382856.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_2_1ad2382856.jpeg 117w," sizes="100vw" width="738" height="984"><h5>Jak ses dostala ke studiu biochemie a později k výzkumu na RECETOXu?</h5>Na střední jsem chodila na gympl a dlouho jsem nevěděla, co přesně chci dělat. Až ve čtvrťáku jsem si uvědomila, že mě láká veterina. Jenže střední byla divoká – známky jsem měla dobré, ale moc jsem se neučila a myslela jsem si, že přijímačky budou podobné. Hodně jsem se spletla. Podala jsem si přihlášky na veterinu a na biochemii na PřF, kam jsem se naštěstí dostala a nastoupila jsem tam. Původně jsem plánovala další rok přestoupit na veterinu, ale přišel covid a tam se bralo podle průměru ze střední, většinou jen samé jedničky, takže jsem se nedostala. Ve druháku jsem začala pracovat na své bakalářce a tehdy se něco zlomilo – začalo mi to jít, víc jsem tomu rozuměla, známky se zlepšily a rozhodla jsem se bakaláře dokončit. A pak jsem dostala nabídku na skvělý projekt.&nbsp;<h5>Ještě než přejdeme k onomu projektu, čemu ses věnovala v bakalářské práci?&nbsp;</h5>Bakalářku jsem dělala na analýzu mikrobiomu v kořenovém kanálku zubu u pacientů s apikální periodontitidou tady na RECETOXu u paní docentky Petry Bořilové Linhartové. Bylo to hrozně zajímavé – úplně nová práce, nové analýzy. Kvůli covidu bylo méně laboratorních cvičení, ale i tak jsem si to opravdu užila. Po bakaláři jsem dostala nabídku od paní docentky, protože věděla, že mě zajímají zvířata i veterina. V rámci zpracování diplomové práce mi nabídla onen již zmíněný projekt, na kterém spolupracujeme s Ústavem histologie a embryologie, se skupinou docenta Křivánka. Pracuje se tam s animálními modely, hlavně s myšmi, a studuje se vliv genetické mutace u konkrétní pacientky.&nbsp;<h5>Proč tě zvířata tolik lákala? Neuvažovala jsi třeba o medicíně?&nbsp;</h5>Ke zvířatům mám blízko odmalička – jezdila jsem na koni, doma jsme měli křečky, činčily, kočky, psy. Všichni se mě ptali, proč nejdu na medicínu, ale asi mám zvířata radši než lidi (smích). Lákala mě představa mít vlastní veterinární ordinaci, být jim blízko. Biochemie byla takový backup plán, ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu. A nelituju. Veterina bude asi vždy sen, ale jsem ráda, že jsem zůstala tady.&nbsp;<h5>Můžeš projekt přiblížit ještě o trochu víc? Pokud tomu rozumím správně, navazuješ vlastně na to samé téma i v rámci své dizertační práce?&nbsp;</h5>Ano, je to tak. Naše výzkumná skupina spolupracuje s nemocnicí, od které jsme dostali výsledky pacientky, která měla od dětství spoustu patologických nálezů: léze na kostech, zkrácené kořeny v zubech, hypomineralizaci skloviny, bolestivost kloubů, vysoký fosfát v krvi. Udělala se jí kompletní analýza genů, na základě které jsme zjistili velmi vzácnou mutaci právě v genu, který studuji. Ve spolupráci s dalšími institucemi jsme vytvořili myšku se stejnou bodovou mutací, která prošla fenotypizačním screeningem a její projevy byly velmi podobné pacientce. To byl obrovský úspěch. Teď se snažíme model dál popisovat a do budoucna na něm testovat možnosti léčby – diety, úpravu DNA, cokoliv, co by mohlo pomoct nejen jí, ale i dalším pacientům s podobnými projevy.&nbsp;<h5>Pracuješ tedy jen s jednou mutací, nebo i s dalšími modely?&nbsp;</h5>Primárně se zaměřuji na jednu konkrétní bodovou mutaci, ale pracovali jsme i s knockout myšmi, kde je ten gen úplně vypnutý. Výsledky byly poměrně variabilní, takže se nakonec věnujeme oběma liniím. Zároveň díky spolupráci máme přístup i k datům z dalších myších modelů s mutacemi v genech úzce spojených s hyperfosfatémií, což nám pomáhá zasadit naše výsledky do širšího kontextu.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_1_787855e117.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_1_787855e117.jpeg 117w," sizes="100vw" width="450" height="600"><h5>Plánujete kromě modelu na zvířatech i výzkum u dalších pacientů?&nbsp;</h5>Ano. Chceme udělat článek o dalších pacientech, hlavně o těch na dialýze, a podívat se na jejich fosfát a případné genetické modifikace. Fosfát se běžně nevyšetřuje, takže podobné poruchy mohou být skryté. Rádi bychom zjistili, jestli jejich problémy mohou souviset s tímto genem, a udělat tak náš projekt aplikovatelný na větší skupinu pacientů.&nbsp;<h5>Používáte i zobrazovací metody? S jakým cílem?&nbsp;</h5>Ano, chtěli jsme něco neinvazivního, protože microCT vyžaduje usmrcení myšky. Ve spolupráci s přístrojovým centrem testujeme MRI, abychom viděli projevy mutace v čase – kosti, měkké tkáně, ledviny. Získali jsme na to grant, zatím roční. Potřebujeme vidět progres a pak můžeme žádat o další finance.&nbsp;<h5>Co tě nejvíc překvapilo na práci s animálními modely?&nbsp;</h5>Čas. Všechno hrozně trvá. Myši jsou živé organismy – někdy se narodí a vzájemně se sežerou. Je to nepředvídatelné. A první šok přišel, když jsme čekali mláďata a nic se nedělo. Až pak jsme zjistili, že samci s touto mutací jsou neplodní. Jako milovnice zvířat jsem první myš oplakala. Pak se člověk ale vrátí k tomu, že to dělá pro pomoc pacientům. A hledá cesty, jak myší použít co nejméně.&nbsp;<h5>Proč nepoužíváte raději in vitro přístupy, tedy testování mimo živý organismus?&nbsp;</h5>Kvůli rychlosti a komplexnosti. Myši se rychle množí, dožívají se dvou let, mají 99 % genů stejných jako člověk. Na buňkách by to bylo mnohem pomalejší a neviděli bychom celkový obraz chování organismu.&nbsp;<h5>Co tě na práci baví nejvíc?&nbsp;</h5>Variabilita. To, že si můžu přizpůsobit den podle toho, na co mám kapacitu. Někdy dělám přípravu pro sekvenace, jindy analýzy, jindy výuku. Baví mě, že se pořád učím a že je to pestré.&nbsp;<h5>Co je pro tebe na PhD studiu nejtěžší?&nbsp;</h5>Time management. Jsem v tom slabší a za hodně vděčím své vedoucí, která mě usměrňuje. A taky to, že se nechci ztratit v práci – potřebuji mít osobní život. Dělám to, protože mě to baví, ale nechci se u toho zničit.&nbsp;<h5>Jak vnímáš práci se studenty?&nbsp;</h5>Baví mě to, ale je to náročné. Občas splynou studenti se mnou (smích), protože vypadám mladě. A jsou velmi motivovaní, někdy mám pocit, že ví víc než já. Ale hrozně mě to naučilo trpělivosti a sebevědomí. Přednášet mě moc baví.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_3_f7b11b8efa.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_3_f7b11b8efa.jpeg 156w," sizes="100vw" width="450" height="450"><h5>Na co jsi ve své dosavadní vědecké cestě nejvíc pyšná?&nbsp;</h5>Na svůj progres. Nikdy jsem se neviděla v akademické sféře. Zpětně děkuju svým bakalářským konzultantkám za trpělivost. Změna přístupu a to, že mě to začalo bavit, mě posunulo nejvíc. Nejde mi o jeden konkrétní výsledek, ale o osobní růst.&nbsp;<h5>Co tě motivuje pokračovat?&nbsp;</h5>Vidina toho, že to jednou vyjde. Snažím se myslet pozitivně, i když jsou dny, kdy je to hodně těžké a nic nejde podle plánu.&nbsp;<h5>Věnuješ se i popularizaci vědy?&nbsp;</h5>Ano. Děláme toho hodně, hlavně pro děti. Nedávno jsem byla ve svém rodném městě v Karviné. Chodí k nám třeťáci, deváťáci… Je to skvělé, děti jsou nadšené. Popularizace je strašně důležitá – ukazovat, že věda je fajn a potřeba všude.&nbsp;<h5>A co dál po doktorátu?&nbsp;</h5>Nevím. Možná další doktorát (smích). Určitě bych ale chtěla zůstat ve vědě.&nbsp;<h5>Jakou radu bys dala mladým lidem, kteří uvažují o vědecké dráze?&nbsp;</h5>Musí je to bavit. Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Člověk musí být nadšenec a najít si svoje téma.&nbsp;

PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Centrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny).

RECETOX - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

Pomůžeme Vám nalézt vhodné zařízení pro tepelnou analýzu, metalografii nebo hmotnostní spektrometrii a poskytneme Vám školení, aplikační podporu a servis, který potřebujete k udržení chodu laboratoře na nejvyšší možné úrovni.

LECO

Altium International (HPST)

Vážení zákazníci,
zveme vás na český webinář věnovaný temperačním systémům (cirkulační chladiče a termostatické lázně) od výrobce Labtech. Cirkulační chladiče a termostatické lázně jsou určeny všude tam, kde je potřeba chladit přístroje a vybavení případně přímo experiment prováděný v temperované prostředí. Pomocí cirkulačních chladičů lze temperovat přístroje jako je AAS-GF, destilace, elektronové mikroskopy, ICP-OES, ICP-MS, lasery, rotační vakuové odparky, XRF, XRD nebo jsou pomocnými chladicími jednotkami při prejování nebo balení produktů.
Hlavními aplikačními technikami pro použití termostatických lázní je kalorimetrie, destilace, elektroforéza, fermentace, fotometrie, polarimetrie, reometrie nebo viskozimetrie.
Webinář s názvem „Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech“ se bude konat v úterý 26. 10. 2021 v 10 hodin.
Na vaši účast se těší
Jindřiška Dolinová
Přednášející: RNDr. Jindřiška Dolinová, Ph.D. (Produktový specialista, Instrumentace non Agilent a laboratorní nábytek Waldner))

HPST - Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Použití termostatických lázní např. kalorimetrie, destilace, elektroforéza, fermentace, fotometrie, polarimetrie, reometrie nebo viskozimetrie.

ICPMS webináře se zaměřením na Laboratorní vybavení - strana 1

Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Mohlo by Vás zajímat

PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit

Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni

S rostoucími cenami helia a klesající dostupností mají zákazníci LECO k dispozici spolehlivé alternativy