<div><p><strong>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.</strong></p><p><strong>Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.</strong></p><p><strong>Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</strong></p></div><div><h3><strong>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"></p><h5><strong>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</strong></h5><p>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.</p><h5><strong>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</strong></h5><p>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.</p><h5><strong>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</strong></h5><p>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.</p><h5><strong>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</strong></h5><p>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.</p><h5><strong>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</strong></h5><p>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.</p><h5><strong>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</strong></h5><p>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.</p><h5><strong>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</strong></h5><p>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.</p><h3><strong>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"></p><h5><strong>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</strong></h5><p>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.</p><h5><strong>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</strong></h5><p>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.</p><h5><strong>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</strong></h5><p>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.</p><h5><strong>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</strong></h5><p>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.</p><h5><strong>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</strong></h5><p>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.</p><h5><strong>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</strong></h5><p>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.</p><h5><strong>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</strong></h5><p>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.</p><h5><strong>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</strong></h5><p>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</p></div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

<p><strong>V čistých laboratořích výzkumné infrastruktury CEITEC Nano na CEITEC Vysokého učení technického v Brně se nachází zhruba čtyři metry vysoký transmisní elektronový mikroskop TITAN pro výzkum materiálů na atomární úrovni. A právě toto vědecké zařízení se loni dočkalo dvou významných upgradů o dvě nejmodernější technologie – korektoru aberací elektromagnetických čoček pro skenovací transmisní elektronovou mikroskopii a spektrometru energiových ztrát elektronů vybaveného kamerami s dnes nejcitlivějšími senzory. Díky těmto upgradům se z TITANU stalo špičkové zařízení, které lze v dané konfiguraci najít jen v několika nejmodernějších laboratořích na světě.</strong></p><p><strong>Mikroskop TITAN Themis</strong> byl vyroben v roce 2015 firmou FEI (dnes Thermo Fisher Scientific) a na CEITEC VUT slouží od roku 2016. Už při svém pořízení patřil k <strong>nejvýkonnějším komerčně dostupným elektronovým mikroskopům</strong>, chyběl mu však korektor optických vad čoček formujících úzký elektronový svazek skenující vzorek. To znamenalo omezené rozlišení i nižší schopnost analyzovat chemické složení a fyzikální vlastnosti materiálů na atomární úrovni.</p><p><i>„Korektor aberací poslední generace typu S-CORR umožňuje zaostřit elektronový svazek na velikost až dvakrát menší než atom a zároveň s vyšším elektronovým proudem. Tím došlo k zásadnímu zvýšení rozlišení i analytických schopností mikroskopu,“ </i>vysvětluje <strong>Jan Michalička</strong>, garant mikroskopu TITAN. <i>„Náš mikroskop tak díky novému korektoru dosahuje světově nejvyššího standardu v rozlišení, konkrétně méně než 50 pikometrů při urychlovacím napětí 300 keV.“ Pro lepší představu dodává přirovnání: „Lze si představit poměr velikosti golfového míčku a naší Země. A právě takový poměr má atom o velikosti 100 pm vůči golfovému míčku.“</i> Díky tomuto rozlišení jsou vědci schopni nejen zobrazit jednotlivé atomy, ale další analýzou také určit jejich chemickou podstatu. To má zásadní význam například pro vývoj nových katalyzátorů pro ekologičtější chemický průmysl.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8ebd8d7245.jpg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Rozdíly v rozlišení před a po instalaci korektoru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8ebd8d7245.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="904"></p><p>Nový korektor zároveň umožňuje mikroskopu vysoké rozlišení i s elektrony o nízké energii. To je klíčové pro studium velmi citlivých materiálů, jako je grafen a další dvourozměrné struktury, které by silnější elektronový svazek poškodil. <i>„Elektrony se vzorkem silně interagují a na atomární úrovni jej mohou poškodit, například mu změnit strukturu a chemické složení. S novým korektorem dokážeme dosáhnout atomárního rozlišení i při nejnižším urychlovacím napětí 60 keV a díky tomu studovat i velmi citlivé materiály prakticky v nezměněném stavu,“</i> říká Jan Michalička.</p><h4><strong>Dodatečná instalace korektoru v laboratoři CEITEC je světově unikátní</strong></h4><p><strong>Korektory optických vad elektromagnetických čoček je výjimečná technologie</strong>, která zcela změnila svět elektronové mikroskopie. Dlouhou dobu byly považovány za technicky nemožné a absence korektorů v podstatě bránila výzkumu struktury a vlastností materiálů na atomární úrovni. Teprve v 90. letech se čtveřici vědců – Haraldu Roseovi, Maxu Haiderovi, Knutu Urbanovi a Ondřeji Křivánkovi – podařilo tuto technologii realizovat a za svůj přínos získali v roce 2020 prestižní Kavliho cenu. <i>„Korektory se v základu skládají z dvojice komplexních čoček, přičemž každá z nich obsahuje řadu magnetických multipólů. V případě korektorů vynalezených prvními třemi jmenovanými se vady odstraňují dvěma hexapólovými čočkami. Takový koncept má i náš nový korektor“ </i>doplňuje Jan Michalička.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_2_c7e74d8554.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Dodaný korektor před instalací, v pozadí mikroskop TITAN." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_2_c7e74d8554.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"></p><p>Dodatečná instalace korektoru je sama o sobě v dnešní době <strong>unikátní</strong>. Podobně složité technologie se zpravidla montují už při výrobě mikroskopů v továrně, v tomto případě v Holandsku. V Brně se však podařilo úspěšně upgradovat mikroskop o korektor v omezených podmínkách laboratoře. Instalace korektoru trvala zhruba čtyři měsíce a neobešla se bez demontáže velké části mikroskopu. „<i>Touto instalací jsme se v podstatě vrátili do doby, kdy zmíněná čtveřice vědců umístila na starší mikroskop svůj prototyp korektoru, a zdokonalila tak jeho výkon,“</i> říká s úsměvem Jan Michalička s tím, že nejsložitější bylo precizní seřízení korektoru a celé optiky mikroskopu, aby bylo dosaženo špičkových parametrů. <i>„I když už většinu věcí řídí počítače, na světě existuje jen málo lidí, kteří dokážou instalovat a vyladit korektor do úrovně nejvyšší přesnosti. Jsme proto nesmírně rádi, že jsme zde měli takové experty k dispozici.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_4_b2cf95fb5c.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Instalace korektoru - odmontování kondensoru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_4_b2cf95fb5c.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"></p><h4><strong>Nový spektrometr umožní vědcům vidět více</strong></h4><p>Druhým a neméně důležitým upgradem mikroskopu TITAN je instalace <strong>nejnovější generace spektrometru energiových ztrát elektronů GIF Continuum HR</strong> od společnosti <strong>Gatan</strong>. Je to zhruba dva metry dlouhý přístroj nainstalovaný vodorovně pod mikroskopem a jeho hlavní součástí je magnetický hranol rozkládající svazek elektronů podle jejich energiových ztrát. Spektra těchto ztrát mají obrovskou vypovídající hodnotu o vzorku, a to principiálně na atomární úrovni – jsou totiž charakteristické pro daný stav atomů, například valenční uspořádání jejich elektronového obalu. V kombinaci s novým korektorem pak lze ze spekter až na úrovni jednotlivých atomů analyzovat jejich chemické vazby, uspořádání v krystalové mřížce, či celou škálu fyzikálních vlastností atomárních nanostruktur.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8_fdab871ef5.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Instalace spektrometru pod mikroskopem, magnetický hranol." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_8_fdab871ef5.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"></p><p>Zásadní součástí spektrometru jsou<strong> nejmodernější kamery K3 a Stela</strong>, které dokáží přímo detekovat a počítat jednotlivé elektrony. Zároveň jsou tyto kamery extrémně rychlé a jejich senzory pořizují data bez šumu. <i>„Tyto vlastnosti našich kamer jsou klíčové pro měření citlivých nebo dynamicky se měnících vzorků a umožní nám získat informace, které dříve nebyly elektronovým mikroskopem vidět,“</i> říká Jan Michalička.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_9_d8b87903f2.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Nainstalované výkonné kamery spektrometru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_9_d8b87903f2.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"></p><p>Spektrometr v neposlední řadě otevře zcela nové možnosti pro měření magnetických vlastností atomárních struktur. K takovým experimentům bude nový spektrometr využit i v rámci projektu TERAFIT, z něhož CEITEC zařízení financoval a který je zaměřený na výzkum materiálů pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií. <i>„Zařízení je plně připraveno pro pokročilé experimenty a využití moderních softwarových nástrojů včetně umělé inteligence,“</i> doplňuje další přednosti spektrometru <strong>Vojtěch Uhlíř</strong>, vedoucí výzkumné skupiny Nanomagnetismus a spintronika na CEITEC VUT a jeden z řešitelů projektu TERAFIT.</p><p><strong>Spektrometr dohromady s korektorem tvoří přelom v oblasti analýzy materiálových vlastností </strong>a CEITEC nyní podle Jana Michaličky disponuje jedním z nejvýkonnějších mikroskopů.<i> „V moderní materiálové vědě, například při vývoji magnetických pamětí, kvantových materiálů nebo 2D struktur je potřeba vidět nejen atomy, ale i jejich chování v reálném čase, včetně magnetických stavů. A právě tento spektrometr posouvá hranice toho, co dokážeme vidět a analyzovat.“ </i>Za pravdu mu dává i Michal Urbánek, vedoucí laboratoří CEITEC Nano a koordinátor velké výzkumné infrastruktury <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czechnanolab.cz/"><strong>CzechNanoLab</strong></a>, který na závěr dodává, že zařízení nyní může přispět k vědeckému poznání ve světovém měřítku. <i>„Díky včlenění do velké výzkumné infrastruktury CzechNanoLab je tento špičkový mikroskop přístupný nejen vědcům z CEITEC, ale i dalších pracovišť v ČR a v zahraničí.</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_10_7a2b57cc6d.jpeg" alt="CEITEC/CEITEC BUT archive: Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře: Finální stav mikroskopu TITAN po instalaci korektoru a spektrometru." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Upgrade_transmisniho_elektronoveho_mikroskopu_TITAN_zaradil_CEITEC_mezi_elitni_laboratore_10_7a2b57cc6d.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2133"></p><blockquote><p>Chcete vědět víc? Přečtěte si <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/upgrade-transmisniho-elektronoveho-mikroskopu-titan-zaradil-ceitec-mezi-elitni-laboratore-odborna-verze/t11696?secret=40ab0267-ec7e-11f0-8f5d-2ed9ab825d4b"><strong>odbornou verzi</strong></a><strong> </strong>tohoto článku.</p></blockquote>

Upgrade transmisního elektronového mikroskopu TITAN zařadil CEITEC mezi elitní laboratoře

<p><strong>Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis </strong><i><strong>Nature Chemical Biology</strong></i><strong>.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.</p><p>Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs"><strong>Dr. Hany Cahové</strong></a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se Np<sub>n</sub>Ns vážou jiným typem párování, než je obvyklé.</p><p>Na práci se zásadně podílely <strong>Valentina Serianni z týmu Hany Cahové</strong>, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a<strong> Jana Škerlová</strong>, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.</p><p>Hana Cahová k tomu dodává: <i>„Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou ved<strong>l Dr. Tomáš Kouba</strong>, jeden z autorů článku. <i>„Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ </i>vysvětluje Tomáš Kouba.</p><p>ÚOCHB vloni otevřel nové<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs"><strong>centrum cryo-EM</strong></a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"></p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas"><strong>Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí Np</strong><i><strong><sub>n</sub></strong></i><strong>Ns zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</strong></a></h4><p>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;</p><p><strong>Nat. Chem. Biol.</strong> <strong>21</strong> (2026)</p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote><h4><strong>Abstrakt</strong></h4><p>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie <i>Thermus thermophilus</i>. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</p></div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Agilent Technologies

Altium International (HPST)

<h4><strong>1. Stopová analýza kovů ve farmacii</strong> (J. Marek) (20 min)</h4>
<p><em>Analýza kovů ve farmaceutických výrobcích a přísadách doznala v minulých letech změn. Dřívější kolorimetrické testy jsou nahrazeny novými instrumentálními metodami pro měření potenciálně toxických elementárních nečistot.</em></p>
<p><em>Nové metody ICP-MS a ICP-OES vyžadují pouze malé množství vzorku, poskytují kvantitativní výsledky pro jednotlivé nečistoty / kovy uvedené v nových metodách ICH-Q3D a USP &lt;232&gt;. Některé typy vzorků mohou být pro měření na ICP-MS problematické. Vzorky mohou mít vysoký obsah matrice nebo mohou být rozpuštěny v organických rozpouštědlech, což může přetížit plazmu běžných ICP-MS systémů. Seznam sledovaných analytů ICH-Q3D a USP &lt;232&gt; také obsahuje několik kritických toxických prvků, které lze při nízkých koncentracích měřit s obtížemi. Některé jsou hůře ionizovatelné (As, Cd a Hg), což znamená, že mají relativně nízkou citlivost, a některé trpí polyatomickými interferencemi (např. 75ArCl + na 75As). Agilent ICP-MS používá k řešení těchto problémů optimalizovaný hardware. Robustní plazma s technologií HMI snáší vysoké koncentrace rozpuštěných pevných látek (až 25%), vysokofrekvenční polovodičový generátor si snadno poradí s organickými rozpouštědly a He kolizní cela eliminuje všechny běžné polyatomické interference. Samozřejmostí je odpovídající complience softwarové řešení.</em></p>
<p>Z hlediska analýzy kovů je také zásadní příprava vzorků. Mikrovlnný rozkladný systém či podvarová destilace pro přípravu ultra-čistých kyselin jsou jako příslušenství pro přípravu vzorků určených ke kvantitativní stopové analýze neméně podstatnou součástí.</p>
<h4><strong>2. Molekulová spektroskopie Agilent ve farmacii. Jedinečná a moderní řešení farmaceutických aplikací</strong> (M. Háková) (15 min)</h4>
<p><em>Cary 3500. Nový spektrofotometr s nejnovějším softwarem. Díky jedinečnému technickému řešení Vám spektrofotometr Cary 3500 umožní měřit až osm vzorků najednou ve stejném čase. V kombinaci s nejnovějším softwarem vyhovujícím veškerým aktuálním legislativním požadavkům je Cary 3500 skvělým nástrojem právě pro farmaceutické aplikace.</em></p>
<p><em>Vaya. Efektivní řešení pro kontrolu vstupních surovin. Jedinečná technologie ručního Ramana Agilent Vaya Vám dovolí měřit i přes neprůhledné obaly, s kterými si běžný Raman neporadí. Rychlost příjmu surovin se tak posune z řádu dnů do řádů hodin. Navíc Vaya byl vyvinut speciálně pro farmaceutický průmysl, tedy i software je tomu zcela přizpůsoben.</em></p>
<p><em>TRS 100.  Přístroj pro farmaceutický průmysl na principu Ramanovy transmisní spektroskopie. TRS 100 využijete pro kvantitativní analýzu, je ideálním řešením pro stanovení obsahové stejnoměrnosti či polymorfismu u tablet či kapsulí. Díky principu Ramanovy transmisní spektroskopie jde o velmi rychlou metodu s nízkými náklady.</em></p>
<p><em>LDIR 8700. Přístroj pro chemický imaginig. LDIR 8700 je unikátním řešením pro charakterizaci distribuce složek v tabletách. Vhodný i k určení polymorfismu, nebo také můžete sledovat vliv vlhkosti na formu solí v tabletách.</em></p>
<h4><strong>3. OpenLAB CDS ve farmaceutické laboratoři</strong> (M. Novotný) (20 min)</h4>
<p><em>V přednášce představíme nejpoužívanější zapojení chromatografů v regulovaných laboratořích, výhody tohoto zapojení a objasníme některé pojmy z IT světa. Dozvíte se o specifických funkcích, kterými je software od firmy Agilent Technologies vybaven pro splnění požadavků 21 CFR Part 11.</em></p>
<h4><strong>4. Aktuality v oblasti servisních činností, servisních smluv a zákaznických školení</strong> (M. Juříček) (20 min)</h4>
<p><em>Servisní tým HPST stále rozšiřuje škálu prováděných služeb. Kromě tradičních záručních a pozáručních oprav a pravidelných preventivních údržeb nabízí i operační kvalifikace přístrojů a software splňující nejpřísnější kritéria světových autorit z oblasti kontroly léčiv a potravin. Nad rámec oficiálních předepsaných testů a limitů nabízí i provedení dodatečných testů dle individuální potřeby zákazníka, vše zastřešené prověřenou robustní kvalifikační platformou Agilent Compliance Engine (ACE).</em></p>
<p><em>Dodávky služeb je možné jednoduše zavázat uzavřením výhodného servisního kontraktu, přičemž je možné zvolit si z několika typů dle rozsahu požadovaných služeb, a nebo postavit kontrakt přímo na míru specifickým požadavkům laboratoře.</em></p>
<p><em>Kromě výše uvedených služeb HPST pořádá uživatelská hardwarová a softwarová školení, na kterých se dozvíte praktické informace i doporučení pro práci s instrumentací Agilent Technologies.</em></p>
<p><em>Všechny služby zajišťuje stále se rozrůstající tým odborně vyškolených servisních techniků pracujících podle přísných standardů ISO 9001 a ISO 13485.</em></p>
<blockquote>
<p><strong>Kompletní program a přihlašovací formulář naleznete <a href="https://hpst.cz/zveme-na-serii-3-webinaru-instrumentace-spotrebni-material-agilent-pro-farmaceuticky-prumysl">na webu HPST</a></strong></p>
</blockquote>


HPST: Instrumentace a spotřební materiál Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 2

Instrumentace a spotřební materiál Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 2

Analýza kovů ve farmacii, možnosti spektrofotometrů, ramanů nebo imagingu Agilent ve farmacii, OpenLab software a možnosti servisních služeb, smluv a školení.

Řešení Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 1

<p><strong>Two years have passed since we hosted our first microplastics symposium.</strong></p>
<p>Since then, the microplastic landscape has witnessed significant developments—the impending release of the first ISO standard and ongoing advancements in SOPs. We are pleased that we can bring you together with experts in our field.</p>
<p>This digital conference aims to explore various crucial topics related to the analysis of microplastics, covering areas such as sampling, sample preparation, analysis, and evaluation.</p>
<h3><strong>Highlights – Why you should attend</strong></h3>
<h5><strong>Stay updated on microplastic analysis</strong></h5>
<p>Gain insight into the latest advancements and challenges in microplastic analysis. This seminar covers essential aspects such as sampling, sample preparation, and analysis techniques like spectroscopy (ICP-MS) and chromatography (pyr/TED-GC/MS). </p>
<h5><strong>Explore diverse applications</strong></h5>
<p>Discover the wide range of applications beyond microplastic analysis that can be addressed with a QCL-based IR imaging system like the LDIR 8700. Get an overview of its potential in areas such as materials, bio, and pharmaceuticals.</p>
<h5><strong>Take part in a live demo</strong></h5>
<p>Witness a live demonstration of an automatic microplastic analysis workflow. Experience firsthand how these techniques and technologies come together to address real-world challenges. Engage with Agilent experts who will answer any questions you may have.</p>
<h5><strong>Showcase your expertise</strong></h5>
<p>Actively participate by presenting your work and contributions in techniques like TED-GC/MS, pyr-GC/MS, and ICP-MS, which are crucial for microplastic analysis. Alternatively, highlight your knowledge of the versatile LDIR 8700 system, showcasing its applications in pharmaceuticals, material analysis, or bio sectors.</p>
<h3><strong>Agenda</strong></h3>
<h5><strong>09:00 Welcome Introduction &amp; Video of Geoff Winkett , Agilent Technologies</strong></h5>
<h5><strong>9:10 The World of Microplastics Up to Date an Overview</strong></h5>
<ul>
<li>Andreas Kerstan (Agilent Technologies)</li>
</ul>
<h5><strong>09:30 Hot news on Agilent LDIR, new developments, and future perspective</strong></h5>
<ul>
<li>Wesam Alwan , Darren Robey (Agilent Technologies)</li>
</ul>
<h5><strong>09:50 Release of Plastic Additives and Microplastic Particles from Different Consumer Products into Water under Accelerated UV Weathering Conditions</strong></h5>
<ul>
<li>Lars Hildebrandt (Scientist, Helmholtz Zentrum Hereon)</li>
</ul>
<p>Photodegradation of plastic products is known to accelerate weathering and the resulting release of chemical additives and particles to the environment, however these processes are complex. Here, eight different plastic consumer products were leached in double distilled water under exposure to strong ultraviolet (UV) light for ten days, and the chemical composition of the leachates was compared to their respective dark controls. The leachates and plastic particles were investigated with a wide battery of chemical analytical tools to broadly characterize the underlying processes and possible hazards. These covered (a) metal(loid) analysis, (b) microplastic analysis, (c) analysis of &gt;70 organic target analytes and (d) nontargeted screening of the extracts.</p>
<h5><strong>10:10 Identification of Polymers Using Machine Learning</strong></h5>
<ul>
<li>Xin Tian (Scientific Researcher, KWR NL)</li>
</ul>
<p>Microplastics and other polymers are found in the environment. For this reason, it is important to have reliable methods to identify them. Methods used to detect nano- and microplastics in the environment include Fourier-transform infrared (FTIR) spectroscopy, Raman spectroscopy, laser-directed infrared (LDIR) spectroscopy and thermogravimetric analysis (TGA)/pyrolysis. These measurement techniques can provide a lot of information, but sometimes require a database with a lot of high-quality data to compare measurement results. Machine learning (especially classification models) can help improve data processing and accuracy.</p>
<p>Recent research has looked at how machine learning can help improve the accuracy of identification with infrared spectroscopy. Different computer models were tested and examined to see if the accuracy increases and if it does not require an unreasonable amount of computing power and time. This research focused on finding an effective method for identifying polymers in the environment based on their mid-infrared spectroscopic signals.</p>
<p>Polymers are identified by infrared spectroscopy by comparing their spectra with spectra in a database/library. This works well for new polymers, which are clean and barely degraded. Since polymers from the environment are actually degraded, comparing their infrared spectra with spectra in the library is difficult. This is because the spectra in the library often have large deviations from the spectra of the measured polymers. Increasing the number of spectra in the library is not possible because the number of spectra of environmentally degraded polymers is almost infinite. The study therefore looked at whether the problem of small data sets can be addressed using machine learning. The research presents a data enrichment technique to generate spectra of degraded polymers from single spectra of a limited number of samples. Four models were tested using these spectra to identify polymers. The study shows that all the models achieve high success rates, thereby facilitating the identification of polymers from environmental samples. Moreover, the research shows that it is not necessarily the most advanced computer model (particularly deep neural network models) that yields the best results.</p>
<h5><strong>10:30 From the River to the Sea: Microplastics in Sediments of the Thames River</strong></h5>
<ul>
<li>Friederike Strock (Postdoc, German Federal Institute of Hydrology)</li>
</ul>
<p>Microplastics have been investigated for over 45 years especially in the marine environment, but only in the past years research has started to focus on freshwater environments. In the frame of the H2020 LABPLAS project, sediments along the course of the Thames river in its freshwater and estuarune part were studied in order to better understand the sources, transport, distribution and impacts of plastic pollution and to detect the amount of plastics transport via the rivers into the sea.</p>
<p>In the frame of the project, a winter and a summer campaign were conducted 2022 and samples taken from 6 sites within the study area. Sediment samples were taken with a Van Veen grabber from the edge of the river, wet sieved into different compartments (10 100 µm, 100 1000 µm, &gt;1000 µm), density separated and the organic matter digested. The plastics from the sediments were characterized with a Laser Direct Infrared (LDIR). The preliminary results reveal that microplastics are present in all samples. The amount of particles varies significantly between the sampling sites showing the importance of industrial emissions and cities.</p>
<h5><strong>10:50 Good Laboratory Practices to Characterize Microplastics Using Quantum-Cascade Laser Reflectance Absorbance Spectrometry</strong></h5>
<ul>
<li>Jose Manuel Andrade Garda (Professor Analytical Chemistry, University of A Corunna)</li>
</ul>
<p>The nowadays broad societal interest in microplastic pollution demands urgent responses and actions. For these be possible politicians must set rules which, in turn, are not possible at all without sound scientific data. Unfortunately, there is a general feeling that the experimental results obtained so far are not still fully comparable and, further, that the monitoring field where hundreds or samples are taken is not being fully considered. Scientific studies and future regulations depend critically on a reliable identification of the polymers (if any) that constitute the suspicious particles under study. Out of the various analytical techniques to characterize them a novel one based on reflectance-absorbance spectrometry, commercialized as LDIR, outstands. It uses a tuneablemid-IR quantum cascade laser (QCL) to imaging a reflective microscopy slide or a metal-coated filter in a remarkable small timeframe. This communication is meant to present best practice guides to overcome some obstacles/difficulties in routine measurements, and open a path for field monitoring; among them: the adequacy of the spectral range, the variation of the peak&#39;s intensities with the size of the particles; the speed of the analysis as a function of the instrumental setup; the criterion to identify unknown spectra (a tiered approach is finally suggested); and how to differentiate fibers and fragments semiautomatically. Also, an empirical dependence of the depth of penetration of the QCL laser in common plastic particles is approached first time.</p>
<h5><strong>11:10 Chemical Characterization of Microplastics using Pyrolysis-Gas Chromatography-Mass Spectrometry (Py-GC-MS)</strong></h5>
<ul>
<li>Soledad Muniategui-Lorenzo (Pull Professor of Analytical Chemistry, University of A Corunna)</li>
</ul>
<p>The implementation of monitoring programs for Microplastics requires reliable and standardisedmethods. Fourier Transform Infrared (FTIR) and Raman spectroscopy techniques are the most commonly used for Microplastics analysis. However, thermal analytical techniques are currently gaining popularity. This presentation focuses on the potential of mass-based thermal analytical techniques, in particular, Pyrolysis coupled with Gas Chromatography-Mass Spectrometry (Py-GC-MS), for the accurate qualitative and quantitative analysis of microplastics in environmental matrices. It outlines some advantages and good laboratory practices of this approach, the importance of method normalisation, and how it can provide detailed information on polymers and plastic additives.</p>
<h5><strong>11:20 Analysis of Fibrous Microplastics Using Laser Direct Infrared Imaging</strong></h5>
<ul>
<li>Monique Greiner (Research Associate, Hohenstein Laboratories)</li>
</ul>
<p>In the research field of microplastics the identification of their source is important in order to develop strategies to minimize the pollution. A major percentage of microplastics originates from textiles. One pathway into the environment are washing procedures because the textiles release fibers during the process. Therefore our aim was to find a fast and easy way to identify fibers. In our presentation we want to give insights in our approach to the analysis of fibrous microplastics with the LDIR 8700. We will talk about our strategies, the results we achieved and difficulties we faced.</p>
<h5><strong>11:40 Looking beyond the Polymer: Using Thermal Desorption GC MS to expand our understanding of Microplastics</strong></h5>
<ul>
<li>Jan Peter Mayser (Market Specialist, Markes International)</li>
</ul>
<p>Detecting and analysingmicroplastics in the environment is challenging. The method must be able to detect and distinguish between a large variety of polymers. Additives, such as hardeners, flame retardants and preservatives, used during the manufacturing process and other compounds, that can adhere to the surfaces of microplastics from their environment, can affect their toxicity assessment. These additives could be used to link the microplastics found in the environment to their original use or potentially even back to the manufacturer.</p>
<p>In this study, various salts were sampled and filtered and analyzed for their microplastic content. TD–GC–MS was used to identify and measure which concentration of the plastic PS, PET, PVC and Nylon 6 had been incorporated into the crystalline structure of the salt during evaporation. By using direct desorption and backflushing technology, a large sample size could be easily isolated from the lab environment during analysis while ensuring a large range of volatile organic compounds (VOCs) including the marker compounds for four polymers could be trapped and analyzed.</p>
<p>The VOC-profile of the microplastics not only gave information about the polymer and its concentration within the sample, but further information about the toxicity could be extracted. This enabled the determination and tentative identification of additional compounds in the samples, such as dimethyl ether, acrolein and cyclopentane. These are used in the process of manufacturing plastics, so could assist with identifying the source of the plastics. For the four analysed polymers distinct marker compounds could be identified and calibration curves determined for each polymer. In all of the real-world salt samples microplastics were identified, highlighting the ubiquitous nature of the microplastic contamination.</p>
<p>This further information about the origin of the polymer, as well as the origin of the microplastic particles can be gathered by investigating the full VOC-profile obtained by TD-GC-MS. This allows both additional polymer information and particle source characterization.</p>
<h5><strong>12:00 Tiny Problems</strong></h5>
<ul>
<li>Roxana Sühring (Assistant Professor in Analytical Environmental Chemistry, Toronto Metropolitan University)</li>
</ul>
<p>Microplastics have been on the front page of newspapers, a dominant topic for environmental research (and funding), and a recent focus for regulatory action across the globe. Their potential impacts have been classed as a planetary boundary threat and new studies are published daily, reporting microplastics virtually anywhere on the planet. But despite numerous publications, there are still a lot of open questions on how to effectively and reproducibly characterize microplastics. How can microplastic characterization be automized? What is the impact of additives or weathering on the characterization accuracy?</p>
<p>In this presentation I will provide an overview and the first results of a research collaboration between Agilent technologies and the Emerging contaminants lab at Toronto Metropolitan University that works on addressing some of these questions. Our research aims to create a versatile microplastic library using weathered and new plastics commonly found in the environment. This library will additionally be used as a training set for developing automated particle characterization for the LDIR.</p>
<h5><strong>12:20 Identification of Microplastic Particles in Soil Using LDIR</strong></h5>
<ul>
<li>Martine Graf, PhD (Student &amp; Senior Technician, Bangor University)</li>
</ul>
<p>The use of agricultural plastic has become increasingly concerning in an environmental setting in recent years; in Europe alone, an estimated 2.5 million tones of plastic mulch films are used each year. The use of mulch films for crop production has been promoted by governments worldwide due to its many benefits, however the removal of these films from the soil can be difficult due to their poor mechanical strength and fragmentation, and barriers such as poor incentives for farmers and underdeveloped infrastructure for collection and disposal. The latter often leading to the films being discarded or incinerated along field margins, or ploughed back into the fields, leading to an accumulation of plastic legacy in soil. To evaluate the microplastic pollution levels in agricultural soils, we are i ) conducting a global soil survey in all partner countries; ii) assessing the degradation and fragmentation of conventional and biodegradable plastic mulch films in soil, and measuring the resulting microplastic production rate; and iii) measure the degradation and movement of microplastic in soil after repeated application. Microplastics are extracted from soil using targeted methods for different polymer types, and analysed using fluorescent microscopy, FTIR spectroscopy, and LDIR spectroscopy.</p>
<h5><strong>12:40 Wrap up and open discussion</strong></h5>


Agilent Technologies: Agilent Microplastics Virtual Symposium 2023

Agilent Microplastics Virtual Symposium 2023

Explore various crucial topics related to the analysis of microplastics, covering areas such as sampling, sample preparation, analysis, and evaluation.

<p><strong>Join Us For This Innovative Oligo Virtual Event</strong></p>
<p><strong>Join some or all of the sessions over 13 &amp; 14 March.</strong></p>
<p>In recent years a renewed interest in synthetic oligonucleotides has been piqued due to their potential in biochemical research and for therapeutic applications. This popularity has meant a growing need to develop robust approaches for analysis and purification of oligos, alongside an increased understanding of this class of compounds.</p>
<p>Across 2 days this educational virtual event will share key learnings around the analysis of synthetic oligonucleotides, providing expert insights from research discovery to production QA/QC. We invite you to join along with other scientists in this important field to revisit oligo fundamentals, discover tips and tricks, ask questions to experts, and discuss recent innovations in this fast-moving environment.</p>
<h4><strong>Agenda:</strong></h4>
<h4><strong>Day 2</strong></h4>
<h5><strong>10:00 - More details to follow</strong></h5>
<h5><strong>10:45 - Oligonucleotide and Biopharmaceuticals Raw Materials Identification by Raman SORS and UV-VIS Thermal Melt Identification</strong></h5>
<ul>
<li>Paolo Scardina, Spectroscopy Product Specialist, Agilent Technologies</li>
</ul>
<h5><strong>11:30 - Analysis of Elemental Impurities in Synthetic Oligonucleotides by ICP-MS</strong></h5>
<ul>
<li>Sebastien Sannac, Atomic Spectroscopy Product Specialist, Agilent Technologies</li>
</ul>
<h5><strong>11:55 - Exploring the Applications and Innovations of Gas Chromatography-Mass Spectrometry (GC-MS) in Biopharmaceuticals</strong></h5>
<ul>
<li>Soma Dasgupta, Applications Engineer, Agilent</li>
</ul>
<h5><strong>12:20 - Oligonucleotide Purity Analysis - Oligo Pro II</strong></h5>
<ul>
<li>Leslie Friedmann, Product Manager, Agilent Technologies</li>
</ul>
<h5><strong>13:05 - End of presentations</strong></h5>


Agilent: OligoConnect: Linking Science, Innovation, and Therapeutics

OligoConnect: Linking Science, Innovation, and Therapeutics (Day 2)

Across 2 days this educational virtual event will share key learnings around the analysis of synthetic oligonucleotides.

OligoConnect: Linking Science, Innovation, and Therapeutics

<p><strong>As cosmetic formulations grow more complex and regulations tighten, ensuring product safety, compliance, and sustainability requires advanced analytical solutions. This webinar brings together expert-led sessions and real-world insights that cover three key challenges: raw material testing, nanoparticle characterization, and fragrance allergen analysis.</strong></p><ul><li><strong>New Standard XP CEN ISO/TS 19590:2024</strong> – <strong>Characterization of Nano-Objects Using Single Particle ICP-MS. Application to Cosmetics</strong>: Explore the ISO/TS 19590:2024 standard, and hear from guest speaker Mathieu Menta (UT2A) who will present its applications in cosmetics, highlighting both technical and regulatory perspectives.</li><li><strong>Raw Material Testing Through Bags &amp; Closed Containers with the Vaya Handheld Raman System:</strong> Discover how innovative spatially offset Raman spectroscopy (SORS) technology &nbsp;allows non-destructive identification &nbsp;through transparent and opaque packaging—eliminating sampling waste, improving productivity, and supporting ISO 22716 GMP compliance and sustainable practices.</li><li><strong>Analysis of Fragrance Allergens: Following European Regulation 2023/1545:</strong> Learn how Agilent’s GC/TQ workflow helps cosmetics manufacturers comply with new allergen regulations by reliably identifying and quantifying fragrance allergens—even in complex formulations—while minimizing false results.</li></ul><h5><strong>Key learning objectives:</strong></h5><ul><li>Learn how to verify raw materials directly through packaging using Raman spectroscopy to eliminate sampling and reduce waste</li><li>Apply ISO/TS 19590:2024 for accurate characterization of nanoparticles in cosmetic formulations using single-particle ICP-MS</li><li>Gain practical insights from a customer case on implementing spICP-MS for nano-object analysis under real regulatory and quality constraints</li><li>Quantify fragrance allergens in complex cosmetic matrices with high selectivity and sensitivity using GC/TQ</li><li>Enhance analytical workflows by minimizing sample handling, reducing false identifications, and improving compliance with current regulations</li></ul><h5><strong>Who should attend?</strong></h5><ul><li>QC/QA professionals in cosmetics and pharmaceuticals</li><li>Regulatory and compliance managers</li><li>Analytical scientists, chemists and lab managers</li><li>R&amp;D teams</li><li>Anyone involved in nanoparticle characterization, raw material verification, or cosmetic testing</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Hansel Koelblen (Application Engineer - GC &amp; GC/MS, Agilent Technologies)</p><p>Hansel has worked with GCMS instrument for almost 10 years. He joined Agilent in 2017, first as a Field Service Engineer and now holds the position of France GC &amp; GC/MS Application Engineer.</p><p><strong>Presenter: </strong>Thibault Brule (Product Specialist – Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies)</p><p>Thibault Brule is Molecular Spectroscopy Product Specialist. He joined Agilent Technologies on November 2024. His main role is to provide applicative and technical support to the network on UV-Vis-NIR, FTIR and Raman spectroscopies.</p><p><strong>Presenter: </strong>Yolande Abdelnour (Product Specialist - Atomic Spectroscopy, Agilent Technologies)</p><p>Yolande Abdelnour holds a Ph.D. in Chemical and Plasma Process Engineering from “Ecole Supérieure de Chimie” in Paris and “University of Paris Sorbonne”. She worked as a research engineer at “Photowatts” for 3 years and then joined Varian in 1997 as European ICP-MS product specialist. Since 2010, she occupies within Agilent Technologies the position of Product Specialist for the Atomic Spectroscopy techniques including Atomic Absorption, Microwave Plasma, Inductively Coupled Plasma coupled to Optical Emission Spectroscopy, Single Quad and Triple Quad Mass Spectrometry.</p><p><strong>Presenter: </strong>Mathieu Menta (Application Engineer, Ultra- Trace Analyses Aquitaine (UT2A) - Pau)</p><p>Mathieu Menta is Applications Engineer at UT2A since 2011. He is responsible for the physico-chemical characterization of nanomaterials and the speciation of trace elements by elemental mass spectrometry. He is also involved in project management and quality assurance. He has co-authored several scientific publications, notably on the quantification of nanoparticles in food, cometics ans pharmaceutics using spICP-MS and on the rapid and accurate determination of elemental impurities in pharmaceutical products using a combination of standard addition and isotope dilution methods</p></blockquote>

Agilent Technologies: Characterization in Cosmetics: Nano-Objects ISO 19590:2024, Raw Material & Fragrance Allergens

Characterization in Cosmetics: Nano-Objects ISO 19590:2024, Raw Material & Fragrance Allergens

Ensure safety and compliance in cosmetics with insights on raw materials, nanoparticles, and allergens. Discover cutting-edge tools like ICP-MS and Raman SORS.

ICPMS webináře se zaměřením na ICP/MS - strana 1