<div><p><strong>Jak se v našem těle čte genetická informace, proč drží pohromadě proteiny v membránách a jak přesně v mozku fungují receptory, které nám umožňují myslet? Klíčem k těmto procesům jsou tzv. kation-π interakce, dosud přehlížené mezimolekulové interakce. Právě na jejich studium se zaměřil třiadvacetiletý Matěj Červenka z </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs"><strong>Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR</strong></a><strong>, laureát studentské ceny </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/category/cena-via-chimica/"><strong>Via Chimica</strong></a><strong>.</strong></p></div><div><h5><strong>Získal jste cenu za nejlepší studentskou práci v&nbsp;celém oboru chemie. Jaký je to pocit?</strong></h5><p>Mám radost, ale zároveň mi to přijde neuvěřitelné. Nečekal jsem, že by mohl vyhrát někdo, kdo dělá základní výzkum ve fyzikální chemii.&nbsp;</p><h5><strong>Do soutěže jste se přihlásil s&nbsp;výzkumem, který kombinuje náročné fyzikálně-chemické experimenty s&nbsp;počítačovými simulacemi. Dokážete ho jednoduše vysvětlit?</strong></h5><p>Chtěli jsme zjistit, jak se k sobě ve vodě chovají kladně nabité ionty a aromatické molekuly. Říká se tomu kation-π interakce. Jsou to síly, které jsou v biologii úplně všude – drží pohromadě proteiny v membránách, ovlivňují, jak se čte DNA nebo jak v mozku fungují receptory. Problém je, že ve vodě se tyto mezimolekulové síly velmi špatně měří.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_5f8e1cabbf.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec: Matěj Červenka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_5f8e1cabbf.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Jak se vám to tedy povedlo?</strong></h5><p>Pomocí náročné metody neutronového rozptylu a molekulových simulací. Zatímco neutronový rozptyl umožňuje sledovat uspořádání molekul a jejich vzájemné vzdálenosti na atomární úrovni, molekulové simulace pomáhají popsat a interpretovat jejich chování v detailu, který samotný experiment neukáže. Podařilo se nám díky tomu něco, co nikomu před námi. Experimentálně jsme dokázali, že kation-π interakce jsou ve vodě silnější, než jsme si doteď mysleli na základě počítačových simulací.</p><h5><strong>Neutronový rozptyl se měří na jaderném reaktoru, ten ale v&nbsp;Česku nemáme…</strong></h5><p>Ne. Za měřením neutronového rozptylu jsme museli vycestovat do francouzského Grenoblu, kde jaderný reaktor mají. Čas na tomto přístroji je extrémně drahý – jeden den stojí třeba 30 tisíc dolarů – takže jsme museli jet nadoraz. Pracovali jsme běžně 18 hodin denně v kuse, jen s několika hodinami spánku, abychom využili každou vteřinu.</p><h5><strong>K&nbsp;čemu může váš objev v budoucnu sloužit?</strong></h5><p>Náš výzkum dává vědcům do ruky přesnější nástroj pro vývoj nových léků. Jako model jsme totiž použili látky, které simulují chování důležitých molekulárních motivů v lidském těle: acetylcholinu, což je neurotransmiter zodpovědný za paměť, spánek či svalové kontrakce, a tyrosinu, což je aminokyselina tvořící bílkoviny. Díky našemu měření teď přesně víme, jak se tyto látky ve vodním prostředí přitahují. Tato data jsou klíčová pro zpřesnění počítačových simulací, které se používají k předpovídání účinků nových léčiv.</p><blockquote><h5><strong>Co je Via Chimica?</strong></h5><p>Cena je určena pro mladé talenty v oboru chemie, a to za originální studentskou práci i schopnost svůj výzkum vysvětlit jak ve vědeckém, tak v popularizačním textu. Uděluje ji Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR. Za nadací stojí manželé Dalimil Dvořák z Vysoké školy chemicko-technologické a Hana Dvořáková, jež spolupracovala v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR s Antonínem Holým na vývoji antivirových látek. Laureát ocenění Via Chimica získává 50 tisíc korun.</p></blockquote><h5><strong>Pojďme se od vašeho tématu přesunout k&nbsp;vám. Zaujalo mě, že studujete chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v&nbsp;Praze a zároveň už od 19 let pracujete v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jak to stíháte?</strong></h5><p>Já se hrozně nerad nudím.&nbsp;Obor chemie je známý jako nejtěžší bakalářský obor na VŠCHT. Byly časy, kdy bylo&nbsp;vážně těžké skloubit&nbsp;práci a školu. Když jsem dopisoval svůj výzkumný článek,&nbsp;byl jsem od rána&nbsp;do pěti ve škole a pak od pěti&nbsp;do devíti na&nbsp;Akademii věd, ale já jsem to tak chtěl. Stíhal jsem u toho i sportovat. Takhle rozlítaný jsem býval už na střední.</p><h5><strong>Jak jste se vlastně v&nbsp;tak mladém věku dostal do Ústavu organické chemie a biochemie?&nbsp;</strong></h5><p>Studoval jsem na pražském Gymnáziu Jana Keplera, kde jsme měli super chemii. Ve třetím ročníku jsme dělali projekt na školní přednáškové fórum Symposion: smíchali jsme sodík a draslík a získali eutektickou kapalnou směs, která vypadá jako rtuť. Hrozně mě to zajímalo. A pak jsme se dozvěděli, že něco podobného dělá Phil Mason, který pracuje v&nbsp;laboratoři českého chemika Pavla Jungwirtha. Znáte Phila Masona?</p><h5><strong>Ne, povězte mi o něm.</strong></h5><p>Phil Mason je britský chemik a youtuber, který sehrál klíčovou roli při experimentální přípravě kovové vody. Zjistil, že je k&nbsp;tomu potřeba slitina sodíku a draslíku, díky níž se voda „nadopuje“ elektrony. Přijal nás – ještě jako středoškoláky – do Ústavu organické chemie a biochemie a tu směs nás naučil připravovat. Pak se mě zeptal, jestli bych se nechtěl zapojit do jejich výzkumu.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_4_31aa6556dc.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_4_31aa6556dc.jpg 245w," sizes="100vw" width="770" height="400"></p><h5><strong>Takže jste u něho po nástupu na vysokou školu začal pracovat na bakalářce?&nbsp;</strong><i><strong> &nbsp;&nbsp;</strong></i></h5><p>Původně jsem se v&nbsp;Akademii věd věnoval právě projektu o kovové vodě, ale fascinovalo mě, že Phil Mason dělá i počítačové simulace a neutronovou difrakci. Ukázal mi starší, nevyužitá data z dřívějších experimentů. Jsou to hrozně drahá měření a byla by škoda je nechat jen tak ležet, tak jsem se do nich pustil. Z toho nakonec vzešel můj první článek a vlastně celá moje současná vědecká práce. Teď už máme s&nbsp;Philem Masonem na kontě několik článků. A k&nbsp;tomu jednu žádost o grant.</p><h5><strong>Moment, vy už máte na kontě několik odborných článků, a to ještě předtím, než jste odevzdal bakalářku?</strong></h5><p>Ano, bakalářku budu odevzdávat až začátkem června.</p><h5><strong>Jaké to je pracovat v&nbsp;týmu Pavla Jungwirtha?</strong></h5><p>Je to hodně inspirující,&nbsp;protože v&nbsp;týmu jsou velmi chytří a šikovní kolegové. Sám Pavel Jungwirth je velmi inspirativní člověk. Jako vědec toho opravdu moc dokázal.&nbsp;Ale líbí se mi na něm i to, že zároveň pořád hraje, asi tak čtyřikrát týdně, tenis.&nbsp;Život si užívá a ukazuje nám, že vědec nemusí být jen „nerd“ zavřený dvanáct hodin denně v laboratoři.&nbsp;V&nbsp;létě si třeba rád zasurfuju a tak podobně...</p><h5><strong>Vědec, který dělá windsurfing?</strong></h5><p>Ano, dokonce jsem dřív dělal instruktora. Jezdím rád surfovat do zahraničí – do Francie, Chorvatska, ale i Rakouska nebo na Balt. Nedávno jsem si koupil starou dodávku&nbsp;a přestavuju ji na „surfkáru“.&nbsp;</p><h5><strong>To je skvělé. U sportu asi úplně vypnete myšlenku na vědu…</strong></h5><p>Člověk si mentálně odpočine. Ale abych řekl pravdu, i na surfování se dívám z pohledu vědce. Zajímá mě, z jakých materiálů je surf vyrobený, proč se dělá právě takto i jak by se materiál dal zlepšit.&nbsp;Takhle to mám ale se vším. Svět z&nbsp;pohledu chemika je fakt zajímavý.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_2_69e8a358c2.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec: Ve volném čase se Matěj Červenka věnuje windsurfingu, i na vlnách ale přemýšlí o chemickém složení materiálů svého surfařského vybavení." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_2_69e8a358c2.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Otázka, zda se v&nbsp;budoucnu chcete věnovat výzkumu, je tedy zbytečná. Chtěl byste zůstat u základního výzkumu, anebo vás láká aplikovaný?</strong></h5><p>Základní výzkum se mi moc líbí.&nbsp;Má své kouzlo, je romantický. Aplikace mě ale ve vědě hodně pohánějí kupředu. Například s&nbsp;mojí přítelkyní, která taky pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie, bychom aktuálně ve společném projektu chtěli zkombinovat její téma, což je molekulární biologie,&nbsp;s&nbsp;mým – tedy výpočetní chemií. Zajímá nás například screening látek pro potenciální léčiva. S&nbsp;kolegy také pracujeme na proteinových silových polích, abychom mohli vysvětlovat jevy na širší, biomolekulové úrovni. O naše metody projevila zájem farmaceutická firma&nbsp;AstraZeneca, takže potenciál tam určitě je.</p><h5><strong>Vědě obětujete už za studií opravdu hodně času. Je pro vás cena Via Chimica zadostiučiněním?</strong></h5><p>Určitě ano. I když jsem článek o mezimolekulové interakci publikoval v&nbsp;prestižním časopise <i>Journal of Physical Chemistry B</i>, a objektivně to tedy byl velký úspěch, měl jsem hodně dlouho pocit, že to nikdo nevidí, a cítil se přehlížený. Bojoval jsem i s&nbsp;impostor syndromem – tedy s&nbsp;pocitem, že do vědeckého světa možná ani nepatřím. Opravdu mě proto potěšilo, že článek někdo ocenil. Uvědomil jsem si díky tomu, že jsem udělal velký kus práce a že jsem na správném místě.</p><h5><strong>Je něco, co byste poradil studentům, kteří by chtěli jít ve vašich stopách a žádat o cenu Via Chimica v&nbsp;příštích letech?</strong></h5><p>Poradil bych jim, aby odvedli co nejlepší práci, pak si za ní stáli a byli sebevědomí v&nbsp;tom, co dokázali.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_3_5c3d17c8a4.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_3_5c3d17c8a4.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Matěj Červenka</strong><br><strong>Ústav organické chemie a biochemie AV ČR</strong></h5><p>Narodil se v roce 2003 v Praze. Po absolvování Gymnázia Jana Keplera nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde nyní studuje bakalářský obor chemie. Zároveň pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve skupině Pavla Jungwirtha, kde propojuje počítačové simulace s experimenty, díky nimž už své výsledky prezentoval na několika konferencích a publikoval například v časopise <i>Journal of Physical Chemistry B</i>. Za vědou i za větrem často vyráží do zahraničí — zatímco v laboratoři hledá odpovědi pomocí přesných měření a modelů, ve volném čase se věnuje windsurfingu, který je jeho další velkou vášní.</p></blockquote></div>

Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec

<h3><strong>Cestovní granty pro studenty a mladé vědce</strong></h3><p>Organizační výbor konference <strong>RAFA 2026</strong> s potěšením oznamuje vyhlášení <strong>5 cestovních grantů</strong> určených pro doktorandy a začínající vědecké pracovníky (do 35 let), kteří se chtějí zúčastnit <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/events/928"><strong>12. mezinárodního sympozia Recent Advances in Food Analysis (RAFA 2026)</strong></a>.</p><p>Při hodnocení budou zohledněny především příspěvky s vysokou vědeckou kvalitou přihlášené formou <strong>posteru</strong> a/nebo <strong>ústní prezentace (včetně prezentací mladých vědců)</strong>.</p><p>Úspěšným žadatelům bude <strong>prominut registrační poplatek</strong> a po skončení konference jim budou na základě předloženého vyúčtování proplaceny <strong>cestovní a ubytovací náklady až do výše 400 EUR</strong>.</p><h5>🎓 <strong>Mladí vědci na RAFA 2026 získají:</strong></h5><ul><li>vyhrazené bloky pro ústní prezentace v rámci hlavního vědeckého programu,</li><li>možnost získat prestižní cestovní grant,</li><li>ocenění za nejlepší posterové prezentace.</li></ul><p>Ať už jste doktorand nebo vědec na začátku kariéry, <strong>RAFA 2026</strong> představuje jedinečnou příležitost prezentovat svůj výzkum, získat mezinárodní zkušenosti a navázat kontakty s předními odborníky v oblasti analýzy potravin.</p><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>Výzva k podávání žádostí o cestovní granty RAFA 2026 je otevřena!</strong></p><p class="cke-user_style-important">👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.rafa2026.eu/draft/rafa2026_travel_grant_form.html"> <strong>Přihlášku odešlete zde</strong></a></p><p>📅 <strong>Uzávěrka podání přihlášek:</strong> 31. května 2026</p><p>📢 <strong>Výsledky hodnocení budou oznámeny:</strong> 23. června 2026.</p></blockquote><h3><span><strong>Registrace</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Registrace na RAFA 2026 je otevřena</strong></a><strong>!</strong></p><p>Zvýhodněná registrace (early-bird) probíhá do <strong>30. června 2026</strong>.</p></blockquote><h4><span><strong>Registrační poplatky</strong></span></h4><ul><li><strong>Smart rate (do 30. 6. 2026):</strong> 655 €</li><li><strong>Standardní registrace (do 30. 9. 2026):</strong> 855 €</li><li><strong>Pozdní registrace (od 1. 10. 2026):</strong> 955 €</li><li><strong>Studenti*:</strong><ul><li><strong>do 30. 6. 2026:</strong> 465 €</li><li><strong>od 1. 7. 2026:</strong> 605 €</li></ul></li></ul><p><i>* Je nutné doložit status studenta (např. kopií studentského průkazu).</i></p><h3><span><strong>Zasílání abstraktů</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Nahrávání abstraktů je otevřeno!</strong></a></p></blockquote><ul><li>Pro odeslání abstraktu je nutné se nejprve registrovat. Po registraci získáte přístup do členské sekce, kde můžete své abstrakty nahrát.</li><li>Po odeslání obdržíte automatické potvrzení. Pokud jej neobdržíte, zkontrolujte spam nebo kontaktujte organizátory.</li></ul>

Blíží se uzávěrka přihlášek na cestovní grant RAFA 2026 pro mladé vědce

<p><strong>Už za týden startuje veletrh LABOREXPO &amp; PROCESEXPO 2026</strong><br><strong>a my bychom vám rádi připomněli, abyste si nenechali ujít odbornou přednášku Anton Paar.</strong></p><h5><strong>Nová éra termické analýzy a charakterizace materiálů</strong></h5><p>📅 <strong>2. června 2026 od 12:00</strong><br>📍 <strong>PVA EXPO Praha Letňany</strong>, Hala 3</p><p>Přednášku povede <strong>Ing. Jiří Kislinger, Ph.D</strong>., produktový manažer a odborník na termickou analýzu z Anton Paar GmbH v rakouském Grazu, společně s Ing. Jiřím Špringerem, který představí novinky a zajímavosti ze světa charakterizace materiálů.</p><p>Těšit se můžete na aktuální trendy, moderní přístupy a využití termické analýzy s pomocí <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/2185"><strong>diferenciálního skenovacího kalorimetru Julia DSC</strong></a>. Dozvíte se, jak efektivněji analyzovat materiály, optimalizovat měření a získat přesnější data pro výzkum i průmyslové aplikace.</p><p>Součástí přednášky bude také <strong>představení novinek z portfolia Anton Paar (nová řada </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products?category=311&amp;search=mcr"><strong>reometrů MCR</strong></a><strong>)</strong> a inspirace, jak moderní technologie využít pro rychlejší a efektivnější charakterizaci materiálů.</p><p>Pokud vás zajímá budoucnost materiálové analýzy, tuto přednášku si nenechte ujít.</p><p>🍹U vstupu na přednášku bude pro návštěvníky připraven<br>také chlazený nápoj od společnosti <strong>PRAGER’S </strong>jako malé občerstvení.</p><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>👉</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.anton-paar.com/cz-cs/servis-podpora/seminare/detail/event/anton-paar-nova-era-termicke-analyzy-a-charakterizace-materialu/"><strong>Registrace na přednášku zde</strong></a></p></blockquote>

Anton Paar přednáška Nová éra termické analýzy a charakterizace materiálů

Věda a výzkum

Video

Článek

Produkt

Nejbližší akce

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

RAFA se zaměřuje na přehled současných trendů v ANALYTICKÝCH A BIOANALYTICKÝCH STRATEGIÍCH KONTROLY KVALITY A BEZPEČNOSTI POTRAVIN a diskutuje VÝZVY / NOVÉ PŘÍSTUPY V ANALÝZE POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ.

Recent Advances in Food Analysis (RAFA)

Anton Paar vyvíjí, vyrábí a distribuuje vysoce přesné laboratorní přístroje a procesní měřicí systémy a nabízí uživatelsky specifická řešení automatizace a robotizace.

Anton Paar

Altium International (HPST)

<p>Vážení zákazníci,</p>
<p>zveme vás na český webinář věnovaný temperačním systémům (cirkulační chladiče a termostatické lázně) od výrobce Labtech. <strong>Cirkulační chladiče a termostatické lázně jsou určeny všude tam, kde je potřeba chladit přístroje a vybavení případně přímo experiment prováděný v temperované prostředí. Pomocí cirkulačních chladičů lze temperovat přístroje jako je AAS-GF, destilace, elektronové mikroskopy, ICP-OES, ICP-MS, lasery, rotační vakuové odparky, XRF, XRD nebo jsou pomocnými chladicími jednotkami při prejování nebo balení produktů.</strong></p>
<p>Hlavními aplikačními technikami pro použití termostatických lázní je kalorimetrie, destilace, elektroforéza, fermentace, fotometrie, polarimetrie, reometrie nebo viskozimetrie.</p>
<p>Webinář s názvem „Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech“ se bude konat v úterý 26. 10. 2021 v 10 hodin.</p>
<p>Na vaši účast se těší</p>
<p>Jindřiška Dolinová</p>
<p><strong>Přednášející:</strong> RNDr. Jindřiška Dolinová, Ph.D. (Produktový specialista, Instrumentace non Agilent a laboratorní nábytek Waldner))</p>


HPST - Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Použití termostatických lázní např. kalorimetrie, destilace, elektroforéza, fermentace, fotometrie, polarimetrie, reometrie nebo viskozimetrie.

ICPMS webináře se zaměřením na Laboratorní vybavení - strana 1

Nabídka cirkulačních chladičů a termostatických lázní LabTech

Mohlo by Vás zajímat

Anton Paar přednáška Nová éra termické analýzy a charakterizace materiálů

Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec

Blíží se uzávěrka přihlášek na cestovní grant RAFA 2026 pro mladé vědce