Jak se lže o covid-19? Webinář s prof. Janem Konvalinkou a Mgr. Alenou Zachovou

Co na webináři zaznělo:

prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik, prorektor UK pro vědeckou činnost

"Představa, že sedm miliard lidí na světě, nebo minimálně jeden a půl miliardy lidí v rozvinutých částech světa, naočkujeme během několika týdnů, je technologicky neřešitelný problém. Dodávky se opožďují, s tím se dalo počítat, přichází pomalu a lidé právem očekávají, že to půjde rychleji. U nás to jde asi malinko pomaleji, než v některých nejvyspělejších státech EU, ale ne o mnoho. Spíše se bojím situace, až začnou dávky chodit od března či od dubna ve velkém, jestli na to jsme připraveni."

"Očkování v každém případě, alespoň Pfizer a Moderna, kde máme data, dramatickým způsobem zlepšuje zdravotní stav lidí, kteří by virus dostali i po očkování, dramatickým způsobem snižuje nemocnost a v pokusech, které jsme viděli, úplně zastavilo smrtnost. Každý den, dokud nenaočkujeme zejména zranitelnou část populace, budou umírat lidé."

"Kdyby tu nebyla vakcína, tak bych opravdu po roce a půl opatření začal pomalu přemýšlet, jestli už toho nebylo dost a jestli nerezignovat a opatrně virus nepustit do populace, protože následky nekonečných lockdownů by nakonec mohly být horší i zdravotně, než virus. Tato úvaha by byla zcela legitimní, ale pozor – my máme vakcínu. My toto dilema nemáme, protože opravdu můžeme do léta nebo do brzkého podzimu proočkovat většinu populace a potom to opravdu můžeme otevřít."

Mgr. Alena Zachová, vedoucí analýz sociálních médií, Newton Media

"Je potřeba si uvědomit, že určitých polopravd a dezinformací nebo zavádějících informací kolem covid-19 je už od začátku pandemie plný mediální prostor, ať už onlinový, tak i offlinový. Na začátku to bylo nové téma, je to nová nemoc, která přirozeně kolem sebe měla spoustu nových otazníků a vyvolávala velkou míru strachu a nejistoty. Toto prostředí bylo od začátku velice náchylné k tomu, aby se tvořily a dobře šířily informace, které jsou neověřené, případně přímo nepravdivé či zavádějící."

"K fake news musíme přistupovat aktivně my všichni jako společnost, protože se nás to týká v každodenní komunikaci. Určitě je dobré myslet na to, že informace, které jsou kolem nás, nemusí být vždy úplně pravdivé, a konzumovat je s kritickým myšlením. Také autority státu a instituce, které mají ověřené informace, by s tím měly aktivně bojovat. Ale to jak konkrétně, do jaké míry, která konkrétní instituce by to měla být, to je na jinou debatu."

Mgr. Michal Kormaňák, Account Director, Ipsos Public Affairs

"Zajímalo nás i to, jakým způsobem má vliv fake news na obecnou důvěru české populace například v média. 45 % populace nám říká, že médiím důvěřují o něco méně díky rozmachu těchto informací a dezinformací, a 21 % lidí nám řeklo, že díky fake news omezili nebo úplně zrušili svoji činnost na sociálních sítích. Jednak to má vliv na vnímání populace na politickou debatu, má to vliv na debatu mezi známými, ale má to i částečný vliv na to, jakým způsobem lidé důvěřují médiím či jak využívají sociální sítě."

Jaká byla témata?

• Co o koronaviru všechno víme?
• Jaké nesmysly o covid-19 se nejčastěji objevují?
• Jak dezinformace vznikají a proč se tak rychle šíří?
• Jak se lžím bránit a co proti nim dělat?