Téma: Mecenáši. Podpora vědy je vratná investice i vzkaz společnosti

Podpora vědy má řadu podob, v zahraničí je například běžné, že se mecenášství nevěnují jen ti nejbohatší, ale i střední třída. Častější je i podpora celých vědních oborů, nejen jednotlivců.

Mecenáše většina lidí v Česku vnímá jako bohatého člověka, který nehledí jen na svůj prospěch, ale přemýšlí, jak pomoci celému národu či lidstvu.

„Mecenáši přitom vůbec nemusí být superboháči,“ říká Zdeněk Strakoš, který byl několik let garantem oboru matematika v Nadačním fondu Neuron a také působil v hodnoticích panelech Evropské výzkumné rady (ERC). V současnosti pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o prestižní ERC granty. „Ve Spojených státech je například docela běžné, že lidé z vyšší střední třídy vydělané peníze – i desítky procent svého majetku – vrací společnosti. Vnímají, že jim společnost dala možnost vyrůst a cítí povinnost to vrátit. O nich se moc nemluví.“

Mecenáš

• Podle definice je mecenáš člověk, který nezištně podporuje vědu a umění.
• Slovo vzniklo na památku římského boháče Gaia Cilnia Maecenata (asi 70–8 př. n. l.), který byl rádcem císaře Augusta a podporoval mladé básníky a další literáty.

Podle Strakoše jsou mecenáši ti, kteří vědu podporují jen proto, že to považují za správné, nemají žádný další motiv. Mecenášství přitom nemusí být jen finanční: „I jakákoli dlouhodobá práce pro druhé nebo nezištná pomoc, kdy je jedinou motivací jedince, že to považuje za správné, je obrovské mecenášství,“ míní matematik. „Naopak ti, pro které je motivací vnitřní smíření nebo si chtějí dělat osobní promo, to pak nejsou mecenáši v pravém slova smyslu, i když podporují dobrou věc. Skutečnými mecenáši nejsou ani ti, kteří vydělali obrovské peníze tím, že maximalizovali svůj profit za cenu mnoha negativních souvislostí,“ doplňuje.

Podpora vlastní univerzity i celé kariéry profesora

...

Zběsilé tempo jednoho z největších českých mecenášů

...

Nadační Fond Neuron: nejen slavnostní večery

Na Josefa Hlávku navazuje Nadační fond Neuron, který sdružuje české mecenáše, partnery a podporovatele vědy.

Za jeho vznikem stojí matematik a podnikatel Karel Janeček. NF Neuron vznikl před deseti lety původně jako Nadačního fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, v roce 2013 se pak přejmenoval na Nadační fond Neuron na podporu vědy.

Prioritami NF Neuron jsou vědecké Ceny Neuron spojené s finančním ohodnocením, popularizace vědy a propojení světa vědy a byznysu.

„Jde o naprosto ojedinělou akci, která nemá v naší části Evropy obdobu,“ říká profesor Hobza, bývalý dlouholetý předseda Vědecké rady NF Neuron. „O udělení cen rozhoduje výlučně vědecká rada, mecenáši do výběrového řízení nezasahují. Dále NF Neuron přijímá dary pouze od dárců, kteří získali finanční prostředky legálním a transparentním způsobem. Během mého působení ve funkci předsedy vědecké rady jsme několik problematických donátorů odmítli.“

NF Neuron: Ceny Neuron

Profesor Strakoš zdůrazňuje důležitou zprávu, jakou fond vysílá ke společnosti: „Nadační fond Neuron kultivuje prostředí, mecenáši jsou pro ostatní vzorem a svou činností komunikují k veřejnosti důležitou výzvu: Přidejte se k nám – dávejte také.“

Zároveň ale upozorňuje, že mecenášství není především o slavnostních večerech, které jsou nejvíce vidět: „Ocenění a slavnostní předávání je potřebné, ale pravý smysl mecenášství je jinde. Důležití nejsou ani samotní mecenáši, ale to, co z jejich mecenášství vyroste,“ zdůrazňuje Strakoš.

Podle matematika je důležité o talenty pečovat: „Talenty lidí, to je naše největší bohatství. Jako národ s nimi zoufale plýtváme.“

Manželé Dvořákovi

„Z nedávné doby mi velice imponuje příběh Nadace Experientia a manželů Dvořákových; neznám je osobně, ale přijde mi to úžasné,“‎ přidává Zdeněk Strakoš.

Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi založili Nadaci Experientia v roce 2013, a jak říkají: „Vracíme peníze, odkud přišly – do vědy.“ Hana Dvořáková totiž spolupracovala s Antonínem Holým na vývoji antivirových látek a je spoludržitelkou několika patentů. „Začalo to nenápadně. Nejdříve chodily jen malé částky za licence látek proti herpes virům. Až později začaly přicházet vyšší částky za licenční poplatky za antivirotika pro léčbu AIDS,“ vzpomíná Dvořáková a popisuje, že dlouho hledali, jak peníze nejlépe využít.

Jejich první filantropický počin přišel v roce 2006, kdy Česko zasáhly ničivé povodně. „Když jsem v televizi viděla reportáž, jak Člověk v tísni pomáhá těžce zasaženým lidem v severních Čechách, chtěla jsem pomoci. Bylo to náhlé hnutí mysli, našla jsem si na webových stránkách jejich číslo účtu a poslala jsem tam milion korun,“ popisuje začátek spolupráce s neziskovou organizací Dvořáková.

Nadace Experientia

Nápad na vznik Nadace Experientia a systematickou podporu mladých vědců vznikl v roce 2012 během dovolené: „Byli jsme s kamarády, bývalými kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, v Miláně, podívat se na památky a užít si dobrého italského jídla a vína. Měli jsme tehdy spoustu času na nejrůznější rozhovory a mluvili jsme mimo jiné o ne příliš optimistické situaci v české vědě. V této souvislosti došlo na to, že je škoda, že profesor Holý, tehdejší příjemce největší části licenčních poplatků, tyto peníze nevyužije k podpoře našich mladých vědců. Během letu z Milána mě napadlo, že to vlastně můžeme udělat my. Jakmile jsme přiletěli do Prahy, řekla jsem to Dalimilovi a on povídá: ‚Mě to taky napadlo.‘ Ale takhle my to máme se vším,“ vzpomíná s úsměvem Hana Dvořáková.

Pro vznik Nadace Experientia bylo také důležité inspirativní setkání s kanadským odborníkem na filantropii Tonym Meyersem. *„Ten nám ze svých zkušeností potvrdil, že hledání toho pravého filantropického projektu je zpravidla dlouhodobý proces a vyžaduje mnoho úsilí. Také nás seznámil s Jiřím Bártou, ředitelem Nadace Via, se kterým od té doby spolupracujeme a tříbíme si svoje filantropické názory,“*‎ dodávají Dvořákovi.

Nadace Experientia podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie. Za osm let fungování podpořili již patnáct stipendistů a stipendistek, kterým umožnili strávit rok v zahraničí. Financovali také dva tříleté start-up granty pro založení vlastní výzkumné skupiny v Česku.

A v lednu loňského roku oznámili, že během dalších dvaceti let české vědě věnují 200 milionů korun a plánují podpořit až čtyřicet mladých vědců a vědkyň ročním stipendiem pro zahraniční pobyt a vznik až dvaceti nových výzkumných skupin. „Věříme, že tato cílená a dlouhodobá podpora významně ovlivní českou chemii a posune ji směrem k celosvětové špičce, třeba až k další Nobelově ceně,“ řekla při této příležitosti Hana Dvořáková.

A Dvořákovi dodávají, že jim v mnohém bylo inspirací Hlávkovo Nadání: „Poradili nám třeba to, že aplikační přihláška má být co nejjednodušší, aby umožňovala velkou volnost. Žadatel pak toho o sobě prozradí mnohem více, než kdyby jen vyplňoval nějaké kolonky,“ uvádí konkrétní příklad Hana Dvořáková.

„Manželé Dvořákovi jsou neuvěřitelným příkladem altruismu. Díky Nadaci Experientia, kterou založili, cestují mladí vědci po dokončení Ph.D. do zahraničí na špičkové univerzity, kde získávají důležité zkušenosti, a to na všech úrovních, jak na té profesionální, tak i na sociální úrovni. To jsou podle mého jedny z nejdůležitějších okamžiků formování mladého vědce,“ popisuje organický chemik Ondřej Baszczyňski, vedoucí výzkumné skupiny na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, jejíž vznik byl podpořen prvním start-up grantem Nadace Experientia.

„Já bych bez jejich podpory vlastní výzkumnou skupinu nejspíše vůbec neměl. Velmi si vážím svěřené důvěry a věřím, že díky ní dosáhneme úspěchu v našem výzkumu. Tím, že manžele Dvořákovy znám osobně, cítím mnohem větší zodpovědnost a motivaci,“ dodává Baszczyňski.

Mecenášství jako vratná investice

*„Mecenáši jsou skvělým příkladem pro společnost jako takovou. Ukazují jasně ostatním, že dnešní doba není jen o získávání moci, konzumu a hromadění hmotného bohatství, ale lze jí dát i mnoho pozitivních rozměrů. Jako je třeba altruistická činnost za účelem poznání a vzdělávání,“*‎ shrnuje Baszczyňski.

„Aspektů, proč jsou mecenáši potřeba, je hned celá řada,“‎ míní fyzik Pavel Jelínek, loňský laureát Ceny Rudolfa Lukeše (kterou nově podporuje i Nadace Experientia) a současně garant oboru fyzika NF Neuron.

„Jedním z obecných přínosů mecenášství pro naši společnost je, nazvěme to, vratná investice. Demokratická společnost je založena na principu určité společenské solidarity všech zúčastněných, která není vynucena žádným zákonem či nařízením. Jedním z důležitých faktorů tohoto sociálního konsensu je reinvestice soukromého kapitálu do samotné společnosti, která pro tvorbu tohoto kapitálu poskytla prostředí. Navíc mecenášství umožňuje cílené rozdělování peněz lidem, kteří je potřebují nebo si je zaslouží, lidmi, kteří znají hodnotu rozdělovaných peněz, a tudíž velmi uvážlivě volí, komu je svěřit.“

Možná nejdůležitějším faktorem specifickým pro českou společnost je podle Jelínka síla pozitivního příkladu. „Po revoluci byli podnikatelé často vnímáni jako parazité naší společnosti, ať již díky komunistické propagandě, či důsledkem privatizačních zbohatlíků, kteří, dovolím si tvrdit, tvořili jen mediální vrchol ledovce, který byl ve většině tvořen velmi slušnými a pracovitými lidmi. Tudíž, altruistická činnost je jedním ze způsobů, jak zbořit tento mýtus, který dusí naši společnost,“‎ vyjmenovává fyzik, který mecenášství zná z obou stran.

Jaderná fyzička a bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová je moc ráda, že se mecenáši v posledních letech zase zrodili, protože přispívají významným způsobem k diverzitě financování vědy v zemi. „Domnívám se, že na rozdíl od státních agentur, které se zodpovídají daňovým poplatníkům, a musí tedy dodržováním složitých administrativních postupů a pravidel dokazovat, že jsou prostředky vynakládány v souladu s původním záměrem a zákony, mecenáši si mohou do jisté míry sami vybrat, na jaký výzkum své finance poskytnou. Toto je zároveň i výhodou pro oceněné, kteří pak mají mnohem větší volnost, na co budou udělené prostředky vynakládat, než kdyby jim je poskytla libovolná státní agentura,“‎ dodává bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR.

Chybí podpora celých vědních oborů

...