Nositel Neuron Impulsu za rok 2014 - Michal Otyepka

Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Nadační fond Neuron
Oběd několika vědců mívá občas překvapivé následky. Například při rozpravě nad talíři vznikne nápad zkoumat chování živých molekul na super tenkých neživých podložkách.
Video placeholder

Nadační fond Neuron

Oběd několika vědců mívá občas překvapivé následky. Například při rozpravě nad talíři vznikne nápad zkoumat chování živých molekul na super tenkých neživých podložkách. Profesor Michal Otyepka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci právě na takový projekt obdržel Neuron Impuls v hodnotě jeden milion korun od Nadačního fondu Neuron.

Živou molekulu umístíte na podložku z grafenu. Čím je tento materiál zajímavý pro váš výzkum?

Grafen je laicky řečeno destička z jedné nebo dvou vrstev atomů uhlíku. Je více než 300 krát pevnější než ocel a list grafenu o velikosti fotbalového hřiště by vážil pouze jeden gram. Je to tedy lehká, pevná, mechanicky odolná hmota, navíc mimořádně dobře vede elektřinu, má nízkou úroveň šumu a velkou citlivost na okolí.

Ve svém projektu chcete objasnit chování vlásenkové molekuly ribonukleové kyseliny (RNA) na grafenu. Jaké vlastnosti má zmíněná molekula?

Je docela zajímavá, vytváří totiž krátké tvarově roztodivné útvary, které reagují na elektrické a chemické změny prostředí. Molekula, kterou jsme si vybrali k prvním pokusům, tvarem skutečně připomíná sponku do vlasů. Na ohybu této „vlásenky“ je specifická oblast schopná rozpoznávat bílkoviny ve svém okolí. Mohla by proto sloužit jako senzor v živém organismu. Molekulu vlásenkové RNA jsme zvolili rovněž kvůli tomu, že má ve své struktuře úsek, který je hydrofobní, jinými slovy nemá rád vodu, a může se tedy připojit k povrchu grafenu, který má rovněž podobné vlastnosti. Nicméně se nechceme omezit jen na grafen, ale chceme studovat i jeho deriváty, které lze dispergovat ve vodě (např. grafen oxid), s cílem popsat jejich interakce s dalšími důležitými biomolekulami včetně molekuly života – DNA.

Jak budou experimenty probíhat?

Molekuly naneseme na jedno- nebo vícevrstvý grafen či jeho deriváty. Potom, pomocí mikroskopie atomárních sil, budeme analyzovat jevy na hranici mezi grafenem a RNA. Souběžně proběhnou počítačové experimenty, které pomohou mikroskopické pozorování dále vysvětlit.

Podobné pokusy ale dělají i na jiných pracovištích, v čem je váš přístup unikátní?

Sledujeme chování molekul přímo ve vodném prostředí, takže molekula má díky tomu podmínky velmi podobné jako v živém organismu. Navíc pokusy kombinujeme s počítačovými simulacemi. Dovolím si tvrdit, že na světě je to zcela ojedinělý přístup. Snažíme se ovlivnit chování biomolekul pomocí vlastností atomárně tenkých substrátů. Jednoduše řečeno jsme přišli na to, že molekuly života jako jsou DNA a RNA lze donutit k jakési „tvarové gymnastice“, neboť jsou citlivé k chemické úpravě nebo počtu vrstev ve struktuře grafenu a jeho odvozenin. Nedělají na grafenu zrovna salta či kotrmelce, ale dokáží měnit svůj tvar nebo se organizovat do složitějších struktur. Toto chování může mít zásadní důsledky v budoucích aplikacích v oblasti vývoje tzv. chytrých materiálů.

prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
  • Narodil se v roce 1975
  • V roce 2004 získal titul Ph.D., o tři roky později se habilitoval na docenta a v roce 2012 převzal titul profesora Univerzity Palackého Olomouc v oboru fyzikální chemie.
  • Na své alma mater přednáší a bádá na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí Katedry fyzikální chemie.
  • Opakovaně krátkodobě působil v Itálii, Německu, Francii, Dánsku, USA, Velké Británii a Řecku.
Jak vás napadlo kombinovat grafen s molekulou RNA?

Šlo tak trochu o náhodu. Během návštěvy v Dánsku jsme se při obědě bavili s kolegou z Aarhuské univerzity. Vyprávěl o pokusech sledujících interakci grafenu s kovy a pak se zmínil, že nyní analyzují biomolekulární systémy ve vodném prostředí. My deset let provádíme simulace biomakromolekul a díky tomu víme hodně i o RNA. Napadlo mě, že by mohla ribonukleová kyselina s povrchem grafenu zajímavě interagovat. Upřímně jsem tehdy netušil, jak obrovské možnosti se tímto výzkumem otvírají.

Jaký přínos bude mít váš výzkum?

Hybridní materiály, například vhodně upravený grafen svázaný s biomolekulou, vypadají velmi slibně pro vývoj citlivých a selektivních senzorů. Nicméně, lze jít ještě dál, hybridní materiály by se mohly použit nejen pro pasivní čtení informací, ale rovněž jako oboustranný komunikátor mezi buňkou a externím okolím. A také je možné uvažovat o jejich využití například v nervových implantátech. Náš výzkum přispěje k objasnění zásadních procesů mezi biomolekulami a grafenem či jeho deriváty ve vodném prostředí na molekulární úrovni. Tyto poznatky najdou jistě uplatnění při vývoji senzorů a jednou snad i neuronálních protéz.

Nadační fond Neuron
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Video | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - Josef Michl

Chemik profesor Josef Michl patří mezi nejcitovanější české vědce. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul, a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely.

Článek | Osobnosti

Život ve věku polymerů - rozhovor s Dr. Michaelem Londesboroughem

Dr. Londesborough je zapálený vědec, který neváhá šířit svou lásku a nadšení a dělá to způsobem, který nenechá ani ty nejpasivnější z nás vůči vědě a chemii lhostejnými.

Článek | Osobnosti

Jiří Šturala: Tvar měnící molekuly se dají využít na lab-on-chip aplikace

„Tou zřejmě nejsnáze představitelnou aplikací je – např. jednoduchá destička, na níž kápnete kapičku krve, a ona vám sérií specifických interakcí vytvoří odezvu, která ve výsledku vyhodnotí váš zdravotní stav.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Video | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - Josef Michl

Chemik profesor Josef Michl patří mezi nejcitovanější české vědce. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul, a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely.

Článek | Osobnosti

Život ve věku polymerů - rozhovor s Dr. Michaelem Londesboroughem

Dr. Londesborough je zapálený vědec, který neváhá šířit svou lásku a nadšení a dělá to způsobem, který nenechá ani ty nejpasivnější z nás vůči vědě a chemii lhostejnými.

Článek | Osobnosti

Jiří Šturala: Tvar měnící molekuly se dají využít na lab-on-chip aplikace

„Tou zřejmě nejsnáze představitelnou aplikací je – např. jednoduchá destička, na níž kápnete kapičku krve, a ona vám sérií specifických interakcí vytvoří odezvu, která ve výsledku vyhodnotí váš zdravotní stav.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Video | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - Josef Michl

Chemik profesor Josef Michl patří mezi nejcitovanější české vědce. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul, a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely.

Článek | Osobnosti

Život ve věku polymerů - rozhovor s Dr. Michaelem Londesboroughem

Dr. Londesborough je zapálený vědec, který neváhá šířit svou lásku a nadšení a dělá to způsobem, který nenechá ani ty nejpasivnější z nás vůči vědě a chemii lhostejnými.

Článek | Osobnosti

Jiří Šturala: Tvar měnící molekuly se dají využít na lab-on-chip aplikace

„Tou zřejmě nejsnáze představitelnou aplikací je – např. jednoduchá destička, na níž kápnete kapičku krve, a ona vám sérií specifických interakcí vytvoří odezvu, která ve výsledku vyhodnotí váš zdravotní stav.“
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

ERC grant pomáhá otevírat dveře, říká fyzikální chemik Otyepka

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Video | Osobnosti

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - Josef Michl

Chemik profesor Josef Michl patří mezi nejcitovanější české vědce. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul, a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely.

Článek | Osobnosti

Život ve věku polymerů - rozhovor s Dr. Michaelem Londesboroughem

Dr. Londesborough je zapálený vědec, který neváhá šířit svou lásku a nadšení a dělá to způsobem, který nenechá ani ty nejpasivnější z nás vůči vědě a chemii lhostejnými.

Článek | Osobnosti

Jiří Šturala: Tvar měnící molekuly se dají využít na lab-on-chip aplikace

„Tou zřejmě nejsnáze představitelnou aplikací je – např. jednoduchá destička, na níž kápnete kapičku krve, a ona vám sérií specifických interakcí vytvoří odezvu, která ve výsledku vyhodnotí váš zdravotní stav.“