Konvalinka: Stát neumí předem poznat, co je důležité. Pořád tápeme, co bude platit za deset dní

V Česku podle biochemika Jana Konvalinky stále chybí systém rozvolňování. „Pořád tápeme, nevíme, co bude za deset dní. V prosinci jsme ještě měli systém PES. Ten byl zrušen, ale nemáme jiný. A zase jsme v situaci, že vláda ve čtvrtek rozhodne, co bude v pondělí. To je strašně frustrující,“ říká.

„A teď se bojím, že si to můžeme pokazit. Kolem poloviny lidí je buď očkovaných, nebo prošlo chorobou, ti nejohroženější jsou většinově očkovaní – čili prostor pro nějakou novou vlnu se stále zmenšuje. Ale pořád je tady potenciál pro jednu pěknou vlnku. A když rozvolňování uděláme špatně, mohla by přijít. A myslím, že tato země si už další lockdown opravdu nemůže dovolit,“ konstatuje.

Připomíná, že čísla nakažených v Česku sice klesají, ale nárůst kolem tří tisíc nakažených každý den je pořád vysoký.

„To číslo by všude jinde v Evropě znamenalo lockdown. Proto bychom neměli dramaticky spěchat s rozvolňováním. Měli bychom ho dělat opatrně a hlavně podle jasných předem daných priorit, na které žádný politický tlak nemůže mít vliv,“ naznačuje.

„Já pevně doufám, že vláda nejprve otevře školy a teprve potom všechno ostatní. Že nedojde k závažnému rozvolňování obchodů a služeb, aniž bychom pustili děti do škol. To by byla veliká chyba,“ dodává.

Sekvenování? Z rozpočtu vědců

Konvalinka se v rozhovoru vrací k dotačnímu programu na sekvenaci podezřelých vzorků, který v částce 160 milionů korun schválila vláda.

„Minulý týden jsem tady jásavě oznamoval, že česká vláda po čtyřech měsících zareagovala a schválila 160 milionů na sekvenování. Bohužel ale oznámila, že financování půjde z vědeckého rozpočtu. Mezi mými kolegy je velká deziluze. Ty peníze musíme vzít z rozpočtu grantových agentur nebo vysokých škol nebo Akademie věd. Navíc ani nevíme, z jaké části rozpočtu. Takže teď se bude intenzivně jednat, jak to technicky provést,“ popisuje.

Biochemik přiznává, že je z toho rozmrzelý. Zdůrazňuje, že kriticky důležitá aktivita nejen pro zdraví lidí, ale pro bezpečnost státu, tak stále není zajištěna ani po mnoha měsících.

„Je to obrázek toho, proč máme takový problém s virem. Nedokážeme rychle, pružně a nebyrokraticky reagovat a poznat, co je důležité, aspoň trochu předem,“ kritizuje vládu Konvalinka.

Indická mutace jako globální hrozba

Indickou mutaci koronaviru lze podle Konvalinky označit za globální hrozbu. „Ne podle mého názoru, ale podle názoru americké agentury CDC a předních odborníků. Je to taková širší, globální, skoro bych řekl mezikulturní mutace. Nevíme ale zatím, jak je nebezpečná a jak zafungují protilátky,“ připouští.

Připomíná, že se indická mutace objevila teprve v březnu. Spolehlivě lze ale podle něj říct, že je infekčnější než původní koronavirus.

„Naprosto dramaticky ovládá indický subkontinent a šíří se velmi rychle. Zatím není jisté, jestli způsobuje dramaticky horší průběh nemoci. A není už vůbec jisté, jestli budou fungovat protilátky. Zdá se, že minimálně Pfizer do jisté míry chrání. Indičtí kolegové nedávno vydali publikaci, v níž ukazují, že indická vakcína je stále poměrně účinná,“ popisuje.

Konvalinka připouští, že pokud by se objevila mutace, která by účinně obcházela jak imunitní odpověď vůči proti prodělané infekci, tak vakcinaci, šlo by o novou pandemii.

„Čistě teoreticky by se mohlo stát, že by se celý kolotoč opakoval. Nepovažuju to ale za pravděpodobné. Domnívám se, že i částečná odpověď vůči minulým kmenům viru bude stačit k tomu, aby bránila nejhoršímu,“ míní biochemik Jan Konvalinka.