#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Po, 12.7.2021
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.
Pixabay/Photo Mix: #IamScientist: Jak ochočit Twitter

Pixabay/Photo Mix: #IamScientist: Jak ochočit Twitter

Pojďme se podívat na to, jak využít Twitter z pohledu akademického pracovníka.

Podle nedávného výzkumu, o kterém jsme psali, se snaha vědců upozornit na svoji práci prostřednictvím Twitteru spíše míjí účinkem. To následně vyvolává otázku, proč mám tedy být aktivní na Twitteru, když tím nebudu rozšiřovat svou práci a nezvýším si počet citací svých odborných publikací?

Formátem Twitteru jsou krátké zprávy, jeho uživatelé nechtějí číst sáhodlouhé články. Prostředí je relativně neformální, můžete tedy nechat ostatní nahlédnout na jiné než akademické aspekty života. Právě proto se můžete stát zajímavým člověkem, kterého je dobré sledovat.

Twitter vás dostane k tomu nejnovějšímu

Podle Martina Rychlíka, který od roku 2019 vede média Univerzity Karlovy, má Twitter mnoho možností. Umožňuje příjemně nastavit, co odebírat a co sledovat. Takže první a možná i stěžejní způsob využití je v rychlé a kvalitní informovanosti o dění v oboru. Je dobré sledovat zpravodajské servery časopisů jako Nature či Science, které jsou novinářsky vynikající. Můžete sledovat i zpravodajství řady médií s vědeckými rubrikami, jako jsou New York Times, Guardian či Věda ČT24, vědce samotné, vědecké novináře typu Daniela Stacha, Petra Koubského či Ondřeje Vrtišky.

Bleskovou informovanost potvrzuje a vysvětluje Tomáš Kodydek, správce sociálních sítí a webu na Univerzitě Karlově. „Twitter exceluje mezi ostatními sítěmi díky možnosti chronologického řazení příspěvků. Nejnovější informace a breaking news se k vám tak dostanou dříve, než tomu může být na Facebooku nebo LinkedInu, kde o zobrazovaných informacích na vaší zdi rozhoduje algoritmus. Nové informace se zároveň výborně vyhledávají přes pokročilé vyhledávání, které umožňuje filtrovat informace pomocí klíčových slov i konkrétního jazyka,“ shrnuje hlavní přednosti Twitteru.

Komunikujte svoje poznatky, má to smysl

Martin Rychlík k tomu ještě doplňuje, jak mohou vědci využít Twitter pro svoji práci: „Dobré tweety mají významné instituce i agentury, třeba Evropská výzkumná rada (ERC) již o přidělených grantech referuje záhy na Twitteru, což vědci dále rychle sdílejí. Dalším způsobem je samozřejmě představovat svoji odbornou práci, své zájmy a propojit se s lídry v disciplíně, kteří často na podněty reagují a odpovídají na ně přímo tazateli. A čím dál více vidíme z hlediska univerzit či institucí, jak je výhodné mít ke sdílení ‚své‘ vědce, promovat je. Hashtagy mohou zase propojit účastníky konferencí a podobně. Je toho hodně.“

Jana Otoupalíková, která je vedoucí oddělení komunikace na CEITEC, zdůrazňuje, že Twitter poskytuje velký potenciál pro navázání spolupráce. Například díky sdílení fotografie na svém účtu se bioložce Aně Sofii Reboleiraové podařilo objevit nový typ parazitické houby, který byl po Twitteru dokonce pojmenován. Otoupalíková zároveň doporučuje inspirovat se účtem nositelem Nobelovy ceny za chemii Sira Frasera Stoddarta, kterému se díky jeho častému tweetování dokonce přezdívá „Twitter Monster".

Jak uspět?

Podle Tomáše Kodydka je klíčem k úspěchu na Twitteru upřímný zájem o vytvářený obsah, zapojování se do diskusí, reagování na tweety kolegů a dalších vědeckých pracovníků. Twitter umožňuje vytváření zajímavého obsahu i pomocí citovaných tweetů, takže je ideální platformou i pro ty, kteří třeba právě nemají čas na vytváření vlastního originálního obsahu. Často i pouhý odborný komentář v citovaném tweetu může výborně fungovat na vaši cílovou skupinu.

Otoupalíková dodává: „Musíte mít živý, aktivní profil s relevantními informacemi pro své, ale i potenciální sledující. Na profilu lze rozvíjet podnětnou diskuzi vedoucí k novým myšlenkám a nápadům.“ Dále zmiňuje praktické tipy ke zvýšení organického dosahu a viditelnosti, jmenovitě díky označování souvisejících účtů a používání správných hashtagů, a dodává: „V případě potřeby většího rozšíření dané informace lze využít také placenou reklamu, která většinou funguje velmi dobře, pokud je správně nastavena. Dále lze doporučit taktiky jako tweetování v určitých dnech a časech, užívání profesionálních nástrojů pro správu sociálních sítí či konkrétně Twitteru, sledování trendů a vzdělávání se. Na závěr je však důležité říct, že je potřeba, abyste k samotnému tweetování měli kladný vztah, chtěli se s veřejností o své výsledky dělit a nebáli se jít s kůží na trh.“

Tweet or Perish?

Někteří lidé se bojí si účet založit, protože by je to mohlo až moc vtáhnout do virtuálního světa. Ale je důležité mít na paměti, že není možné držet krok s veškerým obsahem a sledovat všechny novinky. Proto je dobré přistupovat k Twitteru bez obsedantní touhy o všem ihned vědět. A na druhou stranu, není vlastně Twitter produktivní formou prokrastinace?

Aleš Vlk, pořadatel červnového webináře Twitter pro vědce/začátečníky ze společnosti alevia říká: „Je dobré jít s dobou a mít twitterový účet. Můžete si najít vlastní způsob, jak vám bude prospěšný. Nicméně to neznamená, že vědecký život se bez Twitteru zastaví. Realizovat se pochopitelně můžete i bez něj.“

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče

Raw Material Identification of mRNA Lipid Nanoparticle Components with the Agilent Vaya Raman Spectrometer

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Enhancement of Raman intensity for the detection of fentanyl

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Forenzní analýza a toxikologie

Unstained Analysis and Evaluation of Bone Quality Characteristics of Rat Femur Cross Section by AIRsight Infrared/Raman Microscopy

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie, FTIR Spektroskopie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Klinická analýza

POUŽITÍ SPEKTRÁLNÍCHA SEPARAČNÍCH METOD K HODNOCENÍ JAKOSTI HOŘČICE BÍLÉ

Instrumentace
GC, NIR Spektroskopie, FTIR Spektroskopie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, DANI Instruments
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Tento perex obsahuje přesně 280 znaků. K čemu jej vědci využívají, jak jim změnil způsob práce a v čem spočívá jeho nebezpečí?

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Tento perex obsahuje přesně 280 znaků. K čemu jej vědci využívají, jak jim změnil způsob práce a v čem spočívá jeho nebezpečí?

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Tento perex obsahuje přesně 280 znaků. K čemu jej vědci využívají, jak jim změnil způsob práce a v čem spočívá jeho nebezpečí?

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Tento perex obsahuje přesně 280 znaků. K čemu jej vědci využívají, jak jim změnil způsob práce a v čem spočívá jeho nebezpečí?

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?