ICPMS
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.
Autor
Vědavýzkum.cz
Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.
Tagy
Článek
Různé
Logo of LinkedIn

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Pá, 1.9.2023
| Originální článek z: Vědavýzkum/JM
Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
LabRulez/AI: Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

LabRulez/AI: Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

textSociální média představují nedílnou součást jak pracovního, tak soukromého života velké části dnešní populace. Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu? Mohou tyto prostředky kromě benefitů komunikace v dané oblasti komunikace vědy a výzkumu naopak uškodit?

Podle studie Phila Huntera, výzkumného pracovníka z Rethink Technology Research, jsou sociální média v oblasti komunikace vědy a výzkumu používána nepřekvapivě stále častěji. Hunter v této souvislosti poukazuje na logický nárůst užívání zmíněných komunikačních prostředků ze strany vědecké komunity zejména v období pandemie koronaviru. Dodává však, že vědci, například kvůli danému účelu nebo nároků média na uživatele, preferují, či naopak upozaďují určité typy zmíněných mediálních platforem.

„Když jsme se v období 2014–2015 začali zabývat sociálními médii, byl to jen Facebook a Twitter a sem tam další. Nyní sice stále vedou Facebook a Twitter, existuje však celá řada dalších sociálních médií a lidé, stejně tak vědci, mezi nimi mají své favority. Mám pocit, že se nezměnilo jen samotné prostředí, ale i to, co se v něm děje. Navíc mi přijde, že s neustálým pokrokem už plně nerozumím tomu, co sociální média přesně jsou,“ shrnul fenomén Steve Midway, biolog z Louisiana State University a spoluautor zmíněné studie v roce 2020.

Co přinesla „velká trojka“, tedy Facebook, Twitter a LinkedIn?

Midwayův komentář navíc zachycuje podstatný rys fenoménu sociálních médií – tedy nestálost a proměnlivost. Většina vědců a vědkyň by pro své účely před přibližně dvěma třemi lety pro prezentaci výzkumu a komunikace vědy použila z řady platforem jednu z tzv. „osvědčené trojky“, což do určité míry platí dodnes.

Facebook přinesl benefity v podobě masivního dosahu na veřejnost a představoval tak od počátku nejlepší platformu pro zakládání online komunit či spolupráci na projektech. Studie amerického centra Pew Research Center z roku 2018 v této souvislosti zjistila, že příspěvky na Facebooku týkající se financování výzkumu dosahují na této platformě nejvyšší míry zapojení.

Přestože Twitter představoval jen malou přímou hodnotu pro hledání financování nebo spolupráce, vědci jej od počátku hojně využívali pro vzájemnou komunikaci a „tweetování“ o novém výzkumu. Nové uživatele z řad vědců si Twitter také získal zjištěním, že aktivita na této platformě koreluje s mírou citovanosti. Tento fakt potvrdil průzkum z roku 2018 týkající se článků z oblasti ochrany přírody a ekologie, který zjistil silnou souvislost mezi vědeckou komunikací, měřenou pomocí Altmetric Attention Score, a mírou citovanosti.

Trojici doplnil LinkedIn. Řadu vědců oslovil díky svému profesnímu zaměření: začínal jako platforma pro inzerci volných pracovních míst, umožňoval však také pořádání virtuálních laboratorních setkání a diskusí. Není divu, že toto využití prudce vzrostlo během koronavirové krize. LinkedIn prohloubil zájem vědců zejména propagací své virtuální platformy, jak pro vedení rozhovorů na dálku, tak pro pomoc při udržování kritického výzkumu. Stál také v čele boje proti dezinformacím v průběhu pandemie covid-19.

Novější platformy, jako jsou Instagram či TikTok, přinesly potenciál popularizovat vědu a výzkum. Příkladem je britský The Institute of Physics, jenž si prostřednictvím kampaně Limit Less dal za cíl povzbudit mladé lidi z nedostatečně zastoupených skupin ke studiu fyziky. Kampaň ve své nové fázi využívá ke zvýšení povědomí o tomto předmětu právě známé TikTokery.

Odlišná situace, na niž měla vliv politika, od počátku panovala v Číně, kde zmíněné aktivity vědecké komunity přebrala ekvivalentní sociální média – například WeChat. Ten umožňuje uživatelům vyměňovat si osobní příspěvky, označované jako „momenty“, mezi přáteli nebo zájmovými skupinami, tedy i vědci, a také posílat odběratelům kanál podobně jako u Twitteru.

Kontroverzní Musk a jeho Twitter

Twitter, jehož název byl v červenci tohoto roku změněn na X a zároveň byl zbaven svého ikonického loga, představuje v posledních několika měsících v otázce komunikace vědy a výzkumu patrně nejpalčivější téma. V říjnu 2022 převzal kontrolu nad Twitterem podnikatel Elon Musk. Během několika měsíců nový majitel provedl řadu vesměs nepopulárních změn, jako je omezení moderování obsahu spjaté s podstatným propouštěním, zpoplatnění přístupu k datům pro výzkum nebo omezení počtu tweetů, které mohou uživatelé vidět. Směřování X přimělo vědce, aby přehodnotili význam této platformy a mnoho vědců momentálně platformu opouští. Řadě uživatelů, tedy nejen vědcům, vadí i Muskova kontroverzní a konfrontační prezentace.

Dne 11. prosince 2022 Elon Musk na Twitteru zveřejnil, že jeho „zájmena jsou Prosecute/Fauci“. Příspěvkem se tak snažil zesměšnit nejen hnutí LGBTQ+, ale i odcházejícího ředitele amerického US National Institute of Allergy and Infectious Diseases (Národní institutu pro alergie a infekční nemoci) Anthonyho Fauciho. Ten čelil urážkám a výhrůžkám smrtí za svou roli v poradenství při reakci americké vlády na covid-19.

„Nemůžete mít smysluplnou a produktivní vědeckou spolupráci na platformě, kterou vede (pravicový) troll, který popírá vědu, když jsou mu její výsledky nepohodlné, a jde mu jen o to, aby své publikum rozjásal,“ uvedl na to v reakci evoluční biolog Carl Bergstrom z University of Washington in Seattle, který s mnoha dalšími vědci přesedlal z X na platformu Mastodon.

Na základě negativních reakcí vědecké komunity se vědecký časopis Nature rozhodl provést šetření, jež by lépe přiblížilo odchod vědců z platformy X / Twitter. Z více než 170 000 vědců, kteří byli nebo stále jsou jeho uživateli, jich odpovědělo 9 200. Více než polovina respondentů uvedla, že v posledních šesti měsících zkrátili čas, který na této platformě tráví a necelých 7 % se rozhodlo ji přestat používat úplně. Zhruba 46 % se připojilo k jiným platformám sociálních médií, jako je například Mastodon.

„Promarněná příležitost“ a další problémy

Vědci komentují proces změn jako neblahý a hovoří o promarněné příležitosti. „Starý Twitter“ totiž podle většiny dotázaných vědců představoval pro vědu a výzkum značný přínos.

Cristina Dorador, mikrobiální ekoložka z University of Antofagasta v Chile, uvedla, že Twitter představoval účinný nástroj propagace vlastního výzkumu jak v její zemi, tak i ve světě. Aktuálně se tak obává, že bez platformy, jež by byla tak univerzální jako „starý Twitter“, nebude mít ona, ani ostatní vědci mnoho možností, jak zviditelnit svou práci. Důvodem je fakt, že mnoho výzkumných pracovníků nemá prostředky na to, aby drželi krok se změnami, které přináší X pod vedením Muska. „Nemyslím si, že by se našel latinskoamerický výzkumník, který by platil za ověření svého účtu, aby si lidé přečetli, co publikuje,“ okomentovala situaci Dorador.

V neposlední řadě podle vědecké komunity představuje problém omezení moderování obsahu. Ve zmíněném průzkumu časopisu Nature respondenti uvedli, že registrují nárůst počtu falešných účtů, trollů a nenávistných projevů na platformě.

„Twitter byl vždycky, řekněme, ne moc příjemný, teď je tam ale pěkný nepořádek,“ uvedl v průzkumu Žiga Malek, environmentální vědec z Free University of Amsterdam, a zmínil, že ve svém feedu začal vídat mnoho „podivných“ krajně pravicových účtů hlásících se k popírání vědy a rasismu a musí je neustále blokovat.

Sociální média coby škůdci komunikace vědy?

Výtku, spojenou s omezením moderování obsahu a s následným nárůstem kontroverzních komentářů, trollů či dokonce nenávistných projevů, doplňuje Herbert Holden Thorp, šéfredaktor akademického časopisu Science, a zobecňuje tento problém na všechna sociální média. Thorp zmiňuje skutečnost, že algoritmy používané společnostmi, jež provozují sociální média, aktivně odrazují od autoritativních informací. Důvodem je fakt, že nesouhlas a obskurní výroky vedou k většímu zapojení. Většina vědců si v této souvislosti neuvědomuje, jak může být odpor veřejnosti vůči faktům posilován neživými algoritmy, a nikoliv živými konspiračními teoretiky, kteří přiživují příspěvky s nejvyšším zapojením.

Největší úskalí však bývalý vědec spatřuje v nevýhodě vědního výzkumu jakožto otevřeného procesu a skutečnosti, že sociální média poskytují veřejnosti nahlédnout pod pokličku jednotlivých výzkumů. Problémy tak vznikají v momentech, kdy se vřava vědeckých diskusí odehrává přímo před zraky veřejnosti.

„Věda je čestný samoopravný proces. Interpretace se revidují a někdy se zjistí, že výsledky experimentů jsou nesprávné a závěry se upravují. Systém odvádí dobrou práci, aby se stále více přibližoval k pravdě, ale záznamy těchto změn, často uchovávané po neomezenou dobu na sociálních sítích, poskytují materiál pro agendou vedené odpůrce, aby vědce vykreslili jako ‚převraceče', i když jen dělají svoji práci,“ uvádí Thorp.

Další chybou, jež však není zapříčiněna přímo sociálními médii (přesto však tyto prostředky komunikace mají potenciál k jejich masivnímu rozšíření), je fakt, že ti, kteří se podílejí na komunikaci vědy, mohou mít tendenci volit příliš ostré nebo autoritativní výroky ze strachu, aby nepůsobili nerozhodně. Tato chyba se projevila zejména v období pandemie covid-19. Kathleen Hall Jamieson, ředitelka Annenberg Public Policy Center z University of Pennsylvania, ve svém článku pro Scientific American upozornila na chyby vědců při komunikaci s veřejností na sociálních médiích. Namísto prohlášení, že „respirátory fungují“, tak vědci měli říkat „respirátory pomáhají“. Důvodem je fakt, že odpůrce masek, který ji neochotně nosí na veřejnosti a chytí koronavirus, by mohl tuto skutečnost radostně prohlašovat za důkaz, že se vědecký konsensus mýlí.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

FTIR Series and Infrared/Raman Microscope Accessories

Brožury a specifikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie, RAMAN Spektrometrie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Improving Battery Production Yield, Performance, and Stability Using FTIR

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

For TOC Analyzers Shimadzu 40 mL Vial LE

Ostatní
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC, Spotřební materiál
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Transmission Measurements of Solid Samples at Variable Angles of Incidence by UV-Vis

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
UV–VIS Spektrofotometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Utilizing hyphenated EC-Raman to study a model system

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články


Článek | Nejbližší akce

SHIMADZU: Pololetní události – Příležitosti k setkání s Vámi

Srdečně Vás zveme na řadu událostí, které se budou konat v květnu a červnu s účastí spol. SHIMADZU, která představí novinky v oblasti analytických přístrojů.
SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka
more

Článek | Nejbližší akce

LABOREXPO & PROCESEXPO 2024 (doprovodný odborný program)

Hlavní částí doprovodného programu veletrhu bude dvoudenní program odborných a produktových prezentací, které představí konkrétní aplikace, novinky a trendy v laboratorní a analytické technice.
LabRulez
more

Článek | Nejbližší akce

Přednáška LABOREXPO 2024: Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie? Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.

LABOREXPO 2024: Zveme Vás na přednášku Ing. Martina Klimička (OPTIK INSTRUMENTS) „Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie?“ Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.
LabRulez
more

Článek | Vědecký článek

Inovativní přístup k planárně chirálním látkám

Nová vysoce efektivní metoda přípravy planárně chirálních látek založená na organokatalytické desymetrizaci byla publikována v prestižním časopise Nature Communications.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
more
 

Mohlo by Vás zajímat

FTIR Series and Infrared/Raman Microscope Accessories

Brožury a specifikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie, RAMAN Spektrometrie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Improving Battery Production Yield, Performance, and Stability Using FTIR

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

For TOC Analyzers Shimadzu 40 mL Vial LE

Ostatní
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC, Spotřební materiál
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Transmission Measurements of Solid Samples at Variable Angles of Incidence by UV-Vis

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
UV–VIS Spektrofotometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Utilizing hyphenated EC-Raman to study a model system

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články


Článek | Nejbližší akce

SHIMADZU: Pololetní události – Příležitosti k setkání s Vámi

Srdečně Vás zveme na řadu událostí, které se budou konat v květnu a červnu s účastí spol. SHIMADZU, která představí novinky v oblasti analytických přístrojů.
SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka
more

Článek | Nejbližší akce

LABOREXPO & PROCESEXPO 2024 (doprovodný odborný program)

Hlavní částí doprovodného programu veletrhu bude dvoudenní program odborných a produktových prezentací, které představí konkrétní aplikace, novinky a trendy v laboratorní a analytické technice.
LabRulez
more

Článek | Nejbližší akce

Přednáška LABOREXPO 2024: Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie? Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.

LABOREXPO 2024: Zveme Vás na přednášku Ing. Martina Klimička (OPTIK INSTRUMENTS) „Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie?“ Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.
LabRulez
more

Článek | Vědecký článek

Inovativní přístup k planárně chirálním látkám

Nová vysoce efektivní metoda přípravy planárně chirálních látek založená na organokatalytické desymetrizaci byla publikována v prestižním časopise Nature Communications.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
more
 

Mohlo by Vás zajímat

FTIR Series and Infrared/Raman Microscope Accessories

Brožury a specifikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie, RAMAN Spektrometrie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Improving Battery Production Yield, Performance, and Stability Using FTIR

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

For TOC Analyzers Shimadzu 40 mL Vial LE

Ostatní
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC, Spotřební materiál
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Transmission Measurements of Solid Samples at Variable Angles of Incidence by UV-Vis

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
UV–VIS Spektrofotometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Utilizing hyphenated EC-Raman to study a model system

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články


Článek | Nejbližší akce

SHIMADZU: Pololetní události – Příležitosti k setkání s Vámi

Srdečně Vás zveme na řadu událostí, které se budou konat v květnu a červnu s účastí spol. SHIMADZU, která představí novinky v oblasti analytických přístrojů.
SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka
more

Článek | Nejbližší akce

LABOREXPO & PROCESEXPO 2024 (doprovodný odborný program)

Hlavní částí doprovodného programu veletrhu bude dvoudenní program odborných a produktových prezentací, které představí konkrétní aplikace, novinky a trendy v laboratorní a analytické technice.
LabRulez
more

Článek | Nejbližší akce

Přednáška LABOREXPO 2024: Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie? Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.

LABOREXPO 2024: Zveme Vás na přednášku Ing. Martina Klimička (OPTIK INSTRUMENTS) „Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie?“ Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.
LabRulez
more

Článek | Vědecký článek

Inovativní přístup k planárně chirálním látkám

Nová vysoce efektivní metoda přípravy planárně chirálních látek založená na organokatalytické desymetrizaci byla publikována v prestižním časopise Nature Communications.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
more
 

Mohlo by Vás zajímat

FTIR Series and Infrared/Raman Microscope Accessories

Brožury a specifikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie, RAMAN Spektrometrie, Mikroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Improving Battery Production Yield, Performance, and Stability Using FTIR

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

For TOC Analyzers Shimadzu 40 mL Vial LE

Ostatní
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC, Spotřební materiál
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Ostatní

Transmission Measurements of Solid Samples at Variable Angles of Incidence by UV-Vis

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
UV–VIS Spektrofotometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Utilizing hyphenated EC-Raman to study a model system

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články


Článek | Nejbližší akce

SHIMADZU: Pololetní události – Příležitosti k setkání s Vámi

Srdečně Vás zveme na řadu událostí, které se budou konat v květnu a červnu s účastí spol. SHIMADZU, která představí novinky v oblasti analytických přístrojů.
SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka
more

Článek | Nejbližší akce

LABOREXPO & PROCESEXPO 2024 (doprovodný odborný program)

Hlavní částí doprovodného programu veletrhu bude dvoudenní program odborných a produktových prezentací, které představí konkrétní aplikace, novinky a trendy v laboratorní a analytické technice.
LabRulez
more

Článek | Nejbližší akce

Přednáška LABOREXPO 2024: Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie? Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.

LABOREXPO 2024: Zveme Vás na přednášku Ing. Martina Klimička (OPTIK INSTRUMENTS) „Kam směřuje FTIR a Ramanova spektrometrie?“ Nové technologie, kde je hledat a jak je využít.
LabRulez
more

Článek | Vědecký článek

Inovativní přístup k planárně chirálním látkám

Nová vysoce efektivní metoda přípravy planárně chirálních látek založená na organokatalytické desymetrizaci byla publikována v prestižním časopise Nature Communications.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
more
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.