Globální výdaje na výzkum rostou rychleji než ekonomika

Zvyšování financí na vědu s úmyslem rozvíjet zelenou a digitální budoucnost je cílem valné většiny zemí. Výdaje na výzkum v letech 2014 - 2018 rostly rychleji než celosvětová ekonomika, podle nové zprávy UNESCO však mezi zeměmi existují propastné rozdíly. Až devadesát procent vědeckých výsledků pochází ze zemí G20.

Celosvětově se výdaje na vědu za čtyři roky zvýšily o 19 %. O 13,7 % vzrostl také počet vědců, různým oborům se nyní věnuje celkem 8,8 milionu lidí. Od začátku roku 2020 tento stoupající trend podpořila i pandemie covid-19.

Méně nerovnosti, více kooperace

Zpráva o 762 stranách pokrývá 193 zemí. „To, co mě na zprávě zaujalo, je sladění rozvojových priorit s různými úrovněmi příjmů, ať už v industrializovaných zemích nebo zemích s nízkými příjmy,“ uvedla pro web ScienceBusiness Susan Schneegans, šéfredaktorka obsáhlé UNESCO zprávy. Podle ní země na celém světě upřednostňují digitální a zelené investice do výzkumu a inovací, protože chtějí být do budoucna připravené a konkurenceschopné.

Růst výdajů na vědu a výzkum je však z velké části nerovnoměrný. Čína a USA tvoří 63 % nárůstu výdajů, zatímco zemím EU patří dalších 11 %. Celkově se země skupiny G20 mohou pochlubit 88,8 % světových vědců, 93,2 % výdajů na výzkum a 90,6 % vědeckých publikací.

Zpráva uvádí, že výdaje soukromého sektoru na vědu jsou ve většině případů relativně nízké, přičemž většinu investic tvoří veřejný sektor. Jedním z řešení je podle tvůrců vhodně motivovat společnost a začínající podniky k dalšímu výzkumu a vývoji.

Jelikož se státy s nízkými a středními příjmy snaží dohnat ty bohatší, jedním ze způsobů, jak urychlit investice soukromého sektoru, jsou daňové úlevy pro výzkumný sektor. Jako jeden pozoruhodný příklad slouží Indonésie, která se v roce 2019 podařilo snížit daně na výzkum o 300 %. Společně s pobídkami potřebují rozvojové země také kapitál a pevné regulační prostředí. Například v Africe je desetkrát dražší cokoli patentovat než ve Velké Británii.

Navzdory tomu rozvojové země pomalu zvyšují svoji stopu v globálním výzkumném prostředí. V letech 2015 až 2018 se podíl zemí s vysokými příjmy na vědeckých publikacích snížil z 69,3 % na 62,9 %, protože rozvojové země zvýšily svou produkci. V mezioborových strategických technologiích se podíl ještě více snížil, a to ze 60,5 % na 52,2 %.

„Věda musí být méně nerovná, kooperativnější a otevřenější,“ uvedla Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO. „Dnešní výzvy, jako jsou změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, pokles zdraví oceánů a pandemie, jsou celosvětové. Proto musíme myslet na vědce z celého světa, nejen z jeho části.“

Zelená a digitální budoucnost

Je pravděpodobné, že zelené technologie povedou k přechodu do uhlíkově neutrální budoucnosti. Většina zemí s nízkými a středními příjmy se ale prozatím zaměřuje na digitalizaci jako na způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost.

Zatímco výzkum v oblasti zdravotnictví stále vede a v roce 2019 představoval 34 % vědeckých publikací, podíl publikací o průřezových strategických technologiích se ve stejném roce vyšplhal až na 18 %. V časopisech, které se technologickým tématům věnovaly, převážně dominoval výzkum umělé inteligence a robotiky. Jenom v roce 2019 bylo o AI publikováno téměř 150 000 článků. Jedná se navíc o oblast, kterou i země s nižšími příjmy ovlivnily a přispěly více než čtvrtinou publikací.

I přesto, že jsou obory jako AI a robotika na vzestupu, klíčový výzkum v oblasti zachycování a ukládání uhlíku zůstává nedostatečně financován. V roce 2019 vzniklo v této oblasti pouhých 2 500 článků. Mezitím v šesti z deseti předních zemí v oboru, Kanadě, Francii, Německu, Nizozemsku, Norsku a také v současné jedničce, Spojených státech, výzkum klesá.

Podobně nedostatečný je podle reportu také výzkum v oblasti udržitelné energie, který představuje 2,5 % celosvětových publikací. Totéž platí pro studie o dopadu změny klimatu a mnoho dalších zelených témat, přičemž vědecký výstup vzrostl mezi lety 2012 a 2019 alespoň o 0,02 % pouze u 19 z 56 výzkumných témat.

„Aby vlády uspěly, budou muset nejen dávat více financí do výzkumu a vývoje, ale budou také muset tyto prostředky investovat strategicky,“ uvádí zpráva „To bude zahrnovat dlouhodobé hledisko a sladění jejich ekonomických, digitálních, environmentálních, průmyslových a zemědělských politik, mimo jiné aby se zajistilo, že se vzájemně budou posilovat,“ stojí na jejím konci.

Také Evropa přišla s novým plánem na řešení změn klimatu, a to s European Green Deal, který na konci roku 2019 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ten zahrnuje v následujících deseti letech investice ve výši jednoho bilionu eur. Evropa se má tak do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, přičemž by tato změna měla vytvořit jak nová pracovní místa, tak celkově zlepšit kvalitu života.