Mějte nějaká data naměřená předem, doporučuje Enrico Patrono

Povídali jsme si s Enricem o tom, že MSCA je nejlepší a nejvýznamnější grant pro mladé vědce v Evropě, ale i o tom, co je podle něj klíčem k lepšímu ohodnocení.

S blížícím se koncem PhD se Enrico chystal z Asie zpět do Evropy. Je sice Ital, ale vždycky se cítil spíše jako Evropan, jako součást větší komunity. Rozhlížel se aktivně po nabídkách práce, ale dalo by se říct, že Čechy si ho nakonec vybraly samy.

Nebojte se poměřit síly s ostatními

MSCA je pro mladé vědce bezpochyby nejlepší a nejvýznamnější grant v Evropě. Hlavně pokud si chcete vytvořit nezávislost na své domovské laboratoři. I když je MSCA velmi kompetitivní, každý by měl zkusit poměřit síly a ukázat svoje dovednosti. „Můžete žádat i s malou pauzou po ukončení PhD, takže máte nějaký čas na promyšlení svého grantového projektu. Já se například, jako čerstvý PhD, necítil dostatečně zkušený pro tak rozsáhlou žádost. Nicméně jsem na sobě začal pracovat, profiloval jsem se a zkusil jsem jet na zkoušku do zahraničí. Pak už jsem se cítil natolik sebevědomý, že jsem napsal projekt společně s laboratoří Neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR, kterou vede Aleš Stuchlík,” říká Enrico, podle kterého je příprava MSCA opravdu tvrdá práce, ale přiklepnuté peníze vám a vašemu výzkumu dávají volnou ruku.

Všichni, kdo o MSCA uvažují, by měli v projektu rozvíjet originální myšlenku, která je podpořena všemi možnými způsoby a laboratorními postupy. Práce by měla přinést nové objevy a unikátní vědeckou cestu, kterou se žadatel může v budoucnu dále zabývat. Zároveň je také důležité, vymyslet vše tak, aby se projekt stihl během dvou až tří let. „Doporučuji, abyste měli nějaká data naměřená předem. Hodnotitelé to opravdu rádi vidí, protože to ukazuje, že už tématu rozumíte a že jste technicky kompetentní a dostatečně zkušení k samostatnému vedení svého projektu.“

Enricovo české zázemí má nad očekávání dobré přístrojové vybavení

„Na mém domovském institutu máme administrativní pracovníky, kteří nám pomáhají hledat potenciální financování. Právě díky nim jsem zjistil, že je možné projekt podat znovu a také, že kategorie „no money“ není stopka. Alternativní možnost financování z MŠMT v České republice je nesmírně dobré rozhodnutí z hlediska financování vědy,“ vysvětluje Enrico a zároveň dodává, že si není vědom rozdílu mezi neurovědeckými laboratořemi jinde ve světě a u nás. „Jsou více či méně stejné. Ale když nad tím přemýšlím, překvapilo mě, jak moc efektivní je zdejší administrativní sektor a přístrojové vybavení.“

Díky MSCA je Enrico mnohem více sebevědomý a nezávislý. „Spolupracuji s ostatními, ale už mám stálou pozici v laboratoři a na Fyziologickém ústavu AV ČR. Myslím, že jsem lepší profesionál, mám více znalostí a zkušeností. A osvojil jsem si i soft skills, jako lab management, školení studentů a také mám svůj vlastní předmět na Přírodovědecké fakultě UK.“

Praha rodině jednoduše sedla

Enrico hledal pozici, která by mu sedla. Našel ji v Praze. Během doby, kdy Enrico žádal o MSCA a absolvoval pohovory, se také stihl oženit. Se svojí ženou, která je copywriterka, začali v Praze od nuly, ale brzy věděli, že jim tu je dobře. Během čtyř let, co jsou tady, se dokonce jejich rodina rozrostla.

„Kombinovat kariéru a rodinu je výzva. A možná, že pro vědce je to výzva ještě mnohem větší. Vědec zasvětí práci většinu svého času a rodina je tak trošku na druhé koleji. Ale pro mě je to práce snů, i přes časovou náročnost. A navíc si myslím, že když se uskrovníte na obou stranách, bude mít rodina i kariéra zadostiučinění,“ myslí si Enrico.

Možná léčba schizofrenie

Projekt, na kterém Enrico pracuje, je zaměřený na poškození kognitivních funkcí, které způsobuje schizofrenie. Jinými slovy, zabývá se tím, jak zvrátit rozvoj této nemoci. Neurotransmitery, jako je dopamin nebo serotonin, se účastní kognitivních funkcí v mozku. Problém nastává, pokud je činnost těchto neurotransmiterů nadměrná. To pak vede k rozvoji schizofrenie. Proto se zjišťovalo, jak tuto přílišnou aktivitu zmírnit. Enrico pro ověřování této myšlenky přinesl do své české laboratoře inovativní techniku optogenetické stimulace. Touto metodou, kterou přizpůsobil pro svůj projekt, působí na inhibitory (jmenovitě GABAergní systém), aby působily proti nadměrné činnosti zmíněných neurotransmiterů.