Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Čt, 11.11.2021
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/PH
V úterý 9. listopadu 2021 proběhl druhý ročník konference Komunikace vědy, který se letos zaměřil na vědeckou komunikaci pohledem různých médií.
Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor magazínu UK Forum Martin Rychlík.

Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)

„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci opravdu uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny či se přesuneme do online prostředí. Jsem moc rád, že jsme se v pátek odpoledne rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ sdílí moderátor a organizátor Aleš Vlk. Konference přilákala na šedesát účastníků z vysokých škol a výzkumných institucí z celé České republiky. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodává za portál Vědavýzkum.cz, který celou konferenci pořádal.

Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Aleš Vlk

Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno.“ Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. Již osmým rokem provází pořadem Rozhlasová laboratoř, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle které věda posluchače zajímá. „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚octomilka‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl i eurovolby.“

Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Martina Mašková

S druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, ve které mimo jiné zaznělo: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Popsal, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“ Zdůraznil, že v redakci nepotřebují oficiální tiskovou zprávu, ale potřebují informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na otázky Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, se kterými se v redakci setkávají: „Někdy na instituci neví, co se u nich děje, nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času, když nám z výzkumné instituce dají vědět den předem, že se něco chystá, tak s tím již moc neuděláme.“ Na přednášky navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval i vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová a Jan Martinek, který zakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.

Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Daniel Stach

Odpolední blok se zaměřil na psaná média, své zkušenosti sdílely Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání, na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem, pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury. „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“

V druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu Forum na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, co vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jedna z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě. „Univerzita Karlova komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Martin Rychlík a dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, kterým dají prostor, kdy hlavním kritériem výběru je kvalita.

Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze Sciencecom Agency v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti Reddit, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, nebo o nástroji Altmetric, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad vašeho výzkumu.

Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)

„Cílem konference a celého portálu komunikacevědy.cz je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet současné trendy a zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti, a to se myslím i letos povedlo,“ sdílí Aleš Vlk. „Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science & Innovation Network, magazínu Univerzity Karlovy Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává veliký smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. 2. 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie,“ dodává za organizační tým Aleš Vlk.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Portál Vědavýzkum.cz nabízí copywritingové služby pro vědce

Vědcům na povinnou publicitu a komunikaci výsledků své práce nezbývá mnoho času. Portál Vědavýzkum.cz a jeho tým vědeckých redaktorů teď nově nabízí službu copywritingu.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Portál Vědavýzkum.cz nabízí copywritingové služby pro vědce

Vědcům na povinnou publicitu a komunikaci výsledků své práce nezbývá mnoho času. Portál Vědavýzkum.cz a jeho tým vědeckých redaktorů teď nově nabízí službu copywritingu.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Portál Vědavýzkum.cz nabízí copywritingové služby pro vědce

Vědcům na povinnou publicitu a komunikaci výsledků své práce nezbývá mnoho času. Portál Vědavýzkum.cz a jeho tým vědeckých redaktorů teď nově nabízí službu copywritingu.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“
 

Podobné články


Video | Článek

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Portál Vědavýzkum.cz nabízí copywritingové služby pro vědce

Vědcům na povinnou publicitu a komunikaci výsledků své práce nezbývá mnoho času. Portál Vědavýzkum.cz a jeho tým vědeckých redaktorů teď nově nabízí službu copywritingu.

Článek | Osobnosti

Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud

Profesor, který sám o sobě s nadsázkou mluví jako o bývalém šéfovi orchestru. „Dirigent, který ´jen´ mává taktovkou, ale bez něhož to nejde. Nicméně podařilo se mi na katedře vychovat řadu šikovných sólistů.“