Autor
Universitas
Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.
Tagy
Článek
Video
Plasty
Životní prostředí
Zdraví
Logo of LinkedIn

Mikroplasty nelze ignorovat. Přibývají velmi rychle, z půdy už je nedostaneme

St, 23.2.2022
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Nejsou vidět, ale jsou prakticky všude: v organismech lidí i zvířat, ve vzduchu, ve vodě i v půdě na všech kontinentech světa.
Video placeholder
  • Foto: Universitas/archiv T. Dostála: Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT
  • Video: Politik TV: První rozsáhlý výzkum mikroplastů v půdě a komentář Tomáše Dostála (7. 11. 2021)

Vědci zatím přesně nevědí, co mohou mikroplasty v organismech napáchat, ale je jisté, že až jich bude příliš mnoho, způsobí problémy. Pomoci má projekt SOPLAS z programu Horizon 2020 ITN Marie Curie, na němž se podílí 14 špičkových pracovišť z celé Evropy.

Projekt potrvá do roku 2024. „Je to velký komplexní projekt zaměřený na zevrubný výzkum chování mikroplastů v zemědělských půdách. Projekt řeší doktorandi a hlavní zajímavé výsledky se očekávají díky propojení doktorandů z různých světových univerzit a oborů,“ říká Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který vede český tým.

Přehled příspěvků na téma kontaminace a analýzy mikroplastů v životním prostředí a jejich vlivu na zdraví

Proč nás má zajímat, že máme mikroplasty v půdě?

Protože mikroplasty jsou cizorodý materiál, který v prostředí nemá co dělat. Zatímco biodegradabilní materiály v půdě vydrží zhruba dva roky a pak se rozloží za pomoci organismů na přírodě vlastní chemické složky, u plastů tomu tak není. Tam vlivem chemických a fyzikálních procesů dochází ke změnám vlastností, především ke křehnutí, a plast se mechanicky rozpadá na menší a menší částečky. Nakonec skončí u velikosti v řádu jednotek až stovek mikrometrů, pro lidské oko je neviditelný, a tedy pro člověka zdánlivě neexistující. Tyto částečky pak v půdě zůstávají až stovky let, z hlediska délky lidského života tedy v podstatě navěky. U mimořádně malých částic, které mají jednotky mikrometrů, je už prokázáno, že se shromažďují v biomase polních plodin, například v pšenici, bramborách, kukuřici a tak dále.

doc. dr. Ing. Tomáš Dostál (55 let)

  • Vystudoval obor Vodní hospodářství a vodní stavby na stavební fakultě ČVUT, tamtéž udělal PhD. i habilitaci.
  • Nyní učí hlavně encyklopedické předměty týkající se inženýrství životního prostředí – například globalizace, retence krajiny či vývoj krajiny. Ze specializovaných předmětů pak hlavně ochranu a organizaci povodí.
  • Působí jako vedoucí katedry a předseda oborové rady oboru Inženýrství životního prostředí doktorského studia.
  • Za ČVUT koordinuje účast ve třech Horizon 2020 projektech zaměřených na retenci povodí, ochranu půdy a pohyb mikroplastů. Kromě toho se snaží pracovat i na dalších národních projektech zaměřených na výzkum eroze či zadržení vody v krajině a další témata.
  • Jeho týmu se povedlo začlenit do špičkových mezinárodních konsorcií a uspět v řešení velkých mezinárodních projektů, jako jsou Interreg, kde ukončil dva projekty, a zejména HORIZON 2020, kde je aktuálně zapojen ve třech projektech.
  • Žije v Praze, je ženatý a má dvě dospělé dcery.
  • Kromě vědy rád lyžuje, jezdí na kole, běhá a chodí po horách. Rád čte o historii a také tancuje.
Řekl jste, že pro člověka jsou mikroplasty zdánlivě neexistující, protože je nevidíme. Mají tedy nějaký vliv na naše životy a zdraví?

Vědci na celém světě nyní podrobně zkoumají průchod a případně akumulaci těchto částic v tělech vyšších organismů. Jak přesně mikroplasty na naše tělo působí nebo nepůsobí, není otázka na nás – náš tým sestává z hydrologů, pedologů a krajinných inženýrů. Zabýváme se identifikací a chováním mikroplastů v půdě a zejména v zemědělské krajině. Pro nás je to materiál, který je v přírodě v podstatě věčný, který se do ní dostává výhradně naší činností, a nemá v ní tedy co dělat. Zájem o toto téma vyvolali přírodovědci, lékaři a ekologové, kteří mikroplasty v prostředí za nebezpečné pro organismy, a tedy i lidi, považují.

Jak velké množství mikroplastů se tedy v půdě nachází?

My jsme především hydrologové a pedologové, s problematikou mikroplastů víceméně začínáme. Nicméně podle údajů publikovaných našimi zahraničními kolegy lze v intenzivně zemědělsky využívaných půdách najít až jednotky tisíc mikroplastových částic na jeden kilogram půdy.

Už víme, jak se mikroplasty do půdy a dalších prostředí dostávají?

Nejpokročilejší je výzkum v oblasti mikroplastů v souvislosti s vodním prostředím. Sem se mikroplasty dostávají jednak praním a běžným otěrem syntetických textilií o lidské tělo a dále pak jako technologické přísady do běžných průmyslově vyráběných produktů. Například se uvádí, že jedna dávka zubní pasty, tedy pasta na jedno vyčištění zubů, obsahuje zhruba čtyři tisíce průmyslově přidávaných mikroplastových částic. Významným zdrojem mikroplastů do prostředí je tedy jednak rozpad plastového odpadu a zbytků, který zůstává v přírodě, a jednak to, co přichází přímo z našich životů, například čistírenské kaly nebo komposty.

Ale na pole se přeci kaly a komposty z domácností obvykle nedostávají.

Pro zemědělské půdy jsou zdrojem mikroplastů zbytky plastových fólií používaných pro balíky senáže, zbytky sítí z balíků sena nebo slámy, otěr pneumatik od zemědělských strojů, i když to nejsou klasické plasty jako polyetylen nebo polyvinylchlorid známý jako PVC. A dále je to takzvaný plastový mulč, což jsou plastové fólie, které se používají v intenzivním pěstování speciálních plodin, například zeleniny nebo raných brambor.

Kde kromě půdy můžeme mikroplasty najít?

V podstatě všude – ve vodě, v atmosféře, i akumulované v biomase rostlin i živočichů.

Co se stane, pokud mikroplasty v půdě vůbec nebudeme řešit?

Bude jich přibývat, a to velmi rychle. Pokud nepůsobí problémy dnes, může to nastat později, až jich bude skutečně hodně. Mikroplasty z vody teoreticky lze odfiltrovat. Z ovzduší taky, ale z půdy je dostat nelze.

Mikroplasty a lidské zdraví

Prozatím neexistuje žádný výzkum, který by přímo zkoumal účinky mikroplastů na lidský organismus. Všechny dostupné studie zkoumají jednotlivé lidské buňky nebo tkáně ve spojitosti s množstvím mikroplastů nebo laboratorní zvířata. Výzkum brzdí fakt, že na světě téměř neexistuje místo a lidé, kteří by již neměli mikroplasty ve svých tělech. Časopis Nature zveřejnil výzkum environmentálního výzkumníka Dunzhua Lia z Trinity College v Dublinu, ze kterého vyplývá, že pokud rodiče připravují kojeneckou výživu tak, že ji protřepou v horké vodě v plastové láhvi, jejich dítě může spolknout více než jeden milion mikroplastických částic každý den. Vědci odhadují, že v nejhorších případech člověk ročně přijme množství mikroplastů odpovídající hmotnosti kreditní karty. Mikroplasty se dokonce našly i ve stolici novorozeňat, jak zjistil americko-čínský tým vědců. Šířily se organismem matky, prošly placentou a dostaly se do plodu ještě před jeho narozením.

Už jste zmínil bioplasty, tedy biodegradabilní plasty různého složení, které mají špatnou pověst, protože se v půdě rozpadnou na mikročástečky a půdu kontaminují. Co taková bioplastová igelitka pohozená v lese udělá s půdou ve svém okolí?

V projektu SOPLAS toto řeší týmy ze Švýcarského federálního technologického institutu a z Univerzity v Bonnu. Podle jejich zjištění existují biodegradabilní mikroplasty, které se skutečně rozpadají na chemicky přírodní látky a v půdě nezůstávají. Na druhou stranu řada plastů, které výrobci vydávají za biodegradabilní, ve skutečnosti biodegradabilní nejsou a rozpadají se jen na menší, ale fyzikálně rezistentní částečky se stejným chemickým složením. Tedy na mikroplasty. Je velmi důležité uvědomit si, že biodegradabilita není vlastnost materiálu, ale systému. Materiál má schopnost se rozložit, ale musí být splněny podmínky prostředí, které umožní optimální biologickou aktivitu. Musí tam být určitá teplota, přístup kyslíku, určité pH a přítomnost dalších živin.

A co udělá s okolním prostředím klasická igelitová taška pohozená v lese?

Bude to ošklivé. Možná zabije nějaké lesní zvíře, pokud ji omylem sežere. Časem se rozpadne na malé částečky, které budou v půdě po stovky let, budou se pohybovat prostředím, možná akumulovat v houbách nebo další vegetaci a tudy i v další biomase, a možná při svém pomalém rozkladu bude ta taška do prostředí uvolňovat nějaké další chemické sloučeniny.

A to nikdo netlačí na výrobce plastů, aby jejich výrobky neuvolňovaly mikročástečky do svého okolí?

Obecně se tlačí na to, aby byly minimálně v Evropské unii zakázány jednorázové plastové výrobky. To bude velké zlepšení, protože spousta jednorázových výrobků a obalů končí jako černý odpad v prostředí. Je tlak, i když zatím ne dostatečný, na využití biodegradabilních plastů v zemědělství, které je největším zdrojem mikroplastů pro půdy. Otázka je v začátcích. A hlavně, nelze ji řešit izolovaně od ostatních.

Co si pod tím můžeme představit? Že se balíky slámy na polích budou balit do bioplastových sítí?

Ano, může to tak být. Obecně je a bude tlak na to, aby se maximální možné množství plastů převedlo na biodegradabilní – prostě z toho důvodu, že pokud v krajině zůstane nějaký odpad, nebude tam navěky. Kromě toho plasty pak nebude nutné separovat a spalovat, ale bude je možné zpracovávat třeba v kompostech. Zrovna v zemědělské výrobě by to hodně ulehčilo práci a zlepšilo situaci.

Co může člověk dělat, když nechce přispívat k rozšiřování znečištění mikroplasty?

Minimalizovat použití plastů ve svém životě. Jsou to běžná doporučení všech ekologických organizací a institucí, pokud hovořím o běžném občanovi a jeho každodenním životě. Například je dobré používat tkaniny z přírodních materiálů a minimalizovat obalový materiál při všem, co kupujeme. Pokud již plasty vyprodukujeme, měli bychom je důsledně třídit a odhazovat jen tam, kam patří. Není od věci sbírat plastové i jiné odpadky v přírodě, mikroplasty se z nich už nebudou uvolňovat do okolí. Ve své profesi bychom se měli starat o to, aby se minimalizovala potřeba plastů na oblasti, kde jsou skutečně nezbytné, a i tam se snažit po použití obaly stáhnout zpět a nenechávat je v prostředí. Výrobci by měli zvážit nutnost používání mikroplastových aditiv do výrobků, i za cenu snížení komfortu pro spotřebitele.

...

Celý článek naleznete na webu časopisu Universitas.
Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Comprehensive Approach for Successful Microplastics Analysis

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Životní prostředí

Interview: Using Agilent Resolve to Support Agricultural Research

Ostatní
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče
 

Podobné články


Článek | Životní prostředí

EnviroMail™ 5/Evropa: Je zelenina pěstovaná v městských komunitních zahradách opravdu zdravá?

„Urban farming“ a „urban gardening“, neboli městské zemědělství a studie stanovení kovů v zelenině.
ALS Czech Republic
more

Článek | Produkt

Agilent 5800 & 5900 ICP-OES (Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé)

Optické emisní spektrometry s indukčně buzeným plazmatem Agilent 5800 & 5900 ICP-OES. Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé.
Altium International
more

Video | Rozhovor

Podcast CHEmic #23 - Hmyz komunikuje různými způsoby. Je užitečné je znát, říká Irena Valterová

Jakou roli hrají feromony v komunikaci hmyzu? A jaké smysly hmyz používá? Na otázky odpoví dnešní host Podcastu CHEmic Doc. Irena Valterová.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more

Článek | Různé

Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana

Brazilský vědec Vinicius Santana, který získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024 se zabývá aplikací elektronové spinové rezonance (ESR) na CEITEC. Přinášíme s ním rozhovor o jeho výzkumu.
CEITEC
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Comprehensive Approach for Successful Microplastics Analysis

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Životní prostředí

Interview: Using Agilent Resolve to Support Agricultural Research

Ostatní
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče
 

Podobné články


Článek | Životní prostředí

EnviroMail™ 5/Evropa: Je zelenina pěstovaná v městských komunitních zahradách opravdu zdravá?

„Urban farming“ a „urban gardening“, neboli městské zemědělství a studie stanovení kovů v zelenině.
ALS Czech Republic
more

Článek | Produkt

Agilent 5800 & 5900 ICP-OES (Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé)

Optické emisní spektrometry s indukčně buzeným plazmatem Agilent 5800 & 5900 ICP-OES. Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé.
Altium International
more

Video | Rozhovor

Podcast CHEmic #23 - Hmyz komunikuje různými způsoby. Je užitečné je znát, říká Irena Valterová

Jakou roli hrají feromony v komunikaci hmyzu? A jaké smysly hmyz používá? Na otázky odpoví dnešní host Podcastu CHEmic Doc. Irena Valterová.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more

Článek | Různé

Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana

Brazilský vědec Vinicius Santana, který získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024 se zabývá aplikací elektronové spinové rezonance (ESR) na CEITEC. Přinášíme s ním rozhovor o jeho výzkumu.
CEITEC
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Comprehensive Approach for Successful Microplastics Analysis

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Životní prostředí

Interview: Using Agilent Resolve to Support Agricultural Research

Ostatní
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče
 

Podobné články


Článek | Životní prostředí

EnviroMail™ 5/Evropa: Je zelenina pěstovaná v městských komunitních zahradách opravdu zdravá?

„Urban farming“ a „urban gardening“, neboli městské zemědělství a studie stanovení kovů v zelenině.
ALS Czech Republic
more

Článek | Produkt

Agilent 5800 & 5900 ICP-OES (Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé)

Optické emisní spektrometry s indukčně buzeným plazmatem Agilent 5800 & 5900 ICP-OES. Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé.
Altium International
more

Video | Rozhovor

Podcast CHEmic #23 - Hmyz komunikuje různými způsoby. Je užitečné je znát, říká Irena Valterová

Jakou roli hrají feromony v komunikaci hmyzu? A jaké smysly hmyz používá? Na otázky odpoví dnešní host Podcastu CHEmic Doc. Irena Valterová.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more

Článek | Různé

Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana

Brazilský vědec Vinicius Santana, který získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024 se zabývá aplikací elektronové spinové rezonance (ESR) na CEITEC. Přinášíme s ním rozhovor o jeho výzkumu.
CEITEC
more
 

Mohlo by Vás zajímat

Comprehensive Approach for Successful Microplastics Analysis

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Životní prostředí

Interview: Using Agilent Resolve to Support Agricultural Research

Ostatní
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Quantification of cotton content in textiles by near-infrared spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Metrohm
Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Materiálová analýza

Material Identification of Lithium‑Ion Battery Separators Using FTIR Spectroscopy

Aplikace
| 2024 | Agilent Technologies
Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Evaluation of TOC of Sulfuric Acid using Wet Oxidation TOC Analyzer

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
TOC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Průmysl a chemie, Polovodiče
 

Podobné články


Článek | Životní prostředí

EnviroMail™ 5/Evropa: Je zelenina pěstovaná v městských komunitních zahradách opravdu zdravá?

„Urban farming“ a „urban gardening“, neboli městské zemědělství a studie stanovení kovů v zelenině.
ALS Czech Republic
more

Článek | Produkt

Agilent 5800 & 5900 ICP-OES (Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé)

Optické emisní spektrometry s indukčně buzeným plazmatem Agilent 5800 & 5900 ICP-OES. Chytrá cesta jak neplýtvat časem a získat správné výsledky hned napoprvé.
Altium International
more

Video | Rozhovor

Podcast CHEmic #23 - Hmyz komunikuje různými způsoby. Je užitečné je znát, říká Irena Valterová

Jakou roli hrají feromony v komunikaci hmyzu? A jaké smysly hmyz používá? Na otázky odpoví dnešní host Podcastu CHEmic Doc. Irena Valterová.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more

Článek | Různé

Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana

Brazilský vědec Vinicius Santana, který získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024 se zabývá aplikací elektronové spinové rezonance (ESR) na CEITEC. Přinášíme s ním rozhovor o jeho výzkumu.
CEITEC
more
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.