Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript

Univerzitní nakladatelství už nejsou chrliči skript a učebnic, jak tomu bývalo před lety. Jejich publikační činnost se v posledním desetiletí už nezaměřuje jen na literaturu potřebnou ke studiu, ale čím dál více titulů je z oblasti vědy a výzkumu. Vybrané tituly přitom stále častěji oslovují i laickou veřejnost. Roste počet monografií a dalších odborných knih, přidalo se elektronické publikování, zavádí se režim Open Access. Proměnu zažívá i zázemí: většina nakladatelství má nadále vlastní kamennou prodejnu, někde ji však již opustili a řeší prodej jinými cestami. Naprostou samozřejmostí jsou vlastní e-shopy. Nakladatelství spolupracují s distribučními sítěmi nejen „doma“, ale snaží se zajistit prodej své produkce i v zahraničí, například přes Amazon a další „velké hráče“.

Trend úspor či outsourcingu se dotkl i tiskárenských kapacit – vlastní tiskárnu už má jen několik vysokoškolských nakladatelství, a i ta se zpravidla neobejdou (především u náročnějších polygrafických zpracování) bez spolupráce s komerčními tiskárnami.

Proměna se týká nejen samotných knih a nakladatelské práce, ale i cílové skupiny. Zatímco dříve byli hlavními čtenáři a kupci studenti dané univerzity či daného oboru a úzká odborná komunita, nyní se okruh rozšiřuje.

„Zatímco před deseti lety byla snaha o co nejvyšší počet publikací, v nichž bylo zastoupeno i celkem dost skript a dizertačních prací, nynější trend směřuje – i v souvislosti se změnou hodnocení vědy a výzkumu – spíše k tomu, vydávat méně publikací kvalitněji zpracovaných. Snažíme se, aby každá fakulta měla každý rok alespoň jeden reprezentativní titul,“ říká Mgr. Klára Hanáková, Ph.D., provozní ředitelka Nakladatelství JAMU.

Význam univerzitních nakladatelství

• dokument, shrnující význam univerzitních nakladatelství, vydala světová Asociace univerzitních nakladatelství v roce 2018, v originální verzi je ke stažení zde
• v úvodu se uvádí: Univerzitní nakladatelství se nacházejí v centru celosvětového znalostního ekosystému. Vydáváme díla a poskytujeme služby, které využívají příslušníci akademické obce v nejširším slova smyslu – vědecko‑výzkumní pracovníci, pedagogové, studenti, knihovníci a všichni, kdo se v univerzitním prostředí pohybují. Naše práce také přesahuje k široké čtenářské veřejnosti a v důsledku všude tam, kde je zapotřebí fundované a aktuální recenzované odborné literatury, publikované podle nejvyšších standardů. Každé univerzitní nakladatelství má svou vlastní vizi a svou činností naplňuje specifické cíle. Existují však základní hodnoty, které máme všichni společné a jimiž se řídíme – integrita, diverzita, oddanost vědeckému poznání a intelektuální svoboda; ty definují, kdo jsme, jak vypadá naše práce a o co usilujeme. (překlad Munipress)

„Dvě třetiny naší produkce tvoří odborné monografie a sborníky, připravujeme i populárně-naučné knihy, ročně do deseti titulů, a padesát vědeckých časopisů. Rádi bychom se více zaměřili na populárně-naučnou literaturu a otevřeli vědu pro širší okruh zájemců, ale v současné situaci se na to těžko hledají finance, vědecké granty požadují jako výsledek vědecké monografie,“ uvádí PhDr. Alena Mizerová, ředitelka nakladatelství Munipress (Masarykova univerzita).

„Snižuje se počet vydaných skript, míněno titulů, a zvyšuje se podíl monografií. Náklady většinou zůstávají v podobné výši. Elektronické publikování zůstává na stejné úrovni, diskutuje se podstatné rozšíření vydávání e-skript na úkor tištěných. Je to ale i otázka praktičnosti, kdy si studenti často sami pdf vytisknou a pracují s tištěnou verzí,“ přibližuje zkušenost Vydavatelství Univerzity Pardubice jeho vedoucí Ing. Ivo Holava. Obdobný trend platí i pro Ostravskou univerzitu: „Důraz je u nás kladen zejména na kvalitní monografie, od vydávání skript v tradiční podobě se upouští, s výjimkou textů, jež jsou například výstupy z projektů apod.,“ uvádí doc. PhDr. Diana Svobodová, Ph.D., proděkanka pro vnější vztahy a internacionalizaci Pedagogické fakulty OU.

„Naším hlavním úkolem je publikovat výsledky výzkumu na naší univerzitě. Hlavní proměna souvisí s tím, že se soustředíme především na dosah námi publikovaných děl. Začínáme otázkou, Komu je kniha určena, kdo bude jejím čtenářem? a teprve po jejím zodpovězení volíme počet výtisků a nejvhodnější formu elektronické publikace,“ uvádí Ing. Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci.

Propojení s knihovnami

Dalším poměrně výrazným směrem inovací procházejí univerzitní nakladatelství ve spojitosti s nástupem nových technologií a zaváděním otevřeného přístupu publikování, díky čemuž se jejich činnost více propojila s univerzitními knihovnami. Někde tento trend vedl až ke sloučení v jeden organizační celek. „V roce 2010 se Vydavatelství VŠCHT stalo součástí Centra informačních služeb, které v sobě zahrnuje kromě vydavatelství i VŠ knihovnu a IT support pro celou VŠCHT Praha,“ říká Ing. Eva Dibuszová, Ph.D., vedoucí Centra informačních služeb VŠCHT Praha. Obdobný proces nastal i na Univerzitě Hradec Králové:* „Od 1.dubna 2016 se po dvaceti pěti letech stalo Nakladatelství Gaudeamus součástí Univerzitní knihovny, do té doby bylo samostatným pracovištěm UHK. Hlavním posláním Nakladatelství Gaudeamus stále zůstává zajišťování stěžejních vydavatelských a nakladatelských služeb pro všechna pracoviště naší školy, zejména jde o předtiskovou přípravu děl, návrhy obálek, komunikaci s tiskárnou, zajišťování veškeré agendy ISBN a dále prodej a propagace odborných textů a monografií. Nově se na Nakladatelství obracejí autoři s požadavkem o indexaci vydávaných děl ve WOS a požadavkem přidělování DOI,“* uvádí PhDr. Marie Otavová, vedoucí Univerzitní knihovny UHK.

A ještě jeden zajímavý trend zaznamenala ředitelka Munipressu PhDr. Alena Mizerová: „Z mého pohledu je to především proměna rolí mezi autorem a univerzitním nakladatelem. Investorem/vydavatelem byl před obdobím grantů, projektů, fondů aj. nakladatel. Ten si autory vybíral a určoval i diktoval proces vydání včetně způsobu odměňování. Nyní je investorem autor, nositel grantu, jenž si nakladatele vybírá i diktuje rytmus, a bohužel tím i nezáměrně snižuje kvalitu. Zní to asi příliš kriticky, ale autor často z časových důvodů, aby stihl vyúčtovat grant, dotaci atd. „netrvá“ na redakční práci, šetří na grafickém zpracování a kvalitním knihařském provedení. Je paradoxní, že tento vztah se odrazil i v novém Občanském zákoníku, kde je v části pojednávající o licenci nazýván nakladatel jako dodavatel a autor jako zadavatel. Přesně to ale tento vztah vystihuje. Jen silný – bohatý univerzitní nakladatel tomu dokáže čelit.“

Tištěná skripta: někde útlum, jinde stále úspěšný produkt

Doba, kdy studenti stáli frontu na skripta, které tiskárny univerzitních nakladatelství vyráběly v několikatisícových nákladech, je pryč. Studenti však tento zhutněný učební materiál nadále vyžadují a kupují, takže většina nakladatelství vysokých škol papírová skripta nadále zajišťuje. Jejich náklady se však celkově snížily. Menší je i počet jednotlivých titulů skript. Nakladatelství však zatím tento trend na lopatky (ekonomicky) nepoložil: snižování této produkce úspěšně nahrazuje růst (počtu i kvality) odborných knih.

Skripta a další učební texty tvoří čím dál menší část produkce univerzitních nakladatelů, například na Masarykově univerzitě je to už jen jedna třetina. Tento trend potvrzuje i Mgr. Ondřej Sýkora z Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jenž na otázku, co je hlavní proměnou za posledních cca deset let uvedl: „Profesionalizace nakladatelství, vysoká technická a grafická kvalita zpracování publikací a úplné opuštění modelu skript směrem k odborným monografiím.“ Útlum skript uvádějí i další. „Od vydávání skript v tradiční podobě se u nás upouští, s výjimkou textů, jež jsou například výstupy z projektů apod.,“ uvádí doc. PhDr. Diana Svobodová, Ph.D. z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

Tak razantní odklon od vydávání tištěných skript však neplatí pro všechny vysoké školy. „Po přechodném snížení spíše titulů než nákladů skript, se u nás situace stabilizovala, a naopak počet titulů stoupl a náklady se nemění,“ říká Eva Dibuszová z VŠCHT.* „Přikládám to tomu, že jsme úzce specializované a jediné vydavatelství v České i Slovenské republice, které se systematicky zabývá vydáváním odborné chemické literatury.“*

I pro další vysokoškolská nakladatelství jsou nadále skripta nedílnou součástí edičních plánů, spolupracují nejen s osvědčenými autory, ale i s novými (mladými) pedagogy, kteří vidí tuto činnost jako velmi potřebnou pro studenty svých fakult. Skripta se tak vydávají v opakovaných dotiscích a nových vydáních, jako například na ČVUT v Praze, kde některé tituly (především matematiky a fyziky pro první ročníky) se stále vydávají (a prodávají!) i v tisícových nákladech, zatímco jiné, úžeji zaměřené, se omezují na sto či dvě stě kusů a operativně se dotiskují podle potřeby fakult či zájmu studentů. Nakladatelství ČVUT ročně vydá více než šest desítek titulů tištěných skript, velmi časté jsou opakované dotisky nových, které se realizují někdy i ve velmi krátkých intervalech (autoři se občas bojí, aby náklad nebyl přemrštěný a nezůstali „ve skladu“, takže jdou do nižšího nákladu. Studenti mají přitom o jejich skripta zájem, takže se obratem zajišťuje dotisk). Akcent na tištěná skripta nadále platí např. na Janáčkově akademii múzických umění: „Skripta vydáváme dál, ale v menší míře a zejména u hudební fakulty – ze stran studentů je o ně nejvyšší zájem a patří k nejprodávanějším titulům s několikačetnými dotisky, neboť autoři s nimi ve výuce přímo pracují,“ říká Mgr. Klára Hanáková, Ph.D., provozní ředitelka Nakladatelství JAMU.

O tištěná skripta je zájem i na Univerzitě Hradec Králové, kde nakladatelství Gaudeamus nyní zaznamenává návrat k této tradiční studijní literatuře: „Sice u nás převažuje vydávání sborníků, odborných knih a dalších účelových tiskovin, ale v poslední době se v souvislosti se získáváním akreditací objevuje zájem o studijní texty a opory. A nový je i zájem o e-knihy. Této problematice bychom se chtěli v nejbližší době věnovat. Dosud u nás byly preferovány tištěné verze skript a nemáme zkušenost s tím, zda by se elektronické verze prodávaly,“ uvádí PhDr. Marie Otavová.

E-skripta či e-publikace zatím (prodejní) rekordy netrhají…

Elektronické verze skript (zpravidla nejjednodušší formou pdf), se sice v produkci univerzitních nakladatelů objevují, jejich počet moc neroste. Je to dáno i tím, že o jejich koupi studenti příliš zájem nemají. Pravděpodobně se zde projevuje fakt, že jsou zvyklí si k elektronickým verzím najít vlastní bezplatnou cestu, sken či jiné kopírování pro ně není problém, bohužel si starosti nedělají ani s dodržování autorských práv, což bohužel občas platí i pro vyučující… I přes rizika spojená s tímto nešvarem se (jen některá) nakladatelství pouštějí do elektronicky vydaných titulů, určených k prodeji. Například na ČVUT v Praze se elektronické verze skript před rokem objevila v nabídce univerzitního e-shopu (souběžná vydání tištěné a pdf verze), avšak prodeje jsou jen v jednotkách kusů… „Elektronické verze skript vydáváme v současné době ke stažení zdarma. Za úplatu zkoušíme vydávat některé monografie. Prodeje e-verzí jsou ale velmi malého rozsahu, jedná se o jednotlivé kusy, ne o desítky či stovky za rok,“ říká Ivo Holava z pardubické univerzity. Častější variantou je poskytování elektronických skript a dalších publikací bezplatně. Tato praxe je zavedena např. na VŠCHT Praha, kde jsou zcela zdarma volně přístupné el. skript, zatímco knihy jsou k dispozici jen částečně formou náhledu. „Prodej máme pouze tištěných titulů,“ upřesňuje Eva Dibuszová.

Na Masarykově univerzitě už též našly elektronické publikace své nedílné místo. „Elektronické verze publikací vydáváme, i multimediální, ale jedná se většinou o tituly spojené s projektovou podporou, tedy volně šiřitelné. Prodejné jsou většinou jen tituly v tištěné verzi,“ upřesňuje Alena Mizerová.

Prodej elektronických publikací už je zaveden na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Skripta a učebnice u nás vymizela, standardem jsou zpravidla kolektivní monografie, které ovšem v některých případech slouží jako doporučená literatura v seminářích. Paralelní tištěné a elektronické vydání zároveň vychází vstříc studentům, u nichž se způsob studia proměnil,“ uvádí Mgr. Ondřej Sýkora, podle něhož u nich paralelní elektronické publikování nevede k poklesu zájmu o tištěné knihy.

Skripta ke stažení zdarma mají k dispozici studenti Vysoké školy evropských a regionálních studií, z. ú.. Jedná se však o školu soukromou. „Elektronické verze skript vydáváme hlavně pro naše studenty, kterým je dáváme bezplatně do informačního systému školy, a mají je volně ke stažení. V průběhu posledních let u nás celkově přibývá počet publikací, které se vydávají v elektronické formě, a to na CD-ROM nebo na webových stránkách, kde jsou k dispozici ke stažení,“ upřesňuje doc. Ing. Jiří Dušek, Ph.D., pověřený rektor VŠERS.

Jen pro interní potřebu poskytují elektronické tituly zdarma na Pedagogické fakultě ostravské univerzity, zatímco například na JAMU či královéhradecké univerzit zatím tamní nakladatelství vydávají skripta jen v tištěné podobě.

Open Access

Zajišťuje univerzitní nakladatelství Open Access publikování, tedy výstupy vědy a výzkumu v režimu Creative Commons? „Ano, téměř jako pravidlo,“ uvádí ředitelka Munipress dr. Mizerová. Na VŠCHT se nová platforma týká jen vybraných titulů.

Tato oblast se zatím týká především odborných časopisů. „Od roku 2015 vydáváme oficiální fakultní časopisy v režimu open access – tzv. zlatou cestou. Letos je to již šestnáct titulů. Veškerý obsah je volně k dispozici bez uživatelských poplatků. Uživatelé mohou plné texty číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků. Časopisy vycházejí pod licencí CC BY-NC-ND 2.0. Nejsou účtovány žádné poplatky za podání, zpracování ani publikování rukopisu. Na archivaci a zpřístupnění využíváme kromě jednotlivých webů časopisů také Digitální repozitář UK. Tam jsme technicky připraveni i na model Open Access monografií, zatím je využíván výjimečně,“ upřesňuje Ondřej Sýkora z Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Nakladatelství Gaudeamus (UHK) se spolupodílí na řešení celouniverzitní strategie publikování děl v režimu Open Access, tak, jak to vyžadují projekty, ze kterých bylo vydávání děl financováno. Paralelně řeší problematiku vkládání plných textů děl celouniverzitního repozitáře a problematiku souvisejících autorských práv a licencí. Obdobně je tomu na olomoucké univerzitě: „Naše nakladatelství se spolupodílí na univerzitní strategii Open Access a repozitáře. Víme, že technická stránka je až to poslední v řadě. Nejvíce otázek je momentálně kolem ochrany autorských práv a vlastnictví licence u zaměstnaneckých děl. Publikování Open Access textů řešíme u jednotlivých projektů, pokud je to v podmínkách dotace či grantu,“ říká Ing. Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Na ČVUT v Praze či na Univerzitě Pardubice není tato činnost v kompetenci nakladatelství, ale univerzitních knihoven.

Akcent na kvalitu

Kdo byť jen náhodou zabrousí do univerzitních prodejen, vidí na první pohled markantní rozdíl oproti dříve vydávaným knihám. Mají atraktivní formáty, různé druhy vazeb (pasujících na míru obsahu a zpracování dané knihy), často jsou tištěny na nových druzích papíru. Barevný tisk už je skoro pravidlem. Zkrátka, dřívější černobílé publikace s nejjednodušším zpracováním už jsou spíše popelkou. To přitom už často platí i pro skripta, která získávají atraktivnější podobu a od černobílých „naléváren“ přecházejí na plnohodnotné tituly, často v barvě.