Ke zkoumání nemocí potřebujeme lepší data. Získáme je v Brně.
Universitas: Martin Bobák
Přes dvacet let je Martin Bobák epidemiologem na University College v Londýně. Zkoumá, co může za civilizační nemoci jako je Alzheimerova choroba, ADHD nebo alergie. Nový projekt CETOCOEN Excellence, který právě zahajuje Masarykova univerzita při svém výzkumném centru RECETOX, dá jemu i dalším vědcům přesnější data nutná k pokroku ve výzkumu.
Proč trpíme civilizačními chorobami? Jednoduchá odpověď, která napadne každého laika: Protože dýcháme špatný vzduch, jíme chemicky ošetřené ovoce a zeleninu a málo se hýbeme. Jenže takhle jednoduché to není. „Mezinárodní projekt Global Burden of Disease (GBD) pravidelně aktualizuje odhady o tom, které faktory mají největší význam pro zdraví. V poslední aktualizaci bylo zahrnuto přes osmdesát faktorů,“ vysvětluje Martin Bobák, epidemiolog působící na londýnské University College.
Největší vliv na zdravotní stav měl podle GBD vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. „Ale je to ještě složitější. Ani jeden z těchto faktorů totiž není v populaci rozložený náhodně,“ podotýká Bobák, že důležitý je i kontext. Právě k dalším, podrobnějším datům by vědcům měla dopomoci nová brněnská živá laboratoř projektu CETOCOEN.
Jak důležitý pro vás jako vědce nový projekt Masarykovy univerzity je? Myslíte, že může významně posunout výzkum těchto nemocí?
Dost pravděpodobně ano. Právě vzhledem k rozsahu a komplexnosti tohoto projektu, který bude zahrnovat jak detailní měření koncentrace chemických látek v prostředí a lidských tkáních, tak i detailní hodnocení zdravotního stavu, což není úplně běžné ani na zahraničních pracovištích.
Jaká data jsou pro výzkum těchto nemocí potřeba? Co všechno se zjišťuje a posuzuje, když se zkoumá například Alzheimerova choroba nebo poruchy chování a učení u dětí, plodnost, alergie a podobně?
Značná část toho, co víme o vlivu prostředí na zdraví, pochází ze studií používajících agregovaná data. Například při studiu znečištění prostředí se používají zprůměrovaná měření venkovních koncentrací pro územní jednotky, jako města, okresy a tak dále. Ale používají se i zdravotní data, například úmrtnost, agregovaná na stejné územní jednotky. Takže všechny osoby žijící v jedné této územní jednotce mají přiřazenu jednu hodnotu.
A to je špatně?
Je to samozřejmě obrovské zjednodušení. Jednotlivci se jistě budou mezi sebou podstatně lišit. Zásadní limitací je to, že v těchto studiích nejsou dostupná data o individuální expozici a zdravotním stavu jednotlivců. Takže není jisté, že očekávaný nebo pozorovaný vztah mezi znečištěním a úmrtností není způsoben nějakými jinými charakteristikami územních jednotek, například sociální strukturou a podobně.
V CETOCOEN se tomuto „znečištění dat“ vyhnete?
V novém projektu se bude vztah mezi faktory prostředí a zdravím sledovat na úrovni jednotlivců – tedy budou se měřit individuální expozice, pokud možno biologických vzorcích, individuální zdravotní stav a další individuální faktory ovlivňující zdraví. Budou se zkoumat faktory jako kouření, obezita, výživa a podobně, navíc budou k dispozici i geografická data. Takto komplexní soubor dat umožní daleko spolehlivější rozeznávání vlivu jednotlivých faktorů na riziko chorob.
Budete vy osobně působit na CETOCOEN? Přestěhujete se do Brna?
V CETOCOEN projektu budu působit dost intenzivně, v Brně budu trávit zřejmě hodně času, ale na přestěhování to zatím nevypadá.
Laická představa o tom, proč lidé trpí civilizačními chorobami, je ta, že dýcháme špatný vzduch, jíme chemicky ošetřené ovoce a zeleninu a málo se hýbeme. Je to takhle jednoduché, nebo je těch faktorů více?
Faktorů ovlivňujících lidské zdraví je dlouhá řada. Mezinárodní projekt Global Burden of Disease (GBD) pravidelně aktualizuje odhady o tom, které faktory mají největší význam pro zdraví. V poslední aktualizaci bylo zahrnuto 84 faktorů. Největší vliv na zdravotní stav měl vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. Ale takhle jednoduché to není. Ani jeden z těchto faktorů není v populaci rozložený náhodně, všechny rizikové faktory vykazují silný vzájemný vztah se socio-ekonomickými ukazateli. Vezmeme-li například vzdělání, tak vyšší vzdělání je spojeno s nižším výskytem kouření, hypertenze nebo obezity nebo třeba s nižšími koncentracemi znečištění ovzduší v místě bydliště a podobně. Obecně jsem přesvědčen, že primárním a nejsilnějším rizikovým faktorem je socio-ekonomický status, tedy jeho pozice ve společnosti, a to jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni populace. Ten pak zásadně ovlivňuje výskyt ostatních rizikových faktorů.
MUDr. Martin Bobák, MSc., Ph.D.
- 57 let, pochází z Prahy
- Vystudoval medicínu a epidemiologii v Praze a v Londýně
- V roce 1990 odjel do Londýna natrvalo a studoval postgraduálně na London School of Hygiene and Tropical MedicineV letech 1991–1996 byl stipendistou Wellcome Trustu
- Od roku 1994 do současnosti je pracovníkem na University College London Medical School a působí jako profesor epidemiologie
- Jeho polem je vliv prostředí a socioekonomických faktorů na zdravotní stav lidí
- Je ženatý, má dvě děti a s rodinou trvale žije v Londýně
Jak velký pokrok se udělal ve výzkumu civilizačních onemocnění za posledních dejme tomu dvacet let? Mám pocit, že proti alergiím nebo poruchám plodnosti se zatím moc bojovat nedá. Nebo ano?
Pokrok byl obrovský, o tom není sporu. Největšími zabijáky v České republice, a celkově v Evropě, jsou kardiovaskulární a nádorové choroby, tedy skupiny onemocnění, které se nazývaly civilizačními. U těchto chorob nastalo ve většině evropských zemí, včetně Česka, dramatické zlepšení. Podívejte se na střední délku života, na kterou mají naprosto zásadní vliv úmrtí na kardiovaskulární choroby a nádory. Ta roste v celé Evropě, v Česku stoupla od roku 1990 o celých osm let.