Profesor František Švec získal Cenu Františka Běhounka

Ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu převzali 20. 11. 2023 v budově Lichtenštejnského paláce vynikající studenti a absolventi, pedagogové a vědci z vysokých škol z celé republiky. Z celkem 21 oceněných bylo hned sedm laureátů z Univerzity Karlovy.

Prestižní Cenu Františka Běhounka převzal z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka za účasti dalších představitelů Úřadu vlády ČR a Parlamentu ČR profesor František Švec z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

Panu profesorovi moc gratulujeme a děkujeme za skvělou reprezentaci Univerzity Karlovy a její Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

Cena Františka Běhounka

Tato cena nese jméno významného českého fyzika, akademika, profesora a spisovatele Františka Běhounka, který studoval v Paříži pod přímým vedením Marie Curie-Sklodowské. Profesor Běhounek byl dobrodružný člověk, v roce 1926 se zúčastnil výpravy Roalda Amundsena k severnímu pólu, v roce 1928 přeletěl jako první Čech na vzducholodi Italia nad severním pólem. Byl také členem množství odborných organizací a mezinárodních vědeckých sdružení a expertem UNESCO pro výzkum atomového záření. Tato Cena je udělována od roku 2012.

MŠMT: Profesor František Švec získal Cenu Františka Běhounka

Prof. Ing. František Švec, DrSc.

František Švec je český chemik s mezinárodním renomé, který vyvinul speciální materiál pro separaci a analýzu chemických látek, jenž má nespočet praktických využití, třeba při kontrole znečištění vody nebo při výrobě léků či vakcín. Jeho přelomový vynález proměnil celosvětovou chemickou analýzu. Životní příběh Františka Švece je bez nadsázky ztělesněním amerického vědeckého snu.

Ve svých padesáti letech se rozhodl zcela změnit svůj život a využít nabídky zaměstnání na Cornellově univerzitě v USA. Později získal profesuru na prestižní Kalifornské univerzitě v Berkley. Po 25 letech ve Státech se vrátil zpátky do Čech a působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

František Švec se stal světově známým díky vynálezu porézních polymerů ve formě monolitů, což jsou materiály, které nalezly široké uplatnění v celosvětovém měřítku zejména v oblasti separačních technik. Jeho výzkum ho přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité např. v separacích. Jeho hluboké znalosti základních principů ovlivňujících tvorbu pórů mu umožnily navrhnout velmi jednoduchý přístup k takovým materiálům a získat tak kontrolu nad procesy, které zprostředkovávají, jako jsou separace, nebo katalýza.