Statistická ročenka 2023: Inovativní prostředí - Patenty, high-tech zboží a AI (díl třetí)

Český statistický úřad vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Třetí díl přináší soubor dat týkajících se odvětví, jež souvisí s originalitou, konkurenceschopností a inovativností české vědy – zaměří se tak na množství patentů, high-tech zboží a výzkum v oblasti AI.

Zde si můžete přečíst první a druhý díl seriálu o aktuální statistické ročence.

Patenty a patentové licence

Český statistický úřad (ČSÚ) sledoval množství patentů a patentových licencí, které u nás byly za posledních několik let uděleny. Jedná se o parametr, jež nám může ukázat, jak je věda v České republice inovativní a originální. Data o množství patentů udělených v ČR porovnává ČSÚ v nové ročence od roku 2000 do roku 2022. Celkem jich bylo v roce 2022 uděleno 5 014 (v roce 2000 to bylo 1 611). Tohle na první pohled velké číslo v sobě nicméně ukrývá 4 662 patentů z EU, které se u nás jen validovaly. Dále je v něm schováno 4 672 patentů, o které u nás žádali zahraniční přihlašovatelé. Z nich nejvíce bylo z Německa a USA (v roce 2022 to bylo 1256, respektive 836 žádostí).

O patent u nás v roce 2022 žádalo 342 tuzemských přihlašovatelů, z toho bylo 161 žádostí od podniků, 94 z vysokých škol a 25 z ústavů Akademie věd ČR. Počet tuzemských žadatelů pomalu rostl mezi lety 2000–2016, od té doby zase klesá: zatímco v roce 2000 u nás bylo českých žadatelů o udělení patentu 268, v roce 2016 to bylo 675. Pouze v době, kdy byl počet žadatelů nejvyšší, se vysoké školy se svými žádostmi přibližovaly podnikovému sektoru, dlouhodobě však podniky vedou nad veřejným sektorem v množství žádostí o patenty.

Patentové licence u nás v roce 2022 udělovalo 86 poskytovatelů, z toho 53 jich bylo z podnikatelského sektoru, 17 z vládního a 15 z vysokoškolského. Přestože se celkový počet poskytovatelů patentových licencí v průběhu let (ČSÚ zde uvádí data od roku 2015) téměř nemění, každý rok je kolem dvaceti poskytovatelů s novou licencí, což znamená, že se jednotliví poskytovatelé patentů v čase proměňují.

Z poskytnutých patentových licencí jsou potom přijímány licenční poplatky: v roce 2022 byl výnos z licenčních poplatků rekordních 3,38 mld., přičemž nejvíce z toho – 3,31 mld. – putovalo vládnímu sektoru, 68 milionů korun bylo pro podnikatelský sektor a 6 milionů pro vysokoškolský. Z toho putovalo jednotlivým sektorům 20 milionů z nově udělených licencí. Proporčně se finanční prostředky pro jednotlivé sektory moc neproměňují, v roce 2022 nicméně výrazně vzrostly peníze za licenční poplatky vládnímu sektoru – téměř o půl miliardy.

Obchod s high-tech zbožím

V rámci statistické ročenky vydává ČSÚ u dat z oblasti vědy a výzkumu také čísla týkající se technologií a high-tech zboží. Ta ukazují, zda se u nás na jedné straně vyrábí moderní zboží s vysokou přidanou hodnotou a na straně druhé, zda se u nás takové zboží nakupuje.

Podle dat ČSÚ na tomto poli zahraniční obchod každý rok roste. V roce 2022 jsme vyvezli high-tech zboží za celkových 486,3 mld korun, dovoz byl za 614,4 mld. korun. Pod high-tech zbožím se zde rozumí především výpočetní technika, telekomunikace, vědecké přístroje, letecká technika, ale také zboží z oblasti farmacie nebo chemie. U většiny těchto produktových skupin tržby za vývoz mírně rostou, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z vědeckých přístrojů. Nejvíce zboží ČR vyváží do zemí EU, především do Německa a Nizozemí. Mimo EU jsou to Spojené státy americké a Velká Británie. Nejvíce dovážíme zboží týkající se telekomunikací, a to především z Číny.

Ve zpracovatelském průmyslu se high-tech odvětví v roce 2021 (novější data zatím nejsou k dispozici) věnovalo 3476 subjektů, které zaměstnávaly 62 005 lidí. To je sice o téměř 500 lidí více než v roce předchozím, ale o skoro 6 000 méně, než v roce 2018. Z uvedeného množství subjektů (jejich celkový počet rostl od roku 2010 jen velmi mírně) se jich nejvíce zabývá výrobou počítačů a elektronických součástek (1 333), a také spotřební elektroniky a optických přístrojů (1 065). V závěsu je výroba vědeckých elektronických přístrojů (899), 93 subjektů u nás vyrábí letadla a související zařízení a 86 farmaceutické výrobky. Přestože se posledními dvěma jmenovanými odvětvími zabývá jen malé množství subjektů, zaměstnávají poměrně velké množství lidí: ve farmaceutické výrobě v roce 2022 pracovalo 11 194 lidí, ve výrobě letadel a souvisejících zařízení 7 533 zaměstnanců. Nejvíce pracovníků bylo ve výrobě vědeckých elektronických přístrojů – 16 135.

Přestože počet subjektů i zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu s high-tech zbožím meziročně vzrostl, tržby v roce 2021 klesly oproti předchozímu roku o téměř 18 miliard na 401,7 mld. korun. Stál za tím hlavně pokles tržeb ve výrobě počítačových a elektronických součástek. Naopak v roce 2021 stouply tržby za farmaceutické výrobky – ty mají také spolu s vědeckými elektronickými přístroji největší přidanou hodnotu a také se v těchto oblastech dlouhodobě vydává nejvíce financí na vědu a výzkum.

Co se týče obchodu s high-tech službami, i zde jak import, tak export neustále rostou – vývoz v roce 2022 činil 177,1 mld. korun, u dovozu byl nárust mezi lety 2021 a 2022 nejvyšší od roku 2015 – z 92,1 na 123 mld. korun. Nejvíce vyvážíme i dovážíme počítačové služby a software, a to převážně do/z Německa a do Spojených států.

Službám v high-tech odvětví se v roce 2021 věnovalo 54 018 podnikatelských subjektů, které zaměstnávaly 158 153 lidí. Oba tyto parametry se dlouhodobě zvyšují především zásluhou IT oblasti – v ní v roce 2021 podnikalo 41 554 subjektů zaměstnávajících 101 758 lidí. Činnost v oblasti IT také tvořila v roce 2021 cca polovinu tržeb v high-tech službách, má nejvyšší přidanou hodnotu a vydává nejvíce prostředků na vědu a výzkum. Následuje telekomunikační, informační a audiovizuální činnost.

Výzkum umělé inteligence

Specifickým tématem, kterým se ČSÚ zabýval, byl vývoj a výzkum v oblasti umělé inteligence v rámci České republiky. Tato studie byla podpořená z MŠMT s cílem monitorovat výzkum, který byl mezi lety 2017-2023 u nás realizován, a detailněji tak zmapovat tuzemské poznání na poli AI, které bylo podpořeno státními financemi. U těchto dat tedy chybí meziroční srovnání, nicméně ukazují, že Česká republika a její výzkumné instituce oblast AI rozhodně nezanedbávají.

Ve sledovaném období u nás bylo ze státní kasy 847 podpořených projektů, které se nějak zabývaly umělou inteligencí. Jednalo se buď přímo o nástroje AI, jako je software nebo algoritmy, případně o oblasti jejich využití – robotika, autonomní doprava atp. Důležité ovšem je, že ČSÚ použil pro vyhledávání projektů klíčová slova v názvech a abstraktech projektů, mohlo se tedy stát, že mezi nalezenými projekty budou také ty, které se umělou inteligencí zabývají spíše okrajově (odhad ČSÚ je do 10 %).

Když výzkumníci projekty rozdělili do několika skupin, ukázalo se, že se 52 % z nich věnovalo výzkumu souvisejícímu s AI (na což šla státní podpora 3,8 mld korun), 24 % aplikovanému výzkumu (1,8 mld.), 18 % základnímu výzkumu umělé inteligence (1,9 mld. ze státních financí), 4 % etickým a právním aspektům (233 mil.) a 2 % infrastruktuře pro umělou inteligenci (614 mil.).

Státní peníze byly na podporu výzkumu v oblasti umělé inteligence za sledované časové období poskytnuty především prostřednictvím TAČR (278 projektů s podporou 4,5 mld.), MPO (178 projektů, 524 mil. korun), GAČR (162 projektů, 1,2 mld.), MŠMT (136 projektů se státní podporou 3,3 mld.), ale i dalšími ministerstvy. Nejčastěji se na výzkum v oblasti AI zaměřovaly obory týkající se elektrotechniky, informačních technologií, ale také matematické a medicínské obory nebo psychologie.

Nejvýznamnějšími účastníky výzkumu týkajícího se umělé inteligence z vysokoškolského a vládního sektoru bylo pražské ČVUT a brněnské VUT, konkrétně Fakulta elektrotechnická na ČVUT v Praze (78 projektů, 509 mil. korun ze státní podpory), Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta informačních technologií – obě na VUT (dohromady 106 projektů a 697,8 mil. korun), dále také Matematicko-fyzikální fakulta na UK, Fakulta informatiky na MU nebo například Přírodovědecká fakulta na UPOL.

Mezi ústavy Akademie věd se výzkumu umělé inteligence nejvíce věnovaly Ústav teorie informace a automatizace (21 projektů, 116 mil.), Ústav informatiky a (možná překvapivě) Fyziologický ústav (8 projektů, 33 mil. korun). Z podnikatelského, soukromého a neziskového sektoru to byl Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (15 projektů, státní podpora 53,6 mil. korun), URC Systems s.r.o. (6 projektů a 130 mil.) a Vojenský technický ústav, s.p. (3 projekty, podpora 220 mil. korun).

Z dat ČSÚ také vyplývá, že všechny zapojené instituce do výzkumu AI spolu čile komunikují a je mezi nimi rozvinutá spolupráce. Nejčastějším výstupem z podpořených projektů byly články v odborných časopisech (989), software (336) nebo prototyp (214), vzniklo ale také 18 odborných knih a 4 patenty.