Technologické trendy roku 2020

Nejen to predikují analytici společností jako Deloitte, Telenor či Gartner. Některé technologie nám jsou již známé a „pouze se vylepšují“, některé jsou však úplně nové a dosud neznámé – je však jasné, že všechny mohou významně změnit naše životy.

Etika a důvěra v technologie

S příchodem stále lepších digitálních technologií žádají podniky své zákazníky i o stále větší důvěru, od nakládání s osobními údaji po sledování chování online. Důvěra spotřebitelů v komerční podniky však stále klesá, obávají se především zneužití informací. Důvěryhodnost značky je tak důležitější, než kdy jindy – firmy musejí být otevřené a čestné. Zavedením technologické etiky, která řeší přístup organizace k používání technologií jako celku, činí závazek, který může vytvořit právě dlouhodobý základ důvěry. Podle studie digitálního podnikání od MIT Sloan Management Review a Deloitte však pouze 35 % respondentů věří, že lídři organizací tráví dostatek času přemýšlením a komunikací dopadů digitalizace na společnost.

S technologickou etikou úzce souvisí i využívání emoční umělé inteligence. „Emoční“ AI bude v tomto roce odpovědí na poptávku po technologiích, které více rozumějí lidem. Mnoho společností zavede do svých systémů emoční prvky strojového učení, které k rozpoznávání hlasu a tváře přidají také rozpoznávání momentálního emočního stavu daného uživatele. K měření emoční odezvy zákazníka budou používány metody, jako například Eye-tracking nebo Facial Coding.

Finance a budoucnost IT

Technologie poznamenaly také samotné obchodní strategie firem. Napětí je nejvíce pozorovatelné v sektoru IT, kde financování strategických inovačních a transformačních programů v současné době představuje jen malé procento z celkového rozpočtu firem. Většina rozpočtu, v průměru 56 %, plyne na udržování obchodních operací a pouze 18 % na budování nových obchodních schopností.

Situace tak nabízí potenciál pro změny v rámci financování firem. IT a finanční ředitelé budou do budoucna více zkoumat příležitosti pro financování inovací, jako je společné investování v rámci a napříč jejich průmyslem, ekosystémové dotace a další modely. „Moje rada ostatním lídrům, kteří se vydávají na tuto cestu, je uvědomit si, že budování agilního podniku je víc než jen změna procesů vývoje softwaru – být agilní vyžaduje změnu kultury. Na této cestě jsme již dva roky a výsledky vidíme díky zapojení lidí na všech úrovních napříč celou organizací. Vyžaduje to trpělivost. Agilní cesta je ta, která nikdy nekončí – vždy jsou další příležitosti ke zlepšení,“ říká Narayanan Krishnakumar, hlavní technolog v Delta Air Lines.

S tím souvisí i role IT architektů. Ti jsou ve firmách zodpovědní za design a implementaci technologických infrastruktur, nicméně 54 % firem hlásí na této pozici mezery ve zkušenostech nebo nedostatek lidí. Pouze každá desátá firma má ve svém týmu systémových architektů dostatek. „Firmy si začínají uvědomovat, že správná podniková architektura, od obchodní architektury přes architekturu informačních systémů až po technologickou architekturu, bude důležitější než kdy dřív. Role IT architektů je dnes klíčová pro udržení kroku s technologickým rychlíkem, který nabourává dosavadní pravidla v podnikání,“ uvádí Štěpán Húsek, partner technologického poradenství Deloitte.

Firmy už dnes využívají také digitální dvojčata – virtuální repliky fyzického objektu, jako je auto, budova, silnice nebo město. Dvojčata jsou průběžně aktualizována údaji v reálném čase a spoléhají na rozšířené funkce senzorů a dalších softwarových nástrojů. Umělá inteligence a strojové učení se pak používají k předpovídání podmínek a akcí, které lze podniknout na fyzickém dvojčeti. V následujících měsících se do „dvojčat“ začnou zapojovat také nejnovější technologie, jako například internet věcí, což nabídne nové obchodní modely.

Zelené inovace

Zelené inovace už nebudou pouhým slovním spojením ale něčím, co by se mělo stát prioritou a skutečností. Kombinací internetu věcí, velkých dat a umělé inteligence bude možné měřit konzumaci, regulovat poptávku a významně snížit uhlíkovou stopu, zatímco dojde i ke snížení nákladů a k vybudování nových toků příjmů. Zelený průmysl se pravděpodobně stane základem pro ekonomiku příštích let. Může se podílet na velkých změnách napříč několika společenskými sektory, bude to spolupráce dodavatelů, investorů a zákazníků. Rok 2020 bude samozřejmě patřit také elektroautomobilům. S většími rodinnými vozy schopnými ujet delší vzdálenosti vstoupí na trh téměř každý velký výrobce automobilů.

Trendem nicméně bude i nenakupování nových technologií. Přestože není k dispozici mnoho údajů o dopadu výroby smartphonů na životní prostředí, OSN tvrdí, že 80 procent uhlíkové stopy smartphonu pochází z výroby, přibližně čtyři procenta z dopravy a 16 procent z celoživotního používání. Pro lidi, kteří si uvědomují změny klimatu, bude v roce 2020 stále přitažlivější ponechat si smartphone, který již mají - nebo si koupit použitý.