Rozhovor s RNDr. Markem Liškou, Ph.D., vedoucím útvaru laboratoří Povodí Vltavy

Jste vedoucí útvaru laboratoří státního podniku Povodí Vltavy. Dlouhodobě se zabýváte kvalitou vody a problematikou analytického stanovení široké škály mikropolutantů ve vodním prostředí. Jak jste se k této zajímavé práci dostal? Co Vás na tomto oboru oslovilo, že jste se v něm vypracoval na renomovaného odborníka?

Jsem původem vystudovaný hydrobiolog na přírodovědecké fakultě UK v Praze, v rámci postgraduálního studia jsem se zabýval bioakumulací stopových prvků v biomase vodních bezobratlých. Po nástupu do státního podniku Povodí Vltavy mě kromě jiného postupně začala zajímat problematika specifických organických látek a jejich pohyb ve vodním prostředí. Je to velká skupina látek, která je relativně nová a postupně se v čase rozvíjející s tím, jak pokračuje tzv. technický pokrok lidské společnosti. Jedná se zejména o pesticidy používané v zemědělství, humánní a veterinární farmaka a různé technologické látky a přísady (změkčovače plastů, antikoroziva, diagnostické látky, látky snižující povrchové napětí, domácí a průmyslová chemie, „musk compounds“ a další látky). Před několika lety jsme se s kolegy z naší plzeňské laboratoře domluvili, že toto bude jeden z hlavních cílů naší činnosti. Jedná se o problematiku, která je v souladu s požadavky národní a evropské legislativy v oblasti monitoringu vod, téma, které je velmi zajímavé a atraktivní. Má rovněž důležitý zdravotní a environmentální aspekt a zatím provádění analýz těchto látek je i komerčně rentabilní. Postupně jsme naše laboratoře na tuto činnost vybavili, a to jak po stránce personální, tak i po stránce přístrojové.

V tomto čísle časopisu VTEI představujeme výsledky řešení projektu Čistá voda – zdravé město, mohl byste nám říci, jaké vy vnímáte potřeby zlepšení kvality zdrojů pitné vody pro Prahu a vlastně obecně v povodí řeky Vltavy?

V současné době má Praha dva nejdůležitější zdroje pitné vody, hlavním zdrojem je vodárenská nádrž Švihov na Želivce, druhým zdrojem je voda z řeky Jizery v Káraném. Jedná se tedy o povrchové zdroje pitné vody. Povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce má plochu přibližně 1 200 km2, probíhá zde intenzivní zemědělská činnost a je zde poměrně velké osídlení. Tato fakta určují vlivy na kvalitu vody, v přítocích VN Švihov se vyskytují zvýšené koncentrace živin (zejména fosforu), pesticidů a jejich metabolitů a rezidua humánních a veterinárních farmak. Vzhledem k tomu, že se jedná o zdroj pitné vody pro cca 1,5 mil. obyvatel, je nutné zajistit snížení vstupů těchto látek do povrchových a podzemních vod, např. změnou systému zemědělského hospodaření, omezení pěstování technologických plodin a instalací technologií pro separaci farmak a dalších látek z odpadních vod u významných zdrojů (např. zdravotnických zařízení). Výstavba technologického stupně s granulovaným aktivním uhlím na úpravně vody v Hulicích řeší tento globální problém jen částečně a nelze jím nahrazovat řešení příčin vzniku tohoto znečištění.

Můžete nám říci něco bližšího o trendech vývoje kvality vod v povodí řeky Vltavy? Jak to vypadá s ukazateli hydrochemické a hydrobiologické jakosti? Změnilo se spektrum monitorovaných parametrů?

Obecné lze říci, že kvalita vody se v dlouhodobém horizontu zlepšila, na konci minulého století došlo k ukončení některých průmyslových výrob a bylo postupně zavedeno efektivní čištění odpadních vod prostřednictvím rekonstrukcí a intenzifikací ČOV. To mělo za následek výrazné snížení organického zatížení povrchových vod z bodových zdrojů a významné snížení vstupu živin, zejména dusíku a fosforu. Tomu také na řadě lokalit odpovídá postupné zlepšování ekologického stavu toků, tj. vyšší druhová diverzita bentických organismů a druhové složení ryb a další. Postupně se přestaly v povrchových vodách používat a vyskytovat látky typu polychlorovaných bifenylů, organochlorových pesticidů typu DDT a další látky. „Nově“ se však v povrchových, drenážních a podzemních vodách objevuje problém s látkami používanými v zemědělství, zejména s dusíkatými a jinými pesticidy, které často do určité míry nahrazují mechanické obdělávání půdy. Zejména při pěstování technických plodin (řepka, kukuřice, řepa) se používají ve velkém rozsahu a v širokém látkovém spektru látek, metabolity těchto látek, případně rodičovské látky pronikají do podzemních i povrchových vod. Dalším problémem jsou humánní a veterinární farmaka, jejichž rezidua nacházíme v odpadních a povrchových vodách, často ve velmi vysokých koncentracích (zejména metformin, oxypurinol, gabapentin, hydrochlorthiazid, karbamazepin, telmisartan a další látky). Mezi další látky, které v našich povrchových vodách nacházíme, patří např. bisfenol A, PFOS, PFOA, EDTA, benzotriazolové látky, pesticidy používané k ochraně dřeva např. propiconazol a řada dalších látek lidské denní potřeby – „musk compounds“ např. galaxolid. Dále jsou samozřejmě problémem ekologické havárie různých typů. V posledních letech jsme řešili havárie typu: únik impregnační látky z dřevozpracujícího podniku, kontaminace přítoku menší vodárenské nádrže atrazinem, únik digestátu do povrchových vod a některé další…

Vodní nádrž Švihov je nejvýznamnějším zdrojem vody pro Prahu. Můžete z titulu správce tohoto povodí Želivky a Vaší profese přiblížit aktivity realizované v posledních letech a včetně plánů do budoucna?

Ve prospěch ochrany množství a jakosti povrchové vody ve vodárenské nádrži Švihov na Želivce jsou rozhodnutími příslušných vodoprávních úřadů stanovena tzv. ochranná pásma vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Státní podnik Povodí Vltavy se podílí na jejich aktualizacích a úpravách. V povodí nádrže probíhá intenzivní monitoring kvality vody, který realizuje útvar vodohospodářských laboratoří. V roce 2017 byla hejtmanem kraje Vysočina a generálním ředitelem státního podniku Povodí Vltavy založena pracovní skupina „Želivka – vodárenská nádrž Švihov“. V rámci této pracovní skupiny jsou diskutovány problémy zemědělských aktivit a jejich případné omezení, problematika řešení bodových zdrojů znečištění (zejména ČOV) a další aktivity. Povodí Vltavy, s. p., realizuje projekt „Přírodě blízká a technická opatření v povodí VN Švihov na Želivce“, kde řeší problematiku plošných zemědělských zdrojů znečištění na zemědělském půdním fondu se zapojením dotčených zemědělských subjektů v jednotlivých subpovodích. Jedná se zejména o eliminaci původem erozních sedimentů a fosforu, kontaminovaných vod drenážních systémů (N, P, pesticidy) zaměřenou do nejkritičtějších lokalit. Dále jsou opatření zaměřena na retenci a akumulaci vody v krajině. V polovině roku 2019 byl zahájen detailní monitoring kvality vody v zemědělsky obhospodařovaných mikropovodích přítoků VN Švihov, zacílený na speciální potřeby Programu B4 Ministerstva zemědělství ČR pod názvem „Podpora opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce“. Ve spolupráci s kolegy z VÚV TGM, v. v. i., PVK, a. s., a Želivské provozní, a. s., spolupracujeme na realizaci projektu Ministerstva vnitra ČR vedeného pod názvem „Ochrana kritické infrastruktury – vodního zdroje Želivka – před účinky PPCP a pesticidů v podmínkách dlouhodobého sucha“.

Jak spolupracujete s ostatními vodohospodářskými subjekty, například s Želivkou provozní, a. s., s Pražskými vodovody a kanalizacemi a jinými?

Spolupráce s kolegy ze společností Želivská provozní, a. s., a Pražské vodovody a kanalizace, a. s., je velmi intenzivní a na velmi dobré úrovni. Jednak dochází k předávání pravidelných informací o kvalitě vody, zejména v oblasti zde zmiňovaných reziduí pesticidů a farmak, dále jsou operativně řešeny problémy související s jakostí vody, případné havarijní stavy, důsledky povodní a sucha atd. V současné době probíhá trojstranný projekt zaměřený na snížení vstupů živin (zejména fosforu) z bodových zdrojů znečištění v povodí VN Švihov. Principem tohoto projektu je finanční motivace 16 obcí v povodí VN Švihov k tomu, aby snížily emise fosforu ve svých odpadních vodách na možné minimum. Želivská provozní, a. s., na základě smluvního vztahu s příslušnou obcí a státním podnikem Povodí Vltavy poskytuje finanční prostředky na zajištění tohoto „nadstandardního“ provozu 16 ČOV. Vodohospodářské laboratoře státního podniku Povodí Vltavy realizují kontrolní monitoring, jehož výsledky podmiňují další poskytování této finanční dotace.