Otec československé elektronové mikroskopie Armin Delong by oslavil 100 let

Brno je na světové špičce elektronové mikroskopie. Těží především z dědictví vědce, fyzika a vysokoškolského pedagoga Armina Delonga, jehož odkaz je silný i na Vysokém učení technickém v Brně (VUT), kde světově uznávaný fyzik studoval a v roce 2014 obdržel čestný doktorát. Univerzita elektronovou mikroskopii považuje za svou strategickou oblast a věnuje se jí ve výzkumu, výuce i pomocí popularizačních aktivit.

VUT v Brně: Armin Delong při přebírání čestného doktorátu na VUT, 2014.

Průkopník techniky a vědy spojený s VUT

Armin Delong se narodil 29. ledna 1925 v Bartovicích na Ostravsku a zemřel 5. října 2017 v Brně. K technice ho to táhlo už od mládí, kdy na vlastní pěst stavěl vysílačky a rádia a prováděl fyzikální pokusy. Jeho život byl velmi úzce spojený s historií VUT. Hned po válce začal studovat na tehdejší Českoskoslovenské Vysoké škole technické Eduarda Beneše, kde působil jako pomocná vědecká síla a asistent profesora Aleše Bláhy na Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky Fakulty elektrotrechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT). Zároveň působil jako dlouholetý ředitel Ústavu přístrojové techniky na Československé akademii věd (ČSAV) a mezi lety 1967 až 1971 byl vedoucím Katedry fyziky pevné fáze na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

V rámci oslav 115 výročí založení Vysokého učení technického v Brně mu byl na slavnostním zasedání Vědecké rady VUT 26. listopadu 2014 na návrh FEKT VUT udělen čestný doktorát.

Zakladatel elektronové mikroskopie v Československu

Se spolužáky Vladimírem Drahošem a Ladislavem Zobačem sestrojil Armin Delong v roce 1951 první československý stolní elektronový mikroskop BS 242, který získal v roce 1958 zlatou medaili na Světové výstavě EXPO v Bruselu. Následně byl v Brně založen Ústav přístrojové techniky ČSAV. TESLA zavedla jako jednu ze svých nosných aktivit právě výrobu elektronových mikroskopů a díky Delongovým myšlenkám se tak stala na dvacet let světovou špičkou v oboru.

Dědictví Armina Delonga přežívá právě v brněnských špičkových firmách a institucích zabývajících se elektronovou mikroskopií – například v Delong Instruments, kde profesor ještě v pokročilém věku pracoval. „Vychováte-li dobré žáky, pak snad můžete počítat s tím, že vás nechají i po vašem odchodu do důchodu být nablízku oboru, kterému jste věnovali celý život. Mně se to podařilo,“ vzpomínal Delong v roce 2015. Na jeho dílo navazuje také TESCAN, NenoVision nebo firma Thermo Fisher Scientific. Ta patří mezi klíčové partnery VUT a v jejím brněnském technologickém centru vznikají špičkové elektronové mikroskopy a spektrometry, které nacházejí uplatnění po celém světě.

VUT v Brně/archiv Ladislava Zobače: Ladislav Zobač, Armin Delong, Miroslav Anderle a Vladimír Drahoš; TESLA BS 242.

Elektronová mikroskopie na VUT

Československá elektronová mikroskopie by nevznikla bez univerzitního zázemí a odkaz Armina Delonga tak přirozeně nese i Vysoké učení technické. „Technický pokrok a vědecký pokrok se děje na univerzitách a technických vysokých školách. Když se to tam nedělá, je to špatné,” zdůraznil Delong v rozhovoru v roce 2013.

VUT elektronovou mikroskopii považuje za svou strategickou oblast. Univerzita je nedílnou součástí brněnského inovačního ekosystému #brnoregion a dlouhodobě spolupracuje s místními institucemi a firmami na vývoji elektronových mikroskopů, nových metod a jejich aplikací. „Mikroskopy slouží různým účelům – od studia struktury, velikosti, topografie a morfologie, přes analýzu defektů a lomových ploch, až po kontrolu kvality vyrobených mikro a nanostruktur,“ popsal Petr Lepcio z CEITEC VUT, kde s elektronovými mikroskopy pracují téměř při každém výzkumu a bádání. Elektronových mikroskopů zde mají celkem sedm a patří k nejoblíbenějším přístrojům v laboratořích CEITEC Nano.

Elektronovou mikroskopií se intenzivně zabývají i vědci na Fakultě strojního inženýrství (FSI VUT), kde se jí věnuje Ústav fyzikálního inženýrství, který je s CEITEC VUT blízce provázán. Pomocí programů jako je Fyzikální inženýrství a nanotechnologie nebo Přesná mechanika a optika vychovává špičkové odborníky, mnoho z nichž po dostudování nachází uplatnění ve výše zmíněných firmách. Laboratoře Ústavu materiálových věd a inženýrství FSI VUT mají také od roku 1974 ve vlastnictví unikátní historický transmisní elektronový mikroskop BS 540, který dodnes používají ve výuce. Na jeho vývoji a konstrukci se kromě Tesly Brno, VUT a ČSAV podílel právě Armin Delong. Ve své době se jednalo o nejlepší mikroskop, který byl v ČSR vyroben. „Díky výzkumu na přístroji vzniklo i několik patentů a samozřejmě nepočítaně závěrečných prací, mohly jich být stovky. Důležitý byl ale i pro praxi, měřili jsme pro řadu průmyslových podniků a výrobních závodů,“ popisuje Tomáš Podrábský z FSI VUT.

Obor má své místo i na Delongově alma mater, FEKT VUT. Na Ústavu fyziky se nachází Laboratoř elektronové mikroskopie, kde se provádí mikroskopická inspekce povrchů a materiálů.

VUT v Brně/Jan Prokopius: Transmisní elektronový mikroskop Tesla BS 540 na FSI VUT.

Popularizace elektronové mikroskopie

VUT z velké části participuje na organizaci festivalu Dny elektronové mikroskopie (DEM), jehož posláním je už od roku 2017 popularizovat téma mezi rodinami s dětmi, školami i odbornou veřejností. Poslední dva ročníky měla pod křídly Hvězdárna a planetárium Brno, která spolu s partnery z řad firem, univerzit a dalších institucí otevřela v rámci akce dveře do jinak nepřístupných laboratoří. Loňský ročník lákal na padouchy mikrosvěta a zástupci VUT si připravili pro návštěvníky přednášky o elektronových mikroskopech, mikroskopické snímky, praktický workshop, prohlídku čistých laboratoří nebo výstavu virů v nadživotní velikosti. Letošní ročník DEM se uskuteční 24.–30. března 2025 s hlavním tématem „Padouch nebo hrdina“ a symbolem obřího nafukovacího modelu bakteriofágu.

VUT na DEM pravidelně reprezentují odborníci z FSI VUT a CEITEC VUT. Na CEITEC VUT se o popularizaci (nejen) elektronové mikroskopie zejména mezi mladými zasazuje Stanislav Průša, který zároveň působí i na FSI VUT a kromě DEM má na starosti také VUT Junior, Letní školu CEITEC Student Talent a organizuje prohlídky laboratoří CEITEC Nano. „Počty zájemců o přírodovědné a technické obory dlouhodobě stagnují, nebo dokonce klesají. Je v celospolečenském zájmu tento trend obrátit. Studenti a pedagogové středních škol jsou přirozeně v centru našeho zájmu. Poslední výzkumy však ukazují, že je důležité seznamovat s obory jako je právě elektronová mikroskopie také žáky ZŠ a jejich rodiče. Především mladší žáci jsou obecně daleko přístupnější našim podmětům,“ dodává Stanislav Průša.

Na výročí se připravuje i Technické muzeum v Brně, a to slavnostním setkáním rodiny, kolegů, žáků a pokračovatelů Armina Delonga. Fyzika si bude připomínat během celého roku. Veřejnost může navštívit také stálou expozici Optika, která nabízí pohled na vývoj mikroskopů a mimo jiné raritu stolního elektronového mikroskopu BS 242 oceněného na výstavě Expo 58 v Bruselu. 

VUT v Brně/CEITEC VUT: (Nejen) elektronovou mikroskopii popularizuje na CEITEC VUT Stanislav Průša.

Odkaz profesora Armina Delonga zůstává v Brně i na VUT živý i osm let po jeho smrti a Brno je dnes světovým centrem vývoje a výroby elektronových mikroskopů, využívaných například v NASA nebo na Harvard University. Delongova slova z roku 2013 „Každý profesor si musí najít ty nadané, ti nesmí utéct jenom tak a musí s nimi pracovat a předat jim vědomosti, nápady a tak dále, aby se to rozšiřovalo“ na VUT stále rezonují. Profesory a studenty inspirují k práci, která následně přispívá k prestiži brněnských firem a posouvá celý obor kupředu.

VUT v Brně/CEITEC VUT: „Frozen“ pod sklíčkem elektronového mikroskopu.

VUT v Brně/Archiv VUT: Armin Delong při přebírání čestného doktorátu na VUT, 2014.VUT v Brně/CEITEC VUT: Dny elektronové mikroskopie na CEITEC VUT.