Může nás plast i zahřát?

V České republice až 40% plastového odpadu končí na skládkách. Skládky jsou nejstarším řešením „likvidace“ našich zbytků. Je to velmi jednoduchá technologie - i naši dávní předci shromažďovali odpad na jednom místě, případně ho zakopali. Skládkový systém sice od pravěku značně vyspěl, princip ale zůstává stejný. A i když jsou skládky tradicí minulosti, jejich budoucnost moc nadějně nevypadá. Vědomí, že skládkování nepřináší žádnou přidanou hodnotu, ba dokonce aktivně škodí životnímu prostředí, způsobilo, že vyspělé země tento technologický relikt plynule ruší. V některých Evropských zemích, např. Německu či Švédsku, je skládkování zakázané již řadu let. I v Česku tento přístup posiluje a od roku 2030 by měl stejný zákon vejít v platnost také u nás.

Co ale budeme dělat s odpadem, který dnes putuje na sládku, až tato „úložiště“ jednou provždy zrušíme?

Má vnitřní idealistka by řekla, že dramaticky snížíme produkci odpadu a ten, který přece jen vznikne, budeme vzorně recyklovat. Tak lehké to ale asi bohužel nebude.

Rostoucí populace i konzumní chování naznačují, že produkce odpadu se bude nadále zvyšovat a ani samotná recyklace nás nezachrání. Proces recyklace totiž vyžaduje nemalé množství zdrojů jako vody, energie i peněz a kvalita konečného produktu je v některých případech opravdu na pováženou. Jak nejlépe zlikvidovat těžko recyklovatelný odpadový materiál tak, aby nám ještě něco přinesl?

Vraťme se na chvilku k již zmíněným plastům. Ne nadarmo se plast stal tak všudypřítomným. Tento materiál má mnoho výhod - je lehký, odolný i poddajný a jeho výroba je ekonomicky výhodná. Plast má ale ještě jedno tajemství- ve svých chemických vazbách uchovává podstatné množství energie. A to je právě to, co nám špinavý, nekvalitní a degradovaný plastový odpad ještě může dát.

Energii používáme takřka každý den- na zahřátí ranní sprchy, uvaření kávy i mytí rukou. Praní prádla často vyžaduje horkou vodu a v zimě jsme rádi, že si doma můžeme zatopit. Před tím než energii ale můžeme využít, musí někde vzniknout. Jedním takovým místem je například ZEVO Malešice. ZEVO je zkratka pro Zařízení na energetické využití odpadů. Lze také použít termín spalovna. Tento výraz má pro mnohé z nás spíše negativní citovou konotaci. Může nás napadnout, že je to nemoderní zařízení, které pouze ničí naše ovzduší. Realita je ale trochu jiná.

Do pořadu Let’s talk about it si Michael Londesborough pozval ředitele ZEVO Malešice Aleše Bláhu, aby zjistil, jak se věci doopravdy mají.

Jaké výhody plynou ze spalování oproti skládkování našich zbytků? Je opravdu bezpečné pálit i plastový materiál? Mohou zařízení na energetické využití odpadu být hodnotnou součástí cirkulární ekonomiky? A co náklady?

Nejnovější díl LTAI vám odpoví nejen na tyto otázky.