Jak zlepšit léčbu rakoviny? V Ostravě vymýšlejí, jak ji zlevnit a ušít lidem na míru

St, 12.8.2020
| Originální článek z: Universitas/Andrea Svobodová
Michal Šimíček a Juli Rodriguez Bagó hledají cesty, jak zlevnit a zpřístupnit více lidem nový a velmi nadějný způsob léčby rakoviny – buněčnou terapii.
Universitas/Marcello Turi: Juli R. Bagó a Michal Šimíček v laboratoři Blood Cancer Research Group.

Universitas/Marcello Turi: Juli R. Bagó a Michal Šimíček v laboratoři Blood Cancer Research Group.

Michal Šimíček a Juli Rodriguez Bagó hledají cesty, jak zlevnit a zpřístupnit více lidem nový a velmi nadějný způsob léčby rakoviny – buněčnou terapii. Je šetrnější, ale drahá: náklady na jednoho pacienta šplhají k desítkám milionů korun. Slibné výsledky má i další bádání jejich Blood Cancer Research Group při Lékařské fakultě Ostravské univerzity a ostravské Fakultní nemocnici. Namísto současných postupů, které odráží zejména faktory sdílené většinou pacientů, vyvíjejí léčbu „na míru“. Ta by mimo jiné mohla zabránit lékové rezistenci.

Michal Šimíček se do Ostravy vrátil z Cambridge, aby zde vybudoval vědecké centrum a tým, který posouvá technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny (celý jeho příběh si můžete přečíst například zde). Ve svých čtyřiatřiceti letech má na kontě přes 550 vědeckých citací (číslo, na které se obvykle vědci dostávají na sklonku své kariéry), působení na nejprestižnějších pracovištích v Evropě a také publikace v nejuznávanějších vědeckých časopisech.

Juli Rodriguez Bagó do jeho skupiny přišel před dvěma lety jako nový vedoucí vědeckého týmu pro vývoj buněčné imunoterapie různých druhů rakoviny krve. Působil na University of North Carolina v USA, kde se zasadil o získání tří patentů v oblasti personalizované terapie, vytvořil základ pro spolupráci s U. S. Food and Drugs Administration a zahájil tak diskuzi o prvních klinických studiích u člověka.

Buněčná terapie je nejspíš průlomem v léčbě rakoviny. Oproti chemoterapii má být šetrnější a pro tělo přirozenější. Jak přesně funguje?

Šimíček: Imunitní systém člověka je schopen rakovinné buňky rozeznat a zlikvidovat v samotném zárodku. Nádor má ovšem schopnost se ukrýt nebo různě maskovat. Abychom protinádorovou imunitu obnovili, odebereme pacientovi jeho vlastní bílé krvinky a vybavíme je receptory, které je na rakovinné buňky lépe nasměrují. Do imunitních buněk vneseme nový gen, díky kterému umějí nahmatat strukturu na povrchu nádoru. Takto vylepšené buňky vpravíme zpět do těla pacienta, kde nádor vyhledají a zaútočí na něj. Zatím je tento způsob léčby ve fázi prvních klinických testů, tedy testování přímo na pacientech. Obrovské náklady tohoto složitého procesu a také různorodost nádorů zatím neumožňují širší aplikaci této technologie. Chemoterapie určitě ještě nějaký čas nezmizí.

Poznají pak rakovinnou buňku s jistotou? Nemůže se stát, že se spletou a zaútočí na zdravou tkáň?

Šimíček: Ano, to je nejčastější problém, který řešíme. Rakovinná buňka nemá na svém povrchu něco, co by ji jednoznačně odlišovalo od ostatních. Kdyby takový znak existoval, zlikvidoval by ji už přirozený imunitní systém člověka. Teoreticky bychom měli mít rakovinu od raného dětství. Naštěstí náš imunitní systém je schopen zárodky rakoviny zničit. Jenže postupem času se prerakovinné buňky vyvíjejí a maskují a unikají tak naší imunitě. Nicméně pokud nastane situace, že imunitní buňky zaútočí na zdravou tkáň a pacient by byl v ohrožení života ne kvůli rakovině, ale kvůli samotné léčbě, umíme činnost upravených imunitních buněk kontrolovat.

Jak je přimějete chovat se jinak?

Šimíček: To, co se dnes používá, je relativně drastické. Spolu s receptorem do nich vneseme takzvaný sebevražedný gen. V momentě, kdy imunitní buňky útočí na zdravou tkáň, aplikujeme pacientovi látku, která tento gen aktivuje, a dojde k odumření těchto buněk. Což je škoda, protože jejich produkce je extrémně drahá. Jsme na velmi slibné cestě ve vývoji modulace, kdy – zatím v laboratorních podmínkách – jsme schopni aktivitu imunitních buněk zapnout a vypnout. Věřím, že v blízké budoucnosti bude tento přístup předmětem klinických testů.

Zatím jedna dávka takové léčby vychází asi na 10–15 milionů korun, pacient obvykle potřebuje několik dávek. Existuje možnost, že tato léčba bude pro pacienty finančně dostupnější?

Bagó: Právě to je naším cílem. Extrakce buněk, jejich vybavení receptorem v laboratoři a vpravení do těla pacienta je složitý proces, který je extrémně drahý. Proto vyvíjíme řekněme univerzální léčbu, která by měla být finančně dostupnější. Hledáme cestu, jak tyto buňky získat z krve dárců – v momentě, kdy máte pacienta, sáhnete po „zásobách z police“, což celý proces výrazně zlevní.

Léčba rakoviny je pravděpodobně nejkompetitivnější prostředí ve výzkumu. Panuje tady čistá konkurence, nebo vědecké týmy i spolupracují?

Bagó: Máte pravdu, na jednu stranu tady máme silnou konkurenci a každý chce dosáhnout cíle v co nejkratším čase. Ale zároveň vyhledáváme spolupráci, protože člověk sám toho cíle nikdy nedosáhne. A mezi tím balancujeme. Potřebujeme spolupracovat, ale zároveň nemůžeme být naivní a nadšeně sdílet vše, co máme. Takže sdílíme maximum, co můžeme, abychom dosáhli společného cíle, a to je léčit pacienty.

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Elemental Impurities in Lithium Iron Phosphate Cathode Materials for LIBs by ICP-OES

Instrumentace
ICP/OES
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

Monitoring of Adhesive Curing using Time Course Measurement with FTIR Spectroscopy

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Materiálová analýza

Škola MS: Portály LabRulez: Jak se stát jejich součástí a vyhledávat informace

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
---

Advancing Research of Lithium-Ion Batteries Using the Agilent Cary 630 FTIR Spectrometer

Instrumentace
FTIR Spektroskopie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Materiálová analýza

Determination of Brix, fructose, glucose, and sucrose with NIRS

Instrumentace
NIR Spektroskopie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Potraviny a zemědělství
 

Podobné články


Článek | Zdraví

Přelomový objev. Vědci z Pardubic umí odhalit rakovinu slinivky už v raném stadiu

Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Říká se jí skrytý zabiják, protože se dlouho nijak neprojevuje, načež rychle a silně udeří.

Článek | Osobnosti

Jeden trhák, co zaplatí náklady

„V roce 1992 jsem se rozhodl, že budu konečně ,velkej kluk‘. Během tří měsíců jsem obhájil, oženil se a odjel do Ameriky. A tam jsem setrval skoro dvacet let,“ vypráví chemik Pavel Majer.

Článek | Covid-19

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru.

Článek | Zdraví

Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky

Proč je u některých lidí léčba rakoviny úspěšná, a u jiných ne? Dosud neprobádanou příčinou nezdaru by mohl být klíčový protein metalothionein, který dokáže nádorové buňky před protinádorovou léčbou bránit.
 

Podobné články


Článek | Zdraví

Přelomový objev. Vědci z Pardubic umí odhalit rakovinu slinivky už v raném stadiu

Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Říká se jí skrytý zabiják, protože se dlouho nijak neprojevuje, načež rychle a silně udeří.

Článek | Osobnosti

Jeden trhák, co zaplatí náklady

„V roce 1992 jsem se rozhodl, že budu konečně ,velkej kluk‘. Během tří měsíců jsem obhájil, oženil se a odjel do Ameriky. A tam jsem setrval skoro dvacet let,“ vypráví chemik Pavel Majer.

Článek | Covid-19

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru.

Článek | Zdraví

Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky

Proč je u některých lidí léčba rakoviny úspěšná, a u jiných ne? Dosud neprobádanou příčinou nezdaru by mohl být klíčový protein metalothionein, který dokáže nádorové buňky před protinádorovou léčbou bránit.
 

Podobné články


Článek | Zdraví

Přelomový objev. Vědci z Pardubic umí odhalit rakovinu slinivky už v raném stadiu

Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Říká se jí skrytý zabiják, protože se dlouho nijak neprojevuje, načež rychle a silně udeří.

Článek | Osobnosti

Jeden trhák, co zaplatí náklady

„V roce 1992 jsem se rozhodl, že budu konečně ,velkej kluk‘. Během tří měsíců jsem obhájil, oženil se a odjel do Ameriky. A tam jsem setrval skoro dvacet let,“ vypráví chemik Pavel Majer.

Článek | Covid-19

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru.

Článek | Zdraví

Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky

Proč je u některých lidí léčba rakoviny úspěšná, a u jiných ne? Dosud neprobádanou příčinou nezdaru by mohl být klíčový protein metalothionein, který dokáže nádorové buňky před protinádorovou léčbou bránit.
 

Podobné články


Článek | Zdraví

Přelomový objev. Vědci z Pardubic umí odhalit rakovinu slinivky už v raném stadiu

Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Říká se jí skrytý zabiják, protože se dlouho nijak neprojevuje, načež rychle a silně udeří.

Článek | Osobnosti

Jeden trhák, co zaplatí náklady

„V roce 1992 jsem se rozhodl, že budu konečně ,velkej kluk‘. Během tří měsíců jsem obhájil, oženil se a odjel do Ameriky. A tam jsem setrval skoro dvacet let,“ vypráví chemik Pavel Majer.

Článek | Covid-19

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru.

Článek | Zdraví

Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky

Proč je u některých lidí léčba rakoviny úspěšná, a u jiných ne? Dosud neprobádanou příčinou nezdaru by mohl být klíčový protein metalothionein, který dokáže nádorové buňky před protinádorovou léčbou bránit.