Jak koronavirová krize mění vědecké prostředí

Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

Nový průzkum, který prováděla společnost Digital Science ve spolupráci se Springer Nature, se zabýval otázkou, jaký vliv má globální pandemie koronaviru na vědeckou práci. Z téměř 3500 respondentů výzkumu jich 31 % odpovědělo, že kvůli Covid-19 nejsou schopni vykonávat svou práci, a to z většiny či vůbec. Nejpostiženější disciplínou byla chemie, na kterou měly restrikce největší dopad. Na 47 % výzkumníků v tomto oboru odpovědělo, že byli „extrémně“ nebo „velmi silně“ zasaženi ochrannými opatřeními, která měla zabránit šíření viru. Pandemie také zasáhla biologické obory – z nich bylo stejně drastickým způsobem zasaženo 39 % vědců. V medicíně a ve výzkumu materiálů to bylo přibližně 36 %.

K nejpostiženějším zemím patří Indie. Zde na 18 % respondentů odpovědělo, že nebyli schopni provádět vůbec žádný výzkum. Druhou nejvíce zasaženou zemí je v tomto ohledu Brazílie, zde nemohlo provádět výzkum 12 % vědců a badatelů.

Průzkum také ukazuje, kolik vědců plánuje začít využívat sekundární zdroje dat nebo hodlá používat k analýze data již sebraná. Přes 65 % respondentů odpovědělo, že v následujícím roce a půl plánují znovu použít svá již sebraná data. V porovnání s minulými lety to bylo přitom podle předchozího průzkumu jenom 54 % výzkumníků. Opětovné používání dat se týká zejména vědců, kteří se zabývají životním prostředím, geologií či příbuznými obory. Z nich bude znovu používat svá data na 74 % dotázaných. Totéž plánuje i množství badatelů z oblasti humanitních a sociálních věd – mezi nimi tento postup plánuje 65 % respondentů.

Problémy se týkají zejména juniorních vědců – ti jsou kvůli kariérnímu postupu tlačeni k co nejčastějšímu publikování, což často musí skloubit s péčí o malé děti v období uzavřených škol. Těm, kteří působí na univerzitách, se přidává ještě nutnost online výuky. Nebezpečná situace je to zejména pro ženy-vědkyně.

Z dalšího průzkumu, který se zabýval uživateli vědecké sociální sítě Research Gate, ovšem vyplývá, že vědcům povětšinou neubyl čas na samotné psaní vědeckých článků. Z více než 2800 dotazovaných jich tři čtvrtiny vypovědělo, že na psaní mají stejně nebo více času než před koronavirem. Dalších téměř 20 % odpovědělo, že mají na psaní dokonce výrazně více času.

Vědci mění zaměření svého výzkumu i způsob publikování

Průzkum ale také ukazuje, že vědecký zájem je v okamžicích krize relativně pružný. Z odpovědí vyplývá, že 43 % respondentů, jejichž výzkum mohl nabídnout něco přínosného v rámci řešení globální pandemie, zažádalo o změnu zaměření svých existujících grantů.

Podle Jeffreyho Lazaruse ze španělského Barcelona Institut for Global Health ovšem tento postup není zcela bez rizik. „Je výborné, že vědci mohou změnit náplň svého výzkumu, a to už proto, že krize ještě zdaleka není za námi, ale je třeba připomenout, že vědci získali granty kvůli tomu, že přišli s dobrým nápadem ve své vlastní oblasti výzkumu, nikoliv v souvislosti s Covid-19,“ tvrdí Lazarus.

Koronavirová krize také přinesla nezanedbatelné změny v přístupu k publikování výsledků vědecké práce. Na preprintové servery se začal klást ještě větší důraz a staly se z nich zcela klíčová média pro sdílení vědeckých výsledků ohledně koronaviru. Podle analýzy Digital Science je na nich publikována řibližně čtvrtina z téměř 43 000 dostupných vědeckých článků o koronaviru. Z jejich analýzy také vyplývá, že koronavirová krize způsobila posun v oblasti mezinárodní spolupráce. Přestože normálně je poměr publikací, které vznikly díky mezinárodní spolupráci relativně stabilní, v oblastech týkajících se Covid-19, jich prostřednictvím mezinárodní spolupráce vznikla valná většina.