Týden vědy a techniky AV ČR 2020

Vážení příznivci Týdne vědy a techniky!

Letos náš festival oslaví již dvacáté narozeniny. Těšili jsme se, že je oslavíte spolu s námi v tradiční podobě, na které jsme pracovali od začátku roku. Bohužel zcela nová situace s pandemií, o jejímž dalším vývoji se zatím můžeme jen dohadovat, nás postavila koncem léta před rozhodnutí prezenční formu festivalu v budově Akademie věd ČR na Národní třídě zrušit. Osobně je nám to velice líto, jelikož jsme do letošního jubilejního ročníku, kromě energie a nadšení, vložili spoustu inovativních prvků. Přesto chápeme, že ochrana zdraví je jednoznačnou prioritou každého z nás.

ALE i přes tuto nepříznivou situaci Vás ani letos neochudíme o novinky ze světa vědy a některé z našich ústavů Vám i přes komplikované podmínky otevřou své brány!

Tradičně v prvním listopadovém týdnu se Vám z Národní vůbec poprvé přihlásíme ONLINE a budeme se těšit na setkání s Vámi prostřednictvím programu, který naleznete na webu Týdne vědy a techniky.

Na jaké on-line přednášky se můžete např. těšit?:

1. Laboratoř v počítači: atomy a molekuly v pohybu

Zkoumání atomů a molekul je náročné kvůli jejich velmi malým rozměrům i extrémně krátkým časům, na kterých se mění. Pomocí počítačových simulací je však možné tuto atomární úroveň podrobně studovat a vzájemné působení a pohyb atomů a molekul a výsledné vlastnosti z nich složených látek pochopit. K čemu je to dobré? Dokážeme tak vysvětlit či předpovědět chování široké škály materiálů či roztoků, což prohlubuje porozumění studovaným problémům a umožňuje praktické aplikace.

2. Mechanismy genotoxických a epigenetických účinků cizorodých látek

Škodlivé látky ve znečištěném ovzduší způsobují změny v DNA, a to jak na úrovni mutací, tak na úrovni aktivity jednotlivých genů. Čemu všemu je lidské tělo vystaveno? Může se na znečištěné ovzduší adaptovat?

3. Zachrání nás bioplasty?

Přednáška na téma Zachrání nás bioplasty? vysvětluje sám pojem bioplasty a další termíny vyskytující se v této problematice, jako je biodegradovatelný či rozložitelný polymer. Dále jsou představeny polymery, které patří do skupiny bioplastů, jejich vznik a použití. V závěru se zamyslíme nad jejich likvidací v odpadovém hospodářství.

Akce je součástí projektu CRP 2020: Věda hrou VŠCHT Praha a ČZU v Praze.

4. Současné virové pandemie

Světová globalizace, genetické změny a mezidruhový přenos ze zvířat na člověka jsou hybnou silou a urychlovačem virových pandemií. K přenosu virů na člověka dochází z šimpanzů, goril, prasat či netopýrů. Právě střídání hostitelů ve spojení s chybami při kopírování genetické informace některých virů vede k jejich velké proměnlivosti. To je důvodem, proč stále nemáme vakcínu proti HIV a proč se objevují nové druhy koronavirů, jako je SARS, MERS a COVID-19. Akce je součástí projektu CRP 2020.

5. Konspirační teorie včera, dnes a zítra

Na internetu se často setkáváme s konspirační teorií: ať už jde o Covid-19, chemtrails, 11. září 2001 či skrytou světovládu humanoidních ještěrů. Představují zaručený způsob, jak snadno porozumět zdánlivě chaotickému světu kolem nás, narušují však zásadně důvěru lidí ve veřejné instituce a oficiální vědění.

Jak lze takovéto konspirační teorie uchopit? Kdy se objevují, jak se vyvíjejí a jakou podobu může mít konspirační imaginace zachycená v konspiračních románech a pamfletech?

6. DEZINFORMACE, FAKE NEWS A HOAXY VE VĚDĚ

Už několik let jsme svědky toho, co se na poli esoteriky, pseudovědy a všemožného šarlatánství objeví. Očkování způsobuje autismus. Homeopatie léčí. Na Marsu je život. Země je placatá. Globální oteplování neexistuje. Už jste někdy něco podobného četli/slyšeli? Jestliže ano, stali jste se obětí hoaxu! Přijďte si poslechnout jedny z nejčastějších mýtů, které se šíří (nejen) po internetu, a naučte se je rozpoznat.

7. Kde se tady vzaly? Aneb O původu virů

Viry jsou entity stojící na prahu života – většinou jen balíčky několika nejnutnějších genů. Své viry mají živočichové, rostliny, řasy, houby i bakterie. Některé viry dokonce využívají ke svému rozmnožování jiný virus. Jejich genetická informace může být uložena nejrůznějšími způsoby, stejně tak proměnlivý je jejich životní styl a to, jak viry vypadají pod mikroskopem. Kde se vzala tato obrovská rozmanitost a odkud vlastně viry pocházejí? A jak je to s čínským koronavirem?

Akademie věd České Republiky/ Stáňa Kyselová: Science show - Michael Londesborough