Přísný lockdown je jediným možným řešením, vyplývá z matematických modelů

Současná dramatická vlna šíření nemoci covid-19 ještě podle propočtů nedospěla k vrcholu. Rostou čísla hospitalizovaných i pacientů ve vážném stavu. Ve své nové analýze to píše tým Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP), v němž působí několik odborníků z Akademie věd ČR.

Vláda sice v posledních dnech zpřísňuje protiepidemická opatření, zatím se to ale na číslech neprojevuje. Z matematických modelů i jarní zkušenosti vyplývá, že aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly začít pomalu uvolňovat restrikce, je nyní nutné omezit mezilidské kontakty a dodržovat osobní ochranu alespoň tak, jako tomu bylo v březnu 2020.

„V praxi to znamená až sedmdesátiprocentní redukci kontaktů, omezení přítomnosti na pracovišti až o šedesát procent, takřka bezvýhradné nošení roušek a dodržování dalších osobních ochranných opatření,“ píše v aktuální zprávě výkonný ředitel centra BISOP René Levínský, vědecký pracovník CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.

Pokud by takto definovaný lockdown nastal včas (tedy co nejdříve), mohly by denní přírůstky zhruba v prosinci klesnout na úroveň kolem jednoho tisíce – v takovém případě a při kvalitním trasování by se mohly restrikce začít postupně uvolňovat.

Vánoce s covidem?

Odborníci seskupení v týmu BISOP varují, že pokud se přísná opatření nezavedou, čekají nás vánoční svátky silně zatížené epidemií covidu-19. Současný stav opatření totiž není dostatečný. Podle předběžných výsledků ze sociologického šetření Život během pandemie činila redukce kontaktů v týdnu od 19. do 25. října 2020 pouze čtyřicet procent a nepřítomných na pracovišti podle zprávy Googlu o mobilitě bylo pouze okolo třiceti procent.

Deklarované nošení roušky se sice blížilo úrovni března (88 procent oproti 95 procentům), ovšem průměrné dodržování ostatních sledovaných ochranných opatření se ukázalo značně menší (55 procent nyní oproti 67 procentům v březnu 2020).

Pokud se nic nezmění a potrvá stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci vysokého počtů nakažených i lidí ve vážném stavu, a tím pádem přetížení zdravotnického systému.

AVČR: Graf znázorňuje skutečný počet hlášených pozitivních případů a jejich předpověď. Je na něm vidět, že pokud se nic nezmění, denní přírůstky budou stagnovat.

AVČR: Druhý graf ukazuje vývoj počtu hospitalizovaných a zesnulých. Podle prognózy by celkový počet zesnulých mohl do konce roku 2020 s velkou pravděpodobností přesáhnout deset tisíc.

Odborníci varují, že pokud vláda přísný lockdown nevyhlásí, není naděje, že se situace v dohledné době zásadně zlepší. „V nejlepším případě lze doufat v mírný pokles s dlouhotrvajícími několikatisícovými přírůstky a přetíženým zdravotnictvím,“ dodává René Levínský.

Okamžitý lockdown je podle propočtů nejlevnějším řešením. „Dilema mezi zdravotním a ekonomickým pohledem je falešné. Stojíme před jinou otázkou – zda zaplatit nižší stovky miliard za lockdown hned, nebo nechat epidemii běžet dál a zaplatit vyšší stovky miliard později,“ píše se dále ve zprávě.

Více grafů a argumentů naleznete na webových stránkách týmu BISOP. Na jeho práci se podílejí mimo jiné Luděk Berec z Biologického centra AV ČR, Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR nebo Martin Šmíd z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.