Miroslav Ryska: Hmotnostní spektrometrie – můj osud

Ing. Tibor Jakubík, CSc. sa narodil vo Veľkých Uherciach v r. 1944. Po absolvovaní Strednej priemyselnej školy chemickej v Bratislave r. 1962 pracoval vo Výskumnom ústave pre ropu a uhľovodíkové plyny (VÚRUP). V rokoch 1963-1968 absolvoval Chemickotechnologickú fakultu SVŠT v Bratislave na Katedre chémie a technológie ropy. Od r.1969 do r. 1973 bol interným ašpirantom Prof. Ing. Václava Veselého, DrSc. V r. 1973 nastúpil na Fakultné pracovisko hmotnostnej spektrometrie na Chemicko-technologickej fakulte SVŠT, kde pod vedením Doc. Ing. Jána Leška, CSc. ukončil vedeckú ašpirantúru na tému „Problematika delenia a hmotnostnospektrometrickej analýzy hydrogenovaných olejov“. Od r. 2002 je poverený vedením Laboratória hmotnostnej spektrometrie na Oddelení NMR a hmotnostnej spektrometrie na Ústave analytickej chémie FCHPT. Je spoluautorom a autorom cca. 100 odborných publikácii, prednášok a posterov.
Prvopočiatky hmotnostnej spektrometrie na Chemickej fakulte SVŠT iniciovali v roku 1971 pri Katedre chémie a technológie ropy (KCHTP) Prof. Ing. Václav Veselý, DrSc. a Ing. Ján Leško, CSc.
Prvým prístrojom na KCHTP bola kombinácia plynového chromatografu s hmotnostnospektrometrickým detektorom GC-MS MAT 111 od firmy VARIAN, inštalovaného v júni roku 1971. Prístroj vzhľadom na pomerne nízku citlivosť hmotnostného spektrometra bol vybavený plynovým chromatografom s kovovými náplňovými kolónami čo malo výhodu (ekonomickú), že sme si pripravovali kolóny sami. Niekoľko pokusov s použitím nerezových kapilárnych kolón „vďaka“ nedostatočnej citlivosti hmotnostnospektrometrického detektora nebolo úspešných. Napriek tomu bolo na tomto prístroji odmeraných a čiastočne vyhodnotených takmer 3000 vzoriek zmesí organických látok. Spektrá sa zapisovali na fotografický papier citlivý na ultrafialové svetlo. V rokoch 1972 až 1992 sa na našom pracovisku sledovali zdroje pitných vôd celého Žitného ostrova, ako aj ďalších zdrojov pitnej vody na území Slovenska – čo predstavovalo 50 – 70 vzoriek pitných vôd ročne, ktoré sú dodnes zásobárňou kvalitnej pitnej vody pre celý Západoslovenský kraj. Prístroj bol už pre nedostupnosť náhradných dielov ako aj z dôvodov nízkej citlivosti vyradený z prevádzky v r. 1994.
V r. 1972 bol nainštalovaný vysokorozlišovací hmotnostný spektrometer MS902S od firmy AEI, Manchester. Inštalácia za účasti 2 servismanov fy. AEI začala v máji toho roku. Pretože firma pre tento prístroj garantovala rozlišovaciu schopnosť RP = 100 000 a doc. Leško to striktne vyžadoval a chcel to na prístroji vidieť a až potom podpísať preberací protokol. Servismani AEI prichádzali a odchádzali. A pretože okolo fakulty premávali električky a trolejbusy, hádzali vinu za problémy s dosiahnutím garantovaných parametrov na túto skutočnosť a navrhovali nainštalovať do laboratória Faradayovu klietku na odtienenie blúdivých prúdov, ktoré mohli ovplyvňovať parametre prístroja. Tomuto návrhu sme z ekonomických, ale tiež v tom čase z technických dôvodov odolali. Nakoniec garantované parametre boli dosiahnuté v utorok 5. decembra 1972 o 3-tej hod. ráno, keď premávka mestskej elektrickej dopravy (trolejbusy, električky) v okolí našej fakulty bola nulová. Preberací protokol prístroja bol podpísaný 6.12.1972, vo vtedy známej a populárnej bratislavskej „inštitúcii“ - vieche „Vysoká 44“.
Prvými operatérmi tohoto, v tom čase špičkového prístroja, boli Ing. Ján Leško, CSc. a Ing. Štefan Holotík, CSc. – obaja členovia Katedry ropy a uhľovodíkových plynov. V r. 1973 rozšírili rady tejto dvojčlennej „gruppy“ elektrotechnik Ing. Walter Weis, ktorý prišiel zo Slovenskej požičovne filmu (v r. 1968 člen čsl. výpravy na Svetovej výstave v Montreáli) a Ing. Tibor Jakubík - ašpirant Prof. V. Veselého, DrSc. na Katedre ropy a uhľovodíkových plynov.
Laboratórium hmotnostnej spektrometrie postupne prekročilo rámec Katedry ropy a uhľovodíkových plynov a v roku 1974 bolo z nej vyčlenené a ustanovené ako pracovisko s celofakultnou pôsobnosťou s názvom Fakultné pracovisko hmotnostnej spektrometrie (FPHS).
Pri tejto príležitosti nedá mi nespomenúť, že v tom čase už v Prahe na Akademii věd (Ústav organické chemie u Dr. Dolejša – ak si dobre pamätám) bol nainštalovaný vysokorozlišovací hmotnostný spektrometer MS902, čo nám v začiatkoch veľmi pomohlo pri riešení počiatočných problémov s prevádzkou nášho prístroja. Za nezištné rady a konzultácie patrí vďaka práve Dr. Dolejšovi. Nezanedbateľnou oporou pre nás boli tiež možnosti konzultácií s Dr. Vladimírom Hanušom, CSc., <a href="https://lcms.cz/article/2420">Dr. Miroslavom Ryskom, CSc.</a> a naším v tom čase vysokoškolským partnerom <a href="https://lcms.cz/article/2379">Dr. Ľáďom Kubelkom, CSc.</a>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Obrazek_1_Zakladna_zostava_Laboratoria_hmotnostnej_spektrometrie_z_r_1988_pri_pristroji_GC_MS_MS_25_RFA_zlava_T_Jakubik_S_Holotik_W_Weis_a_sediaci_J_Lesko_a5fabe4ac9/CSHS-Obrazek-1-Zakladna-zostava-Laboratoria-hmotnostnej-spektrometrie-(z-r.-1988)-pri-pristroji-GC-MS-MS25RFA-(zlava-T.-Jakubik-S.-Holotik-W.-Weis-a-sediaci-J.-Lesko).jpg" alt="ČSHS: Obrázek 1: Základná zostava Laboratória hmotnostnej spektrometrie (z r. 1988) pri prístroji GC-MS MS25RFA (zľava – T. Jakubík, Š. Holotík, W. Weis a sediaci J. Leško)"/>
V laborantských pozíciách sa postupne striedali Gizka Szalayová, Jana Kovárová a Soňa Ernstová.
V období tzv. normalizácie na priamy príkaz vedenia fakulty, „vysokú ideologickú úroveň“ prevádzky oboch prístrojov, ako aj merania a interpretácie hmotnostných spektier zabezpečoval Ing. Ctibor Hudák. 
Laboratórium hmotnostnej spektrometrie spolupracovalo vo vedeckovýskumnej činnosti s Katedrou organickej chémie pri dôkaze štruktúr najmä novosyntetizovaných heterocyklických organických zlúčenín, Katedrou technológie ropy a petrochémie pri analytickom hodnotení ropných produktov, Katedrou analytickej chémie GC/MS analýzami najmä so zameraním na stopové analýzy a s Katedrou sacharidov a konzervácie potravín pri identifikácii látok v zložitých zmesiach extraktov použitím GC/MS. V oblasti aplikovaného výskumu Laboratórium spolupracovalo s poprednými priemyselnými podnikmi a inštitúciami, kde sa zameriavalo najmä na stopové GC/MS analýzy organických látok v rôznych matriciach. Externými užívateľmi prístroja MS902S boli pracovníci z Chemického ústavu SAV (<a href="https://lcms.cz/article/2455">Dr. Vladimír Kováčik, DrSc.</a>) a Výskumného ústavu liečiv v Modre (Ing. Ondřej Gattnar, CSc.).
Záznam spektier sa robil rovnako ako na GC-MS MAT 111, na fotografický papier citlivý na ultrafialové svetlo. Po vyvolaní hmotnostnospektrometrického záznamu bolo potrebné správne (manuálne) odpočítať na osi x v tom čase používané hodnoty m/e , (dnešné m/z) a to z dôvodu, že stupnica na zázname bola nelineárna. Kontrolou na osciloskope bolo treba tiež nastaviť iónový tok analyzovanej zlúčeniny v iónovom zdroji tak, aby na najmenej citlivej stope (stopy boli 3), bolo jasne vidieť vrchol tzv. basepeaku.*
*Poznámka autora - toto uvádzam pre čitateľov, ktorých rodný list bol datovaný po r. 1980.
Na prístroji MS902S bolo do jeho „administratívneho“ vyradenia v r. 2004 odmeraných viac ako 10.000 spektier organických zlúčenín, okolo 200 metastabilných prechodov a takmer 100 meraní presných hmotností novosyntetizovaných organických zlúčenín ako aj zlúčenín izolovaných z prírodných materiálov pri RP od 10000 do 40000. Napriek našej snahe nie každé z uvedených meraní pri vysokej rozlišovačke viedlo k zostaveniu jednoznačnej štruktúry analyzovanej vzorky. Vzhľadom k rozmanitosti u nás analyzovaných vzoriek, pred meraním presných hmotností bolo nevyhnutné celý systém dokonale termicky vyčistiť, čo vyžadovalo neraz aj trojdňové (spravidla cez víkend) čistenie.
Za obdobie takmer 32 rokov sme striedavo používali 2 iónové zdroje a použili 2 dynódové násobiče. Druhý násobič sme boli nútení použiť (koncom r. 1996) po zvláštnej havárii, keď chladiaca voda (používali sme chlórovanú vodu z mestskej siete – v tom čase ešte lacnú) v analyzátorovej difúznej pumpe prederavila vnútornú stenu pumpy za vzniku tzv. „hrachovej kaše“, ako to Walter nazval, v olejovej časti difúzky a celý systém bol „nasýtený“ vodnou parou a parami difúzkového oleja. Našťastie sme mali rezervnú difúznu pumpu a tak po dôkladnom vyčistení celého systému, ktorý trval asi 14 dní, výmene násobiča a iónového zdroja sme aspoň mohli merať rutinné nízkorozlišovacie (RP = 1000) hmotnostné spektrá v slušnej kvalite. V r. 1988 bol v Centrálnych laboratóriách naištalovaný prístroj GC-MS MS25RFA od firmy KRATOS, Manchester (bývalé AEI, Manchester) s chromatografom Carlo Erba zaopatreným viacerými nástrikovými zariadeniami (split/splitless, oncolumn). Krátko po nás boli rovnaké prístroje nainštalované v Prahe na Vodních zdrojoch (Dr. Víťo Valenta) a v Pardubiciach (Ing. Ivan Kolb) a znovu bola vynikajúca spolupráca a výmena skúseností medzi našimi tromi pracoviskami. Prístroj umožňoval už na túto dobu rýchle skeny (0,3s/dekádu – občas aj použiteľné) v GC/MS móde – čo v dnešnej dobe napr. TOF-ov by sme to mohli nazvať aj ako – „zdržovanie hry“, ďalej meranie metastabilných prechodov a maximálnu rozlišovaciu schopnosť do RP ≤ 8000 – čo bolo už vtedy o ničom, ani ryba ani rak, aj keď treba priznať, že síru to od dvoch kyslíkov v štruktúre organickej zlúčeniny odlíšilo. Tento prístroj už bol riadený počítačom DG-DG30 a zaopatrený databázou hmotnostných spektier NIST, čo pri rutinných analýzach uľahčilo robotu, i keď v nejednom prípade z ponuky databázy nám bolo „dopopuku“ napriek 95% pravdepodobnosti „zhody“ spektier, nehovoriac o lenivosti-pomalosti samotného počítača. Prvé roky sme data ukladali na magnetické pásky, čo umožňoval „streamer“ počítača, ale časom sa objavil software na konverziu našich nameraných dát do PC-čka a australský soft „WSEARCH“ Franka Antolasica nám veľmi zrýchlil interpretáciu nameraných analýz. Mimochodom tento software vie prečítať data z mnohých GC/MS prístrojov a je skutočne „userfriendly“ a dokonca základná verzia bola zadarmo. Po 20-tich rokoch intenzívneho využívania MS25RFA (v r. 2008) však definitívne „kľakol“ počítač DG30 a tak napriek výbornému stavu hmotnostnospektrometrickej časti systému šiel na zaslúžený odpočinok.
O rok neskôr (1989) v našom laboratóriu pribudla kombinácia plynového chromatografu s hmotnostnospektrometrickou detekciou iónovou pascou ITD-800 od firmy Finnigan MAT. Naše nadšenie z viac ako 10-násobne vyššej citlivosti oproti MS25RFA bolo namieste do času, keď sme narazili na zmesi s kyslíkatými organickými zlúčeninami – dobrovoľne a bez mučenia musím priznať, že dodnes nie som si istý, či to bolo nastavením parametrov stroja (ktoré sme exploatovali), alebo to bola „prirodzená“ vlastnosť tejto mašiny, ale že som častokrát nedokázal vidieť molekulový ión takýchto zlúčenín – tak to ma sr..o. „Naprieč“ vyššie uvedenému, využitie vynikajúcej citlivosti tohto stroja bolo veľmi užitočné v našich aplikáciách hlavne pri stopových analýzach. Na odľahčenie mojej čiastočne osobnej averzie, musím sa priznať k mojej neresti ako občasného fajčiara (mimochodom, tejto neresti som podľahol aj „vďaka“ bývalému tabačkárovi – Leškovi, ktorý včas prestal, ale ja som ešte chvíľu vydržal), keď som občas vstúpil do laboratória s „aktivovanou“ cigaretou, kde som nastrekoval do ITD800 vzorku, neraz na chromatograme sa objavil malý, ale jasne identifikovateľný pík nikotínu – to len na ilustráciu citlivosti vyššiemenovaného inštrumentu. Čas dozrel a iónová pasca vypovedala poslušnosť – a tak v r. 2010, keďže už nebolo možné v blízkom okolí získať „spareparts“ na iónový zdroj – odpálené kontakty držiaka katódy – prístroj bol vyradený.
Toľko o prístrojovej, personálnej a pracovnej histórii nášho hmotnostnospektrometrického laboratória.
Záverom ešte krátko o nedávnej minulosti siahajúcej do súčasnosti.
Reštrukturalizácia fakulty v r. 2006 „spáchala“ fúziu Centrálnych laboratórií NMR a HS s Katedrou analytickej chémie za vzniku Ústavu analytickej chémie. Malo to určitú logiku, ale to je všetko čo sa k tomu dá povedať. Prekonať dlhoročnú autonómiu a do určitej mieri aj priestorovú kompaktnosť Centrálnych laboratórií (HS a NMR) chvíľu trvalo. Riadením osudu a za podpory Min. školstva SR do nášho laboratória pribudol v januári r. 2009 nový prístroj <a href="https://gcms.cz/products/37">GCxGC-MSTOF zvaný Pegasus 4D</a> od fy. LECO, vybavený <a href="https://gcms.cz/products/33">MultiPurpose-Samplerom MPS 2XL</a> (GERSTEL).
Donedávna, (do r. 2008) široký záber analyzovaných substancií sa v súčasnej dobe zúžil na oblasť potravinárskych produktov (syry, medy, alkoholické nápoje a pod.) s cieľom ich autentifikácie a identifikácie ich zložiek.
Dramatické zmeny v personálnom obsadení započali náhlym odchodom Doc. Ing. Jána Leška, CSc. v r. 2002 na pravdu Božiu. Ing. Štefan Holotík, CSc. odišiel do dôchodku v r. 2004 a Ing. Walter Weis v júni r. 2010. A tak ako „kôl v plote“, z dlhoročného týmu Laboratória hmotnostnej spektrometrie zostal do dnešného dňa len autor tohto stručného pohľadu do histórie hmotnostnej spektrometrie na Fakulte chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave.

Tibor Jakubík: História hmotnostnej spektrometrie na Fakulte chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave

Karel Ubik: Historie hmotnostní spektrometrie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.–80. letech

Bohumil Kolář uplatní umělou inteligenci tam, kde si ji běžný člověk těžko představí. Povídali jsme si o usnadnění práce díky AI, o tom, že Merkur inspiruje i po sto letech od svého vzniku a o kelímcích s&nbsp;pivem, jejichž význam vás dostane do kolen.Dělám fotky Bohumila s počítačem. „A teď tě vyfotím ještě s neuronovými sítěmi,“ říkám šibalsky. „No nějakou grafickou simulaci máme, tak ti ji mohu poslat,“ odvětí s rozpaky Bohumil. Vidím, že můj smysl pro humor je vedle, takže začínám být z rozhovoru nesvá. ChatGPT je nyní nedílnou součástí mého života, ale co za ním vězí, nevím. A právě Bohumil to ví, je expert na umělou inteligenci.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/TUL_CXI_Bohumil_Kolar_5cdb8ef8d0.jpg" alt="TUL CXI: Bohumil Kolář" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_TUL_CXI_Bohumil_Kolar_5cdb8ef8d0.jpg 231w," sizes="100vw" width="800" height="540"><h5>Občas jsem líný</h5>A na co používá Bohumil právě ChatGPT? „Někdy jsem prostě líný,“ přiznává Bohumil. „AI mi ušetří hodiny čtení,“ říká s provinilým úsměvem. „Občas si zkopíruji dlouhý text do ChatGPT a požádám, aby mi to shrnul do dvou odstavců. A proč? Protože ne vždycky mám chuť nebo čas číst něco delšího než dvě stránky,“ vysvětluje otevřeně.O pozici AI specialista na CXI TUL se Bohumil dozvěděl, když se po škole ohlížel po práci. „Nabízelo se mi třeba místo pro vývoj systému řízení lanovky, což pro mě není zajímavé. Pak jsem našel nabídku CXI TUL a jsem spokojený, často se učím nové věci. Baví mě výzvy. Pracuji třeba na aplikaci AI pro kalibraci laseru,“ pokrčí rameny. Zmíněný laser má mnoho využití, třeba&nbsp;od operace oka, přes hrubou sílu řezání až po kosmický výzkum a obranné systémy.<h5>Začalo to Merkurem</h5>Bohumil byl jako malý fanda stavebnice Merkur, ale chybělo mu něco, co by stavebnici rozhýbalo. Tak se začal zajímat o elektrotechniku. Brzy zjistil, že je stále potřeba člověk, který vše naprogramuje. „Nejsem přímo programátor, vždycky mě lákal interdisciplinární obor, spojení s elektrotechnikou. Teď třeba řeším efektivitu podniků pomocí umělé inteligence v rámci evropského digitálního inovačního hubu, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.edih-northeast.cz/">EDIH</a>.“<h5>Reálné problémy, praktická řešení</h5>Podniky z celého spektra oborů se na Bohumila obracejí přímo nebo absolvují školení, kde jim ukazuje možnosti AI pro zefektivnění provozu. „Třeba nás oslovila firma Škoda ohledně vibrodiagnostiky. Zadání znělo, jestli dokážeme předpovědět, kdy se rozbije motor. Můj úkol byl naučit AI rozpoznat vibrace vyváženého motoru a detekovat výchylky, jako třeba plavání ložiska, nevyvážení, a podobně. Na základě těchto dat mohou předcházet poruchám a udržet kvalitu produkce,“ líčí Bohumil.<h5>Obrazová analýza odpadních vod</h5>Jedna z nejzajímavějších zakázek je detekce problémů na čistírnách odpadních vod. „Můj úkol je naučit program rozeznávat, jak vypadá špatně pracující čistírna. Třeba pěnění vody znamená přemnožení mikroorganismů. Změny barvy mohou signalizovat jiný typ problému. Detekce kamerou je rychlé a efektivní, nemusí se všechny čistírny objíždět fyzicky,“ popisuje.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/TUL_CXI_Bohumil_Kolar_Umela_inteligence_otevira_nove_pracovni_moznosti_5386b28764.jpg" alt="TUL CXI: Bohumil Kolář (Umělá inteligence otevírá nové pracovní možnosti)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_TUL_CXI_Bohumil_Kolar_Umela_inteligence_otevira_nove_pracovni_moznosti_5386b28764.jpg 117w," sizes="100vw" width="1500" height="2000"><h5>AI a půllitry</h5>A co má Bohumil na stole kromě počítače? „Hodně kelímků s pivem,“ směje se. Jedna z jeho aplikací totiž rozpozná, zda máte před sebou poctivý půllitr, nebo podmírák.Diváky hned napadne: hezký, ale k čemu je to dobrý? „Stejný algoritmus může detekovat tank a navést raketu. Třeba na Ukrajině,“ odpověděl lakonicky Bohumil. Ukazuje to, že i zdánlivě neškodná AI aplikace může být zbraní.<h5>Revoluce</h5>Rychlý rozvoj umělé inteligence je pro Bohumila výzvou. „Tempo, jakým AI roste, je šílené,“ říká. „Každý den vznikají nové algoritmy a technologie. Někdy musím pochopit, jak funguje určitá technologie, jen abych za rok zjistil, že je už překonaná. Největší světové organizace rychle posouvají hranice AI. Odhadovat směr vývoje a udržet si přehled je velkou výzvou.“<h5>AI práci dává</h5>Od strojírenství po přírodní vědy, Bohumil nevidí pro umělou inteligenci hranice. „Problémem je jen nedostatek dat pro trénování modelů.“ Mnoho lidí namítá, že AI práci bere. Bohumil to vidí jinak: „Spíš práci dává. Automatizace otevírá možnosti pro další práci.“Je důležité ukazovat, že AI je nástroj. „Není hrozba. Závisí na tom, jak ji použijeme,“ uzavírá Bohumil.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/TUL_CXI_Bohumil_Kolar_Umela_inteligence_otevira_nove_pracovni_moznosti_2_e943a453a0.jpg" alt="TUL CXI: Bohumil Kolář (Umělá inteligence otevírá nové pracovní možnosti)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_TUL_CXI_Bohumil_Kolar_Umela_inteligence_otevira_nove_pracovni_moznosti_2_e943a453a0.jpg 117w," sizes="100vw" width="1500" height="2000">

Bohumil Kolář: Umělá inteligence otevírá nové pracovní možnosti

Předvídání složitých struktur proteinů zůstávalo po mnohá desetiletí nerozluštěnou hádankou. Průlom způsobila až umělá inteligence.Jak důležitý zůstává ve stínu AI klasický experiment?V podcastu CHEmic o tom Veronika Sedláčková hovoří s prof. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rulisek.group.uochb.cz/cs">Lubomírem Rulíškem</a> z ÚOCHB.<figure class="image"><img style="aspect-ratio:1620/1080;" src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Podcast_CH_Emic_46_Umela_inteligence_bori_mnohe_hranice_laborator_ale_potrebujeme_porad_3c1cc6d69f.jpg" alt="ÚOCHB/Dajana Kolářová - Podcast CHEmic #46 – Veronika Sedláčková s Lubomírem Rulíškem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Podcast_CH_Emic_46_Umela_inteligence_bori_mnohe_hranice_laborator_ale_potrebujeme_porad_3c1cc6d69f.jpg 234w," sizes="100vw" width="1620" height="1080"></figure><blockquote>Podcast CHEmic představuje vědce a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jejich život v labech i mimo ně.</blockquote><blockquote>CHEmic najdete v podcastových aplikacích:</blockquote><blockquote><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://open.spotify.com/show/0ELIQTRkC3TFrVYnZgztsy?si=b4407e1f54824315&amp;nd=1">Spotify</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.apple.com/cz/podcast/podcast-chemic-1-riskovat-se-vyplat%C3%AD-ne%C3%BAsp%C4%9Bchu-se-nesm%C3%ADme/id1683797089?i=1000611870620">Apple Podcasts</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy9kZmFhNjA4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw">Podcasty Google</a></li></ul></blockquote><blockquote>a na našem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLFJNDHHAxyMszoY-Hm4BGJ6nN7zNLZXO-">YouTube kanálu</a>.</blockquote>

Podcast CHEmic #46 – Umělá inteligence boří mnohé hranice, laboratoř ale potřebujeme pořád

Dvoutýdenní maraton plný populárně-vědeckých filmů, přednášek a zajímavých hostů, ale také kvízů, soutěží, výstav nebo koncertů – to je již 55. ročník mezinárodního festivalu Academia Film Olomouc, který se letos uskuteční od 1. do 15. října 2020. Kvůli vládním omezením proběhne poprvé celý festival online.
<a href="https://afo.cz/">Academia Film Olomouc</a> se tento rok spojil s Českou zemědělskou univerzitou a jejím ČZU Film Festem. Zájemce tak čeká ještě větší množství filmů a inspirace než v předchozích letech, navíc vše zdarma a online na platformě <a href="https://watchandknow.cz/">www.watchandknow.cz</a>. Při prvním vstupu na stránky je třeba se registrovat, čímž si vytvoříte přihlašovací údaje, které vám umožní se k rozkoukanému filmu kdykoli vrátit a pokračovat ve sledování. Registrace je spuštěna se začátkem festivalu, tedy od 1. října.
K filmům AFO připravuje také přednášky, rozhovory a prostor pro dotazy směřované tvůrcům i vědcům. Ty budou streamovány živě a následně také nahrány na platformě, aby je diváci mohli sledovat v jakýkoliv čas.
Odborná a studentská porota festivalu uděluje celkem čtyři ceny, o páté ceně rozhodují sami diváci. Ceny jsou následující:
<ul>
<li>Cena za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký dokumentární film</li>
<li>Cena za nejlepší česko-slovenský populárně-vědecký dokumentární film</li>
<li>Cena za nejlepší krátký populárně-vědecký film</li>
<li>Cena studentské poroty Univerzity Palackého v Olomouci</li>
<li>Cena diváků AFO</li>
</ul>
Do mezinárodní soutěže filmů se letos probojovalo 43 snímků. Nebudou chybět dokumenty přírodopisné, ať už lokálně zaměřené či obecnější, vesmírné a další. Diváci se mohou těšit například na dánský dokument Téměř člověk, který přináší přehled nejzávažnějších témat, kterým lidské pokolení v současnosti čelí. Dalším skvělým počinem jsou Prastaré jeskyně, což je dokument a dobrodružný film v jednom, který pátrá po tajích zemského klimatu a diváky zavede do hlubin těch nejstarších jeskyní naší planety. Další dokumenty se věnují například vnímání lidí postižených epilepsií nebo síle nevědomých předsudků.
Výběr těch nejzajímavějších filmů můžete vidět nejen z pohodlí svého domova, ale i na filmovém plátně. Vybrané snímky se budou promítat během 1.-4. října v kině Metropol v Olomouci. Od 5. do 8. října projekci spustí i pražská kina Edison a Přítomnost.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_AFO_Startuje_festival_popularne_vedeckych_filmu_Academia_Film_Olomouc_2_1ae797af52/Vedavyzkum.cz-AFO-Startuje-festival-popularne-vedeckych-filmu-Academia-Film-Olomouc-2.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AFO: Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc 2020"/>
Zájemci mohou zároveň sledovat i sociální sítě <a href="https://www.facebook.com/afo.cz">Facebook</a>, <a href="https://www.instagram.com/afo_olomouc/">Instagram</a> a <a href="https://twitter.com/afolomouc">Twitter</a>, kde budou pořadatelé AFO sdílet filmové tipy, články k tématům, videa s vědci, filmaři a dalšími zajímavými osobnostmi. Díky tomu můžete zároveň nakouknout i do zákulisí toho, jak vypadá práce na online festivalu.
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů pořádá Univerzita Palackého v Olomouci už od roku 1966. Během této doby se z malé, uzavřené akce stala jedna z největších vzdělávacích událostí v Evropě.
Mezi témata, která mají na festivalu své místo, patří například vesmír, výzkum pozemských oceánů a globální oteplování nebo vývoj robotiky a umělé inteligence. Festival již hostil světoznámé vědkyně a vědce, jako je evoluční biolog Richard Dawkins, vizionář robotiky Hiroshi Ishiguro nebo filozofku AI Susan Schneider.

Startuje festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Cílem společnosti je napomáhat rozvoji hmotnostní spektrometrie v České republice, poskytovat svým členům a dalším osobám se zájmem o hmotnostní spektrometrii podporu v získávání znalostí v oboru, prezentovat dosažené pokroky a rozšiřovat obecné povědomí o hmotnostní spektrometrii ve společnosti. ČSHS bude spolupracovat se zahraničními společnostmi zaměřenými na hmotnostní spektrometrii, přispívat ke zvyšování odborné úrovně svých členů, organizovat semináře, konference a vědecká setkání.

Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

CXI TUL

Představení nové série Reometru společně se softwarem RheoCompas

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Svět měření na dosah: Potravinářské technologie

Novel Advancements in Trace Level Determination and Longterm Stability of Metals in TMAH and UPW matrices

Meet Compact-Q DEER Spectrometer, Your Gateway to Quantum Innovation

Process Raman: A Reliable and Versatile Tool For Downstream Process Monitoring and Control For mAB Production

ICPMS novinky se zaměřením na popularizace - strana 1