<p><strong>Americký postdoktorand a držitel ERA Postdoctoral Fellowship William Morton přišel před dvěma lety z Velké Británie na CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) do výzkumné skupiny Roberta Váchy. Během svého pobytu v Brně se věnoval výpočetnímu výzkumu neuspořádaných proteinů a postupně poznával nejen české vědecké prostředí, ale i každodenní život ve městě. Teď se vrací zpět do Velké Británie a v rozhovoru otevřeně mluví o tom, co mu CEITEC MUNI dal, kde vidí prostor pro zlepšení a proč věda nestojí jen na špičkových výsledcích, ale i na obyčejných každodenních debatách mezi vědci.</strong></p><h5><strong>Když jste hledal další krok ve své vědecké kariéře, čím vás CEITEC MUNI zaujal?</strong></h5><p>Nešlo ani tak o to, kam se mám stěhovat, ale s kým budu pracovat. Už během doktorátu jsem strávil měsíc v Brně, takže jsem prostředí trochu znal a měl jsem pocit, že by se mi tu mohlo dobře žít. Hlavním důvodem ale byla možnost pracovat s<strong> Robertem Váchou</strong>. Věděl jsem, že jeho expertiza přesně odpovídá směru, kterým jsem chtěl svůj výzkum posunout. Upřímně, ani jsem se nehlásil nikam jinam, dokud jsem nevěděl, jestli budu moct nastoupit do jeho skupiny. Jakmile ta možnost přišla, bylo rozhodnuto.</p><h5><strong>Jaká jste měl před příjezdem očekávání od Brna a CEITEC MUNI – a co vás nakonec překvapilo?</strong></h5><p>Upřímně jsem moc konkrétní očekávání neměl. Znal jsem Prahu, ale věděl jsem, že Brno bude úplně jiné, takže jsem přijel docela otevřený všemu. Asi nejvíc mě překvapilo, jak „velké“ to město vlastně, i když tak na první pohled nepůsobí. Je tu spousta komunit, akcí, zajímavých míst a lidí. Ať už vás baví cokoliv, většinou si tu najdete „svoje“ i svůj prostor. Tohle jsem od Brna opravdu nečekal.</p><h5><strong>Jak se vám žilo v Brně jako zahraničnímu vědci? Co byste řekl někomu, kdo váhá, jestli se sem přestěhovat?</strong></h5><p>Každodenní život může být hlavně ze začátku docela intenzivní. Od mladých vědců se očekává, že se rychle osamostatní, povedou vlastní projekty, navážou spolupráce a často ještě mentorují další lidi. Já jsem navíc přijel v době, kdy jsem ještě dokončoval doktorát, takže jsem řešil dvě velké životní změny najednou a zároveň si zvykal na novou zemi.</p><p>Na druhou stranu je Brno místo, kde se to všechno dá zvládnout. Jeden z důvodů, proč se mi tu začalo opravdu dobře žít, je ten, že i přes svou velikost město nabízí všechno, co potřebuji profesně i osobně. Člověk si tu snadno najde přátele, aktivity i život mimo laboratoř.</p><p>Kdyby někdo váhal, jestli se sem přestěhovat, řekl bych mu asi to, že začátky budou náročné, ale jakmile si zvykne, Brno se mu dokáže hodně odvděčit.</p><h5><strong>Jaké bylo pracovat ve vašem týmu? Jak byste popsal spolupráci a celkovou atmosféru?</strong></h5><p>Jednou ze silných stránek skupiny Roberta Váchy je šíře expertizy. Ve skupině se využívá opravdu hodně výpočetních metod a lidi si navzájem hodně pomáhají a sdílejí know-how. Díky tomu se člověk může učit opravdu rychle.</p><p>Během svého působení na CEITEC MUNI jsem si ale také uvědomil, jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou výzkumníci – nejen vedoucí výzkumných skupin, ale i lidi na začátku vědecké kariéry, kteří každý den pracují s experimenty a daty – otevřeně diskutovat a vzájemně si doslova zpochybňovat nápady. Tyhle diskuze jsou podle mě strašně důležité. Pomáhají vědcům zlepšovat výzkum, připravit se na kritiku a zároveň se cítit víc součástí širší vědecké komunity.</p><p>A myslím si, že to nemusí nutně začínat nějakými velkými institucionálními cíli nebo velkolepými tématy pro veřejnost. Ve výsledku to podle mě je hlavně o spolupráci a komunikaci a o tom, jestli vedení podobné věci aktivně podporuje.</p><h5><strong>Mám informaci, že jste od sousedů dostával poměrně netradiční „balíčky“. Můžete to rozvést? Co to podle vás vypovídá o životě tady?</strong></h5><p>Ano – to byla asi jedna z mých nejoblíbenějších částí života tady. Občas mi někdo zaklepal na okno a na parapetu se objevila miska rajčat, domácí sirup, nějaké pečivo nebo bylinky od sousedů.</p><p>Obecně jsem zjistil, že lidé v Česku jsou neuvěřitelně laskaví, i když s nimi nesdílíte jazyk. Zažil jsem spoustu situací – ať už se sousedy nebo úplně cizími lidmi – kdy byli lidé vstřícní a ochotní pomoct, aniž by za to něco očekávali. To podle mě o místních lidech hodně vypovídá.</p><h5><strong>Hledání bydlení bývá jednou z prvních velkých výzev po přestěhování do zahraničí. Jaká byla vaše zkušenost v Brně?</strong></h5><p>Měl jsem štěstí, protože mi s bydlením pomohla kolegyně z Welcome Office na CEITEC MUNI, takže moje zkušenost byla relativně hladká. Byt, ve kterém jsem původně bydlel, teď mimochodem využívá další postdok, který nastoupil do skupiny Roberta Váchy, což podle mě dobře ukazuje, jak důležité podobné podpůrné sítě jsou.</p><p>Zároveň ale vím od ostatních, že najít bydlení v Brně může být docela výzva, hlavně pro vědce mimo EU, kteří potřebují oficiální nájemní smlouvy kvůli vízům a administrativě. Existuje spousta neformálních možností pronájmu, ale ty často nesplňují oficiální požadavky, což celý proces komplikuje.</p><p>Myslím, že oddělení jako <strong>CEITEC Welcome Office</strong> odvádějí obrovský kus práce, aby zahraničním vědcům pomohla se v&nbsp;nové situaci zorientovat. Zároveň to ale ukazuje, jak důležité je, aby celý systém byl přístupnější pro vysoce kvalifikované lidi přicházející ze zahraničí.</p><h5><strong>Bylo pro vás těžké zabydlet se bez znalosti češtiny, nebo se dalo většinu věcí zvládnout anglicky?</strong></h5><p>Obecně je podle mě v Brně docela dobře možné fungovat v angličtině. Občas samozřejmě narazíte na nedorozumění, ale když k tomu člověk přistupuje trpělivě a flexibilně, tak to vždycky nějak funguje.</p><p>Řekl bych, že většina interakcí byla pozitivní a lidé byli ochotní pomoct, i když komunikace nebyla úplně perfektní.</p><h5><strong>Teď se přesouváte na další pozici. Co si z Brna odnášíte do další etapy?</strong></h5><p>Odnáším si hodně nových profesních zkušeností, ale i úplně jiný pohled na to, jak fungují výzkumná prostředí. Zkušenost s nezávislou prací, zvládáním více odpovědností najednou a fungováním v mezinárodním prostředí pro mě bude cenná, ať už půjdu dál kamkoliv.</p><h5><strong>Kdyby nějaký mladý vědec zvažoval CEITEC MUNI, co byste mu upřímně a na rovinu řekl?</strong></h5><p>Doporučil bych mu, aby hlavně hledal pro sebe tu správnou výzkumnou skupinu – a tím myslím celé prostředí kolem. Nejen vedoucího skupiny, ale i doktorandy, techniky a ostatní postdoky, se kterými bude každý den pracovat. Tyhle vztahy ovlivní vaši zkušenost mnohem víc, než si člověk dokáže představit.</p><p>Když najdete ten správný fit, můžete na CEITEC MUNI opravdu uspět, mít skvělou zkušenost a využít všechno, co institut nabízí. Proto bych také doporučoval brát vážně už pohovory – nejen jako kandidát, který se snaží získat pozici, ale i jako příležitost zjistit, jestli vám daná skupina skutečně sedí. Pokud tam ten „fit“ je, CEITEC MUNI je opravdu skvělé místo pro profesní růst.</p>

William S. Morton: Nejlepší část života v Brně? Asi rajčata podávaná přes okno 

Automatizovaná analýza potravin pomocí ICP-QQQ s diskrétním dávkováním vzorků a automatickým ředěním

<h4><strong>Co pro vás znamená čestný doktorát z VŠCHT Praha?&nbsp;</strong></h4><p>Udělení čestného doktorátu z VŠCHT Praha je pro mě hlubokou ctí a jsem upřímně vděčný vědecké radě za toto uznání. Vidím v něm především kolektivní úspěch, který odráží kreativitu, tvrdou práci a nasazení mých spolupracovníků, partnerů, mentorů, kolegů – a v neposlední řadě podporu mé rodiny.&nbsp;</p><h4><strong>Čím vás fascinují attosekundové procesy?&nbsp;</strong></h4><p>Jsou to nejrychlejší procesy, které lidstvo v současnosti dokáže ovládat, což se stalo možným díky neuvěřitelným pokrokům v laserové vědě za posledních šedesát let. Attosekundy jsou přirozená časová škála, na níž se elektrony pohybují v látce, tedy nejrychlejší časové stupně v chemických a biologických procesech a možná i konečná hranice pro zpracování informací. Pozorováním a ovládáním těchto dynamik v reálném čase můžeme sledovat pohyb elektronů, jak se odehrává dříve, než se rozhýbou jádra, a dostat se k prvním krokům, které řídí chemickou reaktivitu a přerozdělování náboje. To otevírá nový způsob, jak chápat a řídit látku na nejzákladnější úrovni.&nbsp;</p><h4><strong>Uvažoval jste někdy i o jiných oblastech než fyzikální chemii?&nbsp;</strong></h4><p>Na střední škole mě fascinovala fyzika – nejprve kosmologie, pak fyzika částic a potom kvantová mechanika. Jako studenta mě nejdřív lákala organická chemie kvůli schopnosti syntetizovat složité molekuly. Ale pak mi chyběly matematické základy, tak jsem se obrátil k fyzikální chemii, která mě neustále fascinuje svou schopností popisovat velmi složité systémy jednoduchými principy.</p><h4><strong>Spolupracujete s vědeckou skupinou Petra Slavíčka. V čem je pro vás její odbornost unikátní? A v čem myslíte, že spočívá unikátnost vašeho přístupu?</strong></h4><p>Petr Slavíček je světově předním expertem na simulace ultrarychlých procesů molekul v komplexních prostředích. Jeho přístup je unikátní v tom, že kombinuje pokročilou teorii elektronové struktury s neadiabatickými dynamickými simulacemi a predikcí spektroskopických pozorovatelných veličin. Ze spolupráce s Petrem a jeho skupinou jsme získali obrovské množství nových poznatků, například o dynamice tvorby solvatovaného elektronu, intermolekulárním Coulombově rozpadu v kapalné vodě nebo fotoizomerizaci stilbenu. Naším výrazným příspěvkem je vývoj attosekundové spektroskopie v kapalné fázi: fotoelektronová spektroskopie, spektroskopie vysokých harmonických a spektroskopie absorpce měkkého rentgenu.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_H_J_Woerner_2233c4da16.jpg" alt="VŠCHT Praha: H. J. Wörner" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_H_J_Woerner_2233c4da16.jpg 148w," sizes="100vw" width="713" height="753"></p><h4><strong>Máte nějaký vědecký sen? A pokud ne, co vás v práci i životě žene kupředu?</strong></h4><p>Mým snem je posunout attosekundovou spektroskopii tak, aby se dala aplikovat na složité molekuly v kapalných a heterogenních systémech. Dále pochopit jejich dynamiku na nejzákladnější úrovni. A nakonec využít tyto poznatky k navrhování lepších fotokatalyzátorů a funkčních materiálů. Pohání mě vášeň a podpora mých spolupracovníků a kolegů a láska mé rodiny – manželky a tří dětí.&nbsp;</p><h4><strong>ETH Zürich je celosvětově známá univerzita s ohromnou prestiží. V čem spočívá její kouzlo?&nbsp;</strong></h4><p>Její kouzlo spočívá v několika věcech: ve fantastických lidech, kteří tam pracují a studují, v akademické svobodě, zaměření na základní výzkum, vynikající infrastruktuře a štědrém financování výzkumu.&nbsp;</p><h4><strong>Je naopak něco, s čím ETH dlouhodobě bojuje a nedaří se jí to řešit?&nbsp;</strong></h4><p>ETH čelí rostoucímu počtu studentů, klesajícím rozpočtům – jak od federální vlády, tak od grantových agentur. Roste také očekávání společnosti a politické tlaky.&nbsp;</p><h4><strong>Jak známá je VŠCHT ve Švýcarsku a jinde ve světě, kde se pohybujete?</strong></h4><p>VŠCHT je ve Švýcarsku dobře známá, zejména na ETH Zürich, na chemických katedrách a v chemickém průmyslu jako jedna z předních evropských specializovaných institucí v chemických vědách, která produkuje kvalitní výzkum a precizní vzdělávání. V mých akademických kruzích má vynikající pověst díky vysoce originálnímu a inovativnímu výzkumu, zejména v základní fyzikální chemii.&nbsp;</p><h4><strong>Během postdocu jste pracoval s prof. Paulem Corkumem. Jak na spolupráci vzpomínáte?&nbsp;</strong></h4><p>Paul Corkum je vědecký génius a zakladatel našeho oboru attosekundové vědy. Bylo pro mě skutečným privilegiem strávit tři roky v jeho skupině a naučit se základy attosekundové spektroskopie od něj, Davida Villeneuva a Mishy Ivanova. Měl jsem šanci podílet se na poměrně velkém počtu experimentů, což mě opravdu fascinovalo a přesvědčilo mě zůstat v tomto oboru. Nejimpresivnější byla Paulova schopnost rychle pochopit nové experimentální výsledky a pak je vysvětlit.&nbsp;</p><h4><strong>A jak vzpomínáte na běhání s Vítem Svobodou z VŠCHT o společných pauzách?&nbsp;</strong></h4><p>Věděl jsem, že Vít je vynikající běžec. Občas jsem se rozhodl otestovat své limity s ním. Vždy jsem měl problém ho dohnat, ale laskavě zpomalil, aby mi dal šanci držet tempo. Po takových bězích jsem byl vyčerpaný a potřeboval pořádnou porci jídla, zatímco on se vrátil k počítači a posvačil okurku.</p><h4><strong>Švýcarsko, to jsou mimo jiné krásné hory. Propadl jste jejich kouzlu, nebo jste typ vědce zavřeného 16 hodin denně v laboratoři?&nbsp;</strong></h4><p>Miluji hory obecně a švýcarské hory zvlášť. Jdu do hor vždy, když to jde – s rodinou, se svou výzkumnou skupinou i na konferencích. Jsem vášnivý lyžař, miluji hiking a obě tyto vášně sdílím s rodinou i členy skupiny. Jako výzkumný tým chodíme každý rok na dvoudenní zimní sportovní výlet. V létě pravidelně podnikáme skupinové túry do hor.</p>

H. J. Wörner: Attosekundová věda, která sleduje nejrychlejší děje v přírodě

Aplikace

Osobnosti

Potraviny

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Anton Paar ABBEMAT 300 refraktometr (Demo)

Anton Paar přesný refraktometr Abbemat 300 pro měření indexu lomu a obsahu rozpuštěných látek (°Brix) v kapalinách. Přístroj pracuje v rozsahu 1.26–1.72 nD s rozlišením 0,00001 a přesností ±0,0001. 

Bazar produkty z kategorie Refraktometry - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

H. J. Wörner: Attosekundová věda, která sleduje nejrychlejší děje v přírodě

William S. Morton: Nejlepší část života v Brně? Asi rajčata podávaná přes okno

Automatizovaná analýza potravin pomocí ICP-QQQ s diskrétním dávkováním vzorků a automatickým ředěním