Od začátku letošního roku běží ve CEITEC VUT projekt vývoje elektronového mikroskopu na bázi světla LightEM. Hlavní řešitelkou je Andrea Konečná z CEITEC VUT a&nbsp;Fakulty strojního inženýrství VUT, které se podařilo získat pro tento projekt podporu v rámci prestižního programu ERC CZ. Během pěti let by chtěl výzkumný tým pod vedením Konečné vyvinout a otestovat elektronový mikroskop na bázi světla. Ten by vědcům umožnil adaptivně modulovat elektronový svazek během experimentu nebo zobrazovat děje v čase. Tedy úkony, které pomocí běžného elektronového mikroskopu nejsou možné.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Skupina Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Vylepšit stávající elektronové mikroskopy se bude v následujících pěti letech pokoušet výzkumný tým okolo Andrey Konečné. Její&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/projekty/detail/37085">projekt Light-Based Electron Microscope</a>&nbsp;(zkráceně LightEM, tedy elektronový mikroskop na bázi světla) se bude zabývat interakcí elektronů a světla a mohl by do budoucna vyřešit některé z problémů a omezení klasické elektronové mikroskopie. “Snažíme se vylepšit elektronový svazek. To, co chceme udělat, je do mikroskopu v uvozovkách střelit intenzivním laserovým paprskem a elektrony ovlivnit pomocí světla. Když to řeknu úplně zjednodušeně, tak se pomocí světla budeme snažit dělat takové laditelné brýle pro elektronový mikroskop a měnit způsob, jakým se standardně dělá optika v elektronovém mikroskopu,” přibližila Konečná.To by podle ní mělo přinést lepší rozlišení, nové zobrazovací techniky i možnost zkoumat dynamické procesy. “Díky světlu by rozlišení mělo být ještě lepší. Navíc bychom mohli zobrazovat i nějaké citlivé vzorky, u kterých je to běžně problematické. A taky bychom mohli zobrazovat děje v čase. Pomocí světla stimulovat vzorek, například ho zahřát, a následně se dynamicky dívat, co se tam děje,” vyjmenovala Andrea Konečná.<h3>Mikroskop nabídne lepší rozlišení i nové zobrazovací techniky</h3>Konečná upozorňuje na to, že standardní elektronové mikroskopy využívají pro zobrazování a fokusování elektronů na vzorek magnetické čočky, které mají vady omezující rozlišení mikroskopu. Nejlepší elektronové mikroskopy na světě kvůli tomu mají mnoho čoček, podobně jako v profesionálních fotografických objektivech, aby vady kompenzovaly a mohly tak dosáhnout atomárního rozlišení. To by elektronový mikroskop na bázi světla mohl pomoci změnit. “Rádi bychom ukázali, že takové sestavy čoček, jejichž výroba, seřizování i provoz jsou velmi drahé a náročné, by se daly nahradit speciálně modulovaným laserovým svazkem. Oproti běžným čočkám lze navíc laserový svazek použít nejen pro zmenšování, zvětšování nebo kompenzaci vad, ale nabízí nám velkou svobodu a možnost vytváření nových “exotických” typů elektronových svazků. Elektrony nemusíme fokusovat jenom do bodu. Můžeme vytvořit svazek třeba ve tvaru “donutu”. Kromě toho by mělo být možné svazky rychle a adaptivně modulovat,” řekla Konečná. Podle ní by se takto modifikovaný mikroskop dal využít v řadě oblastí. “Díky možnosti světelné modulace elektronového svazku během experimentu bychom mohli zvládnout efektivněji zobrazovat citlivé vzorky, což je klíčové třeba pro biology. Nebo bychom mohli rychleji detekovat defekty v materiálech a polovodičových součástkách,” dodala.Jedná se o značně unikátní výzkum, který svým rozsahem zatím nemá u nás, ani v zahraničí obdoby. Podle Andrey Konečné bylo zatím publikováno pouze pár prací, které se tematiky týkají. “V době, kdy jsem psala grant, tak bylo publikováno pár teoretických i experimentálních prací, které prokazují samotný koncept, že lze elektrony pomocí laserového svazku fokusovat nebo jinak modulovat. Ale nedotáhly to tak daleko, jako bychom chtěli my. Tedy vytvořit prototyp mikroskopu, kde část standardní elektronové optiky nahradíme laserovým paprskem,” řekla.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Jedinečný výzkum podpořilo i ministerstvo</h3>Že se jedná o projekt s velkým potenciálem, potvrzuje i fakt, že Andrea Konečná získala grant&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.tc.cz/cs/napsali-o-nas/152/erc-cz-%E2%80%93-prelomovy-program-slavi...">ERC CZ</a>&nbsp;od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Cílem tohoto programu je podpořit vědce, kteří žádali o&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://erc.europa.eu/apply-grant/starting-grant">evropský ERC grant</a>&nbsp;a uspěli, ale nezbyl na ně dostatek finančních prostředků. “V rámci evropského ERC grantu je obrovská konkurence. Já jsem tento projekt podávala dokonce dvakrát a dvakrát jsem postoupila do druhého kola, kde jsem ho prezentovala a mluvila s komisí. Pokaždé jsem získala hodnocení A, ale bohužel to zůstalo bez financí. Ministerstvo školství se dívá na tato evropská hodnocení a můj projekt nakonec podpořilo. Když to řeknu upřímně, tak jde především o prestiž, protože jinak jsou podmínky stejné. Projekt je stále na pět let. A ministerstvo ho podpořilo v plné výši, takže dostaneme stejnou finanční částku, jakou bychom dostali od Evropské unie,” podotkla Konečná.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Dva prestižní granty a mateřská k tomu</h3>Před několika lety získala Andrea Konečná také&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.zvut.cz/edit/lide/lide-f38102/vut-ma-svoji-junior-star-mlada-vedkyne-zacina-budovat-vlastni-tym-d233576">prestižní grant JUNIOR STAR</a>&nbsp;od Grantové agentury ČR na podporu výjimečných mladých výzkumníků. Momentálně je tak hlavní řešitelkou ve dvou významných projektech, což navíc musí od loňského roku kloubit s mateřskou rolí. “Možná je ještě brzo, abych to hodnotila, protože dcera je zatím malá a byla jsem s ní nějakou dobu na mateřské dovolené. Ale upřímně to náročné je. Zároveň tím, že nemáme pevnou pracovní dobu, tak to je určitě jednodušší než v jiných povoláních. Navíc JUNIOR STAR běží už čtvrtým rokem a za tu dobu se zapracovalo několik výborných doktorandů a magisterských studentů, takže řada menších projektů zvládla běžet během mateřské i beze mě. A mám radost, že několik z těchto kolegů se teď zapojí i do ERC CZ grantu,” uzavřela Andrea Konečná.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Andrea Konečná" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Velký úspěch pro CEITEC Vysokého učení technického v Brně</h3>„Velmi si vážím úspěchu Andrey Konečné, které se podařilo prosadit v náročné konkurenční soutěži. Jde o výsledek dlouhodobé kvalitní vědecké práce i velkého osobního nasazení. Zároveň mne těší, že na VUT systematicky vytváříme podmínky pro podporu excelentního výzkumu. Jedním z klíčových nástrojů je&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/excelence">Fond na podporu excelence výzkumu</a>, jehož prostřednictvím motivujeme a podporujeme výzkumníky při přípravě žádostí o prestižní granty, jako jsou ERC, EXPRO, JUNIOR STAR nebo MSCA. Právě takové projekty posouvají hranice poznání a posilují mezinárodní postavení naší univerzity,“ uvedl&nbsp;Martin Weiter, prorektor VUT pro výzkum a transfer znalostí.

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant 

Naše každoroční speciální akce na spotřební materiál* značky Agilent je opět tu! HAPPY WEEK proběhne od pondělí 13. 4. 2026 od 7:00 do pátku 17. 4. 2026 do 16:00.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Hppy_week_2026_0e2c89bc49.jpg" alt="Altium International: Happy Week 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_Hppy_week_2026_0e2c89bc49.jpg 245w," sizes="100vw" width="940" height="475"><blockquote>📅 Omezená platnost: Cenové nabídky na produkty Agilent platné během tohoto týdne mají omezenou platnost uvedenou přímo v jejich hlavičce.💻 Jak získat slevu:&nbsp;Objednávky posílejte na e-mailovou adresu objednavky.cz@altium.net, nezapomeňte na promo kód HPAT0426.</blockquote>Jste registrovaní v našem e‑shopu? Pak po zadání promo kódu HPAT0426 v košíku získáte výjimečnou slevu. Promo kód bude aktivní po celou dobu trvání akce – od 13. 4. do 17. 4. do 16:00.* Upozornění: Sleva se nevztahuje na roční objednávky, ekonomická balení vialek, víček a stříkačkových filtrů, reagencie pro molekulární biologii, produkt Prozyme, servisní díly a kolony na zakázku. Slevu nelze kombinovat s jinými akcemi a slevami (např. s poinstalační slevou).

Altium Happy Week - 35% sleva na produkty spotřebního materiálu Agilent

&nbsp;„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/309">BIOCEVu</a>. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.Když se Jiří Zahradník v roce 2018 vydal na prestižní Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu, zaměřoval se na výzkum proteinových interakcí – tedy na to, jak spolu jednotlivé bílkoviny v buňkách „mluví“ a jak jejich vzájemné vazby ovlivňují životní procesy. V době, kdy rozvíjel metody in vitro evoluce a proteinového inženýrství, však svět zasáhla pandemie covidu-19. „Ze dne na den jsem musel odložit svůj původní výzkum a přejít na covidový,“ vzpomíná Zahradník. „Naštěstí se ukázalo, že nástroje, které jsem vyvíjel pro studium evoluce proteinů, se dají výborně použít i při zkoumání evoluce virů.“Tím se jeho práce přirozeně posunula směrem, který určil i jeho současné zaměření. Dnes vede laboratoř v BIOCEVu, společném výzkumném centru Univerzity Karlovy a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a>, kde se jeho tým patřící k 1. lékařské fakultě UK věnuje vývoji a využití moderních evolučních metod a metod proteinového inženýrství ke studiu biologických jevů, které klasické postupy strukturní biologie nedokážou dobře zachytit. Výzkum je založen na vytváření alternativ k přirozeným proteinům – takových, které se lépe chovají v laboratorních podmínkách a umožňují detailněji zkoumat jejich vlastnosti i vzájemné interakce.<h4>Kultura spolupráce</h4>Zkušenosti z Izraele, kde podle něj panuje mimořádně otevřená a kooperativní vědecká kultura, si přivezl i do Česka. „Stačilo zvednout telefon a během pár hodin jsem měl potřebné vzorky. Všichni vědci tam přesně vědí, kdo na čem pracuje, a spolupráce je naprostou samozřejmostí,“ říká. Právě tento přístup se snaží přenést i do českého prostředí – do týmu, který propojuje biochemii, virologii a evoluční biologii a který dnes patří k nejzajímavějším pracovištím v oblasti molekulární virologie v Česku.Izrael je pro vědce v mnoha ohledech zemí zaslíbenou – špičkové zázemí, otevřená spolupráce, rychlost, s jakou se projekty rozbíhají. Ale i ráj má své limity. Na otázku, proč se po několika letech rozhodl vrátit do Česka, odpovídá bez váhání: „Moje partnerka tehdy řekla jasně, že v Izraeli žít nechce. A zpětně musím uznat, že měla pravdu. Naše životní podmínky jsou tady nesrovnatelně lepší.“Podle něj máme v Česku tendenci své prostředí podceňovat. „Máme pocit, že nic nefunguje a všechno je špatně, ale z mé zkušenosti to nemůže být dál od pravdy. Už jenom taková zdánlivá drobnost, jako je teplotní komfort v budovách, je u nás úplně jinde než třeba ve Španělsku, Británii, Americe, Izraeli nebo Japonsku, kde jsem nějakou dobu pobýval. A to nemluvím o zdravotní péči v Izraeli – měl jsem luxusní, velmi drahé pojištění, ale dostat se ke kvalitnímu ošetření byl obrovský problém. Často jsem musel doplácet částky, o kterých se nám tady ani nezdá.“Po návratu do Česka navázal na výzkum, který rozvíjel už na Weizmannově institutu. Na 1. LF UK bylo tehdy otevřené výběrové řízení, kam se přihlásil a uspěl. Nová pozice spadala pod Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), takže přirozeně pokračoval ve studiu viru SARS-CoV-2 a dalších respiračních patogenů. Součástí grantu, který získal, bylo i otevření nové laboratoře – moderního pracoviště s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti, tzv. BSL-3, kterou vybudovali s lékařkou a vědkyní Zorou Mělkovou a také ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a docentkou Ruth Tachezy, koordinátorkou NIVB na Univerzitě Karlově.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Za dveřmi laboratoře, odkud nic nesmí ven</h4>Virologická laboratoř kategorie BSL-3 patří mezi ta nejbezpečnější zařízení pro práci s infekčními viry. Před každým, kdo chce dovnitř, stojí několik vrstev ochrany – od speciálního obleku a dýchací masky až po dvojí rukavice a systém přechodových místností s postupně se snižujícím tlakem. Veškeré pokusy se odehrávají v uzavřených laminárních boxech, odkud se žádný vzorek nesmí dostat mimo kontrolované prostředí. Použité materiály putují do průtahového autoklávu, kde projdou dekontaminací při vysokém tlaku a teplotě. Vzduch i voda se filtrují přes vícestupňové systémy, takže laboratoř zůstává uzavřeným ekosystémem.„Běžně pracujeme se SARS-CoV-2 nebo HIV. Máme ale i rukavicový box pro práci s ještě nebezpečnějšími původci onemocnění,“ říká Jiří Zahradník. Přístup sem mají jen vyškolení pracovníci. Každý nováček musí projít odborným školením, testem a zpočátku může pracovat jen pod dohledem zkušenějšího kolegy. V laboratoři může být maximálně šest lidí, obvykle ve dvojicích – kvůli bezpečnosti i přehledu. Mimo pracovní dobu a přítomnost personálu svítí na stropě germicidní lampy, které sterilizují prostor ultrafialovým světlem. Když je potřeba důkladnější čištění, laboratoř se uzavře a zaplní parami peroxidu vodíku. „Používáme osmiprocentní roztok, a to by vám klidně vybělilo tričko,“ směje se Jiří Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="548"><h4>Kreativita potřebuje prostor</h4>Úspěch jeho výzkumu stojí nejen na moderním vybavení a schopném týmu, ale i na mezinárodních kontaktech, které si přivezl ze zahraničí. „Byly to právě vazby z mého dřívějšího působení na Weizmannově institutu a z koronavirového výzkumu. Díky nim jsme se mohli rychle zapojit do mezinárodních projektů a splnit pro začínající laboratoř nelehké cíle, které grant vyžadoval. Navazovali jsme na výzkum, který už běžel, věděli jsme, jaké otázky jsou aktuální a co můžeme ostatním týmům nabídnout,“ popisuje.Jedním z problémů, s nimiž se laboratoř potýká, je ale samotné umístění BIOCEVu ve Vestci-Jesenici u Prahy. „Studenti sem moc nechtějí. Říkají, že je to daleko, i když je to pořád v rámci Prahy, mnozí to berou jako komplikaci,“ přiznává. I pro něj osobně je to velký kontrast oproti Weizmannovu institutu. „To je úplně jiný svět, tamní kampus působí jako botanická zahrada – zelený, otevřený prostor, kde se věda dělá v prostředí, které samo podporuje kreativitu,“ přibližuje atmosféru místa, kde se vědci běžně setkávají venku, sedí na trávě, diskutují a vyměňují si nápady.„Izraelci si moc dobře uvědomují, že věda není továrna. Není to přímý, rutinní proces. Spousta důležitých myšlenek vzniká právě z neformálních rozhovorů mezi lidmi, kteří si šli jen na chvíli odpočinout od práce,“ podotýká s tím, že podobnou kulturu se snaží vytvářet i v BIOCEVu. „Díky univerzitě a menším grantům na udržitelnost se nám podařilo založit komunitní zahrádku. Výrazně nás v tom podpořil náš přednosta docent Jakoubek. Má správný drive a možná i trochu rebelský přístup. Takže jsme si v tomhle dobře rozuměli,“ směje se Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Úspěchy i překážku výzkumu</h4>Jinak byl ovšem jeho návrat na UK obrovskou logistickou a organizační výzvou. Díky grantu NIVB, pak Primus a nyní také Junior Star se ale všechny plány podařilo splnit. Teď stojí před další velkou výzvou. Připravuje žádost o ERC Consolidator Grant, v jejichž získávání se Univerzitě Karlově v poslední době daří. Jeden z nich nedávno směřoval i do BIOCEVu. „Respektive pro kolegyni, doktorku Galisovou, která ovšem na univerzitě nezůstane. Zčásti z osobních důvodů, ale také kvůli nedostatečné institucionální podpoře se rozhodla převést svůj ERC grant na univerzitu ve Freiburgu,“ upřesňuje Zahradník, který považuje tento případ za symptom širšího problému.„Když jsem se na to díval, téměř třetina všech ERC grantů z UK nakonec odchází jinam. To je, upřímně řečeno, poměrně alarmující a měla by to být pro univerzitní vedení jasná zpětná vazba, že by to chtělo nějakou systémovou změnu. Část úspěšných projektů dokonce nekončí ani v zahraničí, ale přechází na AV ČR. Jednoduše tam, kde mají lepší podmínky pro výzkum. Takže to není o odchodu ze země, ale o hledání funkčního prostředí,“ argumentuje vědec.Sám se potýká s podobným problémem. „Letos mi končí jeden z grantů a tím mi vypadnou z rozpočtu zhruba čtyři miliony korun. I když mám momentálně dva velké projekty – operační program Jan Amos Komenský pro mezisektorový výzkum a Junior Star – vznikne mi výrazný finanční propad. A zatím nevím, jak ho pokrýt,“ přiznává otevřeně. Na univerzitě podle něj totiž neexistuje možnost střádat si prostředky nebo pravidla pro situace, kdy vypadne grantové financování.<h4>Predikovat další pandemii</h4>Když se řeč vrátí k samotnému výzkumu, viditelně se nadchne. „V rámci grantu Junior Star pokračujeme dál – a je to opravdu fascinující. O SARS-CoV-2 dnes víme víc než o jakémkoli jiném viru. Je to nejstudovanější patogen v historii. A my jsme se rozhodli jít o krok dál. Snažíme zjistit, jestli bychom pomocí našich metod dokázali předpovědět mutace, které by mohly umožnit přenos nového koronaviru ze zvířat na člověka,“ popisuje. Zjednodušeně řečeno, jejich cílem je zmapovat, jak by mohl vzniknout další pandemický virus, a to ještě dřív, než k tomu vůbec dojde. Mají v plánu vytvořit mapu rizikových mutací – tedy takových, které by mohly představovat hrozbu pro člověka.Na rozdíl od výzkumníků, kteří sbírají vzorky v terénu, má Zahradníkův tým výhodu v laboratorním modelování. „Jsme schopni analyzovat desítky až stovky tisíc různých mutací, včetně těch, které zatím v přírodě nikdo nepozoroval. Můžeme tak modelovat scénáře, které teprve mohou nastat,“ pokračuje Zahradník. Právě díky tomu se k nim sekvence varianty Omikron dostala už druhý den po jejím objevení. Okamžitě ji začali zkoumat a byli mezi prvními, kdo popsal její základní vlastnosti.„Umíme predikovat mutace, které mají tzv. high fitness – tedy takové, které viru přinášejí výhodu,“ vysvětluje. „Pokud bychom dokázali tyto mutace zohlednit při vývoji vakcín, mohli bychom viru vlastně zabránit, aby si je vůbec ‚vybral‘. Místo abychom jen reagovali na nové varianty, mohli bychom aktivně ovlivňovat evoluční směr viru. To by mohlo zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o vakcínách i prevenci budoucích pandemií,“ shrnuje biochemik.<blockquote><h5>RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D.</h5>Působí na 1. lékařské fakultě UK a pracovišti BIOCEV, kde vede laboratoř umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry. Pro svůj výzkum virových hrozeb získal grant Junior Star. Předtím působil na Weizmannově institutu věd v Izraeli, kde byl oceněn cenou za vynikající vědecké výsledky. Výzkumně se věnuje evoluci a adaptaci koronavirů, zejména jejich receptorových domén (RBD) a mechanismů, jimiž se přizpůsobují lidským buňkám. Cílem jeho výzkumu je porozumět tomu, jak a proč některé viry překračují bariéry, a přispět tak k prevenci budoucích pandemií. Sleduje i mutace, které mohou zvýšit infekčnost či přenos mezi druhy.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></blockquote>

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Video

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Anton Paar ABBEMAT 300 refraktometr (Demo)

Anton Paar přesný refraktometr Abbemat 300 pro měření indexu lomu a obsahu rozpuštěných látek (°Brix) v kapalinách. Přístroj pracuje v rozsahu 1.26–1.72 nD s rozlišením 0,00001 a přesností ±0,0001. 

Bazar produkty z kategorie Refraktometry - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant

Altium Happy Week - 35% sleva na produkty spotřebního materiálu Agilent