LECO RC612 Vícefázové stanovení uhlíku a vody

• Vyhovuje schválené metodě AWS (ANSI) pro stanovení obsahu vlhkosti ve svařovacích tavidlech a obalech elektrod.
• Umožňuje kvalitativní i kvantitativní analýzu
• Snadná instalace spalovací trubice
• Spalovací trubice s dostatečně velkým průměrem umožňuje analýzu vlhkosti u různých typů vzorků - včetně práškových, plochých i trubkových vzorků
• Schopnost rozlišit povrchový, volný, organický a anorganický uhlík
• Volitelný robustní automatický podavač vzorků s kapacitou 50 pozic pro bezobslužný provoz
• On-line diagnostika pro minimalizaci prostojů a zajištění plynulého chodu

LECO RC612 Vícefázové stanovení uhlíku a vody.

Vícefázový detektor uhlíku a vodíku/vlhkosti modelu RC612 umožňuje kvantitativní stanovení uhlíku a vody ve široké škále organických i anorganických vzorků a zároveň rozlišuje různé formy uhlíku.

Model RC612 je vybaven nejmodernějším systémem řízení dvoustupňové pece, který umožňuje programovat teplotu od teploty okolí až do 1100 °C.

V závislosti na aplikaci může obsluha naprogramovat několik teplotních kroků pece a zvolit buď oxidační atmosféru kyslíku, nebo inertní atmosféru dusíku, ve kterých dochází ke spalování nebo reakci přítomného uhlíku a vody. V trase toku je zahrnuta sekundární pec (nominálně nastavena na teplotu 850 °C) a sekundární oxidační katalyzátor, pro zajištění úplného spalování či reakce všech uvolňovaných složek. Infračervená detekce se používá ke kvantifikaci výsledku, a to buď jako hmotnostní procento, nebo jako hmotnost vztažená na plochu vzorku (mg/cm²).

Při spalování v oxidační atmosféře (O₂) se všechny formy uhlíku (kromě některých karbidů, jako je SiC) převádějí na CO₂. Naproti tomu organické formy uhlíku produkují jak H₂O, tak CO₂. Přítomnost organického uhlíku tedy může být ověřena nalezením shodných „peaků“ hodnot H₂O a CO₂. Voda a uhličitany jsou detekovány, když je vzorek spalován v inertní atmosféře (N₂) s teplotou katalyzátoru v peci na úrovni 120 °C. V tomto režimu obvykle není organický uhlík detekován. Další formy uhlíku lze pak často rozlišit podle teploty, při které oxidují nebo těkají.

Pro analýzu neznámých vzorků lze použít program s pomalým zvyšováním teploty od 100 °C do 1000 °C při nárůstu 20 °C za minutu. Tento typ analýzy lze použít k označení teplot, při kterých jsou uvolňovány různé formy uhlíku, což operátorovi umožňuje optimalizovat následně program teploty pece tak, aby poskytoval rychlejší kvantitativní výsledky pro každou formu uhlíku přítomnou v daném typu vzorku.

Možnosti