Michal Vališka z&nbsp;MFF UK se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v&nbsp;budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron. V&nbsp;rozhovoru mluví o&nbsp;trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i&nbsp;o&nbsp;tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše zároveň testem vlastního porozumění.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_881b581a5f.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_881b581a5f.jpg 244w," sizes="100vw" width="1400" height="899"><h5>Když si vezmu k&nbsp;srdci vaši snahu mluvit o&nbsp;vědě stručně – dal by se váš výzkum popsat tak, že vytváříte ultračisté supravodivé materiály, na nichž lze sledovat fyziku bez rušivých vlivů?</h5>Ano, ta ultračistota je pro tento typ supravodičů naprosto zásadní. Nečistoty způsobí totiž mimo jiné to, že se v&nbsp;materiálech objeví elektrický odpor, a&nbsp;přestanou se chovat jako supravodiče. Existují sice i&nbsp;jiné typy supravodičů, kterým různé příměsi nebo nečistoty tolik nevadí, ale u&nbsp;těch našich je situace jiná. Vynikají řadou mimořádně zajímavých vlastností, zároveň jsou ale extrémně citlivé a&nbsp;náchylné právě na čistotu. Například u&nbsp;materiálu UTe₂, tedy telluridu uraničitého, kterým se v&nbsp;současnosti hlavně zabýváme, opravdu musí být přítomen jen uran a&nbsp;tellur, a&nbsp;to ve zcela přesném poměru. Jakmile se při přípravě do krystalu dostanou, byť jen zlomky procent jiných prvků, supravodivost se tím naruší.<h5>Proč vás tyto materiály vlastně zajímají?</h5>Věnujeme se především základnímu výzkumu, takže naším cílem nejsou okamžité aplikace. V&nbsp;první řadě chceme vědět, jak už jste sama zmínila v&nbsp;první otázce, jak tyto materiály fungují – jaké fyzikální mechanismy stojí za jejich chováním. Zároveň ale samozřejmě sledujeme i&nbsp;možné náznaky jejich budoucího využití.Jedna z&nbsp;klíčových vlastností nekonvenčních supravodičů je jejich schopnost odolávat velmi silným magnetickým polím. Právě to je činí zajímavými i&nbsp;z&nbsp;hlediska kvantových technologií. Současné kvantové počítače sice existují, ale jsou extrémně citlivé na vnější rušení – magnetická pole, teplotní výkyvy i&nbsp;další vlivy. Fungují proto jen v&nbsp;přísně kontrolovaných, téměř sterilních laboratorních podmínkách.Standardní supravodiče navíc silná magnetická pole většinou vůbec nesnesou – často selhávají už při jednotkách tesla. Materiál, který studujeme my, konkrétně UTe₂, se ale chová zásadně jinak: zůstává supravodivý až do magnetických polí kolem 35 tesla, a&nbsp;při ještě vyšších polích se dokonce objevuje nová supravodivá fáze. Zdá se, že silná magnetická pole mu nevadí, ale naopak hrají důležitou roli v&nbsp;jeho chování.Dalším zásadním aspektem jsou možné topologické vlastnosti těchto materiálů. Zjednodušeně řečeno by qubity (qubit je základní jednotka informace v&nbsp;kvantovém počítači – pozn. red.) založené na takových supravodičích mohly být výrazně robustnější a&nbsp;stabilnější než ty současné. Dnes se topologické supravodiče většinou vytvářejí uměle vrstvením různých materiálů, což sebou nese řadu technických komplikací. Nekonvenční supravodiče, jako je UTe₂, by naproti tomu mohly tyto vlastnosti vykazovat samy o&nbsp;sobě – bez nutnosti složitých heterostruktur.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_5_dda4438d34.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_5_dda4438d34.jpg 241w," sizes="100vw" width="1400" height="908"><h5>Dalo by se tedy říct, že by tohle bylo elegantnější a&nbsp;jednodušší řešení – i&nbsp;z&nbsp;hlediska výroby?</h5>Ano, přesně tak. Výhoda by spočívala v&nbsp;tom, že by se obě žádoucí vlastnosti – tedy supravodivost a&nbsp;topologie – spojily přímo v&nbsp;jednom materiálu. Nebylo by nutné kombinovat různé látky a&nbsp;složitě je vrstvit. To by celý systém výrazně zjednodušilo a&nbsp;zároveň učinilo robustnějším.<h5>Takže se teď soustředíte především na UTe₂?</h5>Ano, v&nbsp;současnosti se zaměřujeme hlavně na sloučeninu UTe₂, zároveň ale hledáme i&nbsp;další podobné materiály, abychom zjistili, zda lze tyto vlastnosti zobecnit a&nbsp;najít širší třídu látek s&nbsp;podobným chováním.UTe₂ jsem začal studovat už během postdoktorské stáže v&nbsp;Grenoblu. Tehdy ale kvalita krystalů ještě nebyla dostatečná k&nbsp;pozorování těch nejjemnějších vlastností a&nbsp;přípravu materiálu měl na starosti jiný tým. Když jsem se vrátil do Prahy, rozhodli jsme se využít možnosti, že na Matfyzu je dlouhá tradice přípravy krystalů, zejména u&nbsp;uranových sloučenin, a&nbsp;navázat na ni. Protože ne všude ve světě je možné s&nbsp;takovými materiály pracovat.Společně s&nbsp;kolegy, včetně týmů z&nbsp;Japonska, jsme proto upravili známý postup růstu krystalů. Používáme jednoduchou a&nbsp;elegantní metodu s&nbsp;roztavenými solemi, která vede k&nbsp;velmi čistým, až ultračistým krystalům – a&nbsp;právě ty jsou pro náš výzkum klíčové.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_2_9bbab346da.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_2_9bbab346da.jpg 104w," sizes="100vw" width="1200" height="1813"><h5>Je to tedy vaše know-how?</h5>Je to know-how, které sdílíme i&nbsp;s&nbsp;japonskými kolegy. Základní postupy jsou veřejně známé a&nbsp;komunita je v&nbsp;tomto směru velmi otevřená. Rozdíl ale nastává v&nbsp;praxi, protože ne každý dokáže stejný postup skutečně zopakovat se stejným výsledkem. A&nbsp;právě v&nbsp;tom si myslím, že patříme mezi ty úspěšnější. Velký podíl na tom má i&nbsp;můj bakalářský student Andrej Cabala, který je zodpovědný za růst našich krystalů a&nbsp;dělá to výborně.Je to opravdu trochu jako vaření. Recept zná každý, ale výsledek záleží na provedení. Smíchá se uran a&nbsp;tellur, zasype se to správným poměrem solí, několik dní se to „peče“ v&nbsp;peci a&nbsp;když se to povede, vzniknou krystaly, na nichž pak děláme všechny další experimenty.<h5>Za jakých podmínek supravodivost studujete?</h5>Například studium kvantových oscilačních jevů lze pozorovat jen na velmi kvalitních, extrémně čistých krystalech. Nečistot musí být minimum, aby byla volná dráha elektronů dostatečně dlouhá a&nbsp;jemné fyzikální efekty se vůbec projevily. Právě proto spolupracujeme s&nbsp;dalšími špičkovými pracovišti, například se skupinou Alexe Eatona z&nbsp;Cavendish Laboratory v&nbsp;Cambridge. Nejnáročnější experimenty se odehrávají ve specializovaných vysokopolních laboratořích v&nbsp;zahraničí – třeba v&nbsp;Drážďanech, Nijmegenu nebo Toulouse. My připravíme krystaly a&nbsp;tam se provádějí samotná měření.U&nbsp;nás dokážeme pracovat se statickými magnetickými poli do zhruba 20 tesla. Pro vyšší hodnoty je nutné používat pulzní magnetická pole, která dosahují až kolem 100 tesla, ale trvají jen několik desítek milisekund. Celé měření se tedy musí odehrát v&nbsp;extrémně krátkém časovém okně. To znamená náročnou logistiku, časté cestování a&nbsp;velmi pečlivou přípravu vzorků. Navíc je třeba počítat s&nbsp;tím, že samotné UTe₂ není zcela stabilní na vzduchu, takže vyžaduje opatrné zacházení i&nbsp;mimo laboratoř.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_6_8202ac7732.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_6_8202ac7732.jpg 238w," sizes="100vw" width="1400" height="917"><h5>Jak často při výzkumu narážíte na problémy, které se v&nbsp;danou chvíli zdají neřešitelné?</h5>V&nbsp;experimentální fyzice je to naprosto běžné. Většina pokusů nevyjde a&nbsp;únava i&nbsp;frustrace k&nbsp;tomu patří. Důležité je nezůstat na problém sám, hodně pomáhá sdílení s&nbsp;kolegy, odstup a&nbsp;pohled z&nbsp;jiné perspektivy. Často právě někdo jiný přijde s&nbsp;klíčovým nápadem.Součástí té práce je i&nbsp;neustálá pochybnost o&nbsp;vlastních datech. I&nbsp;zdánlivě senzační výsledek je potřeba znovu ověřit a&nbsp;reprodukovat, což není vždy jednoduché. Právě tahle kombinace hledání, pochybování a&nbsp;vytrvalosti dělá experimentální fyziku náročnou, ale právě to je na ní také nejzajímavější.<h5>Za svůj výzkum jste obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce. Jak se to odrazí na vaší práci nebo na fungování týmu?</h5>Vnímám to hlavně jako potvrzení, že to, co děláme, má smysl a&nbsp;potenciál. Ne že bychom byli jediní nebo nutně nejlepší, ale je to signál, že naše práce stojí za to a&nbsp;má cenu ji dál rozvíjet.Ocenění si velmi vážíme – já osobně i&nbsp;celý tým. Byl jsem příjemně překvapený, protože jsem s&nbsp;ním nijak dopředu nepočítal. Zároveň si ale uvědomuji, že hodnocení vědy je vždy do určité míry subjektivní a&nbsp;že existuje mnoho srovnatelně kvalitních týmů, na které se často jednoduše nedostane. Jsme rádi, že to letos vyšlo na nás, ale víme, že kvalitní fyziku dělá řada dalších lidí. Celkově mám pocit, že věda je v&nbsp;dobré kondici, i&nbsp;když se někdy říká opak.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_3_616fab1737.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_3_616fab1737.jpg 226w," sizes="100vw" width="1400" height="969"><h5>Kdy jste si uvědomil, že nestačí něco objevit, ale že je stejně důležité umět to ostatním srozumitelně vysvětlit? A&nbsp;jak jste se to učil?</h5>Na začátku jsem si vědeckou práci představoval jednoduše: člověk něco zkoumá, něco objeví a&nbsp;tím to končí. Postupně mi ale došlo, že bez schopnosti výsledky srozumitelně sdělit se žádný objev vlastně nestane součástí vědy. Je potřeba umět o&nbsp;něm psát, mluvit a&nbsp;vysvětlit, proč je důležitý. Tenhle komunikační rozměr tvoří podle mě velkou část práce vědce. Zjednodušování je přitom i&nbsp;testem porozumění: pokud něco nedokážu vysvětlit jednoduše, většinou to znamená, že tomu sám ještě úplně nerozumím.<blockquote><h5>RNDr. Michal Vališka, Ph.D.</h5>Působí na Katedře fyziky kondenzovaných látek MFF UK, kde se věnuje experimentálnímu výzkumu magnetismu a nekonvenční supravodivosti uranových sloučenin. Vystudoval fyziku na MFF UK a v rámci doktorského studia působil na Institutu Laue-Langevin v Grenoblu, následně byl jako postdoktorand v CEA Grenoble. Dnes vede na Matfyzu tým, který dokáže připravovat extrémně čisté krystaly (zejména UTe₂). Za svůj výzkum získal mimo jiné Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana za fyziku (2024) a letos také Cenu Neuron pro nadějné vědce. Zároveň uspěl v soutěži GAČR Junior Star 2026 s pětiletým projektem STiUS: Symmetry and Topology in Ultraclean Superconductors.</blockquote>

Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem 

<h4>Špičková technologie dostupnější než kdy dříve</h4>Zvažujete pořízení nového přístroje, ale rozpočet je limitující? Máme pro vás řešení, které spojuje kvalitu, jistotu a výraznou finanční úsporu.Nabízíme k prodeji vybrané demonstrační a výstavní přístroje Anton Paar, které byly využívány výhradně pro prezentační účely – na veletrzích, odborných akcích nebo při produktových demonstracích.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Anton_Paar_spickove_pristroje_za_zlomek_ceny_deb10e9cdd.jpg" alt="Anton Paar: Špičkové přístroje za zlomek ceny" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Anton_Paar_spickove_pristroje_za_zlomek_ceny_deb10e9cdd.jpg 245w," sizes="100vw" width="690" height="270"><h5>Proč je to jedinečná příležitost?</h5><ul><li>Minimální provozní zatížení – přístroje nebyly používány v laboratorním provozu</li><li>100% technická kontrola před předáním</li><li>Plnohodnotná záruka výrobce</li><li>Okamžitá dostupnost vybraných modelů</li><li>Zcela výjimečná sleva</li></ul>Přístroje jsou ve výborném technickém stavu a splňují všechny kvalitativní standardy značky Anton Paar.<h4>Aktuálně dostupné modely</h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1349">Hustoměr DMA 1001</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1317">Hustoměr DMA 4501</a></li><li>Autosampler Xsample 340 (včetně cleaning modulu)</li><li>Autosampler Xsampler 520</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/2091">Modul na měření alkoholu Alcolyzer ME</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1378">Stolní refraktometr Abbemat 300</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1817">Plynový pyknometr Ultrapyc 5000</a></li><li>Destilační přístroj Diana 700</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/1363">Analyzátor částic Litesizer DLS 500</a></li><li>Reometr MCR 72</li><li>Penetrometr PNR 12</li></ul><blockquote><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://nextcloud.anton-paar.com/index.php/s/BCNHMGN4Jt7Kz9y">Více o nabízených modelech naleznete ZDE</a></blockquote><h5>Ideální řešení, pokud:</h5><ul><li>potřebujete rozšířit kapacitu laboratoře</li><li>realizujete projektový rozpočet</li><li>hledáte špičkovou technologii s optimalizovanou investicí</li><li>chcete získat přístroj Anton Paar rychle a za mimořádných podmínek</li></ul><blockquote>⚠️ Počet kusů je omezený a nabídka se průběžně mění. Kontaktujte nás a rádi vám zašleme aktuální seznam dostupných modelů.👉 Ozvěte se nám ještě dnes. <a href="info.cz@anton-paar.com">info.cz@anton-paar.com</a></blockquote>

Špičkové přístroje Anton Paar za zlomek ceny

<h3>Rychlý a automatizovaný přístup využívající chemický zobrazovací systém Agilent 8700 LDIR</h3><ul><li>Autor: Wesam Alwan, Agilent Technologies, Inc.</li><li>AppNote: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/paper/32307">Microplastics Characterization in Carbonated Beverages and Apple Juice by Laser Direct Infrared</a></li></ul>Mikroplasty se staly nežádoucí složkou potravin a nápojů, což vyvolává obavy ohledně toho, jak plastové materiály přispívají ke kontaminaci. Tato studie demonstruje rychlý a automatizovaný přístup k detekci a charakterizaci mikroplastů v sycených nápojích a jablečném džusu pomocí chemického zobrazovacího systému Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR).Vzorky balené v různých typech obalů, včetně plastových lahví, skleněných lahví, hliníkových plechovek a vícevrstvých kartonů, byly analyzovány přímo na hliníkem pokovených filtrech, přičemž příprava vzorku byla minimální. Pomocí metody „Particle Analysis“ a vestavěné spektrální knihovny mikroplastů v softwaru Agilent Clarity byly mikroplasty detekovány ve všech analyzovaných typech nápojů. Nejčastěji identifikovanými polymery byly polyvinylchlorid (PVC) a polyethylentereftalát (PET).Celý pracovní postup, zahrnující robustní kontrolu kvality a přímou analýzu na filtru, potvrzuje vhodnost systému 8700 LDIR pro monitoring mikroplastů v potravinářských a nápojových aplikacích.<h4>Úvod</h4>Rozsáhlé používání plastových materiálů při výrobě, balení a distribuci potravin a nápojů vyvolalo rostoucí obavy z kontaminace mikroplasty. Nápoje balené do obalů obsahujících plast jsou stále častěji považovány za potenciální zdroj dietární expozice mikroplastům. Řada studií prokázala přítomnost mikroplastových částic v komerčně dostupných minerálních vodách a nealkoholických nápojích, přičemž jejich původ bývá spojován s procesem plnění, abrazí uzávěrů nebo migrací z plastových obalů a vícevrstvých obalových materiálů.Sycené nápoje a jablečný džus jsou běžně baleny do různých typů obalů, včetně polyethylentereftalátu (PET), polyethylenu (PE), hliníkových plechovek, skleněných lahví a vícevrstvých kartonů. Mikroplasty se mohou do produktu uvolňovat z obalových materiálů nebo vznikat během přípravy a plnění. Faktory, jako je vysokorychlostní plnění, tlak oxidu uhličitého a podmínky skladování, mohou uvolňování mikroplastů do kapalné matrice dále urychlovat.Detekce mikroplastů v komplexních nápojových matricích představuje významnou analytickou výzvu, zejména kvůli přítomnosti organických látek a minerálních složek. Tradiční techniky, jako je mikro-FTIR a mikro-Ramanova spektroskopie, umožňují identifikaci mikroplastů, avšak obvykle vyžadují chemickou digesci a separaci podle hustoty, aby se minimalizoval vliv matrice. Vývoj metod i samotná analýza jsou časově náročné a málo průchodné.Pro překonání těchto omezení nabízí plně automatizovaný systém <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/719">Agilent 8700 LDIR</a> (Obrázek 1) výrazné zvýšení průchodnosti analýz a umožňuje rychlou a přesnou detekci mikroplastů v komplexních matricích po přímé filtraci. Systém využívá kvantový kaskádový laser (QCL) pro rychlé a přesné skenování oblasti středního infračerveného spektra (1800–975 cm⁻¹), tedy oblasti tzv. „otisku prstu“ polymerů. Současně poskytuje kvalitní obrazová data ze dvou kamer, plně řízených softwarem Agilent Clarity, který obsahuje přednastavené analytické metody, včetně „Particle Analysis“, a nástroje pro reporting.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_Technologies_Figure_1_The_Agilent_8700_LDIR_chemical_imaging_system_bed1f85d31.jpg" alt="Agilent Technologies / Altium International: Obrázek 1: Chemický zobrazovací systém Agilent 8700 LDIR umožňuje vysokorychlostní rutinní analýzu mikroplastů a poskytuje informace o počtu částic, jejich velikostní distribuci a chemickém složení." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_Technologies_Figure_1_The_Agilent_8700_LDIR_chemical_imaging_system_bed1f85d31.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="907"><h4>Experimentální část</h4><h5>Kontrola kvality</h5>Aby bylo zajištěno, že veškeré detekované mikroplasty pocházejí výhradně z analyzovaných nápojů, byla na všechny reagencie a pracovní postupy aplikována přísná kontrola kvality. Veškeré sklo, zařízení a nástroje byly důkladně promyty filtrovanou ultračistou vodou bez mikroplastů a do doby použití zakryty hliníkovou fólií, aby se zabránilo kontaminaci z okolního prostředí.Pro každý vzorek byl připraven procesní slepý vzorek (45 mL vody bez mikroplastů), který byl analyzován za identických podmínek jako vlastní vzorek – stejný operátor, zařízení, prostředí i časování. Držák filtrů systému Agilent 8700 LDIR umožňuje sekvenční měření slepého a vlastního vzorku (Obrázek 2).<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_Obrazek_2_Drzak_filtru_systemu_Agilent_8700_LDIR_se_dvema_pozicemi_75d2d857e5.jpg" alt="Agilent Technologies / Altium International: Obrázek 2: Držák filtrů systému Agilent 8700 LDIR se dvěma pozicemi umožňuje sekvenční analýzu procesního slepého vzorku a vlastního vzorku za identických podmínek, čímž zajišťuje robustní kontrolu kvality analýzy mikroplastů." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_Obrazek_2_Drzak_filtru_systemu_Agilent_8700_LDIR_se_dvema_pozicemi_75d2d857e5.jpg 245w," sizes="100vw" width="1595" height="978"><h4>Příprava vzorků</h4><h5>Sycené nápoje</h5>Tři komerčně dostupné sycené nápoje stejného typu, avšak balené v různých obalech (hliníková plechovka, skleněná láhev a recyklovaná PET lahev), byly zakoupeny v maloobchodní síti v Melbourne (Austrálie). Pro odstranění rozpuštěného oxidu uhličitého a zabránění tvorbě bublinek během filtrace byly nápoje odplyněny otevřením obalu, jeho volným uzavřením a ponecháním po dobu osmi hodin při laboratorní teplotě.Po odplynění byl celý objem každého nápoje vakuově filtrován přes hliníkem pokovenou polyesterovou membránu (průměr 25 mm, velikost pórů 0,8 µm). Pro zajištění maximálního záchytu mikroplastů byly vnitřní povrchy obalu a filtrační aparatury opláchnuty 45 mL vody bez mikroplastů, která byla následně filtrována přes stejnou membránu.<h5>Jablečný džus</h5>Přímá filtrace jablečného džusu vedla k rychlému ucpání filtru v důsledku přítomnosti subviditelných částic. Z tohoto důvodu byl použit dvoustupňový filtrační postup zahrnující předfiltraci přes polykarbonátový filtr s velikostí pórů 5 µm, následovaný přenosem zachycených částic oplachem a finální filtrací přes hliníkem pokovený polyesterový filtr.<h5>Přístrojové vybavení a analytická metoda</h5>Všechny filtry se vzorky i slepými vzorky byly analyzovány pomocí plně automatizovaného pracovního postupu „Particle Analysis“ v systému Agilent 8700 LDIR. Parametry metody a přístroje odpovídaly výchozímu nastavení výrobce a jsou shrnuty v Tabulce 1.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_Tabulka_1_Provozni_parametry_chemickeho_zobrazovaciho_systemu_Agilent_8700_LDIR_a4ee0f7aa0.jpg" alt="Agilent Technologies / Altium International: Tabulka 1. Provozní parametry chemického zobrazovacího systému Agilent 8700 LDIR použité pro automatizovanou analýzu mikroplastů." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_Tabulka_1_Provozni_parametry_chemickeho_zobrazovaciho_systemu_Agilent_8700_LDIR_a4ee0f7aa0.jpg 198w," sizes="100vw" width="945" height="743">Identifikace polymerů byla provedena porovnáním naměřených infračervených spekter s knihovnou „Microplastics Starter“. Kvalita shody byla vyjádřena pomocí indexu Hit Quality Index (HQI). Do vyhodnocení byly zahrnuty pouze částice s hodnotou HQI vyšší než 0,85.<h4>Výsledky a diskuse</h4><h5>Sycené nápoje</h5>Automatizovaný pracovní postup nejprve lokalizoval částice na filtru pomocí rychlého IR skenu při 1442 cm⁻¹ a následně pro každou částici zaznamenal plné infračervené spektrum v rozsahu 1800–975 cm⁻¹. Přestože byla na filtrech po filtraci sycených nápojů pozorována reziduální vrstva, neměla negativní vliv na detekci ani identifikaci částic (Obrázek 3).<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Aglent_Obrazek_3_Identifikace_a_klasifikace_mikroplastu_v_sycenem_napoji_balenem_v_r_PET_lahvi_f6eb440480.jpg" alt="Aglent Technologies / Altium International: Obrázek 3: Identifikace a klasifikace mikroplastů v syceném nápoji baleném v rPET lahvi analyzovaném přímo na hliníkem pokoveném filtru pomocí automatizovaného pracovního postupu Particle Analysis systému Agilent 8700 LDIR. (A) viditelný obraz filtru; (B) infračervený obraz při 1442 cm⁻¹; (C) zvýraznění detekovaných částic podle typu polymeru; (D) automaticky generovaná statistická data; (E) spektrum mikroplastové částice PVC se shodou na knihovní spektrum" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Aglent_Obrazek_3_Identifikace_a_klasifikace_mikroplastu_v_sycenem_napoji_balenem_v_r_PET_lahvi_f6eb440480.jpg 243w," sizes="100vw" width="1379" height="885">Mikroplasty byly detekovány ve všech analyzovaných sycených nápojích. Přehled výsledků, včetně počtu částic, velikostní distribuce a identifikovaných polymerů, je uveden v Tabulce 2. Nejčastěji byl identifikován PVC, a to ve všech typech obalů, včetně skleněných lahví, u nichž byl zaznamenán nejvyšší počet mikroplastových částic. Tento nález může souviset s materiálem těsnění uzávěrů nebo s kontaminací během plnění.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_Tabulka_2_Souhrn_vysledku_charakterizace_mikroplastu_v_sycenych_napojich_a_jablecnem_dzusu_4433649c8d.jpg" alt="Agilent Technologies / Altium International: Tabulka 2. Souhrn výsledků charakterizace mikroplastů v sycených nápojích a jablečném džusu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_Tabulka_2_Souhrn_vysledku_charakterizace_mikroplastu_v_sycenych_napojich_a_jablecnem_dzusu_4433649c8d.jpg 140w," sizes="100vw" width="985" height="1103"><h5>Jablečný džus</h5>Také u vzorků jablečného džusu byl použit automatizovaný pracovní postup Particle Analysis. V kartonovém obalu bylo detekováno 66 mikroplastových částic ve 200 mL vzorku, přičemž převažujícím polymerem byl polyethylen, pravděpodobně pocházející z vnitřní vrstvy vícevrstvého obalu. V PET lahvi bylo identifikováno 21 mikroplastových částic ve 250 mL vzorku, především PET. Příklady identifikovaných mikroplastů jsou uvedeny na Obrázku 4.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Agilent_Obrazek_4_Priklady_mikroplastu_identifikovanych_v_jablecnem_dzusu_cd3c963cd9.jpg" alt="Agilent Technologies / Altium International: Obrázek 4: Příklady mikroplastů identifikovaných v jablečném džusu: polyethylenové částice pocházející z vícevrstvého kartonového obalu (A, B) a částice PET pocházející z plastové lahve (C, D)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Agilent_Obrazek_4_Priklady_mikroplastu_identifikovanych_v_jablecnem_dzusu_cd3c963cd9.jpg 245w," sizes="100vw" width="1684" height="728"><h4>Závěr</h4>Tato studie demonstruje výhody použití chemického zobrazovacího systému Agilent 8700 LDIR pro charakterizaci mikroplastů v sycených nápojích a jablečném džusu balených v různých typech obalů. Přímá analýza na filtru významně zjednodušuje pracovní postup, eliminuje potřebu chemické digesce a separace podle hustoty a zároveň snižuje riziko sekundární kontaminace vzorku.Automatizovaný pracovní postup umožňuje získat detailní chemické i fyzikální informace o jednotlivých částicích mikroplastů a představuje efektivní nástroj pro rutinní monitoring mikroplastové kontaminace v potravinách a nápojích<blockquote><h5>Pro další informace neváhejte kontaktovat:</h5>Martina Háková&nbsp;<ul><li>Produktový specialista (FTIR, UV-Vis-NIR, fluorescence, Raman)</li><li>730 572 998</li><li>martina.hakova@altium.net&nbsp;</li></ul></blockquote>

Charakterizace mikroplastů v sycených nápojích a jablečném džusu pomocí laserové přímé infračervené spektroskopie (LDIR)

Aplikace

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Video

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Anton Paar vyvíjí, vyrábí a distribuuje vysoce přesné laboratorní přístroje a procesní měřicí systémy a nabízí uživatelsky specifická řešení automatizace a robotizace.

Anton Paar

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

ADAM LUNA analytické váhy 

Analytické váhy LUNA jsou navrženy tak, aby vyhovovaly většině laboratorních aplikací.

Řada LUNA nabízí vylepšený výkon pro rychlejší a přesnější měření. Intuitivní displej s moderním designovým podsvícením dodává modelům sofitikovanou jednoduchost. LCD displej zobrazuje velké, snadno rozeznatelné 24mm číslice v bílé barvě na černém pozadí.
Pro snadné ovládání jsou navigační tlačítka barevně odlišena, pro provádění složitějších funkcí i s minimálním zaškolením. LUNA disponuje rozhraním USB a RS-232 pro usnadnění sběru dat a přenosu do počítače nebo tiskárny. Konstrukce z ABS plastu a odolná pánev z nerezové oceli třídy 304 umožňuje snadné čištění a odolnost i v náročných laboratorních podmínkách. LUNA je k dispozici ve čtyřech modelech s kapacitou až 250 g a nabízí odečitatelnost 0.0001 g, což umožňuje provádět základní i drobné měřicí úlohy.
<h4>Shrnutí klíčových vlastnosti:</h4>
<ul>
<li>Podsvícený LCD displej snadno viditelný za jakýchkoli světelných podmínek
</li>
<li>Barevně odlišená tlačítka usnadňují rychlé rozpoznání těch nejčastěji používaných
</li>
<li>Indikátor rovnováhy (vodováha) a nastavitelné nožky zajišťují správné nastavení váhy pro optimální výsledky vážení
</li>
<li>Bezpečnostní slot pro volitelný zámek typu Kensington a kabel, který pomáhá předcházet poškození
</li>
<li>Velká miska z nerezové oceli třídy 304 umožňuje snadné čištění
</li>
<li>Utěsněná klávesnice chrání před vnějšími nečistotami a politím
</li>
<li>Rozhraní USB a RS-232 zajišťují rychlou komunikaci s počítačem a tiskárnou
</li>
<li>Externí kalibrace umožňuje ověření a justování pomocí závaží
</li>
<li>Vícejazyčný displej umožňuje použití v mnoha různých zemích
</li>
<li>Možnost přednastavení velikosti vzorků
</li>
<li>Vytisknuté dokumenty obsahují datum a čas pro snazší sledování dat v rámci Správné laboratorní praxe (GLP)
</li>
<li>Volitelné digitální filtrování pro dynamické vážení (např. zvířat) poskytuje konzistentní výsledky pro pohybující se předměty
</li>
<li>Automatické vypnutí pro úsporu energie
</li>
<li>AC adaptér součástí dodávky
</li>
</ul>
<h4>Klíčové příslušenství:</h4>
AIP tiskárna: Snadno použitelná vysokorychlostní jehličková tiskárna AIP se připojuje k jakémukoli zařízení obsahujícímu rozhraní RS-232 nebo USB. Komunikace je plynulá a rychlá, protože AIP automaticky detekuje nastavení váhy. AIP se vyznačuje odolnou ABS plastovou konstrukcí a snadno se používá, protože funguje pouze pomocí vypínače a tlačítka pro podávání papíru.
AIP termotiskárna: Snadno použitelné funkce v kombinaci s rychlým nastavením ve všestranné termotiskárně. Jedno tlačítko a tři snadno čitelné LED indikátory usnadňují ovládání.
<ul>
<li>104008036 Antivibrační stůl</li>
<li>3074010267 USB kabel</li>
<li>3012014259 Ochranný kryt</li>
<li>1120011156 ATP termotiskárna</li>
<li>3014011014 RS-232 kabel M-F</li>
<li>700100046 Zámek a kabel Kensington</li>
<li>600002028 AdamDU Program sběru dat</li>
<li>700660290 Kalibrační certifikát</li>
<li>1120014641 AIP tiskárna</li>
<li>700100410 ABI-1 Ionizátor</li>
<li>700100207 Set kalibračního závaží E2 1g až 200g</li>
<li>700100022 Kalibrační závaží E2 100g</li>
<li>700100023 Kalibrační závaží E2 200g</li>
<li>700100232 Kalibrační závaží E2 50g</li>
<li>700100026 Set kalibračního závaží E2 1mg - 200g</li>
</ul>

Produkty z kategorie Laboratorní váhy - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Charakterizace mikroplastů v sycených nápojích a jablečném džusu pomocí laserové přímé infračervené spektroskopie (LDIR)

Špičkové přístroje Anton Paar za zlomek ceny

Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem