Od začátku letošního roku běží ve CEITEC VUT projekt vývoje elektronového mikroskopu na bázi světla LightEM. Hlavní řešitelkou je Andrea Konečná z CEITEC VUT a&nbsp;Fakulty strojního inženýrství VUT, které se podařilo získat pro tento projekt podporu v rámci prestižního programu ERC CZ. Během pěti let by chtěl výzkumný tým pod vedením Konečné vyvinout a otestovat elektronový mikroskop na bázi světla. Ten by vědcům umožnil adaptivně modulovat elektronový svazek během experimentu nebo zobrazovat děje v čase. Tedy úkony, které pomocí běžného elektronového mikroskopu nejsou možné.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Skupina Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_4_2062655721.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Vylepšit stávající elektronové mikroskopy se bude v následujících pěti letech pokoušet výzkumný tým okolo Andrey Konečné. Její&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/projekty/detail/37085">projekt Light-Based Electron Microscope</a>&nbsp;(zkráceně LightEM, tedy elektronový mikroskop na bázi světla) se bude zabývat interakcí elektronů a světla a mohl by do budoucna vyřešit některé z problémů a omezení klasické elektronové mikroskopie. “Snažíme se vylepšit elektronový svazek. To, co chceme udělat, je do mikroskopu v uvozovkách střelit intenzivním laserovým paprskem a elektrony ovlivnit pomocí světla. Když to řeknu úplně zjednodušeně, tak se pomocí světla budeme snažit dělat takové laditelné brýle pro elektronový mikroskop a měnit způsob, jakým se standardně dělá optika v elektronovém mikroskopu,” přibližila Konečná.To by podle ní mělo přinést lepší rozlišení, nové zobrazovací techniky i možnost zkoumat dynamické procesy. “Díky světlu by rozlišení mělo být ještě lepší. Navíc bychom mohli zobrazovat i nějaké citlivé vzorky, u kterých je to běžně problematické. A taky bychom mohli zobrazovat děje v čase. Pomocí světla stimulovat vzorek, například ho zahřát, a následně se dynamicky dívat, co se tam děje,” vyjmenovala Andrea Konečná.<h3>Mikroskop nabídne lepší rozlišení i nové zobrazovací techniky</h3>Konečná upozorňuje na to, že standardní elektronové mikroskopy využívají pro zobrazování a fokusování elektronů na vzorek magnetické čočky, které mají vady omezující rozlišení mikroskopu. Nejlepší elektronové mikroskopy na světě kvůli tomu mají mnoho čoček, podobně jako v profesionálních fotografických objektivech, aby vady kompenzovaly a mohly tak dosáhnout atomárního rozlišení. To by elektronový mikroskop na bázi světla mohl pomoci změnit. “Rádi bychom ukázali, že takové sestavy čoček, jejichž výroba, seřizování i provoz jsou velmi drahé a náročné, by se daly nahradit speciálně modulovaným laserovým svazkem. Oproti běžným čočkám lze navíc laserový svazek použít nejen pro zmenšování, zvětšování nebo kompenzaci vad, ale nabízí nám velkou svobodu a možnost vytváření nových “exotických” typů elektronových svazků. Elektrony nemusíme fokusovat jenom do bodu. Můžeme vytvořit svazek třeba ve tvaru “donutu”. Kromě toho by mělo být možné svazky rychle a adaptivně modulovat,” řekla Konečná. Podle ní by se takto modifikovaný mikroskop dal využít v řadě oblastí. “Díky možnosti světelné modulace elektronového svazku během experimentu bychom mohli zvládnout efektivněji zobrazovat citlivé vzorky, což je klíčové třeba pro biology. Nebo bychom mohli rychleji detekovat defekty v materiálech a polovodičových součástkách,” dodala.Jedná se o značně unikátní výzkum, který svým rozsahem zatím nemá u nás, ani v zahraničí obdoby. Podle Andrey Konečné bylo zatím publikováno pouze pár prací, které se tematiky týkají. “V době, kdy jsem psala grant, tak bylo publikováno pár teoretických i experimentálních prací, které prokazují samotný koncept, že lze elektrony pomocí laserového svazku fokusovat nebo jinak modulovat. Ale nedotáhly to tak daleko, jako bychom chtěli my. Tedy vytvořit prototyp mikroskopu, kde část standardní elektronové optiky nahradíme laserovým paprskem,” řekla.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_3_1ec4c49bf5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Jedinečný výzkum podpořilo i ministerstvo</h3>Že se jedná o projekt s velkým potenciálem, potvrzuje i fakt, že Andrea Konečná získala grant&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.tc.cz/cs/napsali-o-nas/152/erc-cz-%E2%80%93-prelomovy-program-slavi...">ERC CZ</a>&nbsp;od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Cílem tohoto programu je podpořit vědce, kteří žádali o&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://erc.europa.eu/apply-grant/starting-grant">evropský ERC grant</a>&nbsp;a uspěli, ale nezbyl na ně dostatek finančních prostředků. “V rámci evropského ERC grantu je obrovská konkurence. Já jsem tento projekt podávala dokonce dvakrát a dvakrát jsem postoupila do druhého kola, kde jsem ho prezentovala a mluvila s komisí. Pokaždé jsem získala hodnocení A, ale bohužel to zůstalo bez financí. Ministerstvo školství se dívá na tato evropská hodnocení a můj projekt nakonec podpořilo. Když to řeknu upřímně, tak jde především o prestiž, protože jinak jsou podmínky stejné. Projekt je stále na pět let. A ministerstvo ho podpořilo v plné výši, takže dostaneme stejnou finanční částku, jakou bychom dostali od Evropské unie,” podotkla Konečná.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Výzkum Andrey Konečné" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_2_3114b2e414.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Dva prestižní granty a mateřská k tomu</h3>Před několika lety získala Andrea Konečná také&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.zvut.cz/edit/lide/lide-f38102/vut-ma-svoji-junior-star-mlada-vedkyne-zacina-budovat-vlastni-tym-d233576">prestižní grant JUNIOR STAR</a>&nbsp;od Grantové agentury ČR na podporu výjimečných mladých výzkumníků. Momentálně je tak hlavní řešitelkou ve dvou významných projektech, což navíc musí od loňského roku kloubit s mateřskou rolí. “Možná je ještě brzo, abych to hodnotila, protože dcera je zatím malá a byla jsem s ní nějakou dobu na mateřské dovolené. Ale upřímně to náročné je. Zároveň tím, že nemáme pevnou pracovní dobu, tak to je určitě jednodušší než v jiných povoláních. Navíc JUNIOR STAR běží už čtvrtým rokem a za tu dobu se zapracovalo několik výborných doktorandů a magisterských studentů, takže řada menších projektů zvládla běžet během mateřské i beze mě. A mám radost, že několik z těchto kolegů se teď zapojí i do ERC CZ grantu,” uzavřela Andrea Konečná.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg" alt="CEITEC VUT/Václav Koníček: Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant: Andrea Konečná" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Mikroskop_budoucnosti_Spojeni_svetla_a_elektronu_ziskalo_prestizni_grant_1_8369f441d5.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Velký úspěch pro CEITEC Vysokého učení technického v Brně</h3>„Velmi si vážím úspěchu Andrey Konečné, které se podařilo prosadit v náročné konkurenční soutěži. Jde o výsledek dlouhodobé kvalitní vědecké práce i velkého osobního nasazení. Zároveň mne těší, že na VUT systematicky vytváříme podmínky pro podporu excelentního výzkumu. Jedním z klíčových nástrojů je&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vut.cz/vav/excelence">Fond na podporu excelence výzkumu</a>, jehož prostřednictvím motivujeme a podporujeme výzkumníky při přípravě žádostí o prestižní granty, jako jsou ERC, EXPRO, JUNIOR STAR nebo MSCA. Právě takové projekty posouvají hranice poznání a posilují mezinárodní postavení naší univerzity,“ uvedl&nbsp;Martin Weiter, prorektor VUT pro výzkum a transfer znalostí.

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant 

Dnešním hostem podcastu CHEmic je jeho dosavadní autorka Veronika Sedláčková – novinářka, moderátorka a odcházející tisková mluvčí ÚOCHB.&nbsp;Jak se jí po téměř třiceti letech v médiích přecházelo do světa vědecké komunikace? A co by vzkázala lidem, kteří chtějí o vědě mluvit a psát? Odpovědi na to zazní v epizodě, která uzavírá dosavadní sérii podcastu CHEmic.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_76_Je_dulezite_nebat_se_ptat_rika_Veronika_Sedlackova_492ca19eb1.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_76_Je_dulezite_nebat_se_ptat_rika_Veronika_Sedlackova_492ca19eb1.jpg 208w," sizes="100vw" width="1500" height="1125"><blockquote>Podcast CHEmic představuje vědce a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jejich život v labech i mimo ně.</blockquote><blockquote>CHEmic najdete v podcastových aplikacích:</blockquote><blockquote><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://open.spotify.com/show/0ELIQTRkC3TFrVYnZgztsy?si=b4407e1f54824315&amp;nd=1">Spotify</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.apple.com/cz/podcast/podcast-chemic-1-riskovat-se-vyplat%C3%AD-ne%C3%BAsp%C4%9Bchu-se-nesm%C3%ADme/id1683797089?i=1000611870620">Apple Podcasts</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy9kZmFhNjA4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw">Podcasty Google</a></li></ul></blockquote><blockquote>a na našem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLFJNDHHAxyMszoY-Hm4BGJ6nN7zNLZXO-">YouTube kanálu</a>.</blockquote>

Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková

&nbsp;„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/309">BIOCEVu</a>. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.Když se Jiří Zahradník v roce 2018 vydal na prestižní Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu, zaměřoval se na výzkum proteinových interakcí – tedy na to, jak spolu jednotlivé bílkoviny v buňkách „mluví“ a jak jejich vzájemné vazby ovlivňují životní procesy. V době, kdy rozvíjel metody in vitro evoluce a proteinového inženýrství, však svět zasáhla pandemie covidu-19. „Ze dne na den jsem musel odložit svůj původní výzkum a přejít na covidový,“ vzpomíná Zahradník. „Naštěstí se ukázalo, že nástroje, které jsem vyvíjel pro studium evoluce proteinů, se dají výborně použít i při zkoumání evoluce virů.“Tím se jeho práce přirozeně posunula směrem, který určil i jeho současné zaměření. Dnes vede laboratoř v BIOCEVu, společném výzkumném centru Univerzity Karlovy a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a>, kde se jeho tým patřící k 1. lékařské fakultě UK věnuje vývoji a využití moderních evolučních metod a metod proteinového inženýrství ke studiu biologických jevů, které klasické postupy strukturní biologie nedokážou dobře zachytit. Výzkum je založen na vytváření alternativ k přirozeným proteinům – takových, které se lépe chovají v laboratorních podmínkách a umožňují detailněji zkoumat jejich vlastnosti i vzájemné interakce.<h4>Kultura spolupráce</h4>Zkušenosti z Izraele, kde podle něj panuje mimořádně otevřená a kooperativní vědecká kultura, si přivezl i do Česka. „Stačilo zvednout telefon a během pár hodin jsem měl potřebné vzorky. Všichni vědci tam přesně vědí, kdo na čem pracuje, a spolupráce je naprostou samozřejmostí,“ říká. Právě tento přístup se snaží přenést i do českého prostředí – do týmu, který propojuje biochemii, virologii a evoluční biologii a který dnes patří k nejzajímavějším pracovištím v oblasti molekulární virologie v Česku.Izrael je pro vědce v mnoha ohledech zemí zaslíbenou – špičkové zázemí, otevřená spolupráce, rychlost, s jakou se projekty rozbíhají. Ale i ráj má své limity. Na otázku, proč se po několika letech rozhodl vrátit do Česka, odpovídá bez váhání: „Moje partnerka tehdy řekla jasně, že v Izraeli žít nechce. A zpětně musím uznat, že měla pravdu. Naše životní podmínky jsou tady nesrovnatelně lepší.“Podle něj máme v Česku tendenci své prostředí podceňovat. „Máme pocit, že nic nefunguje a všechno je špatně, ale z mé zkušenosti to nemůže být dál od pravdy. Už jenom taková zdánlivá drobnost, jako je teplotní komfort v budovách, je u nás úplně jinde než třeba ve Španělsku, Británii, Americe, Izraeli nebo Japonsku, kde jsem nějakou dobu pobýval. A to nemluvím o zdravotní péči v Izraeli – měl jsem luxusní, velmi drahé pojištění, ale dostat se ke kvalitnímu ošetření byl obrovský problém. Často jsem musel doplácet částky, o kterých se nám tady ani nezdá.“Po návratu do Česka navázal na výzkum, který rozvíjel už na Weizmannově institutu. Na 1. LF UK bylo tehdy otevřené výběrové řízení, kam se přihlásil a uspěl. Nová pozice spadala pod Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB), takže přirozeně pokračoval ve studiu viru SARS-CoV-2 a dalších respiračních patogenů. Součástí grantu, který získal, bylo i otevření nové laboratoře – moderního pracoviště s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti, tzv. BSL-3, kterou vybudovali s lékařkou a vědkyní Zorou Mělkovou a také ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a docentkou Ruth Tachezy, koordinátorkou NIVB na Univerzitě Karlově.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_2_42556d1da3.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Za dveřmi laboratoře, odkud nic nesmí ven</h4>Virologická laboratoř kategorie BSL-3 patří mezi ta nejbezpečnější zařízení pro práci s infekčními viry. Před každým, kdo chce dovnitř, stojí několik vrstev ochrany – od speciálního obleku a dýchací masky až po dvojí rukavice a systém přechodových místností s postupně se snižujícím tlakem. Veškeré pokusy se odehrávají v uzavřených laminárních boxech, odkud se žádný vzorek nesmí dostat mimo kontrolované prostředí. Použité materiály putují do průtahového autoklávu, kde projdou dekontaminací při vysokém tlaku a teplotě. Vzduch i voda se filtrují přes vícestupňové systémy, takže laboratoř zůstává uzavřeným ekosystémem.„Běžně pracujeme se SARS-CoV-2 nebo HIV. Máme ale i rukavicový box pro práci s ještě nebezpečnějšími původci onemocnění,“ říká Jiří Zahradník. Přístup sem mají jen vyškolení pracovníci. Každý nováček musí projít odborným školením, testem a zpočátku může pracovat jen pod dohledem zkušenějšího kolegy. V laboratoři může být maximálně šest lidí, obvykle ve dvojicích – kvůli bezpečnosti i přehledu. Mimo pracovní dobu a přítomnost personálu svítí na stropě germicidní lampy, které sterilizují prostor ultrafialovým světlem. Když je potřeba důkladnější čištění, laboratoř se uzavře a zaplní parami peroxidu vodíku. „Používáme osmiprocentní roztok, a to by vám klidně vybělilo tričko,“ směje se Jiří Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_3_2e08bad2bd.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="548"><h4>Kreativita potřebuje prostor</h4>Úspěch jeho výzkumu stojí nejen na moderním vybavení a schopném týmu, ale i na mezinárodních kontaktech, které si přivezl ze zahraničí. „Byly to právě vazby z mého dřívějšího působení na Weizmannově institutu a z koronavirového výzkumu. Díky nim jsme se mohli rychle zapojit do mezinárodních projektů a splnit pro začínající laboratoř nelehké cíle, které grant vyžadoval. Navazovali jsme na výzkum, který už běžel, věděli jsme, jaké otázky jsou aktuální a co můžeme ostatním týmům nabídnout,“ popisuje.Jedním z problémů, s nimiž se laboratoř potýká, je ale samotné umístění BIOCEVu ve Vestci-Jesenici u Prahy. „Studenti sem moc nechtějí. Říkají, že je to daleko, i když je to pořád v rámci Prahy, mnozí to berou jako komplikaci,“ přiznává. I pro něj osobně je to velký kontrast oproti Weizmannovu institutu. „To je úplně jiný svět, tamní kampus působí jako botanická zahrada – zelený, otevřený prostor, kde se věda dělá v prostředí, které samo podporuje kreativitu,“ přibližuje atmosféru místa, kde se vědci běžně setkávají venku, sedí na trávě, diskutují a vyměňují si nápady.„Izraelci si moc dobře uvědomují, že věda není továrna. Není to přímý, rutinní proces. Spousta důležitých myšlenek vzniká právě z neformálních rozhovorů mezi lidmi, kteří si šli jen na chvíli odpočinout od práce,“ podotýká s tím, že podobnou kulturu se snaží vytvářet i v BIOCEVu. „Díky univerzitě a menším grantům na udržitelnost se nám podařilo založit komunitní zahrádku. Výrazně nás v tom podpořil náš přednosta docent Jakoubek. Má správný drive a možná i trochu rebelský přístup. Takže jsme si v tomhle dobře rozuměli,“ směje se Zahradník.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: Zahradník - Chceme být vždy krok před virem" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_4_fc44d5f4a9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h4>Úspěchy i překážku výzkumu</h4>Jinak byl ovšem jeho návrat na UK obrovskou logistickou a organizační výzvou. Díky grantu NIVB, pak Primus a nyní také Junior Star se ale všechny plány podařilo splnit. Teď stojí před další velkou výzvou. Připravuje žádost o ERC Consolidator Grant, v jejichž získávání se Univerzitě Karlově v poslední době daří. Jeden z nich nedávno směřoval i do BIOCEVu. „Respektive pro kolegyni, doktorku Galisovou, která ovšem na univerzitě nezůstane. Zčásti z osobních důvodů, ale také kvůli nedostatečné institucionální podpoře se rozhodla převést svůj ERC grant na univerzitu ve Freiburgu,“ upřesňuje Zahradník, který považuje tento případ za symptom širšího problému.„Když jsem se na to díval, téměř třetina všech ERC grantů z UK nakonec odchází jinam. To je, upřímně řečeno, poměrně alarmující a měla by to být pro univerzitní vedení jasná zpětná vazba, že by to chtělo nějakou systémovou změnu. Část úspěšných projektů dokonce nekončí ani v zahraničí, ale přechází na AV ČR. Jednoduše tam, kde mají lepší podmínky pro výzkum. Takže to není o odchodu ze země, ale o hledání funkčního prostředí,“ argumentuje vědec.Sám se potýká s podobným problémem. „Letos mi končí jeden z grantů a tím mi vypadnou z rozpočtu zhruba čtyři miliony korun. I když mám momentálně dva velké projekty – operační program Jan Amos Komenský pro mezisektorový výzkum a Junior Star – vznikne mi výrazný finanční propad. A zatím nevím, jak ho pokrýt,“ přiznává otevřeně. Na univerzitě podle něj totiž neexistuje možnost střádat si prostředky nebo pravidla pro situace, kdy vypadne grantové financování.<h4>Predikovat další pandemii</h4>Když se řeč vrátí k samotnému výzkumu, viditelně se nadchne. „V rámci grantu Junior Star pokračujeme dál – a je to opravdu fascinující. O SARS-CoV-2 dnes víme víc než o jakémkoli jiném viru. Je to nejstudovanější patogen v historii. A my jsme se rozhodli jít o krok dál. Snažíme zjistit, jestli bychom pomocí našich metod dokázali předpovědět mutace, které by mohly umožnit přenos nového koronaviru ze zvířat na člověka,“ popisuje. Zjednodušeně řečeno, jejich cílem je zmapovat, jak by mohl vzniknout další pandemický virus, a to ještě dřív, než k tomu vůbec dojde. Mají v plánu vytvořit mapu rizikových mutací – tedy takových, které by mohly představovat hrozbu pro člověka.Na rozdíl od výzkumníků, kteří sbírají vzorky v terénu, má Zahradníkův tým výhodu v laboratorním modelování. „Jsme schopni analyzovat desítky až stovky tisíc různých mutací, včetně těch, které zatím v přírodě nikdo nepozoroval. Můžeme tak modelovat scénáře, které teprve mohou nastat,“ pokračuje Zahradník. Právě díky tomu se k nim sekvence varianty Omikron dostala už druhý den po jejím objevení. Okamžitě ji začali zkoumat a byli mezi prvními, kdo popsal její základní vlastnosti.„Umíme predikovat mutace, které mají tzv. high fitness – tedy takové, které viru přinášejí výhodu,“ vysvětluje. „Pokud bychom dokázali tyto mutace zohlednit při vývoji vakcín, mohli bychom viru vlastně zabránit, aby si je vůbec ‚vybral‘. Místo abychom jen reagovali na nové varianty, mohli bychom aktivně ovlivňovat evoluční směr viru. To by mohlo zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o vakcínách i prevenci budoucích pandemií,“ shrnuje biochemik.<blockquote><h5>RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D.</h5>Působí na 1. lékařské fakultě UK a pracovišti BIOCEV, kde vede laboratoř umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry. Pro svůj výzkum virových hrozeb získal grant Junior Star. Předtím působil na Weizmannově institutu věd v Izraeli, kde byl oceněn cenou za vynikající vědecké výsledky. Výzkumně se věnuje evoluci a adaptaci koronavirů, zejména jejich receptorových domén (RBD) a mechanismů, jimiž se přizpůsobují lidským buňkám. Cílem jeho výzkumu je porozumět tomu, jak a proč některé viry překračují bariéry, a přispět tak k prevenci budoucích pandemií. Sleduje i mutace, které mohou zvýšit infekčnost či přenos mezi druhy.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg" alt="Forum Magazín Univerzity Karlovy / Michal Novotný: RNDr. Jiří Zahradník, Ph.D." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Zahradnik_Chceme_byt_vzdy_krok_pred_virem_5_81e736ddc9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></blockquote>

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Školení pro osoby na práci a používání tlakových lahví dle čl. 12.6 ČSN 078304

Odborné školení bezpečné manipulace s tlakovými lahvemi dle ČSN 07 8304. Určeno pro laboratorní i technický personál pracující s plyny a plynovými systémy.

<h3>Školení pro osoby pracující s tlakovými lahvemi</h3><h4>dle ČSN 07 8304, čl. 12.6</h4>Tlakové lahve jsou základním a běžně používaným zdrojem technických a speciálních plynů v průmyslu, zdravotnictví i laboratorním prostředí. V analytických laboratořích jsou nepostradatelné zejména pro chromatografii, spektrometrii, přípravu vzorků, kalibraci přístrojů a zajištění inertní atmosféry.Bezpečná manipulace s tlakovými lahvemi je klíčová nejen pro ochranu zdraví osob, ale také pro bezporuchový provoz analytických přístrojů a splnění legislativních a normativních požadavků. Toto odborné školení je určeno všem zaměstnancům, kteří s tlakovými lahvemi pracují, manipulují s nimi nebo je používají v technologických a laboratorních systémech.Školení je realizováno v souladu s normou ČSN 07 8304, čl. 12.6, a po jeho absolvování obdrží účastníci osvědčení o bezpečné manipulaci s tlakovými lahvemi.<h4>Co jsou tlakové lahve a proč jsou důležité</h4>Tlakové lahve jsou uzavřené tlakové nádoby určené k bezpečnému skladování a distribuci plynů nebo plynných směsí pod vysokým tlakem. Jsou vybaveny specifickými ventily, přípojkami a bezpečnostními prvky, které umožňují jejich bezpečné připojení k laboratorním a technologickým systémům.Nesprávná manipulace s tlakovými lahvemi může vést k úniku plynu, poškození zařízení, požáru, explozi nebo vážnému ohrožení zdraví osob. Z tohoto důvodu je odborné proškolení obsluhy zásadní součástí bezpečnosti práce.<h4>Využití tlakových lahví v analytických laboratořích</h4>V analytických a výzkumných laboratořích se tlakové lahve nejčastěji používají pro:<ul><li>chromatografické systémy (GC, GC×GC, GC-MS, LC-MS)</li><li>detekční systémy (FID, TCD, ECD, NPD aj.)</li><li>zajištění inertní atmosféry při přípravě vzorků</li><li>kalibraci a validaci analytických přístrojů</li><li>plnění a provoz gloveboxů</li><li>podporu chemických reakcí a syntéz</li></ul><h4>Nejčastěji používané plyny v laboratořích</h4>Mezi nejčastěji používané laboratorní plyny patří:<ul><li>Helium (He) – nosný plyn v plynové chromatografii</li><li>Vodík (H₂) – nosný plyn a palivo pro FID detektory</li><li>Dusík (N₂) – inertní plyn, sušení, ofukování, nosný plyn</li><li>Vzduch – technický nebo syntetický, zejména pro FID</li><li>Argon (Ar) – inertní atmosféra, ICP-OES, ICP-MS</li><li>Oxid uhličitý (CO₂) – speciální aplikace, superkritická chromatografie</li><li>Speciální plynové směsi – kalibrační a validační směsi</li></ul>Každý z těchto plynů má specifické fyzikální a chemické vlastnosti a vyžaduje odpovídající přístup při skladování, manipulaci a připojování k systémům.<h4>Komu je školení určeno</h4><ul><li>pracovníkům analytických a výzkumných laboratoří</li><li>technickému a výrobnímu personálu</li><li>obsluze technologických zařízení</li><li>zaměstnancům pracujícím s technickými a speciálními plyny</li><li>osobám odpovědným za skladování a manipulaci s tlakovými lahvemi</li></ul><h4>Obsah školení</h4><ol><li>Základní rozdělení plynů – klasifikace podle fyzikálních a chemických vlastností</li><li>Chemické a fyzikální vlastnosti dodávaných plynů a jejich směsí – rizika, chování plynů, základní bezpečnostní zásady</li><li>Charakteristika tlakových nádob – tlakové lahve, přípojné ventily, armatury a jejich funkce</li><li>Barevné značení nádob na plyny – značení dle ČSN EN 1089-3</li><li>Manipulace s ocelovými lahvemi na plyny dle ČSN 07 8304<ol><li>doprava tlakových lahví</li><li>místní manipulace (ruční)</li><li>připojování a odpojování lahví od systému</li><li>armatury a jejich správné provozování</li></ol></li><li>Možné příčiny provozních nehod nebo požárů – prevence, vyhodnocení rizik, lokalizace mimořádných událostí</li><li>Základní značení prostorů s tlakovými lahvemi – bezpečnostní značení a organizace pracoviště</li><li>Vystavení osvědčení o bezpečné manipulaci – platnost osvědčení 3 roky</li></ol><h4>Výstup ze školení</h4><ul><li>odborné proškolení dle platných norem</li><li>osvědčení o bezpečné manipulaci s tlakovými lahvemi</li><li>zvýšení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví zaměstnanců</li></ul><blockquote><h4>Cena školení</h4>9 980 Kč bez DPH / seminář</blockquote><h4>Proč absolvovat toto školení</h4><ul><li>splnění legislativních a normativních požadavků</li><li>zvýšení bezpečnosti práce s plyny</li><li>minimalizace rizik provozních nehod a požárů</li><li>jasné a praktické informace využitelné v každodenní praxi</li></ul>

Linde REDLINE C 200/1 & C 200/2 redukční ventily

Redukční ventily REDLINE C 200 zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

Redukční ventily řady REDLINE C 200 (modely C 200/1 jednostupňový a C 200/2 dvoustupňový) jsou navrženy pro použití s nekorozivními plyny o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také se směsmi plynů s nízkým obsahem korozivních složek. Jsou ideálním řešením pro aplikace, kde je nutná vysoká přesnost, stabilita výstupního tlaku a zachování čistoty plynu.<h5>Konstrukční varianty:</h5><ul><li>C 200/1 (jednostupňový): Vhodný pro případy s konstantním vstupním tlakem, např. plyny v kapalné fázi.</li><li>C 200/2 (dvoustupňový): Určen pro aplikace, kde kolísá primární tlak a je požadována vysoká stabilita sekundárního tlaku.</li></ul><h4>Volitelná výbava:</h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním/externím plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 200/2)</li></ul><h4>Technické parametry:</h4><ul><li>Vstupní tlak: až 230 bar</li><li>Výstupní tlak (regulovatelný):<ul><li>C 200/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 200/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li>Vstupní přípojky: dle DIN477 a specifikace plynu</li><li>Výstupní přípojky: kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4>Oblasti použití:</h4><ul><li>Laboratorní a analytické aplikace</li><li>Výzkum a vývoj</li><li>Všude tam, kde je vyžadována spolehlivá regulace tlaku a maximální čistota média</li></ul>

Linde REDLINE C 300/1 & C 300/2 redukční ventily

REDLINE C 300 redukční ventily zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

Redukční ventily řady REDLINE C 300 (verze C 300/1 jednostupňová a C 300/2 dvoustupňová) jsou určeny pro regulaci nekorozivních plynů o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také směsí s nízkým obsahem korozivních složek. Díky preciznímu zpracování jsou ideální volbou pro použití v laboratořích, analytice, výzkumu i ve vývoji, kde jsou kladeny vysoké nároky na stabilitu tlaku, čistotu a spolehlivost.<h5>Konstrukční varianty:</h5><ul><li>C 300/1 (jednostupňový) – doporučen pro aplikace s relativně stálým vstupním tlakem (např. plyny v kapalné fázi).</li><li>C 300/2 (dvoustupňový) – vhodný tam, kde dochází ke kolísání primárního tlaku a je třeba zajistit velmi stabilní výstupní tlak.</li></ul><h4>Volitelná výbava:</h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 300/2)</li></ul><h4>Technické parametry:</h4><ul><li>Vstupní tlak: až 300 bar</li><li>Výstupní tlak (regulovatelný):<ul><li>C 300/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 300/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li>Vstupní přípojky: dle DIN477 a specifikace plynu</li><li>Výstupní přípojky: kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4>Oblasti použití:</h4><ul><li>Analytické přístroje</li><li>Laboratoře</li><li>Výzkumné a vývojové pracoviště</li><li>Všude tam, kde je nezbytná vysoká přesnost regulace a maximální čistota plynu</li></ul>

Produkty z kategorie Plyny v tlakových lahvích - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Podcast CHEmic #76 – Je důležité nebát se ptát, říká Veronika Sedláčková

Zahradník: Chceme být vždy krok před virem

Mikroskop budoucnosti: Spojení světla a elektronů získalo prestižní grant