Výuka na vysoké škole byla dlouho vnímána jako něco, co „se nějak udělá“. Jenže univerzitní vyučující na ni často nemají pedagogickou průpravu, ani čas ji trénovat – a&nbsp;ti, kdo jim mají pomáhat, zase často sami nemají systémovou oporu. O&nbsp;tom, proč se kvalita výuky nedá stavět na dobré vůli a&nbsp;práci navíc v&nbsp;nočních hodinách, a&nbsp;jak projekt PEKRV mapuje a&nbsp;chystá se propojit „skryté“ experty a&nbsp;expertky na výuku napříč českými univerzitami, hovoří Jiřina Vidláková ze Západočeské univerzity a&nbsp;Ingrid Procházková z&nbsp;Masarykovy univerzity v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;Martinem Tomáškem z&nbsp;Ostravské univerzity.Projekt Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách (PEKRV) si klade za cíl systémově a&nbsp;systematicky pečovat o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky.&nbsp;Jde o&nbsp;participativní projekt, který identifikuje klíčové expertní skupiny, pojmenovává jejich i&nbsp;institucionální potřeby a&nbsp;pracuje na rozvoji jejich dovedností.&nbsp;Jiřina Vidláková (ZČU), Ingrid Procházková (MUNI) a&nbsp;Martin Tomášek (OU) na svých univerzitách připravují budoucí učitele a&nbsp;učitelky pro základní a&nbsp;střední školy a&nbsp;zároveň pečují o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky. Vedle lektorské činnosti se podílejí na systémovém zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky.&nbsp;V projektu PEKRV se setkávají v&nbsp;pracovní skupině, která má za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelnou strategii rozvoje expertních kapacit v&nbsp;zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky na vysokých školách.<h5>V čem se podle vás liší vysokoškolská pedagogika od té na jiných stupních vzdělávání? Potýkáme se ve výuce s&nbsp;jinými překážkami?</h5>Jiřina Vidláková: Na základní nebo střední škole jsou učitelé a&nbsp;učitelky více připraveni na to, jak vyučovat, protože prošli konkrétním výcvikem. Na vysoké škole vyučující často připraveni na výuku nejsou. Neznají pedagogické principy, nestudovali je. A&nbsp;buď si je musí sami dohledávat a&nbsp;nastudovávat, nebo zkrátka vyučují tak, jak to sami zažili. To jsme ale v&nbsp;kruhu, protože to často nebývala dobrá praxe, takže vlastně předávají dál to, co není úplně efektivní.Ingrid Procházková: Učitelé a&nbsp;učitelky na nižších stupních vzdělávání mají tu výhodu, že mají několik let, kdy se můžou profesně, ale i&nbsp;mentálně připravovat na to, že opravdu vejdou do třídy, že budou vyučovat. Mají čas se na to připravit, začít se na to těšit a&nbsp;pochopit, v&nbsp;čem celé učitelské řemeslo spočívá. Vyučující na vysoké škole i&nbsp;třeba projdou nějakým vzděláváním či workshopem, ale to bývá moc krátké, není ani dostatečně intenzivní, nemají tolik času se připravit a&nbsp;přijmout tu myšlenku „teď budu vyučovat“.Můžou se naučit nějaké techniky, můžou se je naučit skvěle. Ale v&nbsp;tak krátkém čase podle mě řada z&nbsp;nich nemůže dost dobře proniknout do pedagogických principů. Workshopy, ani série workshopů, mnohdy ani vzdělávací program, prostě nenahradí dvouleté nebo pětileté učitelské studium. Je to pro ně mnohem těžší.<blockquote><h4>Mgr. Ingrid Procházková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg 156w," sizes="100vw" width="1196" height="1196"><ul><li>Vystudovala pedagogiku na Ústavu pedagogických věd FF MU.&nbsp;&nbsp;</li><li>Stála u&nbsp;zrodu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cerpek.muni.cz/">CERPEK</a>. Nyní se věnuje rozvoji kvality výuky na Odboru pro kvalitu Masarykovy univerzity.</li><li>Dále působí jako vysokoškolská učitelka pečující o&nbsp;pedagogicko-didaktické vzdělávání budoucích učitelů a&nbsp;učitelek na FF MU a&nbsp;je členkou vedení <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.kvbu.cz/">Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů</a>.&nbsp;</li><li>Výzkumně se zabývala kvalitou výuky a&nbsp;právě příprava kvalitní výuky patří mezi její oblíbená témata k&nbsp;lektorování.&nbsp;</li><li>Své pedagogické dovednosti rozvíjela především v&nbsp;neziskové organizaci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://brontosaurus.cz/">Hnutí Brontosaurus</a>, kde vedla dětské i&nbsp;mládežnické oddíly a&nbsp;pečovala o&nbsp;pedagogické vzdělávání místních oddílových a&nbsp;táborových vedoucích.&nbsp;</li><li>Na Universitas si můžete přečíst její článek o&nbsp;tom, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.universitas.cz/forum/12458-to-kde-vyucujeme-je-stejne-dulezite-jako-jak-a-co-vyucujeme-aneb-strucny-manual-na-idealni-ucebnu">jak má vypadat ideální učebna</a>.</li></ul></blockquote><h5>Takže vyučující na vysoké škole procházejí hned na začátku tou nejtěžší zkouškou, tedy praxí…</h5>Ingrid Procházková: Ano. A&nbsp;zatímco hlavním úkolem vyučujících na nižších stupních vzdělávání je vyučovat, a&nbsp;věnují tomu velkou část svého dne, kterou tráví přímo se svými žáky a&nbsp;žákyněmi, my na univerzitách většinou vidíme své studující jednou za týden na dvě hodiny. Hůře se budují vztahy, dobrá atmosféra a&nbsp;tak dále, ale to se dá ještě zvládnout. Co chci ale zdůraznit je, že máme velmi málo prostoru na to trénovat to samotné učitelství. Naše aktivity jsou rozprostřeny mezi výuku, vědu, třetí roli univerzity, administrativu, popularizaci a&nbsp;já nevím co všechno dalšího, na trénink a&nbsp;reflexi výuky máme opravdu málo prostoru.A můžeme se sice naučit svou výuku reflektovat a&nbsp;třeba i&nbsp;dobře poznáme, co nám funguje a&nbsp;co ne, ale mnohdy vlastně nevíme proč, protože nám chybí ty principiální teoretické základy, na základě kterých bychom to pochopili. A&nbsp;je těžké si na vše přicházet sám.<h5>Výuka nebyla dlouho tím nejpodstatnějším nebo nejhodnotnějším, co se na univerzitách dělo. Zdá se vám, že se tenhle přístup časem mění?</h5>Ingrid Procházková: Mění. Na univerzitě působím jedenáct let, a&nbsp;vyučuju ještě déle, a&nbsp;vidím obrovský posun. Myslím si, že se na kvalitu výuky klade čím dál větší důraz. Že čím dál více lidí na různých úrovních ve struktuře univerzit začíná vnímat, že výuka je minimálně stejně důležitá jako ostatní role univerzit. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš říká: Vzdělávání je první rolí univerzity. Což je něco, co jsme dříve v&nbsp;univerzitním prostředí neslyšeli. Ale kvalitní výuka se nezařídí sama a&nbsp;je potřeba o&nbsp;ni pečovat. Mít na školách týmy odborníků a&nbsp;odbornic, které budou pečovat o&nbsp;výuku i&nbsp;o&nbsp;vyučující. Na řadě univerzit už vznikají nebo se rozvíjejí již existující pracoviště, která podporují kvalitu výuky, je to jejich primární náplň práce.Jiřina Vidláková: Já už jsem přišla do toho, že je na to kladený důraz a&nbsp;moje hlavní role je výuková, ne výzkumná, tedy jsem přišla do prostředí, kde je to podporované a&nbsp;kde moje role je toto pomoci zajistit. Ale bojuji s&nbsp;tím, že jsem považována za&nbsp; kvalifikovanou pracovnici, která má podporu vyučujících zajistit. A&nbsp;zároveň si sama pro sebe říkám: jsem pro to dostatečně vzdělaná, mám dostatečné kompetence? A&nbsp;dovedu si představit, že by sem přišel někdo, kdo je ještě nade mnou a&nbsp;měl by tu dovednost učit ty, kdo půjdou vyučovat vysokoškolskou pedagogiku. Ale v&nbsp;tuhle chvíli je to tak, že někoho takového prostě nemáme, že systém tam ještě nedošel. Už jsme na úrovni: ano, je důležité zajistit, aby vyučující na vysoké škole byli připravováni na svou budoucí výuku, ale ještě nejsme na úrovni: potřebujeme k&nbsp;tomu opravdu kvalifikované experty a&nbsp;expertky a&nbsp;definovat si, jak vypadají. A&nbsp;to je něco, co teď vlastně vzniká v&nbsp;projektu PEKRV.&nbsp;<h5>Dnes univerzity nabízejí už docela dost vzdělávacích workshopů a&nbsp;kurzů, proč tedy stávající situace podle vás nestačí? A&nbsp;kdo by se vlastně měl postarat o&nbsp;vzdělávání vysokoškolských vyučujících, mohou to být sami vyučující?</h5>Ingrid Procházková: Učit vysokoškolské vyučující, jak mají vyučovat, je úplně jiná disciplína. Nestačí nám, že jsme dobrými vyučujícími našich studujících. Potřebujeme ještě jiné dovednosti, které jsme taky neměli kde získat. Taky je to dost často průzkum bojem a&nbsp;třeba ty první workshopy se nemusí úplně podařit, než zjistíme, jak na to. Protože to je úplně jiná disciplína, náročná a&nbsp;není to pro každého. Vyžaduje to specifickou přípravu a&nbsp;sadu dovedností, kterou lektoři a&nbsp;lektorky vysokoškolských vyučujících potřebují.<blockquote><h4>Mgr. Jiřina Vidláková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg 104w," sizes="100vw" width="1196" height="1794"><ul><li>Působí na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity a&nbsp;na Masarykově univerzitě.&nbsp;</li><li>Na Západočeské univerzitě se současně podílí na programech celoživotního a&nbsp;distančního vzdělávání zaměřených na vysokoškolské vyučující.&nbsp;</li><li>Výzkumně se věnuje efektivní komunikaci, zvládání náročného chování a&nbsp;socioemočnímu učení.&nbsp;</li><li>Ve výuce se zaměřuje především na předměty pedagogicko-psychologického základu.</li></ul></blockquote><h5>Jak si tedy představujete tohoto experta nebo expertku? Člověka, který podporuje vyučující a&nbsp;kvalitu výuky – co by měl umět?</h5>Ingrid Procházková: Je otázka, koho tím vlastně máme na mysli. Když se bavíme o&nbsp;lidech, kteří podporují ostatní v&nbsp;tom, aby mohli dobře vyučovat, tak kdo vlastně všechno to je? Na jakých pozicích ti lidé teď pracují? Co dělají? My jsme se zatím bavili spíše o&nbsp;lektorském týmu, který na univerzitě pořádá vzdělávací akce a&nbsp;aktivity, vydává metodické materiály a&nbsp;přímo podporuje jednotlivé vyučující nebo týmy vyučujících.Ale já si myslím, že to je jenom jedna z&nbsp;expertních skupin, která pomáhá pečovat o&nbsp;kvalitu výuky. V&nbsp;tuto chvíli vidím další tři skupiny. Zaprvé akreditační experti a&nbsp;expertky. Vytvářejí akreditace a&nbsp;mají možnost ovlivnit kvalitu výuky ve svých studijních programech, nejčastěji tedy garantující studijních programů. Otázkou je, jestli k&nbsp;tomuto úkonu přistupují expertně nebo spíše formálně. Také jsou tady samozřejmě všichni ti, kdo pečují o&nbsp;akreditační procesy. Díky tomu, že pročítají velké množství akreditačních spisů, už dobrý výstup z&nbsp;učení poznají, rozeznají dobrou metodu výuky, dobře popsané státní závěrečné zkoušky a&nbsp;vlastně by mohli do tohoto procesu více zasahovat. Ale otázka je, jestli mají tu pravomoc, jestli si sami troufnou, jestli sami v&nbsp;sobě našli expertízu a&nbsp;mají chuť ji použít – a&nbsp;je jim to umožněno. Takže kolem akreditací se nám skrytě může pohybovat velký poklad, který ale třeba nemá potřebnou sebedůvěru.A pak tady vidím druhou skupinu: takových procedurálně-koordinačně-systémově pracujících lidí v&nbsp;oblasti kvality výuky. Různí koordinátoři a&nbsp;koordinátorky, kteří procesují různé věci. Například když my si pomyslíme, že by bylo hezké, kdybychom měli nějaký kvalitní dotazníček pro studující, který by mohli vyplňovat a&nbsp;pomáhat nám tak poznávat kvalitu výuky, tak musí existovat lidé, kteří ho vymyslí a&nbsp;zařídí. Aby zapadl tam, kam zapadnout má, aby se propsal do všech procesů, aby reálně vznikl v&nbsp;nějakém systému, aby se ta data, která z&nbsp;něj získáváme, ukazovala lidem, kterým se mají ukazovat, aby ti lidé věděli, co s&nbsp;nimi mají dělat, aby to bylo propojené zpátky do akreditačních spisů. To musí někdo zařizovat. A&nbsp;to jsou taky lidé, kteří musí vědět, jak věci fungují, jak se na co zeptat, co na co použít.&nbsp;A pak je zde ještě třetí skupina, a&nbsp;to jsou tvůrci a&nbsp;tvůrkyně vzdělávací politiky. To nemusí být nutně jenom prorektorský a&nbsp;proděkanský tým, ale i&nbsp;řada dalších lidí, kteří se můžou podílet na tvorbě strategického záměru univerzity a&nbsp;jeho implementaci. Někdo musí přece na té univerzitě být, kdo řekne, jdeme tam, jdeme tam tudy a&nbsp;jdeme tam touto rychlostí a&nbsp;jdeme tam protože. Ne? A&nbsp;to taky musí být člověk, který pozná, že ten směr, který vytyčil, je směr dobrý.Tedy nejsou to podle mě jenom lektoři a&nbsp;lektorky nebo metodici a&nbsp;metodičky, ale jsou to všichni tady ti, kteří nějakým způsobem, ať už více nebo méně nenápadně,&nbsp; podporují kvalitu výuky.<h5>Jak se mohou tyhle skupiny potkávat v&nbsp;rámci univerzity i&nbsp;mezi nimi? Aby našly společný jazyk, aby ta energie šla synergicky a&nbsp;nikoliv proti sobě, což je ve velkých organismech, jako je univerzita nebo i&nbsp;fakulta, obtížné?</h5>Ingrid Procházková: Nevíme, ale tak nějak všichni asi cítíme, že někdo by tu snahu těchto lidí asi koordinovat měl. Že je dobré, aby se to propojovalo a&nbsp;mělo to synergii. Já si nemyslím, že ti lidi by šli proti sobě, spíše o&nbsp;sobě nevědí a&nbsp;spíš zbytečně se dějí tytéž věci několikrát vedle sebe a&nbsp;nezávisle na sobě. Přitom by stačilo, kdyby vznikly jednou, ale oni o&nbsp;sobě nevědí.Jiřina Vidláková: Mně přijde jako krásná představa, že by se tohle dělo, krásná vize. Já sama často nevím, co dělají jiné univerzity a&nbsp;kdybych to věděla, tak by se mi to hodilo. Inspirovala bych se. Každá univerzita tvoří svoje přístupy, svůj vzdělávací program, metodické věci, skripta a&nbsp;tak dále a&nbsp;vlastně se to zbytečně duplikuje.&nbsp;<h5>Tím, že by snad podobné aktivity mohly být společně koordinované, se vlastně už dostáváme více k&nbsp;projektu PEKRV neboli Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách samotnému...?</h5>Ingrid Procházková: Projekt je široký, jsou do něj zapojeny téměř všechny české univerzity a&nbsp;vysoké školy. Jedna z&nbsp;aktivit je příprava vzdělávacích programů a&nbsp;kurzů pro lektory a&nbsp;lektorky vysokoškolské pedagogiky, které si univerzity nabízejí navzájem. Dalším výstupem bude vznik <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vspedagogika.cz/">sdílené platformy,</a> na níž bychom si my z&nbsp;univerzit, kteří se kvalitě výuky věnujeme, sdíleli dobrou praxi a&nbsp;to, na čem už kdo pracuje, k&nbsp;čemu došel... Pak se nabízí i&nbsp;mezinárodní spolupráce a&nbsp;tak dále.Úkolem naší pracovní skupiny je vytvořit strategii rozvoje expertních kapacit pro zajišťování a&nbsp;rozvoj kvality vysokoškolské výuky. V&nbsp;této pracovní skupině je asi 17&nbsp;lidí z&nbsp;různých českých univerzit a&nbsp;vysokých škol. Nyní připravujeme průzkum na všech univerzitách, abychom zjistili, jak jsou na tom, jestli si myslí, že nějaké experty a&nbsp;expertky mají, ať už formálně či neformálně. Kolik jich mají, co ti lidi dělají, jaké jsou jejich potřeby, kam se chtějí vyvíjet. To, co zjistíme, bude velmi různé. Některé univerzity začaly již před lety, některé začínají teď. Potřebujeme postihnout celou šíři, abychom potom v&nbsp;naší pracovní skupině mohli navrhnout strategii rozvoje těchto expertů a&nbsp;expertek a&nbsp;všech jejich agend – příčetně a&nbsp;blízko reality, abychom vše nestavěli na našich vizích, které já mám velmi vzletné, ale ještě jsme od nich daleko.Naším prvním úkolem je prozkoumat terén, co se kde děje a&nbsp;co je potřeba, a&nbsp;navrhnout si, co dál, co můžeme dělat společně, co může dělat každá univerzita, co může dělat česká vzdělávací politika. Začali jsme na podzim loňského roku. Pozvolna jsme se začali setkávat a&nbsp;říkat si, co budeme dělat, a&nbsp;končit bychom měli na konci roku 2027....

Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky 

<div><div>Nadace Experientia podpoří tříletým start-up grantem vycházející hvězdu organické chemie Petru Vojáčkovou. Mladí talentovaní vědci Tereza Edlová a Ladislav Prener vycestují na zahraniční stáže.</div></div><div><div><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/start-up-granty/vyvijime-nove-strategie-pro-stavbu-molekul">Petra Vojáčková </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uni-muenster.de/en/">University of Münster</a>&nbsp;založí svoji výzkumnou skupinu na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.muni.cz/">Masarykově univerzitě</a> v Brně, kterou od ledna 2027 podpoří start-up grant Nadace Experientia ve výši 6 600 000 Kč. Se svým týmem bude vyvíjet nové strategie pro stavbu molekul tak, aby vznikala výhradně jejich žádoucí zrcadlová podoba.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/zahranicni-staze/chceme-zefektivnit-vyzkum-v-oblasti-novych-materialu-i-leciv">Tereza Edlová </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vscht.cz">VŠCHT Praha</a> díky stipendiu ve výši 1 260 000 Kč vycestuje na roční stáž na britskou <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.manchester.ac.uk">University of Manchester</a> do skupiny prof. Igora Larrosy, kde se bude věnovat projektu, který může zefektivnit výzkum v oblasti materiálů i léčiv.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/zahranicni-staze/nase-metoda-by-mohla-urychlit-vyvoj-novych-leku">Ladislav Prener </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs">ÚOCHB AV ČR</a> získal stipendium ve výši 1 200 000 Kč a zamíří na německou <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.rwth-aachen.de/cms/~a/root/?lidx=1">RWTH Aachen University</a> do skupiny prof. Leonoriho. Na své roční stáži bude vyvíjet metodu, která by mohla urychlit vývoj nových léků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Nadace_Experientia_zna_drzitelku_start_up_grantu_a_stipendisty_pro_rok_2026_c96fdf9a4f.jpg" alt="Nadace Experientia: Nadace Experientia zná držitelku start-up grantu a stipendisty pro rok 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Nadace_Experientia_Nadace_Experientia_zna_drzitelku_start_up_grantu_a_stipendisty_pro_rok_2026_c96fdf9a4f.jpg 234w," sizes="100vw" width="600" height="400"><blockquote>Nadace Experientia od roku 2012 podpořila už 27 nadějných mladých vědkyň a vědců, kteří díky stipendiu dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičková zahraniční vědecká pracoviště. Díky programu start-up grantů si mohlo dalších 6 mladých vědkyň a vědců založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila Nadace Experientia více než 73 milionů korun.</blockquote></div></div>

Nadace Experientia zná držitelku start-up grantu a stipendisty pro rok 2026

V týdnu od 29. června na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.<blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.icpms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.</blockquote><h5>1. Metrohm: Simplifying Through-Container Testing with Raman Spectroscopy in the Pharmaceutical Industry</h5><ul><li>Po, 29.6.2026 15:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6308">Registrace</a></li></ul>Objevte praktičtější alternativu k metodě SORS pro Ramanovu analýzu vzorků přímo přes obalové materiály. Webinář ukáže, jak zvýšit spolehlivost identifikace surovin a zjednodušit nedestruktivní kontrolu ve farmaceutické výrobě.<h5>2. SelectScience: End-to-end PAT: Connecting Advanced Analytics and Data Across the Bioprocess Lifecycle</h5><ul><li>Po, 29.6.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6307">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak propojení metod PAT, NMR, Ramanovy a IR spektroskopie s integrovanými datovými platformami podporuje koncept Quality by Design (QbD), transfer technologií a efektivní řízení bioprocesů.<h5>3. Bruker: Bruker Fluorescence Microscopy Solutions: Automated Imaging and Light-Sheet Microscopy</h5><ul><li>Út, 30.6.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6309">Registrace</a></li></ul>Seznamte se s moderními řešeními pro fluorescenční mikroskopii kombinujícími light-sheet mikroskopii, vysokokapacitní screening a pokročilou správu obrazových dat pro biologický výzkum.<h5>4. Agilent Technologies: Measuring Diverse Samples with UV/VIS Spectrometers and Integrating Spheres</h5><ul><li>Út, 30.6.2026 20:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6052">Registrace</a></li></ul>Naučte se správně měřit difúzní transmitanci a reflektanci pomocí UV/VIS spektrometrů s integrační koulí. Webinář představí praktické využití systému Cary 60 při analýze široké škály materiálů.<h5>5. Milestone: Unlock Smarter Digestion: AI and the Smart Features That Transform Your Daily Routine</h5><ul><li>St, 1.7.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6312">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak inteligentní funkce včetně MAIA AI Agent, easyTEMP a SRC zefektivňují mikrovlnný rozklad vzorků, zkracují prostoje a zvyšují produktivitu analytických laboratoří.<h5>6. Bruker: High-Energy XRD – Diffraction Without Limits</h5><ul><li>Čt, 2.7.2026 10:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6314">Registrace</a></li></ul>Poznejte možnosti vysokovýkonné rentgenové difrakce s přístroji D8 ADVANCE HE a D8 DISCOVER HE pro studium materiálů za reálných provozních podmínek a při extrémních experimentálních podmínkách.<h5>7. Agilent Technologies: Spectral Flow Cytometry Masterclass – Session 1</h5><ul><li>Pá, 3.7.2026 07:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6316">Registrace</a></li></ul>První část odborné série představí principy spektrální průtokové cytometrie, návrh experimentů a praktické aplikace v imunologii, onkologii i výzkumu vakcín.

Webináře LabRulezICPMS týden 27/2026

Webináře

Popularizace

Článek

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Školení pro osoby na práci a používání tlakových lahví dle čl. 12.6 ČSN 078304

Odborné školení bezpečné manipulace s tlakovými lahvemi dle ČSN 07 8304. Určeno pro laboratorní i technický personál pracující s plyny a plynovými systémy.

<h3>Školení pro osoby pracující s tlakovými lahvemi</h3><h4>dle ČSN 07 8304, čl. 12.6</h4>Tlakové lahve jsou základním a běžně používaným zdrojem technických a speciálních plynů v průmyslu, zdravotnictví i laboratorním prostředí. V analytických laboratořích jsou nepostradatelné zejména pro chromatografii, spektrometrii, přípravu vzorků, kalibraci přístrojů a zajištění inertní atmosféry.Bezpečná manipulace s tlakovými lahvemi je klíčová nejen pro ochranu zdraví osob, ale také pro bezporuchový provoz analytických přístrojů a splnění legislativních a normativních požadavků. Toto odborné školení je určeno všem zaměstnancům, kteří s tlakovými lahvemi pracují, manipulují s nimi nebo je používají v technologických a laboratorních systémech.Školení je realizováno v souladu s normou ČSN 07 8304, čl. 12.6, a po jeho absolvování obdrží účastníci osvědčení o bezpečné manipulaci s tlakovými lahvemi.<h4>Co jsou tlakové lahve a proč jsou důležité</h4>Tlakové lahve jsou uzavřené tlakové nádoby určené k bezpečnému skladování a distribuci plynů nebo plynných směsí pod vysokým tlakem. Jsou vybaveny specifickými ventily, přípojkami a bezpečnostními prvky, které umožňují jejich bezpečné připojení k laboratorním a technologickým systémům.Nesprávná manipulace s tlakovými lahvemi může vést k úniku plynu, poškození zařízení, požáru, explozi nebo vážnému ohrožení zdraví osob. Z tohoto důvodu je odborné proškolení obsluhy zásadní součástí bezpečnosti práce.<h4>Využití tlakových lahví v analytických laboratořích</h4>V analytických a výzkumných laboratořích se tlakové lahve nejčastěji používají pro:<ul><li>chromatografické systémy (GC, GC×GC, GC-MS, LC-MS)</li><li>detekční systémy (FID, TCD, ECD, NPD aj.)</li><li>zajištění inertní atmosféry při přípravě vzorků</li><li>kalibraci a validaci analytických přístrojů</li><li>plnění a provoz gloveboxů</li><li>podporu chemických reakcí a syntéz</li></ul><h4>Nejčastěji používané plyny v laboratořích</h4>Mezi nejčastěji používané laboratorní plyny patří:<ul><li>Helium (He) – nosný plyn v plynové chromatografii</li><li>Vodík (H₂) – nosný plyn a palivo pro FID detektory</li><li>Dusík (N₂) – inertní plyn, sušení, ofukování, nosný plyn</li><li>Vzduch – technický nebo syntetický, zejména pro FID</li><li>Argon (Ar) – inertní atmosféra, ICP-OES, ICP-MS</li><li>Oxid uhličitý (CO₂) – speciální aplikace, superkritická chromatografie</li><li>Speciální plynové směsi – kalibrační a validační směsi</li></ul>Každý z těchto plynů má specifické fyzikální a chemické vlastnosti a vyžaduje odpovídající přístup při skladování, manipulaci a připojování k systémům.<h4>Komu je školení určeno</h4><ul><li>pracovníkům analytických a výzkumných laboratoří</li><li>technickému a výrobnímu personálu</li><li>obsluze technologických zařízení</li><li>zaměstnancům pracujícím s technickými a speciálními plyny</li><li>osobám odpovědným za skladování a manipulaci s tlakovými lahvemi</li></ul><h4>Obsah školení</h4><ol><li>Základní rozdělení plynů – klasifikace podle fyzikálních a chemických vlastností</li><li>Chemické a fyzikální vlastnosti dodávaných plynů a jejich směsí – rizika, chování plynů, základní bezpečnostní zásady</li><li>Charakteristika tlakových nádob – tlakové lahve, přípojné ventily, armatury a jejich funkce</li><li>Barevné značení nádob na plyny – značení dle ČSN EN 1089-3</li><li>Manipulace s ocelovými lahvemi na plyny dle ČSN 07 8304<ol><li>doprava tlakových lahví</li><li>místní manipulace (ruční)</li><li>připojování a odpojování lahví od systému</li><li>armatury a jejich správné provozování</li></ol></li><li>Možné příčiny provozních nehod nebo požárů – prevence, vyhodnocení rizik, lokalizace mimořádných událostí</li><li>Základní značení prostorů s tlakovými lahvemi – bezpečnostní značení a organizace pracoviště</li><li>Vystavení osvědčení o bezpečné manipulaci – platnost osvědčení 3 roky</li></ol><h4>Výstup ze školení</h4><ul><li>odborné proškolení dle platných norem</li><li>osvědčení o bezpečné manipulaci s tlakovými lahvemi</li><li>zvýšení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví zaměstnanců</li></ul><blockquote><h4>Cena školení</h4>9 980 Kč bez DPH / seminář</blockquote><h4>Proč absolvovat toto školení</h4><ul><li>splnění legislativních a normativních požadavků</li><li>zvýšení bezpečnosti práce s plyny</li><li>minimalizace rizik provozních nehod a požárů</li><li>jasné a praktické informace využitelné v každodenní praxi</li></ul>

Linde REDLINE C 200/1 & C 200/2 redukční ventily

Redukční ventily REDLINE C 200 zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

Redukční ventily řady REDLINE C 200 (modely C 200/1 jednostupňový a C 200/2 dvoustupňový) jsou navrženy pro použití s nekorozivními plyny o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také se směsmi plynů s nízkým obsahem korozivních složek. Jsou ideálním řešením pro aplikace, kde je nutná vysoká přesnost, stabilita výstupního tlaku a zachování čistoty plynu.<h5>Konstrukční varianty:</h5><ul><li>C 200/1 (jednostupňový): Vhodný pro případy s konstantním vstupním tlakem, např. plyny v kapalné fázi.</li><li>C 200/2 (dvoustupňový): Určen pro aplikace, kde kolísá primární tlak a je požadována vysoká stabilita sekundárního tlaku.</li></ul><h4>Volitelná výbava:</h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním/externím plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 200/2)</li></ul><h4>Technické parametry:</h4><ul><li>Vstupní tlak: až 230 bar</li><li>Výstupní tlak (regulovatelný):<ul><li>C 200/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 200/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li>Vstupní přípojky: dle DIN477 a specifikace plynu</li><li>Výstupní přípojky: kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4>Oblasti použití:</h4><ul><li>Laboratorní a analytické aplikace</li><li>Výzkum a vývoj</li><li>Všude tam, kde je vyžadována spolehlivá regulace tlaku a maximální čistota média</li></ul>

Linde REDLINE C 300/1 & C 300/2 redukční ventily

REDLINE C 300 redukční ventily zajišťují přesnou a stabilní regulaci tlaku plynů až do čistoty 6.0 pro laboratorní, analytické a výzkumné aplikace.

Redukční ventily řady REDLINE C 300 (verze C 300/1 jednostupňová a C 300/2 dvoustupňová) jsou určeny pro regulaci nekorozivních plynů o čistotě až 6.0 (99,9999 %) a také směsí s nízkým obsahem korozivních složek. Díky preciznímu zpracování jsou ideální volbou pro použití v laboratořích, analytice, výzkumu i ve vývoji, kde jsou kladeny vysoké nároky na stabilitu tlaku, čistotu a spolehlivost.<h5>Konstrukční varianty:</h5><ul><li>C 300/1 (jednostupňový) – doporučen pro aplikace s relativně stálým vstupním tlakem (např. plyny v kapalné fázi).</li><li>C 300/2 (dvoustupňový) – vhodný tam, kde dochází ke kolísání primárního tlaku a je třeba zajistit velmi stabilní výstupní tlak.</li></ul><h4>Volitelná výbava:</h4><ul><li>Uzavírací ventil (typ A)</li><li>Jehlový ventil (typ B)</li><li>Proplach vysokotlaké strany (typ P)</li><li>Proplach inertním plynem (typ TP)</li><li>Proplachovací trojblok (typ EP)</li><li>Následný proplach (typ DP – pouze u verze C 300/2)</li></ul><h4>Technické parametry:</h4><ul><li>Vstupní tlak: až 300 bar</li><li>Výstupní tlak (regulovatelný):<ul><li>C 300/1: 3 / 6 / 10 / 14 / 16 / 28 / 35 / 50 / 100 / 200 bar</li><li>C 300/2: 1 / 3 / 6 / 10 / 14 bar</li></ul></li><li>Vstupní přípojky: dle DIN477 a specifikace plynu</li><li>Výstupní přípojky: kompresní šroubení, hadicové trny</li></ul><h4>Oblasti použití:</h4><ul><li>Analytické přístroje</li><li>Laboratoře</li><li>Výzkumné a vývojové pracoviště</li><li>Všude tam, kde je nezbytná vysoká přesnost regulace a maximální čistota plynu</li></ul>

Linde Vodík 3.0, tlaková lahev

Vodík 3.0 Linde pro průmyslové a technické aplikace. Vysoká tepelná vodivost, čisté spalování a široké využití ve svařování, řezání i energetice.

Vodík 3.0 od společnosti Linde je technický plyn určený pro široké spektrum průmyslových aplikací, zejména v oblasti svařování, řezání a energetiky. Díky své vysoké tepelné vodivosti a výborným termofyzikálním vlastnostem představuje efektivní médium pro přenos tepla a spalovací procesy.Vodík je bezbarvý, bez zápachu a bez chuti. Hoří neviditelným plamenem a v kombinaci s kyslíkem dosahuje velmi vysokých teplot. Při spalování nevznikají saze ani uhlíkové zbytky, což zajišťuje čistý proces bez kontaminace materiálu.Plyn je dodáván v tlakových lahvích, které umožňují bezpečné skladování a snadnou manipulaci v průmyslových i laboratorních podmínkách.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká tepelná vodivost</li><li>Čisté spalování bez uhlíku a sazí</li><li>Bezbarvý, bez zápachu a chuti</li><li>Vysoká účinnost přenosu tepla</li><li>Vhodný pro průmyslové a energetické aplikace</li><li>Dodávka v tlakových lahvích</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: Vodík (H₂)</li><li>Čistota: 3.0 (≥ 99,9 %)</li><li>Forma dodávky: tlaková ocelová lahev (50 l, 200 bar)</li><li>Hořlavost: vysoce hořlavý plyn</li><li>Plamen: neviditelný, teplota až cca 2 834 °C (s kyslíkem)</li><li>Vlastnosti: bezbarvý, bez zápachu, bez chuti</li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranné směsi pro svařování TIG a plazmové svařování</li><li>Svařování austenitických nerezových ocelí a niklových slitin</li><li>Plazmové řezání nerezové oceli a hliníku</li><li>Řezání pod vodou (ve směsi s kyslíkem)</li><li>Energetické aplikace a výroba elektřiny</li><li>Sklářský průmysl (tavení skla)</li></ul>

Linde Vodík 4.0, tlaková lahev

Vodík 4.0 Linde (≥99,99 %) pro analytické i průmyslové aplikace. Vysoká čistota, stabilní výkon a široké využití ve svařování, GC i energetice.

Vodík 4.0 od společnosti Linde je plyn o vysoké čistotě (≥ 99,99 %), vhodný pro široké spektrum analytických i průmyslových aplikací. Díky svým výjimečným termofyzikálním vlastnostem představuje efektivní médium pro spalování, přenos tepla i použití v analytických technikách.Vodík je bezbarvý, bez zápachu a chuti. Hoří neviditelným plamenem a v kombinaci s kyslíkem dosahuje velmi vysokých teplot. Spaluje se čistě, bez tvorby uhlíku a sazí, což zajišťuje čisté procesy bez kontaminace.Díky vyšší čistotě ve srovnání s technickým vodíkem 3.0 je vhodný i pro citlivější aplikace, včetně plynové chromatografie a laboratorních analýz. Plyn je dodáván v tlakových lahvích pro bezpečné a flexibilní použití.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká čistota ≥ 99,99 %</li><li>Vynikající termofyzikální vlastnosti</li><li>Čisté spalování bez uhlíku a sazí</li><li>Bezbarvý, bez zápachu a chuti</li><li>Vhodný pro analytické i průmyslové aplikace</li><li>Spolehlivá dodávka v tlakových lahvích</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: Vodík (H₂)</li><li>Čistota: ≥ 99,99 % (4.0)</li><li>Forma dodávky: tlaková ocelová lahev</li><li>Hořlavost: vysoce hořlavý plyn</li><li>Plamen: neviditelný, teplota až cca 2 834 °C (s kyslíkem)</li><li>Vlastnosti: bezbarvý, bez zápachu, bez chuti</li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Autogenní svařování ušlechtilých a neželezných kovů</li><li>Zpracování křemene a skla</li><li>Redukční činidlo v chemii a metalurgii</li><li>Chladicí médium generátorů</li><li>Plynová chromatografie (nosný plyn)</li><li>Plamenové ionizační detektory (FID)</li><li>Potravinářský průmysl</li><li>Alternativní palivo</li></ul>

Linde Vodík 5.0, tlaková lahev

Vodík 5.0 Linde (≥99,999 %) pro GC a náročné aplikace. Maximální čistota, stabilní výkon a spolehlivost pro analytiku i průmysl.

Vodík 5.0 od společnosti Linde je vysoce čistý plyn (≥ 99,999 %) určený pro nejnáročnější analytické a laboratorní aplikace, stejně jako pro vybrané průmyslové procesy. Díky extrémně nízkému obsahu nečistot je ideální pro použití v plynové chromatografii a dalších technikách citlivých na kvalitu plynů.Vodík se vyznačuje výjimečnými termofyzikálními vlastnostmi, které zajišťují efektivní přenos tepla a vysokou účinnost spalování. Hoří neviditelným plamenem bez tvorby uhlíku a sazí, což umožňuje čisté procesy bez kontaminace.Díky své vysoké čistotě je vodík 5.0 preferovanou volbou pro laboratorní analýzy, kalibrace a aplikace vyžadující maximální reprodukovatelnost výsledků. Plyn je dodáván v tlakových lahvích pro bezpečné a flexibilní použití.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Velmi vysoká čistota ≥ 99,999 %</li><li>Minimální obsah nečistot pro analytické aplikace</li><li>Nejvyšší termofyzikální vlastnosti ze všech plynů</li><li>Čisté spalování bez uhlíku a sazí</li><li>Bezbarvý, bez zápachu a chuti</li><li>Vhodný pro GC, FID a další citlivé aplikace</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: Vodík (H₂)</li><li>Čistota: ≥ 99,999 % (5.0)</li><li>Forma dodávky: tlaková ocelová lahev</li><li>Hořlavost: vysoce hořlavý plyn</li><li>Plamen: neviditelný, teplota až cca 2 834 °C (s kyslíkem)</li><li>Vlastnosti: bezbarvý, bez zápachu, bez chuti</li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Plynová chromatografie (nosný plyn)</li><li>Plamenové ionizační detektory (FID)</li><li>Analytické přístroje a kalibrace</li><li>Autogenní svařování a opracování kovů</li><li>Opracování křemičitého skla</li><li>Chemie a metalurgie (redukční činidlo)</li><li>Chladicí médium v reaktorech</li><li>Výroba skleněných vláken</li><li>Meteorologie (plnicí plyn)</li><li>Alternativní palivo</li></ul>

Produkty z kategorie Plyny v tlakových lahvích - strana 4

Mohlo by Vás zajímat

Webináře LabRulezICPMS týden 27/2026

Nadace Experientia zná držitelku start-up grantu a stipendisty pro rok 2026

Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky