<p><strong>Ve dnech 2. a 3. června 2026 se na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v&nbsp;Hradci Králové uskutečnila ve spolupráci s&nbsp;Jagellonskou univerzitou v Krakově konference </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.faf.cuni.cz/FACE2026/"><strong>FA&amp;CE 2026 (Flow Analysis &amp; Capillary Electrophoresis)</strong></a><strong> podpořená </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=atebio"><strong>projektem Atebio</strong></a><strong>, který je zaměřený na pokročilé techniky pro biomedicínskou diagnostiku.</strong></p><p>Úvodním slovem přivítala účastníky konference proděkanka<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=lucie+nov%C3%A1kov%C3%A1"><strong>prof. Lucie Nováková</strong></a> a následně i oba organizátoři <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://portal.faf.cuni.cz/profile/sklenarova-hana/"><strong>doc. Hana Sklenářová</strong></a> a<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://portal.faf.cuni.cz/profile/chocholous-petr/"><strong>doc. Petr Chocholouš</strong></a>.</p><p>Program konference se skládal z<strong>&nbsp;29 přednášek</strong> a během dvou posterových sekcí bylo prezentováno <strong>26 posterů</strong>, které přednesli členové konsorcia projektu Atebio z&nbsp;Farmaceutické fakulty v Hradci Králové UK, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Ústavu analytické chemie AV ČR v&nbsp;Brně, dále hosté z&nbsp;dalších institucí v&nbsp;ČR, Polska (Krakov, Varšava, Gdaňsk, Katovice, a Poznaň), Slovenska, Rakouska, Estonska, Německa, Chorvatska, i vzdálených zemí jako například Argentiny, Austrálie, Thajska, Japonska a Kazachstánu. Konference se celkem zúčastnilo <strong>69 účastníků</strong>.</p><p>Na hlavní témata konference FA&amp;CE 2026 úzce navazovala další témata jako výzkum v&nbsp;době umělé inteligence, úprava vzorku před analýzou, klinická diagnostika, zelená chemie, forenzní analýza, farmaceutická analýza, point-of-care testing, chemometrie, nanotechnologie a 3D tisk a další.</p><p>Oba dny konference byly plné aktivních diskusí, které pomáhaly navazovat a dále rozvíjet spolupráci mezi vědci a institucemi napříč různými obory. <strong>Další FA&amp;CE konference je plánována za dva roky v&nbsp;Polsku</strong>.</p><blockquote><h5>Program a sborník abstraktů naleznete <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.faf.cuni.cz/FACE2026/"><strong>zde</strong></a>.</h5></blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_bd047f13bf.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_bd047f13bf.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_2_97dbc20c70.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_2_97dbc20c70.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_3_bf2c262425.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_3_bf2c262425.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_4_3800a157a7.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_4_3800a157a7.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_5_1dd037a8b0.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_5_1dd037a8b0.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_6_fc0a9422f9.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_6_fc0a9422f9.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_7_121933717f.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_7_121933717f.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_8_7d3a629d4a.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_8_7d3a629d4a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_9_7137f4472a.jpg" alt="Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: Proběhla mezinárodní konference FA&amp;CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Farmaceuticka_fakulta_v_Hradci_Kralove_UK_Probehla_mezinarodni_konference_FA_and_CE_2026_zamerena_na_prutokovou_analyzu_a_kapilarni_elektroforezu_9_7137f4472a.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"></p>

Proběhla mezinárodní konference FA&CE 2026 zaměřená na průtokovou analýzu a kapilární elektroforézu

<p><strong>Rozšířit možnosti cílených zásahů do struktury organických molekul a zrychlit tak cestu k novým materiálům i nadějným léčivům. Takový je cíl nové metody, kterou chce na své zahraniční stáži na University of Manchester vyvinout stipendistka Nadace Experientia Tereza Edlová z VŠCHT Praha.</strong></p><p><i>„Využijeme atom kyslíku, který se v léčivech přirozeně vyskytuje, jako řídicí skupinu – takovou molekulární ruku. Ta dokáže chytit katalyzátor a dostat ho tak na konkrétní místo v molekule, které potřebujeme změnit, aniž bychom museli celou složitou strukturu budovat od nuly,“</i> vysvětluje mladá vědkyně, která absolvovala doktorát na francouzské Université Bourgogne Europe. Vývoji nové metody se bude věnovat v laboratoři <strong>prof. Igora Larossy na University of Manchester</strong>.</p><h5><strong>Mluvíme spolu jen pár dní poté, co vám zakladatelé nadace, Hana a Dalimil Dvořákovi, zavolali, že jste získala stipendium Nadace Experientia. Co vám v ten moment prolétlo hlavou?</strong></h5><p>První myšlenka byla: „Aha, já fakt zase někam pojedu!“ Po druhém kole soutěže jsem byla se svou prezentací spokojená a věděla jsem, že ta možnost vyrazit ven začíná být docela realistická. Od minulých stipendistů jsem slyšela, že pokud to vyjde, nadace volá. Celý den jsem proto nervózně seděla u telefonu. Když se poprvé objevilo neznámé číslo, měla jsem tepovku snad 150, ale byl to jen nějaký náhodný hovor. Až pak zavolal pan profesor Dvořák, že získávám stipendium. Doteď jsem to úplně nevstřebala.</p><h5><strong>Zahraniční výzkum pro vás není novinkou. Ve Francii jste absolvovala celý doktorát. Jak k tomu došlo?</strong></h5><p>Magistra jsem si dělala napůl na VŠCHT v Praze a na francouzské Université Bourgogne-Franche-Comté v Dijonu. Na základě mých výsledků mi tam nabídli doktorské stipendium, které jsem samozřejmě přijala. Nechtěla jsem ale zůstat úplně odříznutá od české vědy, a tak jsem si domluvila společný projekt i ve skupině<strong> Iva Starého na ÚOCHB</strong>. Z Francie jsem se pak vrátila na VŠCHT do skupiny <strong>Daniela Bíma</strong>.</p><h5><strong>Když jste byla tak frankofonně zaměřená, proč jste si pro svou postdoktorandskou stáž zvolila Velkou Británii?</strong></h5><p>Když jsem do Dijonu odjížděla, tak jsem francouzsky moc dobře nemluvila. Paradoxně jsem se jazyk naučila až ke konci doktorátu. Přiznám se, že život ve Francii pro mě byl kvůli jazykové bariéře docela složitý. Proto když jsem si vybírala, kam pojedu na postdok, bylo pro mě důležité, aby se v té zemi mluvilo angličtinou, kterou ovládám plynně.</p><h5><strong>Vybrala jste si University of Manchester. Na co se tam nejvíc těšíte?</strong></h5><p>Těším se na to, že se budu moct soustředit jen na svůj projekt. Těším se na nové prostředí. Skupina, kterou jsem si vybrala, se věnuje nejen C-H aktivaci (cílené úpravě nejběžnějších vazeb v molekulách, pozn. aut.), které se budu na své stáži věnovat. Prof. Larossa dělá na spoustě dalších zajímavých témat, která jsou propojená s AI nebo biokatalýzou. Doufám, že v Manchesteru budu moct přičichnout i k těmto novým trendům a rozšířit si obzory.</p><h5><strong>Metoda C-H aktivace představuje moderní, udržitelnější chemii, které se dnes na světě věnuje řada skupin. Proč jste si vybrala právě skupinu prof. Larossy?</strong></h5><p>Vybrala jsem si ji proto, že se mi líbilo, jak skupina prof. Larossy přistupuje k návrhu reakcí. Zaměřují se na jejich mechanistické pochopení. Zajímá je, jaké reakční intermediáty v reakci jsou a proč dělají to, co dělají. Zamýšlejí se nad smyslem designu systému. Přijde mi, že v dnešní době to není samozřejmost: současná katalýza často směřuje k rozsáhlému screeningovému testování. Daty se „nakrmí“ AI modely, které nám pak najdou zdánlivě perfektní reakční podmínky. Samy o sobě ale nevysvětlují, proč fungují. To pak omezuje naši schopnost výsledkům skutečně porozumět a zobecnit je.</p><h5><strong>Jak jste věděla, že prof. Larossa k vědě přistupuje takto zodpovědně?</strong></h5><p>Slyšela jsem před několika lety jeho přednášku na letní škole organokovové chemie v Camerinu. Už tehdy mě zaujal svým přístupem. AI je součástí práce i v jeho skupině, kde ji ale nepovažují za náhradu chemického uvažování. Využívají ji hlavně k analýze dat a testování mechanistických hypotéz, což jim pomáhá lépe interpretovat experimentální výsledky a porozumět tomu, jak reakce skutečně probíhají.</p><h5><strong>Pojďme nyní k vašemu projektu, o co se v něm budete snažit?</strong></h5><p>Budu vycházet z konceptu C-H aktivace. Abych to vysvětlila: všechny materiály, léčiva a prakticky všechno, co nás obklopuje, je tvořeno z organických molekul. Ty se skládají převážně z uhlíků a z vodíků a méně často i z nějakých dalších prvků. Vazby mezi uhlíkem a vodíkem jsou si často navzájem dost podobné. V C-H aktivaci si vybereme jednu konkrétní vazbu mezi uhlíkem a vodíkem a tu se snažíme v molekule změnit. Jak? Máme k dispozici nějakou pomocnou skupinu, říkáme jí řídicí skupina, která se umí vázat k přechodnému kovu v našem katalyzátoru. Můžeme si ji představit jako takovou molekulární ruku, která „chytí“ katalyzátor, čímž ho dostane na dané místo v molekule a ukáže mu konkrétní vazbu, kterou bychom chtěli změnit.</p><h5><strong>Toto tedy současná chemie umí? &nbsp;</strong></h5><p>Ano, umí, ale pro reakce, na kterých chci pracovat já, tahle molekulární ruka musí mít dost specifické parametry. Současná chemie pracuje většinou s řídícími skupinami, které obsahují atom dusíku. Ten dokáže opravdu silně chytit atom přechodného kovu a přivázat ho k sobě.</p><h5><strong>V čem bude inovativní váš projekt?</strong></h5><p>Já chci pracovat s látkami, které obsahují atom kyslíku, který se ke kovům váže o dost slaběji.</p><h5><strong>Proč?</strong></h5><p>Abychom plně využili potenciálu C-H aktivace, tak potřebujeme, aby naše „molekulární ruka“ byla v dané molekule přirozeně přítomná. Skupiny, které na sobě mají atom kyslíku, se ve farmaceutikách vyskytují velmi často. Pokud by se nám podařilo tyto estery, ketony či aldehydy upravovat, velmi by to rozšířilo aplikaci takovýchto reakcí. Dosud totiž právě ty nejpraktičtější reakce na látky s kyslíkatými skupinami nefungují.</p><h5><strong>Jaký dopad by tedy mohla vaše nová metoda mít?</strong></h5><p>Umožnila by nám zefektivnit hlavně výzkum v oblasti materiálů, ale i léčiv. Na C-H aktivacích je nejkrásnější to, že můžeme použít dobře známou molekulu aniž bychom ji museli syntetizovat celou od začátku. Můžeme ji vzít a rovnou cíleně upravit.</p><h5><strong>Můžete mi uvést příklad?</strong></h5><p>Vezměme si třeba vývoj léčiv. Najde se látka, o které se na základě počítačového modelování domníváme, že by mohla být velmi účinná. Zjistíme však, že v buňkách nefunguje tak dobře, protože například špatně prochází membránou. Je to ovšem velmi komplikovaná molekula a abychom to napravili, potřebujeme změnit její lipofilicitu (schopnost látky rozpouštět se v tucích, pozn, aut.). Dříve by chemici museli vymýšlet novou složitou syntézu prakticky od nuly, aby třeba na jejím konci zjistili, že změna, kterou na molekule provedli, nebyla úspěšná. Díky metodě C-H aktivace můžeme během jednoho kroku na již hotovou komplexní molekulu zavést novou skupinu a můžeme rychleji otestovat, jestli funguje, nebo ne. &nbsp;Pak ji můžeme stejně snadno optimalizovat. Dokážeme tak udělat výzkum nejen rychlejší, ale i udržitelnější.</p><h5><strong>Zní to jednoduše, ale bude to jistě velmi náročný projekt. Co je to, co vás v laboratoři pohání dopředu?</strong></h5><p>Vědu vnímám jako formu umění. Baví mě dělat krásné molekuly. Baví mě dívat se na spektra, na krystalové struktury, na látky v baňkách. A samozřejmě mě baví řešit výzkumná témata. Baví mě zkoumat nějaký zdánlivě neřešitelný problém a syntetickým úsilím ho vyřešit. Asi i proto jsem dělala doktorát na heliceny.</p><h5><strong>Ty byly také náročné?</strong></h5><p>Heliceny jsou dost komplikované molekuly. Upřímně nevím, zda látky, které jsem v rámci doktorátu připravila, bude někdy někdo používat v praxi. Asi budou vždycky existovat jednodušší systémy. Ale, nemůžu si pomoct, ty molekuly jsou tak krásné! Mně to pro radost z vědy stačí.</p><h5><strong>Viděla jste hru Elegance molekuly v Dejvickém divadle? Tam jedna z hlavních postav říká totéž.</strong></h5><p>Samozřejmě, ta hra je skvělá.</p><h5><strong>Na jakou fázi nového projektu se tedy – z hlediska krásných molekul – nejvíc těšíte?</strong></h5><p>Mám ráda organokovovou chemii, takže se opravdu těším na to, až budu připravovat navržené komplexy. Ty by navíc měly být barevné, což nebude jenom krásné, ale i důležité pro úspěch projektu. Následuje velmi zábavná část, kdy se vezme připravený komplex a začnou se k němu přidávat látky, se kterými by měl reagovat. A pak už se jenom pozoruje, jestli z toho vznikne něco užitečného.</p><h5><strong>Když vás tak poslouchám, vy jste asi chtěla být vědkyní už odmalička…</strong></h5><p>Chemie mě bavila, ale dostala jsem se k ní pořádně až na gymnáziu. Studovala jsem PORG, kde jsem měla skvělou chemikářku Magdalenu Janichovou. Zároveň jsem dělala závodně atletiku, takže nebylo úplně jasné, že se vydám na vědeckou dráhu. Vlastně až když mě opustilo zdraví, vrhla jsem se naplno do studia chemie.</p><h5><strong>Co jste studovala?</strong></h5><p>Nastoupila jsem na VŠCHT v Praze na obor Chemie. V té době jsem ještě vůbec nevěděla, jaký typ chemie chci dělat. Rozhodla o tom paradoxně moje první známka „C“ v životě. Byla z organické chemie od doc. Tomáše Tobrmana. Vzala jsem to jako výzvu a řekla si: „No tak super, tohle mi nejde, půjdu k němu do laborky.“</p><h5><strong>Tak o takovém výběru laborky jsem ještě neslyšela! Byla jste tam spokojená?</strong></h5><p>Moc! Měla jsem velké štěstí. Víte, já si nikdy v životě moc nevybírala, moje životní krédo je „go with the flow“. V laboratoři Tomáše Tobrmana jsem poznala spoustu skvělých kolegů, například tehdejšího doktoranda Petera Poláka, který mě toho moc naučil. Celkově jsme byli skvělá parta a opravdu to byla v laboratoři velká legrace. Tomáš Tobrman mě také podpořil v tom, abych jela studovat do Francie.</p><h5><strong>Jak se dělá chemie ve Francii?</strong></h5><p>Měla jsem štěstí na úžasného profesora Pierra Le Gendre, skvělého, nadšeného vědce. Obdivovala jsem na něm to, že i po letech vědecké práce, která je dost stresující, přišel do kanceláře doktorandů a byl vždy až dětsky nadšený z každého výsledku. Bylo vidět, že ho stále baví hrát si s chemií.</p><h5><strong>Také byste si chtěla i do vyššího věku hrát s chemií?</strong></h5><p>Ano. Hodně kolegů má sen, že bude mít výzkumnou skupinu. Přiznám se, že to není něco, co by mě motivovalo. Mě hrozně baví učit studenty, vést je v laboratoři, a vím – bude to znít jako klišé, ale je to tak – baví mě předávat jim lásku k vědě.</p><h5><strong>To přece není klišé!</strong></h5><p>Zní to tak, ale já jsem v laborce opravdu nadšená pokaždé, když vidím výsledky, nějaké pěkné spektrum. Doufám, že toto nadšení dokážu předat studentům. Vůbec by mi nevadilo stát v pozadí nějaké skupiny a být tam pro studenty.</p><h5><strong>Vidím, že věda je váš život, ale přesto, kde dobíjíte baterky?</strong></h5><p>Vrátila jsem se k atletice, kterou jsem dělala před odjezdem do Francie. S kamarádkami se scházíme na našich veteránských trénincích na Kotlářce. Vrháme koulí, hážeme diskem, oštěpem, snad se časem vrátím i ke trojskoku.</p><h5><strong>Soutěžit zjevně umíte i ve vědě. Poradila byste mladším kolegům, jak se co nejlépe připravit na soutěž o stipendium Nadace Experientia?</strong></h5><p>Tak jako v atletice, člověk musí mít natrénováno. Takže bych jim poradila, aby začali včas pracovat na projektu, a hlavně kontaktovali své vysněné zahraniční univerzity. Ve druhém kole pomůže znát dobře svůj projekt, mít ho promyšlený, dobře podložený literaturou.</p><h5><strong>Co pro vás stipendium od Nadace Experientia znamená?</strong></h5><p>Řekla bych, že síla nadace je dnes hlavně v komunitě vědců, která se kolem ní vytvořila. Ano, jsem samozřejmě nesmírně vděčná za finance, obzvlášť v dnešní době, kdy jsou všechny granty tak nejisté a úspěšnost žádostí o postdocké financování klesá pod 10 %. Nadaci Experientia nám organickým chemikům všichni závidí. Kromě finančních možností je tu totiž i ta komunita skvělých mladých chemiků, kteří jsou opravdu ochotní si pomoct. To je nedocenitelné. Je čest být toho součástí.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Chceme_zefektivnit_vyzkum_v_oblasti_novych_materialu_i_leciv_a8bbec3d1c.jpg" alt="Nadace Experientia: Chceme zefektivnit výzkum v oblasti nových materiálů i léčiv" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Nadace_Experientia_Chceme_zefektivnit_vyzkum_v_oblasti_novych_materialu_i_leciv_a8bbec3d1c.jpg 234w," sizes="100vw" width="600" height="400"></p><h4><strong>Tereza Edlová</strong></h4><p>se narodila v roce 1997 v Praze. Vystudovala bakaláře na VŠCHT Praha (obor Chemie) a dvojí magisterský obor mezi VŠCHT Praha (obor Organická chemie) a Université Bourgogne-Franche-Comté (Dijon, obor Transition metals and molecular chemistry). V únoru 2025 dokončila doktorské studium pod vedením prof. Pierra Le Gendre na Université Bourgogne Europe (Dijon), na kterém pracovala ve spolupráci se skupinou dr. Iva Starého (ÚOCHB AV ČR). Z Francie se vrátila na postdoca zpět na VŠCHT Praha, tentokrát na Ústav fyzikální chemie do skupiny dr. Daniela Bíma. Věnovala se asymetrické katalýze (Institut de Chimie Moléculaire de l’Université de Bourgogne &nbsp;&amp; ÚOCHB AV ČR), ze které má prvoautorský výstup v časopisu Angewandte Chemie, fotochemii (VŠCHT Praha), organokovové chemii metalocenů (ICMUB), a syntéze cyklobutenů (VŠCHT Praha). Díky stipendiu Nadace Experientia ve výši 1 260 000 Kč vycestuje v lednu 2027 na roční stáž na University of Manchester do skupiny prof. Igora Larrosy.</p></blockquote>

Chceme zefektivnit výzkum v oblasti nových materiálů i léčiv

<p><strong>V týdnu od 6. července na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong>.</p></blockquote><h5><strong>1. </strong><span><strong>Thermo Fisher Scientific</strong></span><strong>: Lunch and Learn Tips and Tricks Series: Trace Elemental Analysis (ICP-OES &amp; ICP-MS)</strong></h5><ul><li>Út, 7.7.2026 12:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/5977">Registrace</a></li></ul><p>Získejte praktické tipy pro optimalizaci ICP-OES a ICP-MS analýz. Webinář se zaměří na zlepšení kvality dat, efektivní řešení problémů, správnou údržbu přístrojů a přípravu vzorků vedoucí k vyšší produktivitě laboratoře.</p><h5><strong>2. </strong><span><strong>SelectScience</strong></span><strong>: Expanding the 4D-STEM Toolbox for Advanced Materials Characterization</strong></h5><ul><li>Út, 7.7.2026 15:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6318">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak detektory Timepix4 rozšiřují možnosti 4D-STEM elektronové mikroskopie díky vysokému prostorovému rozlišení, rychlému sběru dat a pokročilé charakterizaci materiálů.</p><h5><strong>3. </strong><span><strong>Anton Paar</strong></span><strong>: Microwave Digestion: The Foundation of Accurate Trace Metal Analysis</strong></h5><ul><li>St, 8.7.2026 09:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6321">Registrace</a></li></ul><p>Poznejte principy mikrovlnného rozkladu vzorků pro spolehlivou analýzu stopových prvků. Webinář ukáže, jak správná příprava vzorků zvyšuje přesnost výsledků a minimalizuje riziko kontaminace.</p><h5><strong>4. </strong><span><strong>Wiley</strong></span><strong>: From Liquids to Solids: Expand What Your UV-Vis-NIR Spectrometer Can Do</strong></h5><ul><li>St, 8.7.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6367">Registrace</a></li></ul><p>Objevte možnosti UV-Vis-NIR spektroskopie při analýze kapalin, prášků i pevných materiálů. Odborníci představí příslušenství Specac a praktické aplikace systému Agilent Cary UV-Vis-NIR.</p><h5><strong>5. </strong><span><strong>SelectScience</strong></span><strong>: The Next Generation ICP-MS Designed to Wow Trace Element Analysts</strong></h5><ul><li>St, 8.7.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6320">Registrace</a></li></ul><p>Seznamte se s novým systémem Agilent 9500 ICP-MS, který zjednodušuje vývoj metod, účinně potlačuje interference a zvyšuje spolehlivost analýzy stopových prvků i ve složitých matricích.</p><h5><strong>6. </strong><span><strong>LECO</strong></span><strong>: Dry Matter and Ash Determination in Wastewater and Sewage Sludge</strong></h5><ul><li>Čt, 9.7.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6324">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak automatizovaná termogravimetrická analýza nahrazuje manuální sušení a žíhání při stanovení sušiny a popela v odpadních vodách a kalech, čímž zvyšuje efektivitu laboratorních analýz.</p><h5><strong>7. </strong><span><strong>Waters Corporation</strong></span><strong>: Cracking the Code on Nitrogen Methods</strong></h5><ul><li>Čt, 9.7.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6327">Registrace</a></li></ul><p>Seznamte se se základy metod stanovení dusíku při analýze odpadních vod a zjistěte, jak správně zvolit analytický postup pro rutinní laboratorní aplikace.</p><h5><strong>8. </strong><span><strong>Agilent Technologies</strong></span><strong>: ICP Expert 7.8: Booming ICP-OES Software Innovation</strong></h5><ul><li>Čt, 9.7.2026 20:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6368">Registrace</a></li></ul><p>Objevte nové funkce softwaru ICP Expert™ 7.8 a zjistěte, jak nejnovější inovace zlepšují kvalitu dat, automatizují rutinní úlohy a zvyšují efektivitu práce s ICP-OES.</p>

Webináře LabRulezICPMS týden 28/2026

Webináře

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Bruker

SelectScience

<p><strong>Hydrogen is one of the most promising energy carriers that can enable a low-carbon economy.</strong></p>
<p>In this webinar, Maria Lyubimova, Hydrogen business development manager, HORIBA France, will discuss solutions for the full development and manufacturing lifecycle that are enabling a global adoption of hydrogen technologies.</p>
<p>Gain insight into how HORIBA is providing innovative development tools to help accelerate the adoption of hydrogen technologies. These tools allow engineers, researchers, and scientists to address tomorrow’s challenges and to improve performance, quality, and cost. Furthermore, explore HORIBA’s large panel of techniques such as Raman, fluorescence, glow discharge, particle size, ICP, AFM, ellipsometry, C/S and O/N/H analyzers, and impedance spectroscopy.</p>
<p>Key learning objectives</p>
<ul>
<li><p><strong>Learn more about the qualification of raw materials</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Understand cell and stack components research and development</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Learn more about the validation of processed materials</strong></p>
</li>
</ul>
<p>Who should attend?</p>
<ul>
<li>Scientists and engineers conducting R&amp;D on cells and components like bi-polar plates, gas diffusion layers, and membrane electrode assemblies for electrolysis.</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Maria Lyubimova (Hydrogen business development manager, HORIBA France)</p>
</blockquote>


SelectScience: Testing and measurement solutions for hydrogen technologies

Testing and measurement solutions for hydrogen technologies

Solutions for the full development and manufacturing lifecycle that are enabling a global adoption of hydrogen technologies.

<p><strong>Flipping the standard SPM tip-sample configuration</strong></p>
<p><strong>Reverse tip sample (RTS) scanning probe microscopy (SPM) was recently introduced by our guest speakers. RTS SPM overcomes the single-tip barrier of traditional SPM by flipping the conventional tip and sample positions, using a sample on a tipless cantilever and a vast tip array integrated into a nanofabricated probe chip.</strong></p>
<p><strong>Join us to hear about:</strong></p>
<ul>
<li>Nanofabrication of probe chips</li>
<li>Sample preparation</li>
<li>Measurements and applications</li>
</ul>
<p><strong>Guest Speaker Abstract</strong></p>
<p>We recently introduced the Reverse Tip Sample Scanning Probe Microscopy (RTS SPM) concept to overcome the single-tip barrier of the traditional SPM approach. This fresh perspective essentially flips the conventional tip-sample positions, placing the sample on a tipless cantilever and the tip on the sample stage, which is now a part of a vast tip array integrated into a nanofabricated probe chip. The standout feature of this arrangement is the ability to change tips seamlessly. During operations in RTS configuration the sample, mounted on the tipless cantilever, scans one of the thousands of tips present on the probe chip. When a tip wears out, the operator can quickly switch to a new one by just repositioning the cantilever onto an adjacent fresh tip, which takes merely seconds to complete. As such, the RTS configuration greatly boosts the data collection efficiency in application spaces where there is a need for frequent tip replacements and opens the door for further developments of the SPM technology.</p>
<p>After a comprehensive introduction of the RTS SPM concept, we will cover some of the crucial aspects mainly focusing on:</p>
<ul>
<li>Nanofabrication of probe chips: We’ll present a dry etching process for fabricating high-quality Si probe chips, which features a novel tip sharpening step. We also touch on the application of metal and diamond coatings on these Si probe chips.</li>
<li>Sample preparation: We’ll share the dependable workflows we developed for routinely preparing RTS SPM samples by focused ion beam (FIB) and FIB-less approaches. These time-efficient procedures yield RTS samples with excellent electrical contacts and mechanical stability.</li>
<li>Measurements and applications: We’ll explore the diverse applications of RTS SPM such as statistical multi-tip studies, RTS Scalpel SPM, electrical tomography and more.</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Nemanja Peric, Ph.D. (SPM Researcher, imec, Belgium)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Nemanja Peric received his PhD degree from the University of Lille (France) while working at the Institut d’électronique de microélectronique et de nanotechnologie (IEMN/CNRS). After a short postdoctoral research period at IEMN, Nemanja joined imec in Leuven (Belgium) where he is currently working as an SPM researcher. His interests and expertise involve mainly AFM and STM.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Pieter Lagrain (Engineer, imec, Belgium)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Pieter Lagrain received a master degree in chemistry from KU Leuven (Belgium). He joined afterwards imec as an engineer for nanoelectronics device analysis. His interest and expertise mainly involve FIB, TEM and SPM.</p>
</blockquote>


Bruker: Reverse Tip Sample (RTS) Scanning Probe Microscopy

Reverse Tip Sample (RTS) Scanning Probe Microscopy

Hear about nanofabrication of probe chips, sample preparation, measurements and applications.

<p><strong>A broad range of techniques (such as XRD, AFM, XRM etc.) can be used to shed light on the working of energy storage materials, among which FT-IR enables time-resolved in-situ monitoring of (electro)chemical processes, e.g. in a lab-level battery model system.&nbsp;</strong></p><p>The combination of FT-IR spectroscopy with electrochemistry offers insight in the material activity and reaction process on a molecular level in addition to the electrochemical response of the system.</p><blockquote><p><strong>Presenter: &nbsp;</strong>Dr. Sergey Shilov (North America Product Manager, Science Business Unit, Bruker Optics)</p><p>Dr. Sergey V. Shilov is a Product Manager for North America at Bruker Optics. Sergey joined Bruker in 2001. He is responsible for the support and development of new applications for the Bruker research FTIR systems. He received his Ph.D. in 1992 from the Russian Academy of Sciences in Polymer Physics and his M.S. from St. Petersburg State University (Russia) in Physics in 1986. Alexander Von Humboldt Foundation (Germany) awarded him a research fellowship in 1996. Sergey published 37 papers in peer-reviewed journals. His research interests include time-resolved FTIR spectroscopy, surface science, polymer, and life-science applications.&nbsp;</p></blockquote>

Bruker: IR Spot on green energy, battery research and CO2 reduction

IR Spot on green energy, battery research and CO2 reduction

<div><p><strong>This webinar introduces scattering scanning nearfield optical microscopy (s-SNOM), which provides&nbsp;information about the complex optical properties of the nanoscale region of a sample under a metallized tip that nanofocuses optical radiation. Recent developments in novel methods, advanced light sources, and refined instrumentation have made s-SNOM more valuable and accessible.</strong></p><p>Capabilities for s-SNOM are available on Bruker’s <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.bruker.com/en/products-and-solutions/infrared-and-raman/nanoscale-infrared-spectrometers/anasys-nanoir3-s.html">nanoIR3-s</a> and <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.bruker.com/en/products-and-solutions/infrared-and-raman/nanoscale-infrared-spectrometers/anasys-nanoir3-s-broadband.html">nanoIR3-s Broadband</a> platforms, and the technique itself was developed in collaboration with the webinar’s guest speaker, Professor Markus Raschke, Dept. of Physics/JILA, University of Colorado.</p><p>After a thorough and illustrative introduction to the method, Prof. Raschke presents his research efforts towards using s-SNOM, this new dimension in optical nanoprobe imaging, to access the functional properties of materials and systems including electronic materials, energy materials, nano-biomaterials, quantum systems, and more.</p><p>Following Prof. Raschke’s comprehensive presentation, he answers questions from the audience covering topics from the maximum sensitivity level of s-SNOM to the use of complementary AFM techniques with s-SNOM.&nbsp;</p></div>

Bruker: Recent Advancements in Infrared Nano-imaging with Nano-FTIR Spectroscopy

Recent Advancements in Infrared Nano-imaging with Nano-FTIR Spectroscopy

Learn how s-SNOM advances understanding of the functional properties of materials