Výuka na vysoké škole byla dlouho vnímána jako něco, co „se nějak udělá“. Jenže univerzitní vyučující na ni často nemají pedagogickou průpravu, ani čas ji trénovat – a&nbsp;ti, kdo jim mají pomáhat, zase často sami nemají systémovou oporu. O&nbsp;tom, proč se kvalita výuky nedá stavět na dobré vůli a&nbsp;práci navíc v&nbsp;nočních hodinách, a&nbsp;jak projekt PEKRV mapuje a&nbsp;chystá se propojit „skryté“ experty a&nbsp;expertky na výuku napříč českými univerzitami, hovoří Jiřina Vidláková ze Západočeské univerzity a&nbsp;Ingrid Procházková z&nbsp;Masarykovy univerzity v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;Martinem Tomáškem z&nbsp;Ostravské univerzity.Projekt Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách (PEKRV) si klade za cíl systémově a&nbsp;systematicky pečovat o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky.&nbsp;Jde o&nbsp;participativní projekt, který identifikuje klíčové expertní skupiny, pojmenovává jejich i&nbsp;institucionální potřeby a&nbsp;pracuje na rozvoji jejich dovedností.&nbsp;Jiřina Vidláková (ZČU), Ingrid Procházková (MUNI) a&nbsp;Martin Tomášek (OU) na svých univerzitách připravují budoucí učitele a&nbsp;učitelky pro základní a&nbsp;střední školy a&nbsp;zároveň pečují o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky. Vedle lektorské činnosti se podílejí na systémovém zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky.&nbsp;V projektu PEKRV se setkávají v&nbsp;pracovní skupině, která má za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelnou strategii rozvoje expertních kapacit v&nbsp;zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky na vysokých školách.<h5>V čem se podle vás liší vysokoškolská pedagogika od té na jiných stupních vzdělávání? Potýkáme se ve výuce s&nbsp;jinými překážkami?</h5>Jiřina Vidláková: Na základní nebo střední škole jsou učitelé a&nbsp;učitelky více připraveni na to, jak vyučovat, protože prošli konkrétním výcvikem. Na vysoké škole vyučující často připraveni na výuku nejsou. Neznají pedagogické principy, nestudovali je. A&nbsp;buď si je musí sami dohledávat a&nbsp;nastudovávat, nebo zkrátka vyučují tak, jak to sami zažili. To jsme ale v&nbsp;kruhu, protože to často nebývala dobrá praxe, takže vlastně předávají dál to, co není úplně efektivní.Ingrid Procházková: Učitelé a&nbsp;učitelky na nižších stupních vzdělávání mají tu výhodu, že mají několik let, kdy se můžou profesně, ale i&nbsp;mentálně připravovat na to, že opravdu vejdou do třídy, že budou vyučovat. Mají čas se na to připravit, začít se na to těšit a&nbsp;pochopit, v&nbsp;čem celé učitelské řemeslo spočívá. Vyučující na vysoké škole i&nbsp;třeba projdou nějakým vzděláváním či workshopem, ale to bývá moc krátké, není ani dostatečně intenzivní, nemají tolik času se připravit a&nbsp;přijmout tu myšlenku „teď budu vyučovat“.Můžou se naučit nějaké techniky, můžou se je naučit skvěle. Ale v&nbsp;tak krátkém čase podle mě řada z&nbsp;nich nemůže dost dobře proniknout do pedagogických principů. Workshopy, ani série workshopů, mnohdy ani vzdělávací program, prostě nenahradí dvouleté nebo pětileté učitelské studium. Je to pro ně mnohem těžší.<blockquote><h4>Mgr. Ingrid Procházková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg 156w," sizes="100vw" width="1196" height="1196"><ul><li>Vystudovala pedagogiku na Ústavu pedagogických věd FF MU.&nbsp;&nbsp;</li><li>Stála u&nbsp;zrodu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cerpek.muni.cz/">CERPEK</a>. Nyní se věnuje rozvoji kvality výuky na Odboru pro kvalitu Masarykovy univerzity.</li><li>Dále působí jako vysokoškolská učitelka pečující o&nbsp;pedagogicko-didaktické vzdělávání budoucích učitelů a&nbsp;učitelek na FF MU a&nbsp;je členkou vedení <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.kvbu.cz/">Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů</a>.&nbsp;</li><li>Výzkumně se zabývala kvalitou výuky a&nbsp;právě příprava kvalitní výuky patří mezi její oblíbená témata k&nbsp;lektorování.&nbsp;</li><li>Své pedagogické dovednosti rozvíjela především v&nbsp;neziskové organizaci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://brontosaurus.cz/">Hnutí Brontosaurus</a>, kde vedla dětské i&nbsp;mládežnické oddíly a&nbsp;pečovala o&nbsp;pedagogické vzdělávání místních oddílových a&nbsp;táborových vedoucích.&nbsp;</li><li>Na Universitas si můžete přečíst její článek o&nbsp;tom, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.universitas.cz/forum/12458-to-kde-vyucujeme-je-stejne-dulezite-jako-jak-a-co-vyucujeme-aneb-strucny-manual-na-idealni-ucebnu">jak má vypadat ideální učebna</a>.</li></ul></blockquote><h5>Takže vyučující na vysoké škole procházejí hned na začátku tou nejtěžší zkouškou, tedy praxí…</h5>Ingrid Procházková: Ano. A&nbsp;zatímco hlavním úkolem vyučujících na nižších stupních vzdělávání je vyučovat, a&nbsp;věnují tomu velkou část svého dne, kterou tráví přímo se svými žáky a&nbsp;žákyněmi, my na univerzitách většinou vidíme své studující jednou za týden na dvě hodiny. Hůře se budují vztahy, dobrá atmosféra a&nbsp;tak dále, ale to se dá ještě zvládnout. Co chci ale zdůraznit je, že máme velmi málo prostoru na to trénovat to samotné učitelství. Naše aktivity jsou rozprostřeny mezi výuku, vědu, třetí roli univerzity, administrativu, popularizaci a&nbsp;já nevím co všechno dalšího, na trénink a&nbsp;reflexi výuky máme opravdu málo prostoru.A můžeme se sice naučit svou výuku reflektovat a&nbsp;třeba i&nbsp;dobře poznáme, co nám funguje a&nbsp;co ne, ale mnohdy vlastně nevíme proč, protože nám chybí ty principiální teoretické základy, na základě kterých bychom to pochopili. A&nbsp;je těžké si na vše přicházet sám.<h5>Výuka nebyla dlouho tím nejpodstatnějším nebo nejhodnotnějším, co se na univerzitách dělo. Zdá se vám, že se tenhle přístup časem mění?</h5>Ingrid Procházková: Mění. Na univerzitě působím jedenáct let, a&nbsp;vyučuju ještě déle, a&nbsp;vidím obrovský posun. Myslím si, že se na kvalitu výuky klade čím dál větší důraz. Že čím dál více lidí na různých úrovních ve struktuře univerzit začíná vnímat, že výuka je minimálně stejně důležitá jako ostatní role univerzit. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš říká: Vzdělávání je první rolí univerzity. Což je něco, co jsme dříve v&nbsp;univerzitním prostředí neslyšeli. Ale kvalitní výuka se nezařídí sama a&nbsp;je potřeba o&nbsp;ni pečovat. Mít na školách týmy odborníků a&nbsp;odbornic, které budou pečovat o&nbsp;výuku i&nbsp;o&nbsp;vyučující. Na řadě univerzit už vznikají nebo se rozvíjejí již existující pracoviště, která podporují kvalitu výuky, je to jejich primární náplň práce.Jiřina Vidláková: Já už jsem přišla do toho, že je na to kladený důraz a&nbsp;moje hlavní role je výuková, ne výzkumná, tedy jsem přišla do prostředí, kde je to podporované a&nbsp;kde moje role je toto pomoci zajistit. Ale bojuji s&nbsp;tím, že jsem považována za&nbsp; kvalifikovanou pracovnici, která má podporu vyučujících zajistit. A&nbsp;zároveň si sama pro sebe říkám: jsem pro to dostatečně vzdělaná, mám dostatečné kompetence? A&nbsp;dovedu si představit, že by sem přišel někdo, kdo je ještě nade mnou a&nbsp;měl by tu dovednost učit ty, kdo půjdou vyučovat vysokoškolskou pedagogiku. Ale v&nbsp;tuhle chvíli je to tak, že někoho takového prostě nemáme, že systém tam ještě nedošel. Už jsme na úrovni: ano, je důležité zajistit, aby vyučující na vysoké škole byli připravováni na svou budoucí výuku, ale ještě nejsme na úrovni: potřebujeme k&nbsp;tomu opravdu kvalifikované experty a&nbsp;expertky a&nbsp;definovat si, jak vypadají. A&nbsp;to je něco, co teď vlastně vzniká v&nbsp;projektu PEKRV.&nbsp;<h5>Dnes univerzity nabízejí už docela dost vzdělávacích workshopů a&nbsp;kurzů, proč tedy stávající situace podle vás nestačí? A&nbsp;kdo by se vlastně měl postarat o&nbsp;vzdělávání vysokoškolských vyučujících, mohou to být sami vyučující?</h5>Ingrid Procházková: Učit vysokoškolské vyučující, jak mají vyučovat, je úplně jiná disciplína. Nestačí nám, že jsme dobrými vyučujícími našich studujících. Potřebujeme ještě jiné dovednosti, které jsme taky neměli kde získat. Taky je to dost často průzkum bojem a&nbsp;třeba ty první workshopy se nemusí úplně podařit, než zjistíme, jak na to. Protože to je úplně jiná disciplína, náročná a&nbsp;není to pro každého. Vyžaduje to specifickou přípravu a&nbsp;sadu dovedností, kterou lektoři a&nbsp;lektorky vysokoškolských vyučujících potřebují.<blockquote><h4>Mgr. Jiřina Vidláková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg 104w," sizes="100vw" width="1196" height="1794"><ul><li>Působí na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity a&nbsp;na Masarykově univerzitě.&nbsp;</li><li>Na Západočeské univerzitě se současně podílí na programech celoživotního a&nbsp;distančního vzdělávání zaměřených na vysokoškolské vyučující.&nbsp;</li><li>Výzkumně se věnuje efektivní komunikaci, zvládání náročného chování a&nbsp;socioemočnímu učení.&nbsp;</li><li>Ve výuce se zaměřuje především na předměty pedagogicko-psychologického základu.</li></ul></blockquote><h5>Jak si tedy představujete tohoto experta nebo expertku? Člověka, který podporuje vyučující a&nbsp;kvalitu výuky – co by měl umět?</h5>Ingrid Procházková: Je otázka, koho tím vlastně máme na mysli. Když se bavíme o&nbsp;lidech, kteří podporují ostatní v&nbsp;tom, aby mohli dobře vyučovat, tak kdo vlastně všechno to je? Na jakých pozicích ti lidé teď pracují? Co dělají? My jsme se zatím bavili spíše o&nbsp;lektorském týmu, který na univerzitě pořádá vzdělávací akce a&nbsp;aktivity, vydává metodické materiály a&nbsp;přímo podporuje jednotlivé vyučující nebo týmy vyučujících.Ale já si myslím, že to je jenom jedna z&nbsp;expertních skupin, která pomáhá pečovat o&nbsp;kvalitu výuky. V&nbsp;tuto chvíli vidím další tři skupiny. Zaprvé akreditační experti a&nbsp;expertky. Vytvářejí akreditace a&nbsp;mají možnost ovlivnit kvalitu výuky ve svých studijních programech, nejčastěji tedy garantující studijních programů. Otázkou je, jestli k&nbsp;tomuto úkonu přistupují expertně nebo spíše formálně. Také jsou tady samozřejmě všichni ti, kdo pečují o&nbsp;akreditační procesy. Díky tomu, že pročítají velké množství akreditačních spisů, už dobrý výstup z&nbsp;učení poznají, rozeznají dobrou metodu výuky, dobře popsané státní závěrečné zkoušky a&nbsp;vlastně by mohli do tohoto procesu více zasahovat. Ale otázka je, jestli mají tu pravomoc, jestli si sami troufnou, jestli sami v&nbsp;sobě našli expertízu a&nbsp;mají chuť ji použít – a&nbsp;je jim to umožněno. Takže kolem akreditací se nám skrytě může pohybovat velký poklad, který ale třeba nemá potřebnou sebedůvěru.A pak tady vidím druhou skupinu: takových procedurálně-koordinačně-systémově pracujících lidí v&nbsp;oblasti kvality výuky. Různí koordinátoři a&nbsp;koordinátorky, kteří procesují různé věci. Například když my si pomyslíme, že by bylo hezké, kdybychom měli nějaký kvalitní dotazníček pro studující, který by mohli vyplňovat a&nbsp;pomáhat nám tak poznávat kvalitu výuky, tak musí existovat lidé, kteří ho vymyslí a&nbsp;zařídí. Aby zapadl tam, kam zapadnout má, aby se propsal do všech procesů, aby reálně vznikl v&nbsp;nějakém systému, aby se ta data, která z&nbsp;něj získáváme, ukazovala lidem, kterým se mají ukazovat, aby ti lidé věděli, co s&nbsp;nimi mají dělat, aby to bylo propojené zpátky do akreditačních spisů. To musí někdo zařizovat. A&nbsp;to jsou taky lidé, kteří musí vědět, jak věci fungují, jak se na co zeptat, co na co použít.&nbsp;A pak je zde ještě třetí skupina, a&nbsp;to jsou tvůrci a&nbsp;tvůrkyně vzdělávací politiky. To nemusí být nutně jenom prorektorský a&nbsp;proděkanský tým, ale i&nbsp;řada dalších lidí, kteří se můžou podílet na tvorbě strategického záměru univerzity a&nbsp;jeho implementaci. Někdo musí přece na té univerzitě být, kdo řekne, jdeme tam, jdeme tam tudy a&nbsp;jdeme tam touto rychlostí a&nbsp;jdeme tam protože. Ne? A&nbsp;to taky musí být člověk, který pozná, že ten směr, který vytyčil, je směr dobrý.Tedy nejsou to podle mě jenom lektoři a&nbsp;lektorky nebo metodici a&nbsp;metodičky, ale jsou to všichni tady ti, kteří nějakým způsobem, ať už více nebo méně nenápadně,&nbsp; podporují kvalitu výuky.<h5>Jak se mohou tyhle skupiny potkávat v&nbsp;rámci univerzity i&nbsp;mezi nimi? Aby našly společný jazyk, aby ta energie šla synergicky a&nbsp;nikoliv proti sobě, což je ve velkých organismech, jako je univerzita nebo i&nbsp;fakulta, obtížné?</h5>Ingrid Procházková: Nevíme, ale tak nějak všichni asi cítíme, že někdo by tu snahu těchto lidí asi koordinovat měl. Že je dobré, aby se to propojovalo a&nbsp;mělo to synergii. Já si nemyslím, že ti lidi by šli proti sobě, spíše o&nbsp;sobě nevědí a&nbsp;spíš zbytečně se dějí tytéž věci několikrát vedle sebe a&nbsp;nezávisle na sobě. Přitom by stačilo, kdyby vznikly jednou, ale oni o&nbsp;sobě nevědí.Jiřina Vidláková: Mně přijde jako krásná představa, že by se tohle dělo, krásná vize. Já sama často nevím, co dělají jiné univerzity a&nbsp;kdybych to věděla, tak by se mi to hodilo. Inspirovala bych se. Každá univerzita tvoří svoje přístupy, svůj vzdělávací program, metodické věci, skripta a&nbsp;tak dále a&nbsp;vlastně se to zbytečně duplikuje.&nbsp;<h5>Tím, že by snad podobné aktivity mohly být společně koordinované, se vlastně už dostáváme více k&nbsp;projektu PEKRV neboli Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách samotnému...?</h5>Ingrid Procházková: Projekt je široký, jsou do něj zapojeny téměř všechny české univerzity a&nbsp;vysoké školy. Jedna z&nbsp;aktivit je příprava vzdělávacích programů a&nbsp;kurzů pro lektory a&nbsp;lektorky vysokoškolské pedagogiky, které si univerzity nabízejí navzájem. Dalším výstupem bude vznik <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vspedagogika.cz/">sdílené platformy,</a> na níž bychom si my z&nbsp;univerzit, kteří se kvalitě výuky věnujeme, sdíleli dobrou praxi a&nbsp;to, na čem už kdo pracuje, k&nbsp;čemu došel... Pak se nabízí i&nbsp;mezinárodní spolupráce a&nbsp;tak dále.Úkolem naší pracovní skupiny je vytvořit strategii rozvoje expertních kapacit pro zajišťování a&nbsp;rozvoj kvality vysokoškolské výuky. V&nbsp;této pracovní skupině je asi 17&nbsp;lidí z&nbsp;různých českých univerzit a&nbsp;vysokých škol. Nyní připravujeme průzkum na všech univerzitách, abychom zjistili, jak jsou na tom, jestli si myslí, že nějaké experty a&nbsp;expertky mají, ať už formálně či neformálně. Kolik jich mají, co ti lidi dělají, jaké jsou jejich potřeby, kam se chtějí vyvíjet. To, co zjistíme, bude velmi různé. Některé univerzity začaly již před lety, některé začínají teď. Potřebujeme postihnout celou šíři, abychom potom v&nbsp;naší pracovní skupině mohli navrhnout strategii rozvoje těchto expertů a&nbsp;expertek a&nbsp;všech jejich agend – příčetně a&nbsp;blízko reality, abychom vše nestavěli na našich vizích, které já mám velmi vzletné, ale ještě jsme od nich daleko.Naším prvním úkolem je prozkoumat terén, co se kde děje a&nbsp;co je potřeba, a&nbsp;navrhnout si, co dál, co můžeme dělat společně, co může dělat každá univerzita, co může dělat česká vzdělávací politika. Začali jsme na podzim loňského roku. Pozvolna jsme se začali setkávat a&nbsp;říkat si, co budeme dělat, a&nbsp;končit bychom měli na konci roku 2027....

Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky 

<div><div>Nadace Experientia podpoří tříletým start-up grantem vycházející hvězdu organické chemie Petru Vojáčkovou. Mladí talentovaní vědci Tereza Edlová a Ladislav Prener vycestují na zahraniční stáže.</div></div><div><div><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/start-up-granty/vyvijime-nove-strategie-pro-stavbu-molekul">Petra Vojáčková </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uni-muenster.de/en/">University of Münster</a>&nbsp;založí svoji výzkumnou skupinu na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.muni.cz/">Masarykově univerzitě</a> v Brně, kterou od ledna 2027 podpoří start-up grant Nadace Experientia ve výši 6 600 000 Kč. Se svým týmem bude vyvíjet nové strategie pro stavbu molekul tak, aby vznikala výhradně jejich žádoucí zrcadlová podoba.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/zahranicni-staze/chceme-zefektivnit-vyzkum-v-oblasti-novych-materialu-i-leciv">Tereza Edlová </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vscht.cz">VŠCHT Praha</a> díky stipendiu ve výši 1 260 000 Kč vycestuje na roční stáž na britskou <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.manchester.ac.uk">University of Manchester</a> do skupiny prof. Igora Larrosy, kde se bude věnovat projektu, který může zefektivnit výzkum v oblasti materiálů i léčiv.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/zahranicni-staze/nase-metoda-by-mohla-urychlit-vyvoj-novych-leku">Ladislav Prener </a>z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs">ÚOCHB AV ČR</a> získal stipendium ve výši 1 200 000 Kč a zamíří na německou <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.rwth-aachen.de/cms/~a/root/?lidx=1">RWTH Aachen University</a> do skupiny prof. Leonoriho. Na své roční stáži bude vyvíjet metodu, která by mohla urychlit vývoj nových léků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Nadace_Experientia_zna_drzitelku_start_up_grantu_a_stipendisty_pro_rok_2026_c96fdf9a4f.jpg" alt="Nadace Experientia: Nadace Experientia zná držitelku start-up grantu a stipendisty pro rok 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Nadace_Experientia_Nadace_Experientia_zna_drzitelku_start_up_grantu_a_stipendisty_pro_rok_2026_c96fdf9a4f.jpg 234w," sizes="100vw" width="600" height="400"><blockquote>Nadace Experientia od roku 2012 podpořila už 27 nadějných mladých vědkyň a vědců, kteří díky stipendiu dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičková zahraniční vědecká pracoviště. Díky programu start-up grantů si mohlo dalších 6 mladých vědkyň a vědců založit po návratu ze zahraničí vlastní výzkumnou skupinu v ČR. Celkem už na podporu mladých vědkyň a vědců vyčlenila Nadace Experientia více než 73 milionů korun.</blockquote></div></div>

Nadace Experientia zná držitelku start-up grantu a stipendisty pro rok 2026

V týdnu od 29. června na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.<blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.icpms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.</blockquote><h4>1. Metrohm: Simplifying Through-Container Testing with Raman Spectroscopy in the Pharmaceutical Industry</h4><ul><li>Po, 29.6.2026 15:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6308">Registrace</a></li></ul>Objevte praktičtější alternativu k metodě SORS pro Ramanovu analýzu vzorků přímo přes obalové materiály. Webinář ukáže, jak zvýšit spolehlivost identifikace surovin a zjednodušit nedestruktivní kontrolu ve farmaceutické výrobě.<h4>2. SelectScience: End-to-end PAT: Connecting Advanced Analytics and Data Across the Bioprocess Lifecycle</h4><ul><li>Po, 29.6.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6307">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak propojení metod PAT, NMR, Ramanovy a IR spektroskopie s integrovanými datovými platformami podporuje koncept Quality by Design (QbD), transfer technologií a efektivní řízení bioprocesů.<h4>3. Bruker: Bruker Fluorescence Microscopy Solutions: Automated Imaging and Light-Sheet Microscopy</h4><ul><li>Út, 30.6.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6309">Registrace</a></li></ul>Seznamte se s moderními řešeními pro fluorescenční mikroskopii kombinujícími light-sheet mikroskopii, vysokokapacitní screening a pokročilou správu obrazových dat pro biologický výzkum.<h4>4. Agilent Technologies: Measuring Diverse Samples with UV/VIS Spectrometers and Integrating Spheres</h4><ul><li>Út, 30.6.2026 20:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6052">Registrace</a></li></ul>Naučte se správně měřit difúzní transmitanci a reflektanci pomocí UV/VIS spektrometrů s integrační koulí. Webinář představí praktické využití systému Cary 60 při analýze široké škály materiálů.<h4>5. Milestone: Unlock Smarter Digestion: AI and the Smart Features That Transform Your Daily Routine</h4><ul><li>St, 1.7.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6312">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak inteligentní funkce včetně MAIA AI Agent, easyTEMP a SRC zefektivňují mikrovlnný rozklad vzorků, zkracují prostoje a zvyšují produktivitu analytických laboratoří.<h4>6. Bruker: High-Energy XRD – Diffraction Without Limits</h4><ul><li>Čt, 2.7.2026 10:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6314">Registrace</a></li></ul>Poznejte možnosti vysokovýkonné rentgenové difrakce s přístroji D8 ADVANCE HE a D8 DISCOVER HE pro studium materiálů za reálných provozních podmínek a při extrémních experimentálních podmínkách.<h4>7. Agilent Technologies: Spectral Flow Cytometry Masterclass – Session 1</h4><ul><li>Pá, 3.7.2026 07:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/webinar/6316">Registrace</a></li></ul>První část odborné série představí principy spektrální průtokové cytometrie, návrh experimentů a praktické aplikace v imunologii, onkologii i výzkumu vakcín.

Webináře LabRulezICPMS týden 27/2026

Webináře

Popularizace

Článek

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Milestone

Thermo Fisher Scientific

For food quality control and R&amp;D purposes of beer products, analysts need to define the nitrogen, protein, and sulfur content of the raw materials (barley, malt), intermediate (wort), and final products.
Protein content gives information on the survival, growth, and productivity of the yeast used to convert the sugar into ethanol and carbon dioxide. The nitrogen content in beer is important to evaluate the stability and texture of head foams.
Organic Elemental Analysis is an automated analytical solution recognized by Official Associations and proven to be an alternative to the time-consuming Kjeldahl Method for protein analysis and for sample characterization in QA/QC.
In this webinar, the workflow for analysis of samples from beer production by organic elemental analysis is presented, along with details regarding sample preparation.
<blockquote>
Presenter: Dr. Liliana Krotz (OEA Application Manager, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
Graduated in Biochemistry at the Faculty of Pharmacy and Biochemistry at the University of Buenos Aires, Argentina, Liliana had worked eight years as Professor’s Assistant in Organic Chemistry Department at the Faculty of Pharmacy and Biochemistry (University of Buenos Aires, Argentina). With her post-graduate scholarship at the Organic Chemistry Department, Liliana moved to the University of Padua in Italy, where she spent three years researching in the Faculty of Industrial Chemistry.
</blockquote>
<blockquote>
In 1994, she accepted the role of Global Product Specialist in Organic Elemental Analysis at Thermo Fisher Scientific and in 2019, she accepted the role of OEA Application Manager, with the responsibility of supporting sales and customers with technical and analytical demonstrations, marketing materials, and managing collaboration with customers for the optimization of new analytical methods.
</blockquote>
<blockquote>
She is the author of several publications in international journals, and over the years she participated and presented at national and international congresses, covering different application fields such academic, pharma, petrochemistry, agronomy, marine science, environmental, and food and animal feed.
</blockquote>

Thermo Scientific: Automated and Compliant Nitrogen, Protein, and Sulfur Determination for QA/QC Analysis of Brewery Products by Organic Elemental Analysis

Automated and Compliant Nitrogen, Protein, and Sulfur Determination for QA/QC Analysis of Brewery Products by Organic Elemental Analysis

The workflow for analysis of samples from beer production by organic elemental analysis.

Automated and Compliant Nitrogen, Protein, and Sulfur

In recent years, the characterization of environmental samples has become key for protecting the Earth and human lives.
Environmental labs need to analyze pollution markers (for example, sulfur in leaves, compost, and the Heat Values of alternative energy sources) with percentage and trace level (ppm) concentrations with an automated analytical approach, enabling also accurate measurements and routine analysis. Organic elemental analysis, based on the Dumas Combustion, is used for sample characterization and QA/QC. In this webinar, an overview of organic elemental analysis is presented with the analysis workflow for environmental samples, along with examples of how labs all over the world are using and profiting from the information provided by weigh %.
<blockquote>
Presenter: Liliana Krotz (OEA Application Manager, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
Liliana graduated in Biochemistry at the Faculty of Pharmacy and Biochemistry at the University of Buenos Aires, Argentina where she worked eight years as a Professor’s Assistant. Afterwards, Liliana moved to the University of Padua in Italy, where she spent three years doing research at the Faculty of Industrial Chemistry. Since 1994, she has been responsible for Organic Elemental Analysis products at Thermo Fisher Scientific, taking care of the technical, analytical, and marketing aspects of OEA.
</blockquote>

Thermo Scientific: How to Support the Fight Against Pollution by Characterizing Weigh % of Environmental Samples by Organic Elemental Analysis

How to Support the Fight Against Pollution by Characterizing Weigh % of Environmental Samples by Organic Elemental Analysis

Overview of organic elemental analysis is presented with the analysis workflow for environmental samples.

How to Support the Fight Against Pollution

Cleaning of vessels and vials used for sample preparation is a serious bottleneck in the workflow of elemental analysis. It impacts operator time, efficiency and throughput.At the same time, cleaning is such an important process that affects the analysis quality as it contributes to minimize contamination, reduce the blank levels and avoid overestimation.Join us for this live interactive webinar and see the viable options to reduce or even eliminate the cleaning step in trace metals analysis. This event will provide an overview with pros and cons of the different possibilities, such as acid soaking, microwave cleaning, automated cleaning system and the use of disposable glass tubes .<h4>What you will learn:</h4><ul><li>Cleaning procedures of digestion vials, vessels, caps and ICP components.</li><li>Efficient cleaning methods to improve the trace metals analysis workflow</li><li>Impact of the cleaning process on the lab productivity</li></ul><blockquote>Speaker: Mirco Rossetti (Product Manager at Milestone)</blockquote>

Milestone: Overcome cleaning bottlenecks in sample preparation for elemental analysis

Overcome cleaning bottlenecks in sample preparation for elemental analysis

Join us for this live interactive webinar and see the viable options to reduce or even eliminate the cleaning step in trace metals analysis. 

Cleaning bottlenecks in sample preparation

Many laboratories face complex challenges when dealing with mercury analysis. What is the most reliable and effective technique that offers compelling cost benefits for your lab? The choice is among staying with traditional dedicated mercury techniques such as CV-AAS/AFS or perhaps move some of the samples over to the ICP mass spectrometer (ICP-MS), or investing in the direct mercury analyzer that is able to eliminate any sample pre-treatment and dissolution.This webinar offers a closer look at the comparison in running costs between Direct Mercury Analysis technique and CV-AAS/AFS, and also how it stacks up against ICP-MS, to understand which investment can be the best one for your laboratory. We will make a practical cost comparison using similar sample types that require some type of sample pretreatment or preparation (e.g., solids or liquids that require digestion).<h4>What you will learn:</h4><ul><li>Breakdown of the mercury analysis costs</li><li>Costs comparison and productivity for different techniques</li><li>Cost comparison for mercury determination with ICP-MS</li><li>Practical guidance to lower analysis costs</li></ul><blockquote>Speaker: Roberto Boschini (Product Manager at Milestone)</blockquote>

Milestone: The cost benefits of direct mercury analysis: Do you know the bottom line

The cost benefits of direct mercury analysis: Do you know the bottom line?

Webinar offers closer look at comparison in running costs between Direct Mercury Analysis technique and CV-AAS/AFS, and also how it stacks up against ICP-MS

The cost benefits of direct mercury analysis

Mercury has been banned in cosmetics by regulatory agencies, but it persists in some formulations of cosmetic products. Despite the serious health risks associated with its use, mercury is still an attractive ingredient of cosmetic products claiming to lighten skin and remove blemishes. Fraudulent creams and cosmetic products take advantage of mercury's cost-effectiveness and ability to extend shelf life. Because of these properties, mercury in its toxic form, methylmercury, can also be added later to products that have already been manufactured.<h4>The Need for Regulation and Analytical Methods</h4>The identification of such substance is central to the various regulatory frameworks. ISO has addressed this issue by introducing ISO 23674:2022, which emphasizes the use of direct mercury analysis and the ISO 23821:2022 which involves sample preparation and CV-AAS.Together with our guest speaker Dr. Maximilian Orlandi, Chemistry Lab Manager at Complife Group who has deep knowledge of the analysis of cosmetics and the ISO procedures and Iacopo Avolio, Product Specialists at Milestone, we will review the benefits of these methods.This webinar aims to highlight procedure of quantification of mercury traces in cosmetic products that consumers can be exposed to in their usage. These methods describe the determination of mercury traces in cosmetics by using direct solid analysis with no need of digestion or by CV-AAS that requires acid digestion.<blockquote>Speaker: Iacopo Avolio (Product Specialists at Milestone)Speaker: Maximilian Orlandi (Chemistry Lab Manager at Complife Group)</blockquote>

Milestone: Mercury Analysis in Cosmetics: A deep dive into the latest ISO analytical methods for trace metal determination

Mercury Analysis in Cosmetics: A deep dive into the latest ISO analytical methods for trace metal determination

Webinar aims to highlight procedure of quantification of mercury traces in cosmetic products that consumers can be exposed to in their usage.

Mercury Analysis in Cosmetics

<h4>Sustainability is no longer optional—it’s a responsibility.</h4>In the world of heavy metals analysis, applying green chemistry principles can be a real challenge, especially with traditional methods that rely heavily on concentrated acids and complex sample preparation.But mercury analysis is different. It offers a unique opportunity to adopt a greener, more sustainable approach without compromising performance.Join Milestone for this exclusive webinar and discover how Direct Mercury Analysis with the DMA-80 evo can help you reduce your environmental impact—no sample prep, minimal reagent use, and virtually no waste.<h5>In this session, we’ll cover how to:</h5><ul><li>Combine sustainability with affordability in mercury analysis</li><li>Eliminate sample preparation time and chemical reagents</li><li>Significantly reduce hazardous chemical use and exposure—for both analysis and calibration</li><li>Maintain accuracy and precision across a wide range of sample types</li></ul>Whether you work in environmental testing or industrial labs, discover how Milestone can help you make your greener path in mercury analysis.<blockquote>Speaker: Mirco Rossetti (Application Specialist at Milestone)</blockquote>

Milestone: Making Mercury Analysis More Sustainable: make your greener path

Making Mercury Analysis More Sustainable: make your greener path

Join Milestone for this exclusive webinar and discover how Direct Mercury Analysis with the DMA-80 evo can help you reduce your environmental impact.

ICPMS webináře se zaměřením na Elementární analýza - strana 7